DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pátek 8. ledna 2021

Recenze/review - TRIBE OF PAZUZU - King of All Demons (2020)


TRIBE OF PAZUZU - King of All Demons
EP 2020, Vic Records

for english please scroll down

Prach si a v prach se navrátíš. V undergroundu to platí mnohonásobně. Uctíváme zde temnotu, chlad, špinavé metalové postupy a hlavně poctivou a studenou atmosféru, kterou poznáte jen v případě, když potkáte smrt. Jsem zrovna několik metrů v podzemí. V jedné staré, dávno opuštěné kobce. A poslouchám v ní nové EP black death metalové skupiny TRIBE OF PAZUZU. Přidávám hlasitost a najednou mám pocit, že po stěnách ztéká krev. Myslím, že jsem místo svého posledního odpočinku nalezl správně.

Kolem se povalují rozbité rakve, ze kterých vylezli nemrtví. Chtějí se pomstít za všechna příkoří, která se jim za života stala. Tahle smečka je složena ze samých slavných jmen (Death Metal ft. Nick Sagias (bass/vocals, Overthrow, Soulstorm), Randy Harris (guitar, Macifecation), John McEntee (guitar, Incantation), Flo Mounier (drums, Cryptopsy). Podobné superskupiny nebývají vždy zárukou kvality, ale za TRIBE OF PAZUZU bych dal ruku do ohně. Povedlo se jim totiž zhudebnit nejčernější tmu. 

 

Procházím se mezi stíny a obdivuji zvuk celé desky. Dívám se na obal a přemýšlím, kdy jsem naposledy potkal Satana. Dnes už dobře vím, že se ukrývá v každém z nás. Stejně jako v "King of All Demons". Kapela působí jako nějaký zlý našeptávač, který vás svádí k rouhání. Kříže jsou obráceny směrem dolů a prokletým kostelem zní death/black metal ve stylu MORBID ANGEL, OBITUARY, DEATH. Jedná se o čistou esenci toho nejlepšího, co přináší ryzí a nefalšovaný americký death metal. Užívám si temnou energii, skladby jsou náležitě heavy, mají v sobě tajemno a touhu po krvi. Riffy jsou jako ostré hroty, které mi kapela postupně zaráží do hlavy. Troufám si tvrdit, že v téhle kobce budu ještě dlouhý čas a pokaždé, když mi bude připadat, že dnešní svět hoří, tak se do ní budu rád a často vracet. TRIBE OF PAZUZU totiž nahráli album, které je jako dokonale vybroušený černý diamant. Skladby nejsou jen obyčejným, skvěle zvládnutým řemeslem, ale mají v sobě i štiplavou pachuť starých poctivých časů. Prach si a v prach se navrátíš. Mezitím budu poslouchat "King of All Demons". Brána do pekla byla opět otevřena. Stačí jen vstoupit. Excelentní pocta stínům!


Asphyx says:

Dust and return to dust. In the underground, this is true many times over. We worship darkness, cold, dirty metal procedures and, most importantly, an honest and cold atmosphere, which you will only know if you meet death. I'm just a few feet underground. In an old, long-abandoned dungeon. And I listen to the new EP black death metal band TRIBE OF PAZUZU. I turn up the volume and suddenly I feel the blood flowing down the walls. I think I found the place of my last rest correctly. 

Broken coffins are lying around, from which the undead climbed. They want revenge for all the hardships that have happened to them during their lives. This pack consists of famous names (Death Metal ft. Nick Sagias (bass / vocals, Overthrow, Soulstorm), Randy Harris (guitar, Macifecation), John McEntee (guitar, Incantation), Flo Mounier (drums, Cryptopsy). supergroups are not always a guarantee of quality, but for TRIBE OF PAZUZU I would put my hand in the fire, because they managed to set the darkest darkness to music.


I walk through the shadows and admire the sound of the whole album. I look at the cover and wonder when I last met Satan. Today, I know very well that he is hiding in each of us. As in "King of All Demons". The band acts like some evil whisperer, seducing you to blasphemy. The crosses are turned downwards and the cursed church sounds death / black metal in the style of MORBID ANGEL, OBITUARY, DEATH. It is the pure essence of the best that pure and unadulterated American death metal brings. I enjoy the dark energy, the songs are properly heavy, they have a mystery and a desire for blood. Riffs are like sharp spikes that the band gradually strikes in my head. I dare say that I will be in this dungeon for a long time and every time I feel like today's world is burning, I will be happy to return to it often. TRIBE OF PAZUZU recorded an album that is like a perfectly cut black diamond. The songs are not only an ordinary, well-mastered craft, but they also have a pungent taste of old honest times. Dust and return to dust. In the meantime, I'll listen to "King of All Demons." The gate to hell was reopened. Just enter. An excellent tribute to the shadows!



Tracklist:
01. King of All Demons
02. Summoning Rituals
03. The Burning of Diseased Empires
04. Crucify the Deceivers
05. Retaliation & Wrath

band:
Death Metal ft. Nick Sagias (bass/vocals, Overthrow, Soulstorm), Randy Harris (guitar, Macifecation), John McEntee (guitar, Incantation), Flo Mounier (drums, Cryptopsy)


Interview - TOXAEMIA - Death metal is from the gut, you do not just hear it you feel it.


Interview with legendary death metal band from Sweden - TOXAEMIA.

Answered bassist Pontus Cervin, thank you!

Translated Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Recenze/review - TOXAEMIA - Where Paths Divide (2020):

Ave TOXAEMIA! I must first write that I am very glad that you have returned. I used to read about you in a Polish underground zine, but it's maybe 25 years. I remember wanting a tape of yours, but in the end, I couldn't get anything. In the Czech Republic, this was almost impossible. How was the idea of the return and rebirth of TOXAEMIA reborn? 

Hey there Deadly Storm Zine, to answer your question after we stopped playing in 1992. All three of us moved away from our home town Motala. It took until 2016 before we lived in the same town again. Once we were in the same location again it didn't take us very long to get back together jaming again. To begin with it was just for fun, drinking beer and playing some of the old tunes. But after a while it turned more serious, and we wanted to play some gigs and record new material. 


Outside you have a fresh album "Where Paths Divide", which sounds like cuts from the nineties. It is said that you cannot teach an old dog new tricks and in your case it is only good. How did the board come about? To record the first full-length album after 30 years of existence, I call it underground! Wasn't it hard to meet and write new material after so many years? 

Surprisingly it was fairly easy, the inspiration was there and our new members brought a lot of energy and experience in to the process. 

The novelty was created by Dan Swano. I have to say that the sound really worked. Can you tell us how you felt about entering the studio? Did you have everything ready or did you fine-tune the details on the spot? The technique, the recording technology, has also changed a lot since your beginnings, how has it affected you? 

Well the recording was done in three stages and also different locations. The Drums we recorded in Fagersta at Studio Cave where Pontus Ekwall (Kazjurol). After this we recorded all Guitars and Bass in our rehearshal room in Motala. All Stevos Backing Growls were recorded there too. We called it Studio Cervin since I did the Engineering. Finally Dennis recorded all of his Vocals in his rehearshal studio in Kalmar. We did all the fine tuning as we went throuhg the recording process. Once all tracks were recorded it was sent to Mr Swanö in Germany. And he delivered exactly the sound we wanted! 


I don't have an original CD at home yet, can you tell us who is the author of the cover? I have to say that he really did it. I understand well that on it is Death itself, which stands at a crossroads between our world and the other? 

The Cover was done by César Valladares, and man did he deliver exactly what we wanted. Such a great artist and a great guy. I can recommend any band who wants great cover art to contact him. 

I like your interpretation, it is very close to the vision we had.


When I read the names of the songs, the lyrics are such a death metal classic. Who is to blame and what inspires them? Dennis wrote most of the lyrics but me (Pontus) and Stevo wrote a couple as well. Inspiration for the lyrics come from various places and subjects. 

Everyone who started with death metal in the 1990s has Sweden fixed as the birthplace of ENTOMBED, NIHILIST, GRAVE, DISMEMBER, ENTRAILS. All your bands have the typical, rattle sound of guitars, but you're out of the question. I don't think you're typical. Influences such as PESTILENCE, MALEVOLENT CREATION and others can also be heard in your music. Who was your role model when you started? Can you please guide us through the history of the band? 

So many influences it hard to account for them all. But yeah you are correct we did not and still do not want to sound like the traditional Swe-Death bands. We listened more to the american and brittish style of Death Metal for our inspiration. Now we are a swedish band so you can probably still hear that anyway. 


What kind of musicians were your role models when you started? How and why did you actually start playing metal and how did you get into death metal? 

The beginning of the band happened at a local rock festival in our home town, me ans Stevo went there and there was two Thrash bands on the bill. Local bands, from Motala if memory serves they were called Gravity and Curse or possibly Cursed. The latter played a Kreator inspired fast and furious variant of thrash and Gravity played Bay Area style thrash. 

We hear these guys and thought lets start a band. So we did! 


There remained only two people of original TOXAEMIA - Pontus and Stevo. How did you get together with the others? I know that Perra plays with NOMINON and DREADFUL FATE, for example, but I don't know much about Rasmus and Dennis. Was it difficult for newcomers to understand the spirit of the band? How does mutual chemistry work between you? 

We are very fortunate to have found new members who fit right in to the band and make it even stronger. We are not from identical musical backgrounds, but that is what makes it stronger. 


What about TOXAEMIA and concerts? I looked at your profile on Facebook and you play mostly only in Sweden. Wouldn't you be tempted when the covid plague passes, a bigger tour, when you already have a new album and are celebrating 30 years of existence? 

There are plans in place to do something outside of Sweden but as you say Covid has come in the way and we do not now when or even if it will happen. But we sure want to come out of Sweden and do gigs. 

Now I am listening "Where Paths Divide" all the time and I appreciate the old school death metal feeling the most. I don't think there's much to learn, musicians have to have it in them. How do you actually perceive death metal? What does it mean to you? 

I think a good song is a good song you feel it in the gut. Death metal is from the gut, you do not just hear it you feel it. 


Please tell us what TOXAEMIA is going to do in the future? Will you continue to function regularly and will we see another album soon? Do you compose, create new songs? 

We are currently writing new material for what we hope will be our next album. Now that we are back in business we have no plans to stop any time soon. 

Thank you so much for the interview. I'm really looking forward to playing the album from the original CD. Also on the t-shirt. I wish not only "Where Paths Divide" much success and may you prosper in your private lives! TOXAEMIA RULES! 

Thanks for the interview and greetings to all the readers of Deadly Storm Zine!



------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media: 

instagram: 

facebook: 

twitter:

Rozhovor - TOXAEMIA - Death metal je naší součástí, nejen, že ho slyšíme, ale i cítíme.


Rozhovor s legendární death metalovou skupinou ze Švédska - TOXAEMIA.

Odpovídal baskytarista Pontus Cervin, děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - TOXAEMIA - Where Paths Divide (2020):

Ave TOXAEMIA! Nejdříve musím napsat, že jsem moc rád, že jste se vrátili. Kdysi jsem o vás četl v jednom polském undergroundovém zinu, ale to je snad 25 let. Pamatuji si, že jsem chtěl nějakou vaši kazetu, ale nakonec se mi nic nepovedlo sehnat. U nás v Čechách to šlo špatně. Jak vlastně vznikla myšlenka na návrat a znovuzrození TOXAEMIA? 

Zdravíme Deadly Storm Zine! Abych odpověděl na tvou otázku, co následovalo poté, co jsme přestali v roce 1992 hrát. Všichni tři jsme se přestěhovali z našeho rodného města Motala. Trvalo to až do roku 2016, než jsme znovu začali všichni opět žít na stejném místě. Jakmile jsme tedy byli znovu pohromadě, netrvalo nám dlouho, než jsme se opět dali dohromady. Začalo to jen hraním pro zábavu, pitím piva a přehráváním některých starých melodií. Ale po chvíli to začalo být vážnější a my jsme chtěli hrát koncerty a nahrát nový materiál. 


Venku máte čerstvé album „Where Paths Divide“, které zní jako vystřižené z devadesátých let. Říká se, že starého psa novým kouskům nenaučíš a ve vašem případě je to jen dobře. Jak deska vznikala? Nahrát po 30 letech existence první dlouhohrající album, tomu říkám underground! Nebylo těžké se po tolika letech sejít a psát nový materiál? 

Překvapivě to bylo docela snadné, měli jsme inspiraci a naši noví členové do toho vnesli spoustu energie a zkušeností. 

Novinka vznikala u Dana Swano. Musím říct, že zvuk se opravdu povedl. Můžeš nám prozradit, s jakými pocity jste nastupovali do studia? Měli jste všechno připraveno nebo jste ladili detaily až na místě? Od vašich počátků se také hodně změnila technika, technologie nahrávání, jaký to na vás mělo vliv? 

Nahrávali jsme ve třech fázích a také na různých místech. Bicí jsme nahráli ve Fagerstě ve Studiu Cave u Pontuse Ekwalla (Kazjurol). Poté jsme nahráli všechny kytary a basy v naší zkušebně v Motale, kde jsme nahráli také všechny Stevosovy doprovodné growly. Říkali jsme tomu Studio Cervin, protože jsem dělal zvukaře. Nakonec Dennis nahrál všechny své vokály ve svém studiu v Kalmaru. Když jsme procházeli procesem nahrávání, všechno jsme rovnou doladili. Jakmile byly nahrány všechny stopy, poslali jsme je Swanovi do Německa. A on nám dodal přesně ten zvuk, jaký jsme chtěli! 


Nemám doma ještě originální CD, můžeš nám prozradit, kdo je autorem obalu? Musím říct, že se opravdu povedl. Chápu dobře, že je na něm samotná Smrt, která stojí na rozcestí mezi naším a oním světem? 

Obal vytvořil César Valladares a chlape, dodal nám přesně to, co jsme chtěli. Je to skvělý umělec a skvělý chlap. Mohu doporučit každé kapele, která chce skvělý obal, aby ho kontaktovala. Líbí se mi tvá interpretace, je velmi blízká vizi, kterou jsme měli. 


Když si přečtu názvy skladeb, tak se textově jedná o takovou death metalovou klasiku. Kdo je má na svědomí a čím jsou inspirovány? 

Dennis napsal většinu textů, ale já (Pontus) a Stevo jsme jich také pár napsali. Inspirace pro texty pochází z různých zdrojů a témat. 

Každý, kdo začínal s death metalem v devadesátých letech, tak má Švédsko zafixované jako rodiště ENTOMBED, NIHILIST, GRAVE, DISMEMBER, ENTRAILS. Všechny vaše kapely mají typický, chřestivý zvuk kytar, ale vy se přece jen vymykáte. Nejste podle mě typickými představiteli. Ve vaší hudbě lze zaslechnout i vlivy třeba PESTILENCE, MALEVOLENT CREATION a dalších. Kdo byl vlastně vaším vzorem, když jste začínali? Můžeš nás prosím provést historií kapely? 

To množství vlivů je těžké shrnout do jednoho. Ale ano, máš pravdu, nezněli jsme a stále nechceme znít jako tradiční švédské death metalové kapely. Pro naši inspiraci jsme poslouchali více americký a britský styl death metalu. Nyní jsme švédská kapela, ale i přesto to můžeš stále slyšet. 


Jací muzikanti byli tvými vzory, když si začínal? Jak a proč si vlastně začal hrát metal a jak ses dostal k death metalu? 

Vznik kapely se odehrál na místním rockovém festivalu v našem rodném městě, šel jsem tam já a Stevo a na programu byly dvě thrashové kapely. Místní kapely z Motaly, pokud mi paměť slouží, jmenovali se GRAVITY a CURSE nebo možná CURSED. Potom KREATOR, který nás inspiroval k rychlé a zběsilé verzi thrash metalu, zatímco GRAVITY hráli “Bay Area” thrash. Slyšeli jsme tyto týpky a řekli si - pojďme založit kapelu. A udělali to! 


Z původní sestavy TOXAEMIA jste zůstali jen dva – Pontus a Stevo. Jak jste se dali dohromady s ostatními? Vím, že třeba Perra hraje s NOMINON a DREADFUL FATE, ale o Rasmusovi a Dennisovi toho příliš nevím. Bylo pro nováčky těžké pochopit ducha kapely? Jak mezi vámi funguje vzájemná chemie? 

Máme velké štěstí, že jsme našli nové členy, kteří skvěle zapadli do kapely a ještě ji posilují. Nepocházíme ze stejných hudebních prostředí, ale to je to, co nás dělá o to víc silnějšími. 


Co vlastně TOXAEMIA a koncerty? Díval jsem se na váš profil na facebooku a hrajete převážně jenom ve Švédsku. Nelákalo by vás, až pomine covidová nákaza, nějaké větší turné, když už máte nové album a slavíte 30 let existence? 

Existují plány zahrát i mimo Švédsko, ale jak říkáš, Covid se nám postavil do cesty a my zatím nevíme, kdy bude možné to zrealizovat. Ale určitě chceme vyrazit hrát za hranice Švédska. 

Poslouchám teď „Where Paths Divide“ stále dokola a nejvíc oceňuji takový ten old school death metalový feeling. Podle mě se nedá moc naučit, muzikanti jej musí mít v sobě. Jak vlastně vnímáš death metal ty? Co pro tebe znamená? 

Myslím, že dobrá skladba je dobrá skladba, cítíš to v kostech. Death metal je naší součástí, nejen, že ho slyšíme, ale i cítíme. 


Prozraď nám prosím, co chystají TOXAEMIA do budoucna? Budete dál regulérně fungovat a dočkáme se brzy dalšího alba? Skládáte, tvoříte nové skladby? 

Aktuálně píšeme nový materiál, ze kterého jak doufáme vznikne naše další album. Nyní, když jsme zpět na scéně, nemáme v plánu brzy přestat. 

Děkuji moc za rozhovor. Už se moc těším, až si pustím album z originálního CD. Také na tričko. Přeji nejen „Where Paths Divide“ mnoho úspěchů a ať se vám daří i v soukromých životech! TOXAEMIA RULES! 

Děkujeme za rozhovor a zdravíme všechny čtenáře Deadly Storm Zinu!



------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media: 

instagram: 

facebook: 

twitter:

KNIŽNÍ TIPY - Ústav - Stephen King (2020)


Ústav - Stephen King
2020, Beta-Dobrovský

Kdysi dávno jsem na kolejích v Plzni dostal od kamaráda doporučení na knihu Řbitov Zvířátek od Stephena Kinga. Cestou do hospody přede mnou přeběhla kočka a ve mě by se krve nedořezal. Od té doby mám od něj rád skoro všechno. Něco více, něco méně, ale spolu s Růženkami se mi z posledních let líbí Ústav asi nejvíce. Mistrovi se povedla jedna úžasná věc. Přesvědčit mě, abych tomu malému nadanému klukovi fandil dlouho do noci, kdy jsem se nedokázal od knihy vůbec odtrhnout. 

Perfektně popsané zneužití moci, reálií malého města a hlavně myšlení Luka Ellise. Říkám to pořád, na dětské postavy je nejlepší King:)).

Kolem zuří nějaká epidemie nebo co a já si doma u dobrého pití pomlaskávám. Pár posledních knih už mi přišlo, že se King trošku opakuje, stáří je přeci jen znát, ale Ústav je koncert jako za starých časů. 

Lidé čtěte!

--------------------------------------------------------------
Uprostřed noci, v domě na klidné ulici v příměstské Minneapolis, vetřelci tiše zavraždí rodiče Luka Ellise a naloží ho do černého SUV. Operace netrvá ani dvě minuty. Luke se probudí v Ústavu, v místnosti, která vypadá stejně jako jeho pokoj – kromě okna…

Psychicky děsivý stejně jako Žhářka a s úžasnou dětskou imaginací kultovního To je Ústav dramatickým příběhem o dobru a zlu ve světě, kde hodní kluci vždy nevyhrají.


------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media: 

instagram: 

facebook: 

twitter:

čtvrtek 7. ledna 2021

Recenze/review - OF FEATHER AND BONE - Sulfuric Disintegration (2020)


OF FEATHER AND BONE - Sulfuric Disintegration
CD 2020, Profound Lore Records

for english please scroll down

Včerejší den byl krásný. Slunečný a přívětivý. Až do doby, než mě chytli, svázali a zavřeli do temné kobky. Mí vlastní démoni, o kterých se mi zdálo ve zlých snech. Vypadají jako padlí kněží. Zahaleni v kápích, s obličeji bez tváře. Ležím na studené špinavé zemi a přemýšlím, kdy se vrátí. S nožem v ruce. S úsměvem na tváři. Už dávno vím, že živý odtud nikdy nevyjdu. Jsem prokletý, neuposlechl jsem a rouhal se všem bohům. Podříznou mi hrdlo a moje krev je důkazem, že bůh neexistuje.

Při přechodu na onen svět hledám nějakou hudbu, která by se k mé situaci hodila a nová deska amerických OF FEATHER AND BONE je jasnou volbou. Už od prvních setkání má v sobě nahrubo nasekanou tmu, černou energii. Podobný death metal je mi vlastní a s desku si neskutečně užívám. Je plná stínů. 

 

"Sulfuric Disintegration" připomíná čerstvě otevřenou rakev, ve které byl pochován někdo, kdo před smrtí hodně trpěl. Z hudby amerických maniaků slyším lehkou inspiraci třeba takovými OUTER HEAVEN, DEAD CONGREGATION, INCANTATION, PISSGRAVE, BOLT THROWER, ale i kupříkladu DEVOURMENT. Starý prašivý death metal je doplněn o modernější prvky a výsledkem je deska, která doslova zabíjí. Zvukově je album velmi dobře ošetřeno (Arthur Rizk - Producer, Mixing, Mastering, Ben Romsdahl - recording), obdivuji i parádní obal od Stewarta Coleho. Nejvíc na mě ale působí celková atmosféra desky, která je zničující a zároveň podmanivá. Jedná se o hudební násilí v tom nejlepším slova smyslu. Opravdu si připadám jako zavřený v nějaké staré kobce, hluboko pod zemí. Ta rakev, na kterou se již několik dní dívám, je připravena pro mě. OF FEATHER AND BONE jsou jasným důkazem toho, že pravá, reálná smrt pořád existuje. Musíte ji hledat v opuštěných katakombách, ve znesvěcených kostelech a nebo ve vlastní zkažené duši. Položili přede mě nůž a řekli, ať odejdu z tohoto světa. Rovnou do pekla. Poslouchám  "Sulfuric Disintegration" a s chutí pozvání přijímám. Nálada nahrávky už je taková. Syrová, zákeřná, ošklivá a surová. Death metalové album, u kterého vám praskne lebka tlakem! Skvěle!


Asphyx says:

Yesterday was beautiful. Sunny and friendly. Until they caught me, they tied me up and locked me in a dark dungeon. My demons, which I dreamed of in bad dreams. They look like fallen priests. Shrouded in hoods, with no face. I'm lying on the cold, dirty ground, wondering when he'll be back. With a knife in his hand. With a smile on his face. I have known for a long time that I will never get out alive. I am cursed, I have not obeyed and blasphemed all the gods. They cut my throat and my blood is proof that God does not exist. 

When moving to the other world, I'm looking for some music that would suit my situation and the new album of American OF FEATHER AND BONE is a clear choice. From the very first meetings, he has a roughly chopped darkness, black energy. I own a similar death metal and I really enjoy the record. It is full of shadows.


"Sulfuric Disintegration" is reminiscent of a freshly opened coffin in which someone who suffered a great deal before his death was buried. From the music of American maniacs, I hear a slight inspiration such as OUTER HEAVEN, DEAD CONGREGATION, INCANTATION, PISSGRAVE, BOLT THROWER, but also for example DEVOURMENT. Old dusty death metal is complemented by more modern elements and the result is a record that kills. The sound of the album is very well treated (Arthur Rizk - Producer, Mixing, Mastering, Ben Romsdahl - recording), I also admire the great cover by Stewart Cole. But what affects me the most is the overall atmosphere of the album, which is destructive and captivating at the same time. It is musical violence in the best sense of the word. I feel locked up in some old dungeon, deep underground. The casket I've been looking at for days is ready for me. OF FEATHER AND BONE are clear evidence that true, real death still exists. You must look for it in abandoned catacombs, in desecrated churches, or your corrupt soul. They put a knife in front of me and told me to leave this world. Straight to hell. I listen to "Sulfuric Disintegration" and accept the invitation with gusto. The mood of the recording is already like that. Raw, insidious, ugly and raw. Death metal album, in which your skull bursts with pressure! Great!


tracklist:
1. Regurgitated Communion
2. Entropic Self Immolation
3. Noctemnania
4. Consecrated And Consumed
5. Sulfuric Sodomy (Disintegration Of Christ)
6. Baptized In Boiling Phlegm

band:
AS Bass, Vocals 
PW Drums
DG Guitars, Vocals



Recenze/review - TO THE DOGS - Demo (2020)


TO THE DOGS - Demo
demo 2020, Edged Circle Productions

for english please scroll down

Vezměte několik kilo špíny, zamíchejte ji se zkaženou krví, upěchujte starou kostí a podávejte podchlazené. Můžete případně požádat nějakého kolegu, aby vzal rezavé hřebíky a pomalu vám je zarážel pod nehty. Je to prostě tak, podobné pocity mám i z demonahrávky amerických TO THE DOGS. Spousta thrashe, blacku, ale i crustu, neurvalý zvuk, tohle vše dělá z nahrávky povinnost pro všechny špinavce.

Podobné záležitosti beru jako ochutnávku, upozornění, že kapela existuje. Pánové se zapsali do mé knihy mrtvých krvavým písmem a já mohu odpřisáhnout, že mi podobná krmě vždy bude chutnat. Líbí se mi energie, která ze tří vysokooktanových skladeb doslova cáká na všechny strany. 

 

Máte rádi kapely jako VENOM, NIFELHEIM, VULCANO, MORBID SLAUGHTER, DEATHHAMMER, PENTAGRAM CHILE, AURA NOIR, DESASTER, PROTECTOR, POSSESSED a podobné? Pak neváhejte ani chvilku. TO THE DOGS mají stejný podobný říz, drive, pradávnou sílu, která láme kosti. A dělají to elegantně. Navíc přidávají pořádnou dávku crustu. Je pro mě hrozně příjemné spadnout do téhle drtičky a nechat se rozmělnit na malé kousky. Pokud jste prokletí stejně jako já, tak neváhejte ani chvilku. Rád a čím dál tím častěji se k podobným špinavostem uchyluji. Mám při poslechu totiž pocit, že svět je ještě v pořádku. Pánové hrají rychle, moc se s tím nepářou. Není čas na pózy, což oceňuji u kapel také čím dál tím více. Zkrátka a jednoduše - TO THE DOGS loni přijeli s valníkem prašivých kostí a vyložili jej u nás před domem. Není čas na řeči, lepší je přidat volume a naplno se oddat black/thrash/death crustovým orgiím. Jdu znovu na to! Masakr!


sumarizace:

Riffy ostré jako břitva, plesnivina a black/death/thrash/crustový feeling. To jsou první věci, které mě napadají při poslechu novinky "Demo (2020)". TO THE DOGS nahráli tradiční, klasické album. Zaplať Satan za to! Nahrávka je určena pro všechny pravé old school black/thrash metalové maniaky. Nečekejte žádný posun, ani progresi, ale rovnou rozsekaný obličej. Jsem při poslechu rozemletý jako nějaké pořádně rozdrcené maso. Zavolejte do kafilerie, za chvíli jsem tam. Mé staré kosti děkují, že se zase jednou mohou rozhýbat v pořádně rychlém tempu. Pokud jste měli rádi stará alba starých prašivých maniaků, myslím, že budete spokojeni i tentokrát. Nahlas, rychle a pořádně krutě. Strhněte všechny modly! Rozbijte kladivem zeď a slyšte poctivý, reálný black/death/thrash/crust metal od těchto skvělých bastardů! Old school metal forever! TO THE DOGS rules!



Asphyx says:

The riffs sharp like a rasor, mildew and black/death/thrash/crust feeling. These are the first things coming to my mind when listening to the news, "Demo (2020)". TO THE DOGS recorded the traditional, classic album. Thanks to Satan! The recording is intended for all true old school black/thrash metal maniacs. Don't expect any shift or progression, but right cut up face. When listening I was minced like some pretty crushed meat. Call the glue factory, I'm there in a few minutes. My old bones thank that they can once again move in pretty rapid pace. If you liked old albums of these old dusty maniacs, I think you will be satisfied this time too. Loud, fast and really cruel. Tear down all the idols! Break the wall with a hammer and hear honest, real black/death/thrash/crust metal from this great bastards! Old school metal forever! TO THE DOGS rules!


tracklist:
1. Virus 
2. To the Dogs
3. Prowler


středa 6. ledna 2021

Recenze/review - ORDO CAPER - Aphorism of Baneful Arts (2020)


ORDO CAPER - Aphorism of Baneful Arts
CD 2020, Dunkelheit Produktionen

for english please scroll down

Když někdy kopu díru pro další hrob, tak narazím na kořeny. Bývají často od krve. Rudé a černé. Jako pravý death metal. Ten hrají i maniaci ORDO CAPER z Kostariky. Poslouchám jejich první dlouhohrající desku, která vznikla po deseti letech existence a spoustě různých splitek, EP a demonahrávkách. Hned od začátku je zřejmé, že je jasnou a zřetelnou odpovědí na záhrobní rituály.

Podobný surový death metal mám ve velké oblibě. Připomíná mi širokou řeku, ve které se břichem vzhůru vznášejí nafouklá těla prokletých. ORDO CAPER mají jedinou vizi. Zničit vás! Hutný a mocný smrtící kov starého stylu, sahající nejvíce do americké školy, vás smete svojí energií z povrchu zemského. Takhle je cítit opravdová smrt!


Kopat hroby ve zmrzlé zemi je těžké a náročné. Občas objevím i staré kosti. Bývají vyskládány v poloze, v jaké se pohřbívalo kdysi v devadesátých letech. Stejně jako hudba, kterou hrají ORDO CAPER. Nové album "Aphorism of Baneful Arts" má v sobě také cosi shnilého, nechutného. Možná za to může parádní prašivý zvuk, nebo psychedelický obal, nevím, ale jako celek se poslouchá novinka velmi dobře. Ihned se mi usadila v žilách, zadřela pod kůži. Stala se pro mě povinností, protože jsem death metalista tělem i duší. Mám rád sychravá rána u nás na hřbitově, když chodí nemrtví teprve spát. Vždy se mi líbil death metal, který má krvavou a temnou atmosféru. ORDO CAPER vytrhli ze země staré krvavé kořeny, očistili je od špíny, máčeli ve smrtícím koktejlu a poté vypálili na hudební nosič. Procházím se spolu s kapelou v morbidní galerii. Na obrazech jsou znázorněny různé způsoby smrti. Kapela letos zvolila ty nejkrutější. Stačí si poslechnout pořádně nahlas "Aphorism of Baneful Arts". Země je zmrzlá a mrtvoly se usmívají. Myslím, že jsem tu správně. Death metal v rukou kostarických démonů zabíjí na potkání. Temný, zákeřný, jedovatý, devastující smrtící kov staré školy, který vás navěky strhne do záhrobí! 


Asphyx says:

When I sometimes dig a hole for another grave, I come across roots. They are often from blood. Red and black. Like real death metal. It is also played by ORDO CAPER maniacs from Costa Rica. I'm listening to their first full-length record, which was created after ten years of existence and a lot of different splits, EPs and demos. From the very beginning, it is clear that it is a clear and distinct answer to grave rituals. 

I like similar raw death metal very much. It reminds me of a wide river in which the bloated bodies of the cursed float upside down. ORDO CAPER have a single vision. Destroy you! The dense and powerful deadly metal of the old style, reaching most into the American school, will sweep you away with its energy from the earth's surface. This is how to feel real death!


Digging graves in frozen ground is difficult and challenging. Sometimes I find old bones. They are usually laid out in the position in which they were buried in the 1990s. Like the music they play ORDO CAPER. The new album "Aphorism of Baneful Arts" also has something rotten, disgusting. Maybe it's a great dusty sound or a psychedelic cover, I don't know, but as a whole the news listens very well. She immediately settled in my veins, stuck under my skin. It became a duty for me because I am a death metalist in body and soul. I like a dry wound in our cemetery when the undead go to bed. I've always liked death metal, which has a bloody and dark atmosphere. ORDO CAPER ripped old bloody roots out of the ground, cleaned them of dirt, soaked them in a deadly cocktail, and then burned them onto a musical medium. I'm walking with the band in a morbid gallery. The pictures show different ways of death. This year, the band chose the cruelest ones. Just listen to "Aphorism of Baneful Arts" out loud. The earth is frozen and the corpses are smiling. I think I'm right here. Death metal in the hands of Costa Rican demons kills rats. Dark, insidious, poisonous, devastating deadly metal of the old school, which will drag you into the grave forever!



tracklist:
1. Cult of the Damn
2. Goat Command
3. Collapsed Flesh Machine
4. Incinerator
5. Abominations Prevail
6. Monkus
7. Winged Eviscerated Eye
8. Pestilence Raged

band:
Leandro Goat: 4S Roar and Turmoil.
Dāniyyêl R'lyeh: 6S Roar and back up Turmoil.
Savnok: Death Hammers.

Recenze/review - FETOR - Downwards to Distress (2020)


FETOR - Downwards to Distress
CD 2020, Inherited Suffering Records

for english please scroll down

Občas mi připadá, že před zlem zavíráme oči. Lákají nás krvavé zprávy, s chutí bychom zašli jako naši předci na veřejnou popravu, ale když uslyšíme ze sousedního bytu nářek týraných, tak raději přidáme do kroku. Přitom nejvíc zla je napácháno v rodinách. Bohužel. Někdy mám pocit, že se zase tolik od zvířat nelišíme. Alespoň někteří z nás. Krutost máme vrozenou. Někde uvnitř nás sídlí temný démon a jsou jedinci, kteří jej nedokáží zkrotit.

Po krvi lační i polští brutální death metalisté FETOR. Ti letos přicházejí se svým druhým dlouhohrajícím albem. Je plné vytrhaných vnitřností, smradu, slammových pasáží a bolesti. Nahrávka je určena hlavně fanouškům stylu. Ostatním přijde dle mého stereotypní a obyčejná. Je pravdou, že pokud se v těchto zkažených vodách nepohybujete, měli byste raději odejít. A vy ostatní si můžete naplno vychutnat charakteristický houpavý rytmus.

 

Pokaždé, když slyším podobnou kapelu, tak si představuji, že kolem mě chodí šílený vrah se sekyrou. Přehazuje si ji z jedné ruky do druhé, musí ji mít perfektně vyváženou, aby při seknutí využil všechnu sílu. S hudbou je to zde hodně podobné. Hele, asi takhle, máte rádi třeba PYREXIA, CARNAL DECAY, BENIGHTED, DEHUMANIZED? Potom si budete mlaskat blahem. Po několika přehráních dostanete chuť na syrové maso a pořádný horor. FETOR odvádějí perfektní řemeslo a ne že ne. Sype jim to opravdu řádně a tak si myslím, že všichni kluci a holky s rovnejma kšiltama budou na vrcholu blaha. Osobně mi podobná hudba příliš neříká, ale sem tam si ji také rád narvu do hlavy. A polští maniaci mě baví víc, než ostatní. Možná je to tím, že mi připadají jejich skladby alespoň trošku pestré, možná surovým zvukem, ale i já si sem tam podupávám nohou. Jasně, že bych chtěl víc různých odboček a experimentů, ale to by zase řvali fanoušci, kteří se rádi točí dole pod pódiem. Abych to nějak sesumíroval a dostali bychom se k nějakému závěru, tak řeknu jen jediné. Občas mi připadá, že před zlem zavíráme oči. Lákají nás krvavé zprávy, s chutí bychom zašli jako naši předci na veřejnou popravu, ale když uslyšíme ze sousedního bytu nářek týraných, tak raději přidáme do kroku. I já prostě dostanu občas chuť na kus toho hudebního násilí. Za mě dobrý, spokojenost.


sumarizace:

FETOR nahráli velmi kruté album. Je plné nekompromisních melodií, morbidních motivů a nálady, známé z opuštěných psychiatrických léčeben. Jsem ztracený, opuštěný a cítím ve vzduchu krev. Tady se zase probudila pořádně naštvaná šelma. Brutální death slam metal s temnými prvky je obohacen o zvláštní surové melodie. Deska nepostrádá energii, sílu, jiskru. Kývu se do rytmu a kopu si vlastní hrob. Pohřbený zaživa, umlácený sekerou. Pitvám spolu s kapelou ještě teplá těla, užívám si všude přítomný strach. Jestli chcete zažít pravé peklo, pak jsou zde FETOR! Upozornění! Neposlouchejte nahrávku v noci a o samotě! Mohlo by dojít k nenávratnému poškození vaší mysli. Svět je možná ošklivý a zlý, ale FETOR jsou krutější! Brutal death metal z Polska, který zabíjí. Krvavě a bez kompromisů.

pro fanoušky: PYREXIA, CARNAL DECAY, BENIGHTED, DEHUMANIZED


Asphyx says:

FETOR have recorded very cruel album. It´s full of peremptory melodies, morbid motives and the mood of empty psychiatric sanatoriums. I´m lost, alone and I feel blood in the air. This is album where an angry beast woke up. A brutal slamm death metal with dark elements is enriched with interesting and different raw melodies. This album is full of energy, strength, power and shine. I oscillate with rhythm and I´m digging my own grave. I´m buried alive and clubbed by a hatchet. I´m dissecting warm corpses with this band and I´m enjoying the fear which is around. If you want to experience the real hell listen to FETOR! Warning! Do not listen to this at night and alone! Your mind could be damaged forever. This world is cruel and ugly, however the FETOR is crueler! Brutal death metal from Poland which kills. It kills bloodily and stoutly.

for fans: PYREXIA, CARNAL DECAY, BENIGHTED, DEHUMANIZED

Tracklist:
01. Human Pinata
02. Gorernment
03. Killing Her Softly
04. Downwards To Distress
05. Brainless Vermin
06. Rectal Prolapse
07. The Reek
08. Dirt Spreader

band:
Ojciec - vocal
Jakub Ryt - guitar
Jacek Gut - drums
Biskup - bass

úterý 5. ledna 2021

Recenze/review - WOMBBATH - Tales of Madness (2020)


WOMBBATH - Tales of Madness
CD 2020, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Vzpomínám si na to úplně přesně. Můj kamarád se zjevil před naším domem a měl na tváři nadšený výraz, který jsem u něj pozoroval pokaždé, když měl u sebe nějakou kapelu, kterou jsem neznal. Rád mě překvapoval. Kazeta "Internal Caustic Torments", kterou Švédi WOMBBATH vydali v roce 1993, se k nám dostala až někdy v roce 1995.  A na dlouhou dobu se stala naší ikonou. Jako všechno, co k nám tenkrát ze severu dorazilo.

Letos slaví kapela třicet let své existence. "Tales of Madness" jsou takovým dárkem pro všechny věrné fanoušky. Znovu nahrané demonahrávky, parádní zvuk a skvěle vyvedené LP, CD a dokonce i kazeta, jsou přesně tím druhem fyzické hudby, která nesmí chybět v žádné sbírce. Pokud máte tuhle legendu žánru rádi, tak neváhejte ani chvilku. Mohla by vás nalákat i velmi povedená grafika.

 

I po dlouhých letech totiž mají songy svoji původní sílu. Připomínají mi návštěvu staré hrobky, ve které jsou uložena těla našich předků. Mám rád podobné výlety do minulosti, jsou pro mě nejen živoucími nostalgickými vzpomínkami, ale i důkazem, jakou sílu pořád death metal má. V téhle rakvi je uložena historie švédského death metalu v podobě, v jaké jej mám nejraději. Surové skladby, zlámané kosti, popraskané lebky, to vše vyskládaní v morbidních obrazech ve staré kostnici. Pradávná špína znovu vyplavala na povrch. Smrt v očích, krev není voda, tu jen tak nevyměníte. I po dlouhé době řežou WOMBBATH tou správnou stranou nože. Znovu sedím u přehrávače a hltám jednotlivé riffy, morbidní zvuk, chorobný vokál. Tahle smečka pro mě byla  vždy jasnou a zřetelnou definicí toho, co pro mě znamená švédský death metal. Deska je ukována z té nejkvalitnější oceli, zakalena lety zkušeností a navíc ji nechybí tlak a energie. Jakoby mi někdo hodil do rukou rozžhavenou lávu. Popálený jsem ochlazen motivy skladeb. Hroby se znovu otevřely! Stačí jen vstoupit. Totální masakr!


Asphyx says:

I remember it exactly. My friend appeared in front of our house and had an enthusiastic look on his face that I noticed with him every time he had a band with me that I didn't know. He was happy to surprise me. The cassette "Internal Caustic Torments", released by the Swedes WOMBBATH in 1993, did not reach us until sometime in 1995. And for a long time it became our icon. Like everything that came to us from the north then. 

This year, the band celebrates thirty years of its existence. "Tales of Madness" is such a gift for all loyal fans. Re-recorded demos, great sound and great LPs, CDs and even a cassette are exactly the kind of physical music that should not be missing in any collection. If you like this legend of the genre, do not hesitate for a moment. You could also be attracted by very good graphics.



Even after many years, the songs have their original strength. They remind me of a visit to an old tomb in which the bodies of our ancestors are stored. I like similar trips into the past, they are not only living nostalgic memories for me, but also proof of the power of death metal. The history of Swedish death metal in the form I like best is stored in this coffin. Raw compositions, broken bones, cracked skulls, all laid out in morbid images in an old ossuary. Ancient dirt floated to the surface again. Death in the eyes, blood is not water, you just can't change it. Even after a long time, WOMBBATH cuts the right side of the knife. I sit at the player again and swallow individual riffs, morbid sound, sick vocals. This pack has always been a clear and distinct definition of what Swedish death metal means to me. The board is forged from the highest quality steel, hardened by years of experience and, in addition, it does not lack pressure and energy. It was as if someone had thrown hot lava into my hands. Burned, I was cooled by the motives of the songs. The graves have reopened! Just enter. Total massacre!


about WOMBBATH on DEADLY STORM ZINE:


Recenze/review - WOMBBATH - Choirs Of The Fallen (2020)



Minirecenze/minireview - WOMBBATH / REVEL IN FLESH - Dragged into the Obscure (2016)

Line up -
Jonny Pettersson (Heads For The Dead, Henry Kane, Gods Forsaken) - Vocals
Håkan Stuvemark (Pale King) - Guitars, lead guitar and vocals
Thomas Von Wachenfeldt - Guitars, lead guitar, violin and vocals
Jon Rudin (Just Before Dawn) - Drums
Matthew Davidson (Repulsive Vision) - Bass

Artwork by SV Bell (Amorphis, Kataklysm)

Track listing -
1. Tales From The Dark Side
2. Brutal Mights
3. Unholy Madness
4. The Grave
5. Lavatory Suicide Remains
6. Save Your Last Breath To Scream
7. Tales Of Madness
8. The Fleshly Existence Of Man

Track 1-3 are re-recorded tracks from the 'Brutal Mights' demo originally released in 1992
Track 4 was written in 1990 and the very first Wombbath song ever written
Track 5 is a remake of the track Lavatory Suicide Remains
Track 6 is a song witten before the 'Lavatory Suicide Remains' era in 1993
Track 7-8 are brand new songs

All the songs are completely re-recorded for this release.

Official Video Stream
Official Bandcamp
Official Transcending Obscurity Site
Transcending Obscurity Facebook
Wombbath Facebook
Official Label YouTube Channel
Label US Store
Label Europe Store

News! - CAMBION Premiere New Song Cities of Brass From Upcoming Debut Album

CAMBION Premiere New Song "Cities of Brass" From Upcoming Debut AlbumThe international death metal stalwarts Cambion are currently streaming the first single "Cities of Brass" from the upcoming debut album "Conflagrate the Celestial Refugium" which is due for release via Lavadome Productions in February / March 2021.




LAVADOME productions:
www.lavadome.org
https://lavadome.bandcamp.com
facebook.com/lavadome

CAMBION:
facebook.com/cambiontx

News! - Nové EP Ocvltism od Origin of Infinity

Nové EP Ocvltism jsme zveřejnili zatím digitálně na youtube a bandcamp!

EP vyjde jako jednostranný 12" vinyl s potištěnou B stranou v limitovaném nákladu 100ks.




Origin Of Infinity

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine