DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 20. listopadu 2021

Interview - COFFIN CREEP - Cold death metal with a dark flavour!


Interview with death metal band from Sweden - COFFIN CREEP.

Translated Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Recenze/review - COFFIN CREEP - Voids (2021):

Ave COFFIN CREEP! I haven’t found any interview in the Czech language with you, yet. So please, first introduce the band to our readers who don’t know you. You could start from the early beginnings and describe the whole COFFIN CREEP history.

Well, we started this band back in 2014 to shut ourselves off from the outside world and to have our own little bubble where we could hook up and do what we enjoy the most - which is writing, playing, and recording music. In the very beginning the idea was to just do grinding death metal and to shit out demos, as the whole "doing releases and playing gigs" wasn't even on our agenda. But as soon as we got together and started hammering out songs it quickly became obvious that we'd spawned something much more than that, and it became more serious so to say. We never wanted to belong to a specific scene, and we strictly write and play shit that we truly dig ourselves. If someone outside the band happens to enjoy it, that's really awesome ofcourse. But if no one would even notice us we wouldn't give a fuck and still do what we do. We are all friends since way back before Coffin Creep, so this is truly a vissel for us to do what we really enjoy.


I’m just listening to your new record „Voids“ and I feel like as if I am closed in some tomb together with ENTOMBED, DISMEMBER, GRAVE, ENTRAILS. The record has a great Swedish sound. Where did you record it and how satisfied you are with it? Did you have the "last word" concerning the resulting sound?

None of those bands were of any influence on us haha! Maybe Grave sunconciously. Our main influence was and will always be Black Sabbath. But there were tons of influences this time around that wasn't death metal at all. One other thing that was part of the original idea with the band is that we will always record our stuff by ourselves in our rehearsal room, so that's what we did. This time we wanted a fatter sound as opposed to our previous stuff which was really dirty. We are more satisfied with this one than we have ever been, and no one but the three of us will ever have the last words regarding any thing Coffin Creep.

How was the new material for album „Voids“ created? How exactly COFFIN CREEP writes the music?

Usually some one of us has an idea for a song made up in the head, or sometimes just a riff. Then we bring it to the table and sort of hammer it out or piece stuff together. Then the song kind of takes on a life of it's own and morphs into whatever it's supposed to morph into. And if we feel it, we keep playing it and if we don't we simply scrap it or put it aside for the future.


„Voids“ has dark and morbid cover art. Who is an author? I really like his work. How did you actually choose the idea of the cover and what exactly illustrates?

It's actually a she. Her name is Anu Bring. She is from Finland and we got in contact with her online some years back when she had done a painting that we liked based on one of our tunes. We just stayed in contact and asked if she wanted to be our illustrator for our 2018 EP "Wormfood", and then we asked her again for "Voids" simply because we like her and her stuff is awesome! The idea for the artwork is based on the lyrics for the first two songs on the record.

Could you reveal us who is an author of the lyrics and what is their background? Where did you take inspiration for certain topics?

Our drummer and singer, Padde (me haha) writes all the lyrics. I took inspiration from my thoughts, experiences, and basically what I think would sound cool over the music.


The new album was released by Grind to Death Records. This label has a very good name in the underground scene and does a very good job. However, didn't you want to release a record in some bigger label? Did you ask some other label? How you are actually satisfied with Grind to Death Records?

The only thing we really care about with a label is that they got the passion and fire with what they do. Grind To Death was perfect. We don't care if the label is big or small.

You play typical, classical Swedish old school death metal. However, references to bands such as AUTOPSY or BLACK SABBATH also appear in your work. Who actually influenced you in your beginnings and as a group you like best?

You think? Haha! Typical old school Swedish death metal is probably at the bottom of our list of influences. We don't even think about that style. Black Sabbath is our main influence, and Autopsy is the best death metal band there ever was so it's hard to not be influenced by them.


When I look through your albums, you really made a long journey. It is obvious that you as a band are still working on yourself. How often do you rehearsal together? Are you a "hard-working" band, which practices regularly or are you more „punk“ in the rehearsal task?

In the beginning we rehearsed every week or more. But now we've got kids and families that we prioritize so don't rehearse that often. But that makes our rehearsals even more special, and with that the music too. We practice pretty hardcore for gigs or recordings, but otherwise we just kind of chill and take things pretty easy.

In the case of your band, it is very good to see your development, each album is better, and you are also gradually better and better musicians. Do you have some goal, which you would like to achieve? Someone wants to release an album with a large label; other wants to play on one stage with some famous band. What about you?

We just want to do what we do and let Coffin Creep evolve into what it will evolve into. There's no big plan or goal.

Can you recommend some new albums, which impressed you at the latest time?

Not really, I'm sorry. I rarely listen to new music.

Do you know and listen to some metal bands from the Czech Republic?

I was a grindfreak way back when, and I really enjoyed Ahumado Granujo and Jig-ai!


We are slowly approaching the end of the interview so I would like to ask one more philosophical question. How would you define the Swedish death metal style? What represents this music for you and why did you choose exactly this genre?

Damn that's a good question. I wouldn't know how to define it, because that's all subjective. I really don't listen to music based on style. If I feel it I feel it, then it can be from anywhere. I really don't care. This particular style has become such a huge thing on it's own. No doubt that genre has influenced us in some way or another, but we never chose that style or labeled ourselves with it.

What COFFIN CREEP is planning for the next few months?

We'll take a little break and stay with our families and stuff, then slowly start to rehearse again and start planting the seeds for the next record.

Thank you for the interview and I wish you a lot of sold CDs, hundreds of crazy fans and tons of great ideas.

Thanks for inviting us!

Follow:


---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - COFFIN CREEP - Chladný death metal s temnou příchutí!

 

Rozhovor s death metalovou skupinou ze Švédska - COFFIN CREEP.

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - COFFIN CREEP - Voids (2021):

Ave COFFIN CREEP! Nikde jsem s vámi nenašel žádný rozhovor v češtině. Poprosím tě tedy nejdřív, abys čtenářům, kteří vás ještě neznají, představil kapelu. Můžeš klidně začít úplně od začátku a provést nás celou historií COFFIN CREEP

Kapelu jsme založili v roce 2014, abychom se uzavřeli před vnějším světem a abychom měli svou vlastní malou bublinu, kde bychom se mohli spojit a dělat to, co nás baví nejvíc – což je psaní, hraní a nahrávání hudby. Na úplném začátku byla myšlenka jen tvořit grind death metal a vydávat dema, protože celé „vydávání a hraní koncertů“ ani nebylo v plánu. Ale jakmile jsme se dali dohromady a začali vytloukat skladby, rychle se ukázalo, že jsme vytvořili něco mnohem víc a bylo to takříkajíc vážnější. Nikdy jsme nechtěli patřit ke konkrétní scéně a striktně píšeme a hrajeme sračky, které skutečně tvoříme sami. Pokud se to někomu mimo kapelu líbí, je to samozřejmě skvělé. Ale kdyby si nás nikdo ani nevšiml, bylo by nám to fuk a pořád bychom dělali to, co děláme. Všichni jsme přátelé od dávných dob před Coffin Creep, takže je to pro nás skutečně příležitost dělat to, co nás opravdu baví.


Právě poslouchám vaši novinku „Voids“ a připadám si, jako bych byl zavřený v nějaké kobce spolu s ENTOMBED, DISMEMBER, GRAVE, ENTRAILS. Deska má skvělý sound. Kde jste album nahrávali a jak jste s výsledkem spokojen? Mluvili jste nějak do výsledného zvuku?

Žádná z těch kapel na nás neměla žádný vliv, haha! Možná Grave nevědomky. Náš hlavní vliv byli a vždy budou Black Sabbath. Ale tentokrát tam byly tuny vlivů, které vůbec nebyly death metalové. Další věc, která byla součástí původní myšlenky s touto kapelou je, že si naše věci budeme vždy nahrávat sami v naší zkušebně, tak jsme to udělali. Tentokrát jsme chtěli hutnější zvuk oproti našim předchozím věcem, které byly opravdu špinavé. Jsme s tím spokojenější, než jsme kdy byli a nikdo, kromě nás tří, nikdy nebude mít poslední slovo ohledně jakékoli věci Coffin Creep.

Jakým způsobem vznikal nový materiál pro „Voids“? Jak vlastně tvoří/skládají COFFIN CREEP?

Obvykle má někdo z nás v hlavě vymyšlený nápad na skladbu, nebo někdy jen riff. Pak to hodíme na stůl a nějak to natlučeme nebo seskládáme věci dohromady. Pak si skladba tak trochu vezme svůj vlastní život a promění se v cokoli, v co se má proměnit. A pokud to cítíme, hrajeme to dál, a pokud ne, jednoduše to sešrotujeme nebo hodíme do šuplíku do budoucna.


„Voids“ má temný morbidní obal. Kdo je pod ním podepsán? Jeho práce se mi líbí, Jak jste vůbec nápad na obal vybírali a co má znázorňovat?

Je to vlastně „ona“. Jmenuje se Anu Bring. Pochází z Finska a před několika lety jsme se s ní spojili online, když namalovala obraz, který se nám líbil na základě jedné z našich melodií. Zůstali jsme v kontaktu a zeptali jsme se, jestli chce být naší ilustrátorkou pro naše EP „Wormfood“ 2018, a pak jsme ji znovu požádali o „Voids“ jednoduše proto, že ji máme rádi a její věci jsou úžasné! Nápad na kresbu je založen na textech prvních dvou skladeb na desce.

Kdo je autorem textů a o čem pojednávají? Kde pro témata berete inspiraci?

Náš bubeník a zpěvák Padde (já haha) píše všechny texty. Inspiroval jsem se svými myšlenkami, zkušenostmi a v podstatě tím, co si myslím, že by znělo cool.


Novinka vyšla na CD u Grind to Death Records. Label má v undergroundu velmi dobré jméno a odvádí skvělou práci, ale nelákalo vás vydat album u nějaké větší firmy? Oslovili jste nějaké? Jak jste vlastně spokojeni s Grind to Death Records?

Jediná věc, na které nám u labelu opravdu záleží je ta, že musí mít vášeň a zápal pro to, co dělají. Grind To Death byli perfektní. Je nám jedno, jestli je vydavatelství velké nebo malé.

Hrajete typický, klasický starý švédský death metal. Ve vaší tvorbě se objevují ale i odkazy na kapely jako AUTOPSY nebo BLACK SABBATH. Kdo vás vlastně ovlivnil ve vašich začátcích a jako skupiny máte nejraději?

Myslíš? Haha! Typický oldschoolový švédský death metal je pravděpodobně na konci našeho seznamu vlivů. O takovém stylu ani nepřemýšlíme. Black Sabbath je náš hlavní vliv a Autopsy je nejlepší death metalová kapela, která kdy byla, takže je těžké nenechat se jimi ovlivnit.

Když si projíždím vaši tvorbu, ušli jste opravdu dlouhou cestu. Je hodně znát, že na sobě jako kapela pracujete. Jak často vlastně COFFIN CREEP zkouší? Jste poctivou skupinou, která se pravidelně schází, nebo jste spíš pankáči, kteří tomu nechávají volný průběh?

Na začátku jsme zkoušeli každý týden občas i častěji. Ale teď máme děti a rodiny, kterým dáváme přednost, takže nezkoušíme tak často. Ale to činí naše zkoušky výjimečnější a tím i hudbu. Cvičíme dost tvrdě před koncerty nebo nahráváním, ale jinak prostě odpočíváme a bereme věci docela zlehka.


Na vaší kapele je opravdu vidět, jak se každé album postupně zlepšujete, vyvíjíte, jste stále lepší. Máte nějaký cíl, kterého byste chtěli dosáhnout? Pro někoho to je slavné vydavatelství, jiný si chce třeba zahrát se slavnou kapelu.

Chceme jen dělat to, co děláme a nechat Coffin Creep, aby se vyvinul v to, v co se vyvine. Neexistuje žádný velký plán ani cíl.

Můžeš nám prosím doporučit nějakou hudbu, kterou jsi poslední dobou objevil a posloucháš ji?

Ani ne, omlouvám se. Jen výjimečně poslouchám novou hudbu.

Znáš, posloucháš nějaké kapely z České Republiky?

Kdysi jsem byl grindový blázen a opravdu jsem si užíval Ahumado Granujo a Jig-ai!


Blížíme se k závěru a tak bych zkusil jednu více filozofickou otázku. Jak byste definovali styl zvaný švédský death metal? Čím pro vás tato hudba je a proč jste si vybrali právě tento styl?

Sakra, to je dobrá otázka. Nevěděl bych, jak to definovat, protože to je všechno subjektivní. Opravdu neposlouchám hudbu kvůli stylu. Pokud to cítím, cítím to, pak to může být cokoliv. Opravdu je mi to jedno. Tento konkrétní styl se sám o sobě stal tak obrovskou věcí. Není pochyb o tom, že tento žánr nás nějakým způsobem ovlivnil, ale nikdy jsme si tento styl nevybrali ani se jím neoznačili.

Co chystají COFFIN CREEP v nejbližších měsících?

Dáme si malou pauzu a budeme se věnovat našim rodinám. Pak začneme znovu pomalu zkoušet a sázet semínka pro další desku.

Děkuji za rozhovor a přeji spoustu prodaných nosičů, stovky šílených fanoušků a tuny dobrých nápadů.

Díky za rozhovor!

Follow:


---------------------------------------------------------------------------------------------------

pátek 19. listopadu 2021

Recenze/review - CONCRETE WINDS - Nerve Butcherer (2021)


CONCRETE WINDS - Nerve Butcherer
CD 2021, Sepulchral Voice Records

for english please scroll down

Někdy, když naleznu nové rozkládající se tělo, tak jsem v šoku. Z lidské nenávisti, která se dovede opravdu ošklivě podepsat. Dívám se na červy, kteří se kroutí v šíleném tanci. Na vyklované oči, zmrzlý prázdný pohled. Vždycky si říkám, že přechod na druhou stranu musel být hodně bolestivý. Celá scenérie mi připomíná novou desku "Nerve Butcherer" finských CONCRETE WINDS. Ta také smrdí absolutním zlem a šílenstvím.

My, kteří trávíme v podzemí již dlouhé roky, víme, co od nových nahrávek chceme. Morbidní zvuk, náležitě vyvedený obal a hlavně velké množství temné energie. Svět bývá někdy velmi ošklivé místo k žití. Při poslechu této nahrávky si to alespoň myslím. Pocity jsou srovnatelné s tím, když vás někdo donutí polykat zkaženou krev.


Hnus, špína, řeka pod vaším městem, kam se hází zbytky těl z márnic. Dívám se tuhle hnusnou a ošklivou stoku a přemýšlím, ke komu bych novou desku přirovnal. Napadají mě TERRORIZER, MORBID ANGEL, REPULSION a další kapely, které se s tím moc nepářou a zároveň umí navodit tu správnou negativní náladu. Žádné kompromisy, žádné zbytečnosti. Jenom smrt. Mnohým se sice bude zdát nahrávka monotónní, ale věřte tomu, že když jí dáte čas, tak si budete připadat jako na návštěvě těch nejchladnějších katakomb. V otevřených dřevěných rakvích leží seschlá těla. Každé má probodnuté srdce. Pro jistotu. Vůbec to nepomáhá, prokletí se stejně jako CONCRETE WINDS vrátili, aby nás spálili na popel. Neexistuje nic jiného, než nekonečná tma. "Nerve Butcherer" vás svým tlakem a energií vykostí zaživa, vytahají vám vnitřnosti z dutiny břišní. Vystřelí vám mozek z hlavy a vy za to budete ještě rádi. Riffy jsou jako ostré čepele nožů. Bicí devastující a vokál připomíná řvoucí a naříkající bestii. Jako když odhrneš pavučiny z tváře mumie. Podíváš se na ní a ona tě pokouše. Totální blasfemie, death metal, který smrdí sírou a nenávistí!


Asphyx says:

Sometimes when I find a new decaying body, I'm shocked. From human hatred that can really sign ugly. I look at the worms twirling in a crazy dance. On pecked eyes, frozen blank look. I always think that moving to the other side must have been very painful. The whole scenery reminds me of the new album "Nerve Butcherer" by Finnish CONCRETE WINDS. It also stinks of absolute evil and madness.

We, who have been going underground for many years, know what we want from new recordings. Morbid sound, properly executed cover and especially a large amount of dark energy. The world is sometimes a very ugly place to live. At least I think so when listening to this recording. Feelings are comparable to when someone makes you swallow rotten blood.


Dirt, the river below your city, where the remains of morgue bodies are thrown. I'm looking at this nasty and ugly sewer and wondering who I'd compare the new record to. I think of TERRORIZER, MORBID ANGEL, REPULSION and other bands that don't match much and at the same time can create the right negative mood. No compromises, no unnecessary things. Just death. The recording may seem monotonous to many, but believe me, if you give it time, you will feel like visiting the coldest catacombs. Dried bodies lie in open wooden coffins. Everyone has a pierced heart. For sure. It doesn't help at all, the curse, like CONCRETE WINDS, has returned to burn us to ashes. There is nothing but endless darkness. "Nerve Butcherer" bones you alive with its pressure and energy, they pull your entrails out of your abdomen. They'll blow your brains out and you'll be happy for that. Riffs are like sharp knife blades. The drums are devastating and the vocals are reminiscent of a roaring and wailing beast. Like pulling cobwebs from a mummy's face. You look at her and she tempts you. Total blasphemy, death metal that stinks of sulfur and hatred!


about CONCRETE WINDS on DEADLY STORM ZINE:



TRACKLIST
1. Nerve Butcherer
2. Chromium Jaws
3. Demonic Truculence
4. Industrial Mutilation
5. Noise Trepanation
6. Intravenous Doctrine
7. Flaying Internecine
8. Paroxystic Flagellator
9. Dissolvent Baptism
10. Astomatous Vomiting

LINE-UP
Jonatan Johansson – Vocals, Guitars, Bass
Mikko Josefsson – Drums


KNIŽNÍ TIPY - V mysli vraha - Mike Omer (2019)


V mysli vraha - Mike Omer
2019, Cosmopolis

I naše město bývalo kdysi klidné a nebál jsem se v něm. Jenže to se změnilo. Chodím do práce velmi brzy ráno a černé stíny snad nikdy nespí. Často se ohlížím za sebe a když jdu přes park, tak sleduji každý roh, keř. Necítím se bezpečně a to většinou potkám jen pár opilců, děvek a feťáků. Ne, nehovořím tentokrát o Chicagu, kde se odehrává detektivní příběh V mysli vraha, ale o městě, ve kterém žiju. Nicméně, autorovi se povedlo ve mě vyvolat podobné pocity.

Jak už tomu tak bývá, tak se při vyšetřování série vražd mladých dívek potkali přemýšlivá a schopná (mám rád takové silné ženy) forenzní psycholožka Zoe Bentleyová a speciální agent FBI Tatum Gray, který je popisován jako podivín, ale mě tak vůbec nepřipadá. Knihou se prolínají temné myšlenky samotného vraha a jeho vyšetřování. Vystavování balzamovaných těl je popsáno neskutečně opravdově. Tady mi stylem připomíná autor trošku mého oblíbeného Cartera. Koneckonců, já měl americké detektivky vždy trošku raději, než ty severské z Evropy.

Každý detektiv hledá hlavně motiv a zde je položena velmi dobrá otázka. Vražda se ukrývá v temných fantaziích vraha, v jeho zvrácených představách. Jen je na rozdíl od mnoha jiných zrealizuje. Bohužel. Krve je hodně, ale o to tu nejde v prvé řadě. Příběh je hlavně skvěle napsaný, poutavý, napínavý, nutí vás neustále pokračovat ve čtení. Něco na tom bude, protože když přestala v jedné ulici, kterou chodívám, ráno svítit lampa, nebylo mi to úplně příjemné. Přemýšlel jsem o knize a říkal si, jak je skvělé, že jsem si pro sebe autora objevil. Skvělé jsou i vtípky, které sem tam vylezou na povrch. Ano, zasmál jsem se, ale je to takové to přirovnání k černému humoru patologů.

Mám rád, když děj odsýpá, když má autor jasný směr a cíl. Zavést vás do konce. Knížka je v některých momentech nechutná, děsivá. Říkám si, že snad ani není možné, že by byl někdo tak zvrácený. Jenže pak na mě vyskočí na internetu článek s podobným činem a vše získá ještě šílenější kontury. Vždy mám raději, když se více popisuje charakter postav a psychologické pohnutky vraha, než jen laciný a co nejnechutnější popis hnusu. A to se zde právě děje. Je to krvavé, ale autor se v krvi zbytečně nerochní, když to není potřeba. Mike Omer mě zaujal natolik, že s napětím čekám i na jeho novou knížku V temnotě, která byla vydána letos (jdu si objednat zde: https://www.dobre-knihy.cz/v-temnote-557849.html).

Kolem mě zuřila nějaká epidemie nebo co, lidé se hádali do krve na sociálních sítích, planeta země se oteplila zase o nějaký ten stupeň. A já byl ve svém světě. Neřešil jsem věci, které vyřešit nemůžu a četl jsem si. Protože si pořád myslím, že když se odpoutám od všech těch obrazovek a dojdu se projít ven, pak si uvařím něco dobrého, sednu si a nasadím brýle, tak udělám pro svoji mysl víc, než kdybych plival kolem sebe jed o věcech, kterým nerozumím a ani nechci rozumět.

V mysli vraha je dle mého úsudku knížka, která by neměla chybět ve sbírce žádného příznivce dobrých detektivek. Je neskutečně podmanivá, chytře napsaná a čtivá. Jen se asi zase budu ohlížet neustále za sebe, až půjdu ráno za tmy do práce. Děkuji za pozornost! Přeji dobré chutnání, tahle thriller je fakt velká dobrota.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Chicago. Tři ženy byly nalezeny uškrcené, nabalzamované a naaranžované v pózách, jako by byly živé. K případu je přizvána horlivá a sebevědomá forenzní psycholožka Zoe Bentleyová a podivínský speciální agent FBI Tatum Gray. Zoe se musí pokusit pochopit vrahovu motivaci, aby ho policie dokázala najít dřív, než zemřou další ženy. Během vyšetřování sama dostává podezřelé anonymní zásilky. Nikomu o nich neřekne, jejich obsah ale odkazuje k příšerným zločinům z minulosti. Z lovce se stává kořist a z minulosti děsivá přítomnost...



---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 18. listopadu 2021

News! - !T.O.O.H.! - Visualization Video, New EP, Live Shows


!T.O.O.H.! Visualization Video, New EP, Live Shows

The borther's duo of the legendary, Czech–based grind act, !T.O.O.H.! have just revealed a visualization video for an instrumental track "Zrozen k božským cílům". The video is accompanied with Czech lyrics – created for the song but never used. The video has been done to commemorate the release of the band's fifth studio album "Free Speech" which marked the band's return to studio recording after 15 years and which was released exactly a year ago, on November 17th.

You can view the video below:


In other news, the band has almost finished recording four brand new tracks for the upcoming album. These four tracks will be also released separately as an EP early in 2022 via Lavadome Productions.

!T.O.O.H.! will also give a chance to live performances. Nothing forced, as Humanoid's health is what matters in the first place, but the duo is currently rehearsing some old tunes for these occasions.

'Free Speech' CD format can be ordered from Lavadome Productions web store or Bandcamp page.
Digital version of 'Free Speech' is now exclusively available from the !T.O.O.H.! Bandcamp and major streaming services.

——————————————————
LAVADOME productions:


Official !T.O.O.H.! network:

about !T.O.O.H.! on DEADLY STORM ZINE:
---------------------------------------------------------------------------------------------------

News! - New NEEDLESS video and single, for the song Odium.


For fans of Children Of Bodom, Dark Tranquillity, the Faceless.



After revealing the first single from their upcoming studio album, Hungarian progressive/melodic death metal prodigal sons NEEDLESS don’t waste any time and are now back with their second song from “The Cosmic Cauldron”. “Odium” is a complex structured song, where the epic cosmic saga of the band gets to a post-apocalyptic musical landscape. A sharp-as-knife riff and a brilliant solo complete the track, foreshowing great things from Needless upcoming second full-length.

Vocalist Ádám Foczek comments: "This song is about an eerie conquest of the homo deus, the Voidian, throughout countless galaxies. With never-ending hunger he heralds the whisper of "The Cosmic Cauldron": total destruction, Odium."


____________________________

Needless was founded during the winter of 2004 in Dánszentmiklós, Hungary. The band started as a home project, and slowly evolved into an active group for the year 2014. Their music basically consists of traditional elements of melodic thrash and death metal with the atmospheric side of black metal with some progressive elements.

All mixed up into a fierce blend of aggression and ferocity, with mythical themes and nihilistic contemplations about humankind in the lyrics. In 2015 the band came up with their first accountable release called "The Dark Spirit of Ages" EP, which received critically positive feedback. After its release, Needless did several shows in its home country with bands like Aggression, Nervosa, Nuclear, Dew-Scented, and Flotsam And Jetsam.

“The Cosmic Cauldron” will be released in early 2022 via UPRISING! Records.

Line-up:
László Bánfalvi - bass
Kasper Botond - drums
Tamás Bárány - guitars
Ádám Foczek - vocals
Fogl Botond - guitars

Digital single:


Web:

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Recenze/review - DREAM UNENDING - Tide Turns Eternal (2021)


DREAM UNENDING - Tide Turns Eternal
CD 2021, 20 Buck Spin

for english please scroll down

Pokaždé, když poslouchám nějakou novou desku, tak si dopředu nečtu žádné informace, dokonce ani promo materiály. Nechám ji na sebe nejdřív jen tak působit, nezatížen předsudky a názory jiných. Poslouchám a přemýšlím, hledám správná slova a zajímají mě hlavně emoce, které na mě dokáže kapela přenést. U DREAM UNENDING mě jako první napadla dvě slova - bolest a osvobození. Zajímavé je, že se mi z jejich světa vůbec nechtělo, raději jsem jen seděl, vnímal, nasával, nechal se unášet. Občas jsem si i četl staré sci-fi knihy a musím rovnou říct, že mě album doslova rozsekalo.

Teprve až potom jsem zjistil, že pod tímto jménem jsou podepsáni Derrick Vella (Tomb Mold) a Justin DeTore (Innumerable Forms). Tentokrát v trošku jiném stavu mysli, než je známe z jejich domovských smeček. Novinka je pro mě něco jako sen, podivný, se spoustou pestře temných nálad. 


Základem je pořád v určitých momentech syrový a surový death metal. Jinak by deska mohla zaujmout fanoušky třeba takových ANATHEMA, TIAMAT, MY DYING BRIDE, PARADISE LOST, i starších SCEPTICISM. Těch styčných bodů je možná více, než byste zpočátku slyšeli. "Tide Turns Eternal" je svým způsobem inovativní, progresivní, zároveň si ale zachovává přehlednost a zřetelnost. Oba pánové jsou velmi talentovaní a umí svoje nadání přetavit ve skvělou hudbu. Nahrávka je vyloženě gurmánským zážitkem pro všechny posluchače, kteří u hudby rádi přemýšlejí. Představte si špinavou řeku (možná se jmenuje Styx?), na které se kolébá loďka. Jednou zamíří do země mrtvých, jindy zase cítíte z melodií určitou naději. Jednou jsem sledoval dravce, jak se potácí ve větru. Podobných přirovnání mě napadá samozřejmě velká spousta. A to je pro mě právě důkazem, že se jedná o skvělé album. Dokázalo totiž rozjitřit moji mysl, moje myšlenky létají jako hejna můr kolem světla. O zvuku, obalu, celkovém provedení a produkci, netřeba cokoliv psát. Oba muzikanti jsou natolik zkušení, že je vše v nejlepším pořádku. Ano, pořád si stojím za svým - bolest a osvobození. Atmosférický doom death metal, který vás převeze přes řeku mrtvých!


Asphyx says:

Every time I listen to a new album, I don't read any information in advance, not even promo materials. At first, I let her just act on me, unburdened by the prejudices and opinions of others. I listen and think, I look for the right words and I am mainly interested in the emotions that the band can convey to me. At DREAM UNENDING, two words came to my mind first - pain and liberation. It is interesting that I did not want their world at all, I rather just sat, perceived, sucked, let myself be carried away. Sometimes I even read old sci-fi books and I have to say straight away that the album literally cut me open.

Only then did I find out that Derrick Vella (Tomb Mold) and Justin DeTore (Innumerable Forms) were signed under this name. This time in a slightly different state of mind than we know them from their home packs. The novelty for me is something like a dream, strange, with a lot of colourful dark moods.



The basis is still raw and raw death metal at certain moments. Otherwise, the album could attract fans of such ANATHEMA, TIAMAT, MY DYING BRIDE, PARADISE LOST, and older SCEPTICISM. There may be more of those points of contact than you initially heard. "Tide Turns Eternal" is in a way innovative, progressive, but at the same time it retains clarity and clarity. Both gentlemen are very talented and can turn their talents into great music. The recording is purely a gourmet experience for all listeners who like to think about music. Imagine a dirty river (maybe it's called Styx?) Where a boat sways. One day he heads to the land of the dead, another time you feel a certain hope from the melodies. I once watched a predator stagger in the wind. Of course, a lot of such comparisons occur to me. And that is proof to me that this is a great album. It could brighten my mind, my thoughts flying like flocks of moths around the light. There is no need to write anything about sound, packaging, overall design and production. Both musicians are so experienced that everything is fine. Yes, I still stand by myself - pain and liberation. Atmospheric doom death metal that will take you across the river of the dead!


TRACKLIST
1. Entrance
2. Adorned In Lies
3. In Cipher I Weep
4. The Needful
5. Dream Unending
6. Forgotten Farewell
7. Tide Turns Eternal

LINE-UP
Derrick Vella - Guitar, 12 String Guitar, Bass, Fretless Bass
Justin DeTore - Drums, Vocals

Recenze/review - CONSECRATION - Reanimated (2021)


CONSECRATION - Reanimated
EP 2021, Cavernous Records

for english please scroll down

Zavolali ti v noci. Už zase. Bolí tě hlava a z nebe se snáší do tmy ledový déšť. Našli další tělo. Uprostřed lesů. Nechutná záležitost, ostatně jako vždy. Díváš se do tmy a máš pocit, že tě někdo sleduje. Padá na tebe tíha všedních dní, únavy i depresivní počasí. Ono se řekne, zapomeňte na všechny hrůzné obrazy. Každý death metalista i doomař moc dobře ví, že to není zase tak jednoduché. Noční můry by mohly vyprávět. 

Většinou různá EP, singly a podobné záležitosti ignoruji. Není čas. Stejně mě zajímají hlavně dlouhohrající alba. Na "Reanimated" jsou jen tři songy rozprostřené do 22 minut. Smutek, nihilismus, staré poctivé postupy, tohle všechno zde naleznete. Zvuk jest velmi syrový, surový. O CONSECRATION jsem již psal. V roce 2019. Možná právě proto jsem si novinku rád a s chutí často dával do uší. Venku je stejně sychravo a krvavý déšť stéká po oknech. Je určitě lepší podpořit dobrou kapelu, než jen nadávat a nadávat, jak tomu bývá dnes dobrým zvykem.


Máte rádi COFFINS, WINTER, AUTOPSY, EVOKEN, MY SILENT WAKE, NOVEMBERS DOOM, MY DYING BRIDE? I v případě CONSECRATION se jedná o death doom metal ohlodaný až na kost, nihilistický, smutný a temný jako katakomby pod vaším městem. Mezi lidmi už existuje jenom hnus a špína. Poslech desky připomíná četbu starých spisů, pojednávajících o konci civilizací. Britové a jejich novinka jsou jako v pozadí ukrytá hrozba zla.  Smradlavá, nahraná snad na starých hřbitovech, na kterých se povaluje zkažená mlha. Další tělo, další noc, kdy jenom sedíš a na zeď si promítáš nechutné obrazy lidského činu. Posloucháš album stále dokola. Ano, jsem rád, že mi EP "Reanimated" přišlo na recenzi. Songy připomínají asi nejvíce popraskané zrcadlo, které ukazuje jenom temné stránky lidské mysli. Také vám připadá, že se to, jakým způsobem lidé žijí a jak se chovají, otiskne do jejich tváří? Mám rád podobné nahrávky. Když je kolem podzim a déšť padá k zemi. Když mě zavolají do lesa. Pod spadaným listím, v hnijící zemi, leží další tělo. Jsme jenom prach a vše je pomíjivé. Možná i z toho důvodu se mi "Reanimated" líbí. Koneckonců, občas je dobré se zastavit a spočinout. Temné, chladné doom death metalové ozvěny ze záhrobí!

Asphyx says:

Imagine frozen clay and a crowd of survivors. Everything seems to be fine, only something strange is floating in the air. I turn up the volume on my player and realize that there is a strange rumble from the coffin. It seems that entering the land of shadows has succeeded again. Just a few songs and I already know very well that burial alive definitely has something in it.


Morbid, rotten songs, long melodies. Inspiration such as COFFINS, WINTER, AUTOPSY, EVOKEN, MY SILENT WAKE, NOVEMBERS DOOM, MY DYING BRIDE, but also some of the bloody passages. All this together is cooked in a boiling cauldron full of old bones. "Reanimated" is an album that stinks of dust. The band managed to materialize the atmosphere of old catacombs, reopened graves. Just give up. It's true that I have to be in the mood for such matters, and the best way to listen to the recording is early in the morning, when the night hasn't said goodbye, but believe me, once the songs get stuck under your skin, they'll stay there forever, amen. CONSECRATION are again old, dusty, perverted, dark and cold (with great sound and cover). I don't know if you've ever walked in the long corridors of the underground, but this music has belonged here since time immemorial. Old bones covered with centuries-old cobwebs. Echoes from the other world, the perverted beauty of dead bodies. Bon appetite. The ceremony can begin again. Welcome to endless darkness!

about CONSECRATION on DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - CONSECRATION - Fragilium (2019)

Tracklist:
1. Cast Down For The Burning MMXXI *
2. Gut The Priest MMXXI *
3. Domain Of Despair **

Line-up:
Daniel Bollans - Vocals
Shane Amies - Bass
Liam Houseago - Guitar
Andy Matthews - Guitar
Jorge Figueiredo - Drums


středa 17. listopadu 2021

Recenze/review - HYPERDONTIA - Hideous Entity (2021)


HYPERDONTIA - Hideous Entity
CD 2021, Dark Descent Records / Me Saco Un Ojo Records / Desiccated Productions

for english please scroll down

Někdo za mnou zavřel dveře. Možná to byl průvan, možná nějaký přízrak. Jsem hluboko pod zemí, ve starém plesnivém sklepě. Hledal jsem zde další poctivou muziku a tak nějak podvědomě jsem očekával, že najdu i vchod do podsvětí. Několik dní bez vody, několik dní bez jídla, ale s oblíbenou hudbou na uších. Poslouchám právě novou desku maniaků HYPERDONTIA. Dánsko tureckých death metalistů, kteří mě i přes silné zdi mé cely přenesli do záhrobí.

Hutný, mokvající, zničující death metal, kousky doomových ozvěn, ale hlavně spousta pradávné špíny, hnisu a zapomenutých chorob. Kreslím na zeď tajné symboly vlastní krví. Přidávám hlasitost a těším se na každé další setkání. Tahle hudba totiž láme kosti.


Nejvíc temnoty má člověk ve své hlavě. Pro podobnou hudbu musíte mít cit a velkou dávku morbidní fantazie. HYPERDONTIA tohle všechno mají a umí. Přidávají tradiční pestrou paletu černých stínů. Album je jako tepající vřed, jako proříznutá tepna, ze které pomalu uniká krev i život. Líbí se mi, jakým způsobem jsou skladby napsány, užívám si prašivý zvuk (Greg Wilkinson), rád se dívám na obal (Wes Benscoter). Po formální stránce je vše v nejlepším pořádku. Smrt a tma. Nekonečná tma, bez jakýchkoliv známek světla. Pánové na to jdou podobným způsobem jako jejich kolegové MORBID ANGEL, DEAD CONGREGATION, UNDERGANG, PHRENELITH, CEREBRAL ROT, VASTUM, MORTIFERUM, FETID. Mocné nástupy, riffy ostré jako čerstvě nabroušený skalpel. Spousta zajímavých momentů. Během celé desky cítím energii, sílu, načerpanou při exhumacích starých hrobů. Teď už vím, kdo za mnou zavřel dveře. Byly to mé vlastní noční můry, děsivé představy ze snů. A také poctivá, syrová muzika v podání HYPERDONTIA. "Hideous Entity" je albem, které se povedlo po všech stránkách. Nemrtví by mohli vyprávět. Temný, chladný, démonický rituál smrti!



Asphyx says:

Someone closed the door behind me. Maybe it was a draft, maybe a ghost. I'm deep underground, in an old moldy cellar. I was looking for more honest music here, so somehow subconsciously I expected to find an entrance to the underworld. A few days without water, a few days without food, but with your favourite music on your ears. I'm listening to the new HYPERDONTIA maniac record. Denmark Turkish death metalists who, despite the strong walls of my cell, took me to the grave.

Dense, soaking, destructive death metal, pieces of doom echoes, but most of all a lot of ancient dirt, pus and forgotten diseases. I draw secret symbols on the wall with my own blood. I turn up the volume and look forward to every next meeting. This music is breaking bones.

One has the most darkness in one's head. For such music, you must have a feeling and a great deal of morbid imagination. HYPERDONTIA have all this and can do it. They add a traditional varied palette of black shadows. The album is like a throbbing ulcer, like a severed artery from which blood and life slowly escape. I like the way the songs are written, I enjoy the dusty sound (Greg Wilkinson), I like watching the cover (Wes Benscoter). Formally, everything is fine. Death and darkness. Endless darkness, without any signs of light. Gentlemen do it in a similar way as their colleagues MORBID ANGEL, DEAD CONGREGATION, UNDERGANG, PHRENELITH, CEREBRAL ROT, VASTUM, MORTIFERUM, FETID. Powerful ascents, riffs as sharp as a freshly sharpened scalpel. Lots of interesting moments. Throughout the slab, I feel the energy, the strength, drawn from the exhumations of the old graves. Now I know who closed the door behind me. It was my own nightmares, scary dream ideas. And also honest, raw music performed by HYPERDONTIA. "Hideous Entity" is an album that has succeeded in all aspects. The undead could tell. A dark, cold, demonic death ritual!


TRACKLIST
1. Snakes of Innards
2. Trapped in the Void
3. Beast Within
4. Coils of Wrath
5. Grinding Teeth
6. Lacerated and Burning
7. Wretched Mockery of Creation
8. Impervious Veil

LINE-UP
Malik - Bass
Tuna - Drums
Mustafa - Guitars (lead)
Mathias - Guitars, Vocals

Recenze/review - ROTPIT - Into the Rotpit (2021)


ROTPIT - Into the Rotpit
Cassette 2021, Selfmadegod Records

for english please scroll down

Když jsem se před mnoha lety ztratil v podzemí, tak jsem netušil, že mi vůbec nebude chybět světlo. Jsem zvyklý žít ve stínu, vyhýbat se tupému davu. Celé dny drtím staré kosti a když se svojí prací skončím, tak navštěvuji opuštěné kobky. Nasávám atmosféru nekonečné smrti. Rakev s názvem ROTPIT jsem objevil díky muzikantům, kteří ve stejnojmenné smečce hrají. Jsou pro mě zárukou kvality. 

Jonny Pettersson (ASHCLOUD, GODS FORSAKEN, WOMBBATH, MASSACRE), Ralf Hauber (REVEL IN FLESH, HEADS FOR THE DEAD), Henrik Posingis (REVEL IN FLESH). Ano, jméno napsané rezavým písmem na náhrobku - ROTPIT. Obsahem nové demonahrávky "Into the Rotpit" je surový, prašivý death metal severského střihu. Nutno rovnou dodat, že velmi vysoké kvality.


Jedná se samozřejmě zatím jenom o malou, tří skladbovou ochutnávku syrového masa, ale i když jde o demo, tak má nahrávka dobrý zvuk, do devadesátých let laděný obal a spoustu dobrých nápadů. Stylově lze tvorbu ROTPIT přirovnat ke CARNAGE, DISMEMBER, ENTOMBED, FLESHCRAWL, ENTRAILS. Mocné nástupy, atmosféra opuštěných márnic, chorobný vokál. Již během několika prvních poslechů jsem ve společnosti téhle party hrozně rád. V rakvích se otáčejí mrtvoly, svěcená voda dosáhla bodu varu. Tělem mi prostupuje chlad, kosti mám zmrzlé a mám strach, aby se mi nezlomily tlakem. ROTPIT umí napsat velmi dobré skladby a jsou skvělým příslibem do budoucna. Líbí se mi, že ke své morbidní práci přistupují hezky postaru, poctivě. Mají tuhle muziku v krvi a tu jak známo jen tak nevyměníte. Základem "Into the Rotpit" je surové železo, ze kterého je ukována demonahrávka pro všechny pravé fanoušky pohřbů do země. Příjemná trepanace lebky, beru do ruky kladivo. Začíná další den v záhrobí, další den v temnotě. Je zcela jasné, co budu dnes poslouchat. Syrový death metal, který vás vyvrhne zaživa!


Asphyx says:

When I got lost underground many years ago, I had no idea that I would not miss the light at all. I'm used to living in the shadows, avoiding the dull crowd. I crush old bones all day, and when I'm done, I visit abandoned dungeons. I soak up the atmosphere of endless death. I discovered the casket called ROTPIT thanks to the musicians who play in the pack of the same name. They are a guarantee of quality for me.

Jonny Pettersson (ASHCLOUD, GODS FORSAKEN, WOMBBATH, MASSACRE), Ralf Hauber (REVEL IN FLESH, HEADS FOR THE DEAD), Henrik Posingis (REVEL IN FLESH). Yes, the name is written in rusty letters on the tombstone - ROTPIT. The content of the new demo "Into the Rotpit" is raw, dusty Nordic-style death metal. It is necessary to add that very high quality.


Of course, this is only a small, three-song tasting of raw meat, but even though it is a demo, the recording has a good sound, a cover tuned until the 1990s and a lot of good ideas. Stylistically, the work of ROTPIT can be compared to CARNAGE, DISMEMBER, ENTOMBED, FLESHCRAWL, ENTRAILS. Powerful onset, atmosphere of abandoned morgue, sick vocals. During the first few listens, I really like the company of this party. The corpses rotate in the coffins, the holy water has reached the boiling point. Cold runs through my body, my bones are frozen and I'm afraid they will break under pressure. ROTPIT can write very good songs and they are a great promise for the future. I like that they approach their morbid work nicely, honestly. They have this music in their blood and, as you know, you can't just exchange it. The basis of "Into the Rotpit" is pig iron, from which a demo is forged for all true fans of funerals in the country. Pleasant trepanation of the skull, I take a hammer in my hand. It starts another day in the grave, another day in the dark. It is quite clear what I will listen to today. Raw death metal that will throw you out alive!

Tracklist:
01. Darkened
02. Into The Rotpit
03. Aeon Black

band:
Jonny Pettersson - Guitars / Bass & FX
Henrik Posingis - Drums
Ralf Hauber - Vocals / Lyrics & Concept

úterý 16. listopadu 2021

Recenze/review - UNLEASHED - No Sign of Life (2021)


UNLEASHED - No Sign of Life
CD 2021, Napalm Records

for english please scroll down

Už dlouhou dobu si nikoho neviděl. Kolem je jenom sníh a led. Hvězdy nad hlavou a ševel větru ve stromech. Je to někde tady, kousek za skalami. Staré pohřebiště bojovníků severu. Mohyly z kamení, dávné symboly, které nelze rozluštit. Jsou tady! Přízraky z dávných dob. Už zase řinčí zbraně, nepřítel je blízko. Jako nějaký film se před tebou odehrává další z krvavých příběhů. Ve vichřici zazní první riff. Pohltí mě temnota a chlad.

Psát o švédských UNLEASHED je pro mě vždy radost a čest. Jedna z posledních opravdových kapel ze severu, která dál před sebou tlačí káru plnou přelámaných kostí. I letos, na novém albu "No Sign of Life", jsou pánové uvěřitelní, opravdoví a i když nepřinášejí vůbec nic převratného, tak si desku neskutečně užívám. Tahle kapela to se mnou vždy uměla. Uplynulo třicet let, svět se neskutečně změnil a oni stále stojí pevně jako skála. Na UNLEASHED je spolehnutí, i když je po těch všech letech jasné, že hrají hlavně pro fanoušky. Nevidím na tom nic špatného. Naopak.


Základem je švédský death metal s jasným rozpoznávajícím rukopisem a otiskem (co by za to spousta dnešních kapel dala). Přidány jsou blackové a thrashové chvilky morbidní poezie. Vše je syrové, ohlodané na kost. Je mi vcelku jedno, že kapela ctí převážně své základy, které kdysi sama postavila. Nahrávka  se pyšní samozřejmě skvělým zvukem, spoustou zajímavých nápadů, typickým obalem, tohle všechno z ní dělá k dokonalosti vybroušené stylové dílo. Jsem hrozně moc rád, že ještě existují na světě podobné smečky jako UNLEASHED, které poznáte podle několika prvních tónů. Jsou pro mě artefaktem z dávných dob, kdy jsem se k muzice jako takové v mládí dostal. Byli jedněmi z těch, kteří v devadesátých letech utvářeli můj názor na svět. Stále si drží svoji kvalitu. Já vlastně ani nechci, aby jakkoliv měnili svůj styl. Vyhovuje mi, že jsou true a ortodoxní v tom, co a jak hrají. Na změny a hledání nových cest tu máme jiné. Jsem i letos hrozně rád spolu se Švédy ve vichřici. Užívám si ledové melodie, typický  vokál Johnna Hedlunda. "No Sign of Life" má skvělou mrazivou a černou atmosféru. Staré příběhy a legendy ožívají. Pokud to máte nastaveno jako já, tak se pohodlně usaďte, přidejte hlasitost a vydejme se spolu s kapelou na temný výlet na sever. Ledové death metalové ozvěny z Valhally! 


Asphyx says:

You haven't seen anyone in a long time. There is only snow and ice around. Stars overhead and wind rustle in the trees. It's here somewhere, a short distance behind the rocks. Old burial ground of warriors of the north. Stone mounds, ancient symbols that cannot be deciphered. They are here! Ghosts from ancient times. The weapons are clattering again, the enemy is close. Like a movie, another bloody story takes place in front of you. The first riff sounds in the storm. Darkness and cold engulf me.

Writing about Swedish UNLEASHED is always a joy and an honor for me. One of the last real bands from the north, which keeps pushing a cart full of broken bones in front of it. Even this year, on the new album "No Sign of Life", the gentlemen are believable, real, and even though they do not bring anything revolutionary at all, I really enjoy the album. This band has always been good with me. Thirty years have passed, the world has changed unbelievably, and they are still standing firmly like a rock. There is reliance on UNLEASHED, although it is clear after all these years that they play mainly for fans. I don't see anything wrong with that. On the contrary.


The basis is Swedish death metal with a clear recognizable handwriting and imprint (what a lot of today's bands would pay for). Black and thrash moments of morbid poetry are added. Everything is raw, gnawed to the bone. I don't care at all that the band mainly respects its foundations, which it once built itself. The recording is of course proud of its great sound, lots of interesting ideas, typical packaging, all of which makes it a perfectly executed stylish work. I am very happy that there are still packs similar to UNLEASHED in the world, which you will recognize by the first few tones. They are for me an artifact from ancient times, when I got into music as such in my youth. They were one of those who shaped my view of the world in the 1990s. It still retains its quality. I don't even want them to change their style in any way. It suits me that they are true and orthodox in what and how they play. We have others to change and find new ways. This year, too, I am very happy with the Swedes in the storm. I enjoy ice tunes, typical John Hedlund vocals. "No Sign of Life" has a great frosty and black atmosphere. Old stories and legends come to life. If you have it set up like me, then sit comfortably, add volume and let's go on a dark trip north with the band. Ice death metal echoes from Valhalla!





tracklist:
01 The King Lost His Crown
02 The Shepherd has Left the Flock
03 Where Can You Flee?
04 You are the Warrior!
05 No Sign of Life
06 The Highest Ideal
07 Midgard Warriors for Life
08 Did You Struggle with God?
09 Tyr Wields the Sword
10 It is Finished
11 Here at the End of the World

band:
Johnny Hedlund – bass, vocals
Anders Schultz – drums
Tomas Måsgard – rhythm guitar
Fredrik Folkare – lead guitar



TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine