Rozhovor s death metalovou skupinou z Polska - REDEMPTOR.
Odpovídal zpěvák Michał "Xaay" Loranc, děkujeme!
Přeložila Duzl, děkujeme!
Otázky připravil Jakub Asphyx.
Recenze/review - REDEMPTOR - Agonia (2021):
Ave REDEMPTOR! Zdravím do Polska. A rovnou ti musím poděkovat, protože vaše nová deska „Agonia“ se stala na dlouhou dobu mým průvodcem. Hrozně rád se k ní vracím a stále objevuji nová a nová temná zákoutí. Jak album vznikalo a kam jste se chtěli od minulé, neméně dobré nahrávky „Arthaneum“ (2017) posunout?
Díky moc Jakube! Jsme opravdu vděční za tvá slova a podporu! To je jeden z největších komplimentů, které lze slyšet, že se posluchač chce ponořit hlouběji do hudby a hledat další méně nápadné vrstvy kompozice... To byl také hlavní důvod, proč jsme u "Arthaneum" trochu změnili postupy. Předchozí album bylo vyspělejší a vybudovalo pevnou půdu pro další práci. Nyní jsme zpět s atmosféričtější, příběhovou hudbou, která přináší více pocitů a podněcuje představivost. "Arthaneum" mělo více filozofický, existenciální obsah, zatímco "Agonia" je rozhodně něco, co můžete cítit svými smysly, jako skutečné příběhy a skutečné obrazy.
Když jste šli do studia nové album nahrávat, věděli jste, jaký chcete zvuk? Mě se hrozně líbí chlad a temnota, které jsou z desky cítit. Nástroje jsou krásně čitelné a zároveň je vše neskutečně masivní, neklidné, řezající. Kde jste nahrávali a kdo je podepsán pod mixem a masteringem?
Tentokrát jsme chtěli dosáhnout trochu modernějšího, širšího zvuku s dobrým úderem. Nakonec jsme se tedy spojili s Tomaszem „Zed“ Zalewskim, který tento směr vystihl bezchybně. Je známý především z thrashové a alternativní hudební produkce, ale má tak velké zkušenosti, že pochopit naše potřeby bylo jednoduché. Mimochodem současně pracoval na novém albu Decapitated, takže je to další známka toho, že je jedním z nejlepších zvukařů v našich končinách. Také chceme poděkovat Dominiku Wawakovi z dMb studia za perfektně zpracované nahrávky bicích; a Filipovi "Heinrich" Hałuchovi z Heinrich House Studio za jeho čas a podněty!
Když mi přišly promo materiály od vašeho labelu, překvapilo mě, kolik se v kapele vyměnilo muzikantů. Proč vlastně? Jestli se nepletu, tak z původní sestavy zůstal jenom Daniel Kesler. Znamená to, že on je hlavním skladatelem, osobností, která za vše zodpovídá? Jak vlastně REDEMPTOR tvoří, skládají nový materiál?
Od začátku mají naše melodie extrémně daleko k tomu, aby byly jakkoli snadné. Ta hudba je opravdu náročná a také časově náročná na skládání a ještě náročnější na nahrávání a hraní. Takže kromě Daniela, mě a Huberta se ostatní členové víceméně točí a zaskakují, pokud mají čas a energii být součástí kapely. Pokud jde o role... Daniel je hlavním skladatelem od doby, kdy v roce 2001 založil Redemptor. V roce 2007 jsem se přidal ke kapele a v roce 2010 Hubert. Od té doby oba přidáváme naše ingredience do hlavní struktury. Hubert je zaměřen na sóla a dobré vibrace v kapele (byli by jste překvapeni, jak zásadní to je!). Jsem zodpovědný za své vokální party, orchestrace, samply a pozadí. Napsal jsem také několik skladeb a Hubert konečně udělal svou první skladbu pro Redemptor na albu "Agonia".
REDEMPTOR měli vždy parádní obaly alb. Zakládáte si hodně na grafické stránce? Motiv na „Agonia“ mě opravdu zaujal a líbí se mi. Kdo je autorem a co přesně má motiv znázorňovat?
Od té doby, co jsem se stal členem, dělám všechny vizuály pro Redemptor, takže pro mě bylo tak trochu ctí, udělat to vždy správně. Tentokrát jsem delší dobu hledal ten správný nápad. Hlavním konceptem bylo malovat naše melodie jako nekonečné proudy lávy, odrážející sopečnou pustou krajinu. Takže jsem byl opravdu blízko k něčemu temnému a jednoduchému, jako to udělala Metallica pro Black Album... A pak jsem narazil na příšerné fotky z archeologického naleziště v Pompejích. V té době jsem psal poslední skladbu o Pliniovi - nejpomalejší a nejtěžší skladba, jakou jsem kdy napsal. Při hledání hlubšího pozadí příběhu jsem našel skutečné obrázky vykopaných lidí z Herculanea, mumifikovaných popelem. Úplně mi to vyrazilo dech. Takže vše, co jsem udělal je to, že jsem namaloval křičící postavu, zkamenělou ve svém umírajícím dechu. Poloha celého těla odráží skutečnou osobu, zasypanou popelem a blátem v roce 79 n. l.
Je „Agonia“ koncepčním albem? Připadá mi, že vyprávíte temný a záhadný příběh. O čem jsou texty na nové nahrávce a kdo je jejich autorem?
"Agonia" (polsky "agonie") zobrazuje kritické fáze lidských pokusů. Pokusili jsme se ohlédnout dozadu, z pohledu člověka, který si je vědom břemena svých zkušeností, vzpomínek a reality kolem. To je celkový směr... Ale pokud jde o témata... Daniel raději píše abstraktnější, filozofičtější texty. Jeho řádky mají mnoho významů a nechávají prostor pro interpretaci, zatímco moje jsou více zaměřeny na konkrétní témata. “Zum Beispiel”... První skladba se týká skrytých stránek sociálního inženýrství. Další zahrnuje začarovaný kruh ublížení, opakující se vzorec, předávaný na různých úrovních. Máme také protiválečný protestsong, který mluví přímo o uprchlících, žijících obětech války a režimů, kteří měli šanci přežít a vyprávět své příběhy (jedna důležitá poznámka: nemluvíme tady o moderních formách „Hegira“ ). A nakonec si okamžitě všimnete, že poslední píseň vyjadřuje tragédii Pompejí, přičemž je ve skutečnosti inspirována příběhem Plinia Staršího a má formu chvalořečského dopisu muže, který se setkává se svou poslední hodinou. .
Jak jsou na tom REDEMPTOR s koncerty? Máte vůbec teď nějaká živá vystoupení? Taky si říkám, že musí být hrozně těžké, abyste se dali dohromady. Každý hrajete i v jiných kapelách a třeba bubeník Daniel Rutkowski vystupuje i s HATE.
Udělali jsme turné propagující předchozí album a pak jsme se zcela soustředili na naše životy a psaní "Agonia". V tom období jsem se stal otcem a Daniel také, takže si dovedete představit ten scénář... prostě jsme měli chvíli jiné povinnosti... Pak přišlo to “něco”, takže bylo k ničemu plánovat něco jiného, než vydání alba...
Mám polskou death metalovou scénu hodně rád. Vy jste ale přeci jen trošku jiní, netypičtí. Většina vašich smeček kombinuje death metal s blackem. Ale vás bych zařadil spíše po bok mých oblíbených TRAUMA, LOST SOUL. Kdo byl tvým vzorem, když si s muzikou začínal a jak si se vůbec dostal k death metalu?
To rád slyším! Tyto dvě kapely jsou opravdovými veterány naší lokální scény. Ještě Yattering bych přidal k této trojici kapel, které nikdy nesdílely slávu našich největších exportních death metalových kapel, ale jejich alba a koncerty byly silné...No, já si myslím, že jsem metalista už od svých 12 let. Ale můžu dokonce říct, že se hudbě věnuji od narození, protože tím žili moji rodiče a celý ten duch byl mým přirozeným prostředím. Můj otec celou dobu hrál, skládal a zkoušel s lidmi, většinou u nás doma. Takže proto jsem se stal na hudbě a životním stylu, který vytváří, závislý. Je tedy snadné uhodnout, že metal se stal mým vlastním způsobem, jak najít svou identitu, a způsobem, jak vyjádřit své frustrace a zklamání mládí. Moje cesta ke stále extrémnější hudbě se zrychlovala až do doby, kdy mi bylo kolem osmnácti let. Vyvrcholilo to technickými death metalovými kapelami jako Suffocation, Cannibal Corpse, Cryptopsy a samozřejmě Morbid Angel a nakonec Nile... Od té doby moje fascinace brutální hudbou začala extrapolovat do jiných žánrů, mimo metal.
Pocházíte z Krakova, což je nádherné město. Jaká je u vás scéna? Kolik třeba přijde na koncert death metalových kapel lidí? A co fanoušci? Já si pamatuji, že polští metalisté byli vždy divocí a byla s nimi spousta legrace. Co kluby, promotéři? Žije to u vás?
Z tohoto konkrétního důvodu jsem se přestěhoval do Krakova! Vyrostl jsem ve Varšavě, ale divokému, šílenému životu v Krakově jsem nemohl odolat. Je těžké shrnout 20 let života, ale jo, bylo skvělé žít v těchto časech, kdy tady byla metalová scéna opravdu silná. Spousta skvělých koncertů, oddaných fanoušků a míst, kam byste mohli zajít. Ale všechny věci se mění... z mého pohledu prožívá metalová hudba opravdu zvláštní a těžké časy. Můžeme si vybrat z úžasného množství nových nahrávek, ale omezené publikum a velký posun v životním stylu moderní společnosti přináší metal do nějaké redukované, vybledlé podoby, ve srovnání s tím, čím byl tento žánr...i před 15 lety...
Na vaší kapele se mi hrozně líbí, jak se vyvíjíte, máte jasný směr a cíl – hrát poctivou, dobrou muziku. Máte ale nějaké sny? Kam až to chcete s REDEMPTOR dotáhnout? Láká vás velký label, je snem nějaký festival?
Ano, myslíme to opravdu vážně a opatrně našlapujeme. Každé album vyžaduje spoustu času a peněz, aby mohlo vzniknout. Je to důležitá součást našich životů, takže s každou nahrávkou se snažíme překonat naše minulé úspěchy. Už přemýšlíme o dalším albu, abychom zvýšili laťku a přinesli něco nového. Možná ne z hlediska extrémnosti a brutality, ale určitě chceme jít dál s ohledem na vyspělost, emoce a muzikálnost. Další plány závisí na situaci na scéně a na realitě nadcházejících měsíců a let. Ale vyrazit na pódium nějakých větších festů by bylo určitě skvělé a doufáme, že se nám to podaří!
Nejde se nezeptat, ale k nám se poslední roky z Polska dostávají i negativní informace. Nechci zde teď rozebírat otázku potratů, ale zajímal by mě spíš vliv církve na normální život. Jsou nějak omezovány i kapely? U nás se stále svádí neustálý souboj levice a pravice, bohužel špinavá politika proniká i do metalu. Jak je tomu u vás?
Mohu mluvit pouze za sebe. Pro mě je to jednoduchá věc... Když budete házet kameny, druhá strana dříve nebo později udělá něco, aby se bránila. Nezáleží na tom, jestli je to katolická církev, nebo banda pastafarianistů... Všechny antagonismy vyvolávají emoce, přesvědčení a pomáhají vytvářet osobní identitu. Ale je mnohem zdravější se nad tím povznést a být si vědom všech těchto mechanismů... Počínaje vzorci chování podnět-reakce, až ke kořenům všech věcí souvisejících s minulostí a historií. Je také dobré se blíže podívat na sociální inženýrství a všechny triky, které má pod sebou, aby nás zapletl do chorobných kruhů a slepé emocionality. Bez vědomí máme tendenci stát se součástí delirantního davu řízeného ostatními. Samozřejmě se to děje záměrně, ale je dobré vědět, kdo z toho má prospěch.
Když se řekne technický death metal, tak si pod tím každý představí složité kompozice, nepřehledné a mnohdy nesrozumitelné. Jak vlastně vnímáš death metal ty? Co pro tebe znamená? Můžeš se klidně pustit i do filozofických úvah.
To je oblast, kde rád věci zjednodušuji... Pro mě jsou nejdůležitější rysy klasického death metalového žánru - široké využití blast-beatu a growlingu, zaměření se celkově na brutalitu, postavenou na specificky zkreslených kytarových riffech. To je vše, nemá cenu to komplikovat... přestože existuje několik škol tohoto žánru - které vstoupily do značné rozmanitosti - je stále snadné rozeznat typickou death metalovou kapelu. Samozřejmě to lze rozšířit a smíchat s jinými přísadami. To může být pro recenzenty kreativnější a pomoci těm kapelám, které se chtějí vymknout nějakým hranicím.
Co chystají REDEMPTOR v nejbližších měsících? A chtěl bys něco vzkázat fanouškům?
Propagovat album a pak ho ještě více propagovat. V tuto chvíli dokončujeme druhý videoklip a připravujeme několik zajímavých záběrů na YouTube, jako jsou ukázky, rozhovory o nástrojích a některé další související věci. Proto bychom vás rádi pozvali, abyste sledovali naše profily, abyste viděli, co máme. Děkujeme za váš čas, který jste věnovali čtení tohoto rozhovoru, mějte se dobře a nechte metal plynout!
Děkuji moc za rozhovor. Už teď se těším domů, až si „Agonia“ znovu pustím. Opravdu skvělé dílo po všech stránkách. Přeji vám, aby se dobře prodávalo, abyste měli vždy narvané koncerty. Ať se vám daří i v soukromí. REDEMPTOR RULES!
Děkuji moc a přeji ať se ti také daří Jakube! Srdečně zdravíme české metalisty a naše tamější přátele. Máme skvělé vzpomínky na vaši zemi... například úžasné chvíle na Brutal Assaultu a dalších festivalech. Doufám, že se brzy setkáme!
Recenze/review - REDEMPTOR - Agonia (2021):
--BAND CONTACT--
--LABEL CONTACT--
SELFMADEGOD RECORDS
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
