DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 13. dubna 2024

Rozhovor - ETERNAL - Death thrash metal, u kterého ucítíte blízkou přítomnost smrti!


Rozhovor s death thrash metalovou skupinou z USA - ETERNAL.

Recenze/review - ETERNAL - Cryptic Lust (2024):

Ave ETERNAL! Zdravím do undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě letos první dlouhohrající skvělé album své kariéry. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Jak vnímáš novou desku v souvislosti s vašimi předešlými nahrávkami? Kam jak jste se chtěli posunout a v čem jsou podle tebe nahrávky odlišné?

S touto dlouhohrající deskou jsme konečně našli svůj zvuk a styl a byli jsme schopni vytvořit lepší a ucelenější produkt než dříve. Od našeho vzniku jsme prošli mnoha změnami v sestavě, včetně současných členů hrajících na různé nástroje, ale tentokrát jsme se našli jako celek a je to vidět ve srovnání s našimi ostatními nahrávkami.


„Cryptic Lust“ v sobě obsahuje všechny atributy dobrého death metalu. Pro mě osobně se jedná o desku, ke které se hrozně rád vracím. Jakým způsobem vznikala? Jak skládají nový materiál ETERNAL?

Proces psaní byl jednoduchý. Vymysleli jsme část nebo úsek, který jsme chtěli, aby byl základem písně, a doplnili jsme ho dalšími riffy a úseky, čímž jsme vytvořili lepší základní riff nebo úsek než původní. Snažili jsme se do jedné skladby zakomponovat švédský a floridský styl death metalu, aby to bylo také svěží.

Musím potvrdit, že zvuk doslova zabíjí. Pořád mě to nutí na hi-fi věži přidávat volume. Zvuk je krutý, surový a zároveň temný a živočišný. Kdo je pod ním podepsán? V jakém studiu jste nahrávali a jak vše probíhalo?

Album jsme nahrávali sami u našeho bubeníka Xandera Bridgese. Ten kluk je čaroděj a dokázal nám namíchat přesně takový mix, jaký jsme hledali.

Toulám se podsvětím již přes třicet let a do Arizona si chodím pro muziku vlastně na jistotu. Myslím, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád a pečlivě sleduji vaši scénu. Možná vám i trošku závidím, my máme u nás jen pár death metalových smeček, které stojí za to. Čím si to vysvětluješ, že zrovna u vás se death metalu tolik daří? Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely?

Arizonské death metalové hnutí vzkvétá a daří se mu. Je zde spousta opravdu skvělých kapel. Měli jsme silnou scénu, ale na konci covidu se objevila úplně nová vlna kapel, která ji ještě více rozrostla.


Hrajete death metal ovlivněný starou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit ETERNAL, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?

Naší největší inspirací v době vzniku kapely a stále je Death. Evropské a jihoamerické festivaly vypadají neuvěřitelně a my doufáme, že budeme mít možnost si na některém z nich někdy zahrát. Taky bychom rádi měli příležitost vyjet na turné s nějakou slavnou kapelou a rozšířit si tak publikum.

Když jsem před sedmi lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?

Snažíme se propagovat naši hudbu online, jak nejlépe umíme, abychom rozšířili naše publikum. Rád si také kupuji fyzické nosiče od umělců, které mám rád, zejména od undergroundových kapel. Rád podporuji naše místní kapely a snažím se navštěvovat co nejvíce místních i celostátních koncertů.

Na jednou stranu má dnes začínající kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako ETERNAL ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google metalistech, streamování muziky apod.?

Myslím, že internet nám dal příležitost mít celosvětové publikum a s tím přicházejí i negativa, která jste zmínil. Myslím, že pozitiva převažují nad negativy a že pokud se naše hudba dostane k lidem, kteří si ji chtějí užít, nevadí mi, že si ji stahují zdarma.


S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?

Death metal je pro mě možnost vyjádřit se způsobem, který mi společenské normy neumožňují. Hudba obecně je obrovskou součástí mého života a není to něco, o čem bych přemýšlel, je to jako dýchání.

Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají ETERNAL v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě a kdy navštívíte Evropu?

V příštích měsících nás čeká turné po západním pobřeží Spojených států a doufáme, že se někdy podíváme i do Evropy!

Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „Cryptic Lust“ zase narvat do hlavy!

Děkujeme za rozhovor a boj za kapely v undergroundu! Život je dočasný, smrt je věčná...

Na zdraví!

pátek 12. dubna 2024

Recenze/review - HERESIARCH - Edifice (2024)


HERESIARCH - Edifice
CD 2024, Iron Bonehead

for english please scroll down

Mrtvolné pohledy. Vnitřnosti hnijící zaživa. Vyprahlá zem, kostry, ležící kolem jako nějaké děsivé loutky. Démoni krmení nenávistí a ďábelskou hudbou. Už to nebude dlouho trvat a přejdu na druhou stranu. Ještě několik posledních okamžiků. Ostrá čepel, pomalu zajíždějící do mého břicha. Tohle je válka s nebem, která má jasného vítěze. Temnotu. Absolutní hudební zlo, špína a hnis, který odkapává ze skladeb, jako nějaké černé svědomí. Nemrtví si šeptají mezi sebou - HERESIARCH se vrátili se svým druhým dlouhohrajícím albem.

Opět je po okraj narvané nahrubo nasekanými riffy, podmanivě divokou atmosférou, smrtí, black metalem i grindovou agresivitou. Nic pro slabé povahy, spíše se jedná o pokrm, po kterém se udusíte, oběsíte nebo si podřežete žíly. Poslouchám novinku už nějaký čas a připadám si prokletý, zničený, pohřbený.


Žádné kompromisy, žádné slitování. Jenom zničující tsunami riffů, chorobami nasáklý vokál a šílená atmosféra spálené země. V hudbě téhle smečky je něco barbarského, primitivního, ortodoxního. Přesto jsou skladby velmi pestré, zajímavé a pořád se v nich něco děje. Ostrý, masivní a zároveň čitelný zvuk přidává všemu na uvěřitelnosti. Radost pohledět je i na obal, který je plný utrpení. Perfektně se k předkládané hudbě hodí. Jako bych sestupoval v nějaké dávno opuštěné jeskyni dolů, do žhnoucího podzemí. Pánové mají svůj rukopis, výraz, svůj vlastní ksicht. Pro fanoušky třeba takových DIOCLETIAN, BESTIAL WARLUST, REVENGE, PSEUDOGOD, PROCLAMATION, GRAVE MIASMA, ARCHGOAT, IGNIVOMOUS, LVCIFYRE, WITCHRIST, TEITANBLOOD, IMPETUOUS RITUAL, je novinka doslova povinností. Pokud máte rádi nepropustné hlukové stěny, které na vás spadnou a rozmačkají vás, potom neváhejte ani chvilku. Zároveň, a to se mi hodně líbí, není deska žádnou záležitostí na pár poslechů. Naopak, chce čas, klid, tmu, chlad a teprve po nějakém čase naplno vynikne její síla. Musíte věřit ve zlo, v blasfemii a potom budete odměněni velmi krásným a morbidním zážitkem. Kapela je jako smečka rozzuřených psů, která hlídá vstup do podzemí. Předtím, než vstoupíte do jejich říše, tak vás svojí hudbou roztrhají na kusy. Jedná se o velmi temnou, syrovou, pradávnou záležitost. Při poslechu se dostanete až ke krvavým kořenům extrémního metalu. Uvědomíte si, že peklo opravdu existuje. Mrtvolné pohledy. Vnitřnosti hnijící zaživa. Vyprahlá zem, kostry, ležící kolem jako nějaké děsivé loutky. Démoni krmení nenávistí a ďábelskou hudbou. Už to nebude dlouho trvat a přejdu na druhou stranu. Zuřivé, nenávistné black death metalové inferno! Negace všeho dobrého, zničující atak ze samotného záhrobí!


Asphyx says:

Dead stares. Guts rotting alive. Scorched earth, skeletons lying around like some ghastly puppet. Demons fed on hatred and evil music. It won't be long now before I cross over to the other side. Just a few last moments. A sharp blade, slowly sinking into my belly. This is a war with heaven that has a clear winner. Darkness. Absolute musical evil, filth and pus dripping from the tracks like some black conscience. The undead whisper amongst themselves - HERESIARCH are back with their second full-length album.

Once again it is packed to the brim with roughly chopped riffs, captivatingly savage atmosphere, death, black metal and grind aggression. Nothing for the faint of heart, rather this is a meal to choke on, hang yourself or slit your wrists. I've been listening to the new stuff for a while now and I feel cursed, destroyed, buried.


No compromise, no mercy. Just a devastating tsunami of riffs, disease-soaked vocals, and the insane atmosphere of a scorched earth. There's something barbaric, primitive, orthodox about this pack's music. Yet the songs are very varied, interesting and always have something going on. The sharp, massive and at the same time audible sound adds to the believability of everything. The cover art is a joy to look at too, and it's full of suffering. It fits perfectly with the music presented. It's like descending down into some long-abandoned cave, into the glowing underground. The gentlemen have their own signature, their own expression, their own face. For the fans of such bands as DIOCLETIAN, BESTIAL WARLUST, REVENGE, PSEUDOGOD, PROCLAMATION, GRAVE MIASMA, ARCHGOAT, IGNIVOMOUS, LVCIFYRE, WITCHRIST, TEITANBLOOD, IMPETUOUS RITUAL, the novelty is literally a must. If you like impenetrable walls of noise that fall on you and crush you, then don't hesitate a moment. At the same time, and I like this a lot, the album is not a matter of a few listens. On the contrary, it takes time, calm, darkness, coldness and only after some time its power will fully emerge. You have to believe in evil, in blasphemy, and then you will be rewarded with a very beautiful and morbid experience. The band is like a pack of rabid dogs guarding the entrance to the underground. Before you enter their realm, they tear you apart with their music. It's a very dark, raw, ancient thing. Listening to it, you will get to the bloody roots of extreme metal. You'll realize that hell really does exist. Dead stares. Guts rotting alive. Scorched earth, skeletons lying around like some kind of horrific puppet. Demons fed on hatred and evil music. It won't be long now before I cross over to the other side. A furious, hateful black death metal inferno! The negation of all that is good, a devastating attack from beyond the grave!


Recenze/review - HERESIARCH - Death Ordinance (2017):


tracklist:
1. Forged Doctrine
2. Manifest Odium
3. Noose Above the Abyss
4. Gloryless Execution
5. Tides of Regression
6. A World Lit Only By Fire
7. Swarming Blight
8. Mystic and Chaos
9. Hubris and Decline
10. Militate Pyrrhic Collapse



Recenze/review - LVME - Of Sinful Nature (2024)


LVME - Of Sinful Nature
CD 2024, NoEvDia

for english please scroll down

Jsem už dlouhé roky ochutnávačem, gurmánem, který se toulá záhrobím. Píšu už jen o hudbě, která mě nějakým způsobem zaujme, dostane se mi pod kůži. Nejsem nikde organizovaný, ani nikomu zodpovědný. Nové album LVME mi přišlo na recenzi již někdy na začátku letošního roku. Vracel jsem se k němu mnohokrát, sedával jsem dlouho do noci a přemýšlel jsem, co o něm napsat. Nějak podvědomě jsem věděl, že moje slova nestačí, že popsat jejich hudbu pro mě bude náročné.

Dnes nastal ten čas, uzrál, jako dobře uleželá mrtvola. Sedl jsem si velmi brzo ráno, pustil si do reproduktorů nové album "Of Sinful Nature" a najednou jsem byl daleko v lese, na starém pohřebišti. Kolem mě nebyla ani jedna živá duše. Zato těch mrtvých se toulalo mezi hroby spousta. Tohle je black metal, který jde až ke svým krvavým kořenům. 


LVME jsou vznešení a majestátní, ale i živočišní a syroví. Hrají přesně tím uvěřitelným způsobem, který mám tolik rád. Nikde nic nepřebývá, nikde nic nechybí. Základem je klasický, chladný a temný zvuk. Jakoby se moje prokletá duše vznášela mezi stíny nemrtvých. Máte rádi kapely jako DEATHSPELL OMEGA, FUNERAL MIST, NIGHTBRINGER, VERBERIS, BLADE OF PERDITION, nebo staré MAYHEM? Potom jste zde správně. Moje přirovnání ale berte s rezervou, tahle smečka je svým způsobem originální, má vlastní výraz i ksicht. Skladby jsou opravdu napsány takovým tím starodávným způsobem, přesto jsou svěží a zajímavé. Těžko se to popisuje, ale je to něco podobného, jako když se vydáte daleko do lesa, samotní. Najednou uslyšíte zvuky, které jindy nevnímáte. Zpočátku to opravdu není lehký poslech. Nové album "Of Sinful Nature" chce čas, soustředění a mnoho společných setkání. Teprve až potom vám pronikne do žil. A stane se pro vás drogou, závislostí, jako pro mě. Slyším, že se za okny zvedá vítr. To jsou démoni, kteří mě zvou, abych se s nimi vydal na další cestu. Nikdy nevím, jestli nebude tou poslední. Ne, dnes ještě ne. Našlapuji do rytmu jednotlivých skladeb, užívám si mrazivé melodie, nechávám si drtit svoje kosti údery bicích. Vše tu sedí perfektně v jednom celku. Novinka je velmi naléhavým albem. Je jako jedovatý had, který vás uhrane svým pohledem. Necháte se raději uštknout, než abyste přestali poslouchat. Nelze jinak, než nahrávku pochválit a doporučit ji všem, kteří ještě k hudbě přistupují opravdově, kteří mají rádi bolest ledového větru ve své tváři. Nespoutaná, mrazivá, temná black metalová energie, načerpaná na starých pohřebištích! Návrat ke krvavým kořenům!


Asphyx says:

I have been a taster for many years, a gourmet who wanders the beyond. I only write about music that somehow catches my attention, gets under my skin. I'm not organized or accountable to anyone. I received the new LVME album for review sometime earlier this year. I went back to it many times, sitting up late into the night thinking about what to write about it. Somehow, subconsciously, I knew that my words were not enough, that describing their music would be difficult for me.

Today the time has come, it has ripened, like a well-laid corpse. I sat down very early in the morning, put the new album "Of Sinful Nature" on the speakers and suddenly I was far away in the woods, in an old burial ground. There wasn't a living soul around me. But there were plenty of the dead wandering among the graves. This is black metal that goes to its bloody roots. 


LVME are noble and majestic, but also animalistic and raw. They play in that believable way that I love so much. Nothing is missing, nothing is missing anywhere. The basis is a classic, cold and dark sound. It's as if my cursed soul is floating among the shadows of the undead. Do you like bands like DEATHSPELL OMEGA, FUNERAL MIST, NIGHTBRINGER, VERBERIS, BLADE OF PERDITION or old MAYHEM? Then you are here right. But take my comparison with a grain of salt, this pack is original in its own way, it has its own expression and face. The songs are really written in that old-timey way, yet they are fresh and interesting. It's hard to describe, but it's something like going far into the woods, alone. Suddenly you hear sounds that you don't otherwise notice. It's really not easy listening at first. The new album "Of Sinful Nature" takes time, concentration and many meetings together. Only then will it penetrate your veins. And it becomes a drug for you, an addiction, like it did for me. I can hear the wind rising outside the windows. These are demons inviting me to go on another journey with them. I never know if it won't be the last. No, not today. I stomp to the rhythm of each song, enjoying the chilling melodies, letting the drum beats crush my bones. Everything fits together perfectly here. The new album is very urgent. It's like a venomous snake that will catch your eye. You'd rather be bitten than stop listening. I can't help but praise the record and recommend it to anyone who still takes a real approach to music, who likes the pain of an icy wind in their face. Unbridled, frosty, dark black metal energy, picked up in old graveyards! A return to their bloody roots!


tracklist:
1 - The Venomous Fire
2 - Strix Rêverie
3 - Without Light Nor Guide
4 - Into Ashen Stone
5 - Obenaus Und Nirgends An!


KNIŽNÍ TIPY - Polámané panenky - James Carol (2015)


Polámané panenky - James Carol
2015, BB art

Jsou děti, které mají štěstí a narodily se do dobrých rodin. Mají hodného tátu i mámu, ke které se mohou kdykoliv schovat. Myslím si, že zázemí, taková ta pohoda, je hrozně důležitá. Neseme si to s sebou celý život, reagujeme na různé podněty způsobem, který jsme okoukali doma. Občas je to náročné, ale myslím si, že základ dostává (měl by dostat) člověk v rodině. Přemýšleli jste ale někdy o tom, jaké to musí být, když je váš otec vrah, když matka fetuje, když se nemáte ke komu schovat, o koho opřít. Hlavní hrdina dnešního knižního tipu musel mít hrozné mládí. Jeho otec mu těsně před smrtí pošeptal, že je sériovým vrahem. On se potom snaží celou knížku dokázat, že překonal genetické prokletí. Musí to být hrozné zjištění. Osobně mi stačila puberta s otcem alkoholikem. Což se samozřejmě s tímto příběhem nedá srovnat. Přesto jsem se toulal zase jednou v lesích a přemýšlel jsem o jednotlivých kapitolách.

Neměl jsem od vánoc dovolenou a tak jsem si prodloužil velikonoční svátky. Rodina byla ve školách a tak jsem měl chvilku pro sebe. Vstával jsem déle a jako první vždy nakrmil želvu. Bude to takové jednou v důchodu? Užíval jsem si klid. Pouštěl si jen oblíbenou muziku, naschvál jsem co nejvíc změnil svůj běžný stereotyp. Knihu Polámané panenky jsem našel v Levných knihách, za pár kaček. Ihned jsem si ji odnesl domů a ponořil se do prvních stránek. Věděl jsem, že se mi tohle téma bude líbit. Je totiž zajímavé. Od autora jsem sice ještě nikdy nic nečetl, ale poslední dobou rád objevuji nové spisovatele. Dokonce jsem se tentokrát trefil do prvního dílu série. Venku bylo nebývalé teplo a v lese nikdo nebyl. Jen pár cyklistů, co měli obrácenou směnu. Jinak jenom já, zvířata, vonící jehličí, jarní svěžest a myšlenky na genetiku, na výchovu, na to, co nám rodina předává do života. Manželka je učitelka, mohla by na tohle téma vyprávět dlouhé hodiny. Někteří mají opravdu velmi těžkou startovací pozici. Málokdo se vymaní z klasického klišé. Generace debilů plodí další a další magory. Většinou to tak opravdu platí.

Jenže oni to nejsou jen méně chytří a sprostí lidé. Oni jsou to kolikrát navenek inteligentní a vzdělaní jedinci, kteří dokáží být doma také pěkné svině. Mám několik případů u nás v práci. Jakoby někteří v nás měli v sobě temnotu, zlo, které nedokážou ovládat. O tom přemýšlí i hlavní hrdina knížky, vyšetřovatel Jefferson Winter, jehož otec byl opravdu sériovým vrahem. Možná nebo právě proto se dovede vcítit do uvažování pachatele několika vražd žen. Ten je nejdříve dlouho mučí, aby jim nakonec provedl lobotomii. Je to samozřejmě náležitě hnusné, ošklivé, jako už dobré detektivky bývají. Zápletka je napínavá, vše odsýpá jak má, myslím si, že jako fanoušek tohoto žánru si nemůžu na nic stěžovat. Knihu jsem si opravdu užil. A také, jak je mým dobrým zvykem, nad ní často přemýšlel. Celkové téma je velmi zajímavé, nestihl jsem se nudit ani chvilku. Líbí se mi i autorův jazyk, způsob vyprávění. Někteří jeho styl přirovnávají ke Carterovi a jeho Hunterovi. S tím lze víceméně souhlasit. Je to podobné, ale zase ne úplně stejné, nebojte se. 

Současná doba je pokřivená v tom, kolik pozornosti se různým sériovým vrahům věnuje. Intimní rozhovory, true crimi, šokující odhalení. Hektolitry krve. Abych pravdu přiznal, mě tohle moc nebaví. Je mi líto obětí a pozůstalých, kteří musí znovu a znovu snášet bolest. Peníze nikomu nesmrdí a hnusný vrah, vyvrhel, který má hnít v temnotě, je najednou v záři reflektorů, jako nějaká hvězda. Je to šílený, nechutný. Alespoň pro mě. Mám raději fikci, vyprávění, co by se stalo kdyby. Dalo by se napsat, že jsem si pro sebe objevil dalšího autora. Snad se vám bude můj páteční tip také líbit. Když jsem knížku dočetl, říkal jsem si, že se na genetiku podívám trošku podrobněji. Kolegyně mojí mámy si vzala do adopce holčičku. Krásná dívenka, která jim dělala samou radost. Ale jen do puberty, potom ale, i přesto, že byla vychovávána v bavlnce, začala dělat šílené věci. Nikdo nechápal proč. Pak se objevila její biologická matka. Vražedkyně. Jasně, nemusí to tak být vždycky, ale je to rozhodně zajímavé.

Poslouchal jsem nové Coffins, kteří se mi pomalu zadírali až do morku kostí. Plesnivé melodie, chlad a špína. Všechno se mi spojilo v jeden celek. Knížka, dlouhá procházka lesem i hudba. Nelze jinak, než Polámané panenky doporučit. Myslím si, že tento autor stojí rozhodně za to. Jen si tak říkám, že jsem poslední dobou nějak mimo. Nebaví mě leštit obrazovku telefonu, nemám chuť sledovat cokoliv na internetu, ani v televizi. Je mi dobře v mé bublině. Čtu si, poslouchám muziku a usmívám se. Přeji vám, abyste také měli jen samou radost. Děkuji vám za pozornost. 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vyšetřovatel má vraždění v genech… My dva jsme stejní… Jefferson Winter nedokáže na tato slova zapomenout. Pošeptal mu je jeho otec krátce předtím, než injekce ukončila jeho život sériového vraha s patnácti mrtvými ženami na kontě. Winter se zoufale snaží dokázat sobě i okolí, že zákony genetiky někdy neplatí. Jako osvědčený policejní profilista je nyní pozván do Anglie, kde Scotland Yard hledá zákeřného vraha. I ten je jiný. Oběti, které si vybírá mezi ženami, měsíce mučí a zohavuje, pak je však pustí na svobodu. Najde Winter maniakálního šílence a překoná osudovou předurčenost?


---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 11. dubna 2024

Recenze/review - SARCASM - Mourninghoul (2024)


SARCASM - Mourninghoul
CD 2024, Hammerheart Records

for english please scroll down

Byl jsem jako on. Už dlouhé roky trávím na starých hřbitovech. Jsem stínem, který se mihne v mlze, když se pohřbívá do země. Znám příběhy všech zemřelých. Některé převádím na druhou stranu. Jsem ghúlem, bytostí z jiného světa. Pro některé zrůdou, pro jiné děsivým svědomím. Existují kapely, které se mnou dokáží rozmlouvat. Legendární švédští death metalisté SARCASM patří mezi ně. Letos přicházejí se svojí pátou dlouhohrající deskou. Je opět velmi chladná, temná, záhadná. Je po okraj narvaná melodiemi, které rozdrásají vaši duši do krve.

Není žádným tajemstvím, že jsem velkým fanouškem téhle smečky. Důkazem budiž recenze a rozhovor, které jsou odkazovány dole pod článkem. Líbí se mi, že i letos se kapela vyvíjí, mění, že dokáže zaujmout. Základem je stále severský kov smrti, ale přidávány jsou další a další prvky extrémního metalu. A to velmi vkusně a elegantně. Vychutnat si tak můžete až doomové pasáže, kousky black metalu a nebál bych se napsat i progresivity. Výsledkem je velmi chutný koktejl, který když pozřete, tak budete moci rozmlouvat se mnou, starým ghúlem, i se samotnou smrtí. 


Letošní album "Mourninghoul" je mocné, majestátní, ale i velmi záhadné a tajemné. Jakoby bylo celé zahalené do černé mlhy, kterou všichni známe právě ze starých pohřebišť. Procházejí se v ní přízraky. Myslím si, že by se jim novinka téhle kapely mohla také líbit. Mohu vám podepsat vlastní krví, že pro fanoušky (a nejen pro ně) téhle kapely bylo učiněno absolutně vše. SARCASM jsou originální, mají svůj jasně rozpoznatelný rukopis. Stačí několik prvních tónů a ihned vím, o koho se jedná. S novou deskou jsem spokojený ale i po formální stránce. Pod velmi povedeným obalem je podepsán Armaada ART. Co se týká zvuku, tak je velmi chladný, křišťálově bolestivý a ihned se vám zadře pod kůži (Lawrence Mackrory - mixing, mastering). Měl bych napsat i nějakou kritiku, jenže mě žádná nenapadá. Vypadá to, že jsme si i nadále s kapelou souzeni. Je i mým osudem. Nejvíce se mi osvědčil poslech velmi brzy ráno, když ještě slunce čekalo na svoji cestu. Chodívám kolem hřbitova. Pokaždé jsem měl pocit, že u jedné staré hrobky sedí pradávná příšera. Její oči žhnuly do tmy a šeptala zvrácená slova a o smrti, bolesti a utrpení. Moje fantazie pracuje na sto procent. Jdu spolu s ghúlem na vysokou horu, vznášíme se v oblacích, sledujeme stále bloudící lidský rod. Padáme nakonec do hlubiny, abychom se roztříštili na tisíc kousků. Je to pro mě důkaz, potvrzení, že se nové album opravdu povedlo. Má v sobě totiž absolutně vše, co od dobrých nahrávek požaduji. Jasný směr, spoustu skvělých nápadů i podmanivou atmosféru plnou tmy a chladu. Jsem jako on. Už dlouhé roky trávím na starých hřbitovech. Jsem stínem, který se mihne v mlze, když se pohřbívá do země. Znám příběhy všech zemřelých. Některé převádím na druhou stranu. Jsem ghúlem, bytostí z jiného světa. Pro některé zrůdou, pro jiné děsivým svědomím. Majestátní, mocný severský death metal, který vás převede na druhou stranu, do země nekonečných stínů! Temnota a chlad!


Asphyx says:

I was like him. I've spent years in old cemeteries. I'm the shadow that flickers in the mist when he buries himself in the ground. I know the stories of all the dead. Some of them I'm bringing to the other side. I am a ghoul, a being from another world. To some a monster, to others a terrifying conscience. There are bands that can talk to me. Legendary Swedish death metallers SARCASM are one of them. This year they come with their fifth full-length album. It is again very cold, dark, mysterious. It's packed to the brim with melodies that will rip your soul to blood.

It's no secret that I'm a big fan of this pack. For proof, check out the review and interview linked at the bottom of the article. I love that even this year the band is evolving, changing, and managing to impress. The base is still Nordic death metal, but more and more elements of extreme metal are added. And in a very tasteful and elegant way. So you can enjoy up to doom passages, bits of black metal and I wouldn't be afraid to write even progressiveness. The result is a very tasty cocktail, which if you watch, you will be able to talk to me, an old ghoul, and to death itself. 



This year's album "Mourninghoul" is powerful, majestic, but also very mysterious and enigmatic. It's as if it's all shrouded in the black fog we all know from old burial grounds. Ghosts walk in it. I think they might like this band's new stuff too. I can sign with my own blood that absolutely everything has been done for the fans (and not only for them) of this band. SARCASM are original, they have their clearly recognizable signature. Just the first few notes and I immediately know who they are. But I'm also satisfied with the new album from a formal point of view. The very nice cover art is signed by Armaada ART. As for the sound, it is very cold, crystal painful and immediately gets under your skin (Lawrence Mackrory - mixing, mastering). I should write some criticism, but I can't think of any. It seems that we are still on the same page with the band. It's my destiny too. The most useful for me was listening very early in the morning, when the sun was still waiting for its way. I walk by the cemetery. I always had the feeling that there was an ancient monster sitting by an old tomb. Its eyes glowed in the dark and it whispered twisted words about death, pain and suffering. My imagination is working 100%. I walk with the ghoul up a high mountain, floating in the clouds, watching the ever-wandering human race. Eventually we fall into the depths, only to shatter into a thousand pieces. It's a proof for me, a confirmation that the new album has really done well. It has absolutely everything I demand from a good record. A clear direction, lots of great ideas and a captivating atmosphere full of darkness and coldness. I'm like him. I've spent years in old graveyards. I'm the shadow that flickers in the fog as he buries himself in the ground. I know the stories of all the dead. Some of them I'm bringing to the other side. I am a ghoul, a being from another world. To some a monster, to others a terrifying conscience. Majestic, powerful Nordic death metal that takes you to the other side, to the land of endless shadows! Darkness and coldness!





TRACKLIST
1. As Northern Gates Open
2. Lifelike Sleep
3. Withered Memories of Souls We Mourn
4. Dying Embers of Solitude
5. A Lucid Dream in the Paradigm Stream
6. Awareness in the Dark
7. No Solace From Above
8. Absence of Reality

LINE-UP
Heval Bozarslan - Vocals
Peter Laitinen - Guitars
Anders Eriksson - Guitars
Jonas Söder - Bass
Jesper Ojala - Drums


Recenze/review - BENIGHTED - Ekbom (2024)


BENIGHTED - Ekbom
CD 2024, Season of Mist

for english please scroll down

Vždycky ses rád díval. Na spící dívky v cizích domech. Nevěděly o tobě. Měl si je ve své moci. Začalo to už kdysi dávno. Tvoje matka nepatřila k nejhodnějším. Trápila tě a nenechala nikdy vyspat. Zvykl sis. Začal si žít v noci. Stával si ve stínu a sledovat spokojené životy ostatních. Kdyby jen věděli. Vždycky sis vzal něco na památku. Do své sbírky. A zůstávala po tobě pokaždé dlouhá krvavá stopa. 

Francouzští maniaci BENIGHTED jsou zpět, aby nás opět vzali na děsivý výlet do temných zákoutí lidské mysli. Pánové znovu přinášejí pořádnou porci na kost ohlodaných melodií, šílených zážitků a hudby, která každému fanouškovi extrémní muziky pronikne hluboko do mozku. Už nikdy nebudete takoví jako dřív. Během poslechu nové desky začnete hnít zaživa!


Jak asi víte, tak francouzským brutal death grind core šílencům se věnujeme u nás na stránkách dlouhodobě. Vždy se mi líbilo, jakým způsobem postupně posouvají hranice agresivity v hudbě. Viděl jsem je i několikrát na živém vystoupení a fascinovala mě neskutečná změna, jakou pánové pokaždé procházeli. Mezi lidmi vstřícní, pohodoví a milí kluci, na pódiu divoká zvířata. BENIGHTED mají dar ve vás probudit ty nejhorší démony. Vytáhnout na povrch děsivá svědectví a morbidní představy, kterých je schopen člověk. Letos se opět pohybují mezi totálně zničujícími nářezy, u kterých si budete chtít vystřelit mozek z hlavy a chladnými, temnými a krvavými pasážemi, které vás ale budou děsit úplně stejně. Jestliže jsou některé kapely přirovnávány k hororům, ve kterých stříká krev všude kolem, francouzští patologové lidských myslí na to jdou přeci jenom trošku jinak. Dostávají se pod povrch, do podvědomí. Za pomocí ostrých riffů, masakrujících bicích i jako vždy skvělého a charakteristického vokálu Juliena Truchana. Při poslechu "Ekbom" budete mít opravdu syndrom neklidných nohou. Je prostým faktem, že se mi nové album opět dostalo nejen do hlavy, když jsem vzhůru, ale i do snů. Budil jsem se uprostřed noci, jakoby někdo stál v mém pokoji a sledoval mě. Užíval jsem si surový zvuk, jednotlivé výpady, panické ataky, všechnu špínu, která zase vyplavala na povrch. Dost často jsem si také vzpomněl na jeden černobílý dokument, ve kterém patologové otevřeli mozek pacienta. Měl uvnitř parazity, hladové červy, kteří se kroutily v podivných rytmech. Nebožák ještě žil. Tak přesně takhle se cítím, když poslouchám tuhle desku. BENIGHTED mají svůj nezaměnitelný styl, který nadále zdokonalují. Výborná nahrávka! Brutální, grindová noční můra, při které vyplavou na povrch ty nejzvrácenější myšlenky! Znepokojivý, neklidný pád do propasti lidské mysli! 


Asphyx says:

You always liked to watch. Sleeping girls in other people's houses. They didn't know about you. You had them in your power. It started a long time ago. Your mother wasn't one of the nicest. She tormented you and never let you sleep. You got used to it. You started living at night. You used to stand in the shadows and watch other people's happy lives. If they only knew. You always took something to remember them by. For your collection. And you always left a long trail of blood.

French maniacs BENIGHTED are back to take us once again on a terrifying trip into the dark corners of the human mind. Once again the gentlemen bring a hefty helping of bone-chilling melodies, insane experiences and music that will penetrate deep into the brain of any extreme music fan. You'll never be the same again. You'll start rotting alive while listening to the new album!


As you probably know, we have been covering French brutal death grind core madmen for a long time. I've always liked the way they gradually push the boundaries of aggression in music. I've seen them live a few times as well, and I was fascinated by the incredible change the gentlemen went through each time. Friendly, easy-going and nice guys amongst the people, wild animals on stage. BENIGHTED have the gift to bring out the worst demons in you. To bring to the surface the horrifying testimonies and morbid imaginings that man is capable of. This year, they again move between totally devastating blasts that will make you want to blow your brains out and cold, dark and bloody passages that will scare you just the same. If some bands are likened to horror movies with blood spraying everywhere, French human pathologists go about it a little differently. They get below the surface, into the subconscious. With the help of sharp riffs, butchering drums and Julien Truchan's great and characteristic vocals as always. Listening to "Ekbom" will really give you restless leg syndrome. It's a simple fact that the new album has once again gotten not only into my head when I'm awake, but also into my dreams. I would wake up in the middle of the night, as if someone was standing in my room watching me. I enjoyed the raw sound, the individual lunges, the panic attacks, all the dirt that surfaced again. Quite often I also remembered a black and white documentary in which pathologists opened the brain of a patient. He had parasites inside, hungry worms that wriggled in strange rhythms. The poor guy was still alive. That's exactly how I feel when I listen to this record. BENIGHTED have an unmistakable style that they continue to refine. A great record! A brutal, grinding nightmare that brings out the sickest thoughts! A disturbing, unsettling descent into the abyss of the human mind!



about BENIGHTED on DEADLY STORM ZINE:









Tracklist:
1. Prodrome (1:19)
2. Scars (3:15)
3. Morgue (3:22)
4. Le Vice des Entrailles (3:06)
5. Nothing Left to Fear (2:44)
6. Ekbom (3:42)
7. Metastasis (3:33)
8. A Reason for Treason (3:18)
9. Fame of the Grotesque (2:20)
10. Scapegoat (2:22)
11. Flesh against Flesh (3:18)
12. Mother Earth, Mother Whore (4:28)


Line-up
Julien Truchan - Vocals
Emmanuel Dalle - Guitars
Pierre Arnoux - Bass
Kevin Paradis - Drums

Recording studio
Kohlekeller Studios, Germany (Powerwolf, Aborted, Crematory)
Producer, Sound, Mixing & Mastering engineer
Kristian Kohlmannslehner

Guest musicians
Oliver Peters (Archspire) on "Nothing Left to Fear"
Xavier Chevalier (Blockheads) on "Fame of the Grotesque"

Biography: Sébastien Gamez
Cover art: Grindesign (Rob Borbas)


Links:
Official Website: https://www.benighted.fr/

středa 10. dubna 2024

Recenze/review - CRUCIFIER - Led Astray (2024)


CRUCIFIER - Led Astray
CD 2024, Iron Bonehead

for english please scroll down

Podívat se přišli všichni. Na zapálenou hranici. Nenaříkal, ani nic neříkal. Jen tam stál, hořel a pomalu umíral v nekonečných křečích. Jeho popel jsme vzali a rozházeli do řeky mrtvých. Stejně se vrátil. V našich snech, v děsivých představách. Stále bylo možné spatřit jeho zkřivenou tvář ve stínu, pořád jste mohli slyšet jeho jedovatý smích. Ďábel se ukrývá v detailech, v obyčejných lidech a jejich činech. Kolikrát jste zavřeli oči před zlem? Kolikrát jste se smáli nebožákům? Poslouchám novou desku amerických CRUCIFIER a nad podobnými věcmi přemýšlím.

Nové album je totiž opět krutým a temným obřadem pro vyvolávání sil, které nejsou rozhodně z našeho světa. Nahlédneme spolu s kapelou za oponu, do země nekonečných stínů, bolesti a trpících nemrtvých. A vychutnáme si hudbu, která žhne, pálí a chladí zároveň. Vítejte na pradávném rituálu, na obřadu, plném rouhání, šílenství a absolutní tmy.  


CRUCIFIER jsou opět majestátní, mocní, připomínají jezdce apokalypsy, kteří se přijeli pomstít za všechny hříchy, které na nich byly spáchány. Skvěle napsané skladby, riffy, ze kterých odkapává zkažená krev, ale hlavně absolutně podmanivá, magická a divoká atmosféra. Obraťte všechny kříže směrem dolů a zapalte ohně v pentagramu. Ze skladeb je cítit starodávná síla, nasbíraná na dávno opuštěných pohřebištích, ve vypálených kostelech i na místech, kde se kdysi odehrávaly krvavé rituály. Pánové jdou až k samé podstatě extrémního metalu. Jejich nápady jsou ohlodány na kost. Zlo zde má mnoho podob. Kapela tvoří podobným způsobem jako smečky typu IMPRECATION, GOATLORD, ENGORGE, HEADHUNTER D. C., INCANTATION, BLASPHEMY, SARCÓFAGO. Budete se bát svých vlastních slov a přiznání z vás nedostane ani ta nejkrutější inkvizice. Američané jsou pevní ve svých antikřesťanských názorech a je to jen a jen dobře. Dodává to nové nahrávce na uvěřitelnosti. Prosévám mezi prsty prach spálených. Dívám se do tmy a šeptám obrácené modlitby. Boha nikdo nikdy neviděl, ale Satana můžete potkat na každém kroku. Novinku vnímám jako velmi povedenou poctu blasfemii, šílenství, jako pomstu všem zvráceným kněžím. Umíráme a rodíme se v nekonečném kruhu. Existuje jen několik jistot v dnešním divném světě. CRUCIFIER patří mezi ně. Lidé jsou ve své podstatě jen krutá zvířata. Tahle smečka vytáhla na povrch ty nejhnusnější myšlenky a vypálila je do svých songů. Ďábel se ukrývá v detailech, v obyčejných lidech a jejich činech. Kolikrát jste zavřeli oči před zlem? Špínou, hnisem, zkaženou krví nasáklý black death metal! Totální tma, zlo, u kterého budete spáleni na popel!


Asphyx says:

Everyone came to see. To the lit border. He didn't yell or say anything. He just stood there, burning and slowly dying in endless spasms. We took his ashes and scattered them in the river of the dead. He came back anyway. In our dreams, in our horrible fantasies. You could still see his twisted face in the shadows, you could still hear his venomous laugh. The devil hides in the details, in ordinary people and their actions. How many times have you closed your eyes to evil? How many times have you laughed at the wicked? I'm listening to the new American CRUCIFIER album and I'm thinking about things like that.

For the new album is once again a cruel and dark ritual for invoking forces that are definitely not of our world. We peek behind the curtain with the band, into the land of endless shadows, pain and suffering undead. And enjoy music that glows, burns and chills at the same time. Welcome to an ancient ritual, a ceremony full of blasphemy, madness and absolute darkness.

CRUCIFIER are once again majestic, powerful, reminiscent of the horsemen of the apocalypse who have come to avenge all the sins that have been committed against them. Well-written songs, riffs dripping with bad blood, but most of all an absolutely captivating, magical and wild atmosphere. Turn all the crosses upside down and light the fires in the pentagram. The songs reek of ancient power, gleaned from long-abandoned burial grounds, burnt churches and places where blood rituals once took place. The gentlemen go to the very essence of extreme metal. Their ideas are gnawed to the bone. The evil here takes many forms. The band creates in a similar way to packs like IMPRECATION, GOATLORD, ENGORGE, HEADHUNTER D.C., INCANTATION, BLASPHEMY, SARCÓFAGO. You'll be afraid of your own words and confessions won't get the cruelest inquisition out of you. Americans are firm in their anti-Christian views, and that is just as well. It adds to the believability of the new recording. I sift through the dust of the burned between my fingers. I look into the darkness and whisper inverted prayers. No one has ever seen God, but you can meet Satan at every turn. I see the novelty as a very hilarious tribute to blasphemy, to madness, as a revenge on all perverted priests. We die and are born in an endless circle. There are few certainties in today's strange world. CRUCIFIER is one of them. Humans are inherently cruel animals. This pack has brought out the ugliest thoughts and burned them into their songs. The devil is in the details, in ordinary people and their actions. How many times have you turned a blind eye to evil? Dirt, pus, corrupted blood soaked black death metal! Total darkness, evil that will burn you to ashes! 


about CRUCIFIER on DEADLY STORM ZINE:





tracklist:
1. Smite...
2. Feed The Furnace
3. In Hircine Splendor
4. Biers Of Catholic Bones
5. With Cornu And Peccant Breath
6. Trafficking With The Devil
7. Serenaded By The Angels' Shrills
8. Harbingers Of Apollyon
9. An Endeavour Of Rats



Recenze/review - DEAD HEAD - Shadow Soul (2024)


DEAD HEAD - Shadow Soul
CD 2024, Hammerheart Records

for english please scroll down

Stojí na mostě a dívá se na řeku aut, která se přesouvají pomalu dopředu. Přemýšlí, jestli už nastal čas. Nerozumí dnešnímu divnému světu. Je na něj příliš rychlý a povrchní. Naklání se nad hlubinu a lidé si jej natáčejí. Někteří jej povzbuzují, aby skočil, aby měli dobrý záběr. Dnes ještě ne, dnes jim radost neudělá. Místo toho si narve pod tlakem do hlavy nové EP holandských veteránů DEAD HEAD. Až ti bude jednou kámo hodně těžko na duši, udělej to samé.

Pánové jsou zpět po dvou letech a jsou silnější než kdy dřív. Jejich neučesaný, neurvalý, divoký a šílený thrash metal, kombinovaný se starodávnou smrtí, mi dělá opět velmi dobře na mojí zkažené duši. Tohle je smršť, lavina, která vás strhne s sebou. Budete spáleni na popel neskutečnou energií. 


Tvorba téhle smečky bývá často přirovnávána jak k německému klasickému thrash metalu, tak třeba i ke kapelám typu SLAYER, DARK ANGEL, SADUS, DEMOLITION HAMMER. S klidem bych klidně přidal i MALEVOLENT CREATION, PESTILENCE. Já ale tyhle přirovnání a jednoduché popisy nemám moc rád. DEAD HEAD jsou natolik stará kapela, aby měla svůj vlastní výraz i ksicht. Nepotřebují nikomu nic dokazovat. Moc dobře vědí, co a jak chtějí hrát. A to prosím pěkně již od roku 1989. V jejich žilách koluje úplně stejná krev jako v těch mých. Je pro mě radost se ráno probudit a chodit ulicemi se sluchátky na uších. Jsem potom celý den doslova nabitý energií a dívám se na svět o hodně přívětivějšíma očima. Ano, zde je ještě všechno v pořádku. Pokud budou stále hrát podobné kapely, bude pro mě radost hudbu poslouchat. Zkrátka a jednoduše, věřím opět Holanďanům každý tón, každou notu, každý úder do bicích. Stáli jste někdy na mostě a dívali se dolů? Napadlo vás skočit? Rozhodně to nedělejte, ať jste na tom jakkoliv špatně. Radši si pusťte tuhle desku pořádně nahlas a uvidíte, že se začnete usmívat. Jsem zase mladej kluk, co chodil v džínové bundě, co nosil kazeťák na ramenou a trávil dlouhé hodiny s partou na periferii našeho města. Všude jenom beton a šeď. Ale také thrash metal, který formoval nejen můj hudební vkus, ale také pohled na svět jako celek. Občas je zkrátka dobré poslat všechny do prdele a zbourat nejbližší zeď. "Shadow Soul" je nahrávkou, která vám k tomu může klidně hrát. Má skvělý zvuk, obal, vlastně všechno, co potřebuji, abych neskočil do hlubiny. Dávám všechny palce nahoru a skáču po hlavě do mosh-pitu. Totálně zničující thrash death metal, který vás rozemele na prach! Budete ohlodáni až na kost!


Asphyx says:

He stands on the bridge and looks out at the river of cars moving slowly forward. He wonders if the time has come. He doesn't understand today's strange world. It's too fast and superficial for him. He leans over the deep and people film him. Some people encourage him to jump so they can get a good shot. Not yet, he won't make them happy today. Instead, he shoves the new EP from Dutch veterans DEAD HEAD into his head under pressure. One day, when you're feeling really heavy on your soul, do the same.

The gentlemen are back after two years and they're stronger than ever. Their unbrushed, unhinged, wild and crazy thrash metal, combined with ancient death, is once again doing my wicked soul a lot of good. This is a whirlwind, an avalanche that takes you with it. You will be burnt to ashes by the incredible energy. 


The work of this pack is often compared to German classic thrash metal, as well as to bands like SLAYER, DARK ANGEL, SADUS, DEMOLITION HAMMER. I would also add MALEVOLENT CREATION, PESTILENCE. But I don't like these comparisons and simple descriptions. DEAD HEAD are an old enough band to have their own expression and face. They don't need to prove anything to anyone. They know very well what and how they want to play. And they've been doing that since 1989. They have the same blood in their veins as mine. It's a joy to wake up in the morning and walk down the street with headphones on. I'm literally energized all day long and I look at the world with much friendlier eyes. Yes, all is still well here. As long as bands like this keep playing, it will be a joy for me to listen to music. In short, I trust the Dutch again with every note, every note, every drumbeat. Have you ever stood on a bridge and looked down? Have you thought of jumping? Definitely don't, no matter how bad you are. You better play this record real loud and you'll see yourself smiling. I'm a young kid again, wearing a denim jacket, carrying a tape recorder on my shoulder and spending long hours with the gang on the outskirts of our town. All concrete and grey everywhere. But also thrash metal, which shaped not only my taste in music, but also my view of the world as a whole. Sometimes it's just good to tell everyone to fuck off and knock down the nearest wall. "Shadow Soul" is a record that you can easily play along with. It's got a great sound, cover art, pretty much everything I need to keep me from jumping into the deep end. I'm giving it all thumbs up and jumping headfirst into the mosh pit. Totally devastating thrash death metal that will grind you to dust! You'll be gnawed to the bone!


Recenze/review - DEAD HEAD - Slave Driver (2022):

úterý 9. dubna 2024

Recenze/review - REPLICANT - Infinite Mortality (2024)


REPLICANT - Infinite Mortality
CD 2024, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Určitě znáte ten pocit, když se ráno probudíte a něco je špatně. Zdá se vám, že vaše tělo uvnitř hnije. Bolí vás hlava a klepou se ruce. Jste jako závislý, který nedostal svoji drogu. Jste rádi sami. Vyhledáváte temné kouty a všichni kolem vás vám připadají příliš veselí. Hudba je krásná v tom, že ji můžete aplikovat v různém stavu mysli. Existuje klidný a pomalý smrtící kov, existuje i rychlý, u kterého si vyčistíte hlavu. A pak je tu ten technický, komplikovaný a náročný, jako hrají američtí REPLICANT

S touto smečkou jste se mohli na našich stránkách již setkat. Máme dokonce i krátký rozhovor. Odkazy naleznete dole pod článkem. Osobně se mi vždy na kapele líbilo, že sice hrají složitě, ale jejich alba se velmi dobře poslouchají. Chce to jen náležitý stav mysli, potřebnou dávku fantazie a otevřenou mysl. Potom si jejich novinku "Infinite Mortality" určitě vychutnáte. 


Temnota se ukrývá v každém z nás. REPLICANT vzali veškeré zlé a ošklivé myšlenky a vytáhli je pomocí nové desky na povrch. U některých songů padám z vysoké skály po zádech do propasti, u jiných se bořím po pás v krvavých močálech. Za vše může i čitelný a masivní zvuk (AJ Viana at AJ Viana Productions) i obal (Alli Tuttle), který přesně vyjadřuje to, co se na albu odehrává. Disonantní smrtící kov, s příměsí techniky, špíny a hnisu. Ano, staré rány se otevírají, smrt je zase jednou hodně blízko a kývá spokojeně hlavou. Pánové dokáží napsat skladby, které na mě působí jako vážná muzika. Propracované motivy, které jednou žhnou a pálí, jindy drásají. Přenesených emocí je velké množství a mají různé odstíny tmavých barev. Pokud jste fanoušci třeba takových MORBID ANGEL, ULCERATE, GORGUTS, DEMILICH, BOLT THROWER, DEATHSPELL OMEGA, WORMED, budete určitě spokojeni. Na novince naleznete vše potřebné k tomu, abyste se naplno ponořili do černých myšlenek. Někdy si připadám v dnešním světě jako svázaný ve svěrací kazajce. Jsem normální já nebo ti, kdo žijí za zdí? Otázek je až příliš mnoho. Mám rád, když je ve mě kapela dokáže probudit, donutí mě přemýšlet, vracet se a stále objevovat další a další pasáže. "Infinite Mortality" je nahrávkou, která je neklidným negativním opusem z druhé strany, z onoho světa. Pánové se stále snaží posouvat hranice, překračovat je. Myslím si, že se jim to daří na výbornou. Letos dostanete syrový koktejl, umíchaný z těch nejlepších ingrediencí. Stačí jen ochutnat. Jen si dejte pozor, abyste potom nezemřeli v šílených křečích. Technický, disonantní death metal, který vás stáhne do temných močálů lidských myšlenek! Vynikající záležitost pro všechny vaše démony!


Asphyx says:

I'm sure you know the feeling when you wake up in the morning and something is wrong. You feel like your body is rotting inside. Your head hurts and your hands are shaking. You're like an addict who hasn't got his drug. You like to be alone. You seek out dark corners and everyone around you seems too cheerful. The beauty of music is that you can apply it in different states of mind. There's calm and slow death metal, there's fast metal where you clear your head. And then there's the technical, complicated and challenging one, like American REPLICANT play. 

You may have already encountered this pack on our pages. We even have a short interview. The links can be found at the bottom of the article. Personally, what I've always liked about the band is that although they play complex music, their albums are very easy to listen to. It just takes the proper state of mind, the necessary amount of imagination and an open mind. Then you will definitely enjoy their new album "Infinite Mortality".


The darkness hides within each of us. REPLICANT have taken all the bad and ugly thoughts and brought them to the surface with a new record. Some songs have me falling off a high cliff on my back into the abyss, others have me wading waist deep in bloody swamps. It's all thanks to the clear and massive sound (AJ Viana at AJ Viana Productions) and the cover art (Alli Tuttle), which accurately conveys what's going on in the album. Dissonant death metal, with an admixture of techno, dirt and pus. Yes, old wounds are opening, death is once again very close and nodding its head in satisfaction. The gentlemen can write songs that strike me as serious music. Elaborate motifs that at times burn and scorch, at others they tear. The emotions conveyed are many and come in different shades of dark colours. If you are a fan of such bands as MORBID ANGEL, ULCERATE, GORGUTS, DEMILICH, BOLT THROWER, DEATHSPELL OMEGA, WORMED, you will be satisfied. On the new release you will find everything you need to fully immerse yourself in black thoughts. Sometimes I feel like I'm tied up in a straitjacket in today's world. Am I normal or are those who live behind the wall? There are too many questions. I love it when a band can bring them out in me, make me think, go back and keep discovering more and more passages. "Infinite Mortality" is a record that is a restless negative opus from the other side, from the other world. The gentlemen are always trying to push the boundaries, to cross them. I think they are succeeding very well. This year you get a raw cocktail, mixed with the best ingredients. All you have to do is taste it. Just make sure you don't die of mad cramps afterwards. Technical, dissonant death metal that will drag you into the dark swamps of human thoughts! Excellent stuff for all your demons!





Track listing -
1. Acid Mirror
2. Shrine to the Incomprehensible
3. Orgasm of Bereavement
4. Reciprocal Abandonment
5. SCN9A
6. Pain Enduring
7. Nekrotunnel
8. Dwelling on the Threshold
9. Planet of Skin

Line up -
Mike Gonçalves - Vocals, Bass, Guitars
Pete Lloyd - Guitars, Synths, High-Frequency Transmissions
Itay Keren - Guitars, Vocals, Void Channels

Drums performed by James Applegate

Drum engineering, mixing, and mastering by AJ Viana at AJ Viana Productions
Additional drum editing by Tiago "Canadas" Carvalho

Cover art by Alli Tuttle

TWITTER