DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemfestival. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemfestival. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 26. srpna 2025

Report, photos, video - BACK TO THE SYMBOLIC 2025 - A CANOROUS QUINTET, DEAD HEAD, DEMONICAL, NECROTESQUE, MELANCHOLY PESSIMISM, SYMBTOMY - Tři Dvory u Kolína - 22. - 23. 8. 2025

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)


kompletní fotogalerie zde / all photos here:

pátek 22. 8. 2025

Tři dny po minulém ročníku jsem stál uprostřed noci v nemocnici v Plzni a modlil se, aby vše dobře dopadlo. Naproti mě svítil měsíc, velký měsíc jako z hororu. Byl jsem ještě plný zážitků. V pavilonu, na který jsem se díval, byla psychiatrie a blázni řvali do tmy. Měl jsem strach. Do práce jsem šel rovnou. Zavolali mi během směny, abych se přišel rozloučit. Manželka byla na operaci a vypadalo to špatně. Když jsem ji držel za ruku, klepal jsem se. Nakonec vše dobře dopadlo, ale zůstal ve mě ještě dlouhou dobu velký stres. Pokaždé, když jsem se potřeboval nakopnout a vylézt z depresí, tak jsem si vytáhl ze vzpomínek, jako z nějakého šuplíku dobra a pohody, zážitky ze Symbolicu. 


Dnešní svět je divný, nahlížím na to pohledem čerstvého padesátníka. Lidé kolem mě jen čumí do mobilů, nadávají na všechno, ve zprávách jsou války, násilí, někdy mám pocit, že apokalypsa už dávno začala. Není to pravda, ještě pořád existují oázy, ve kterých nepotkáte blbce ani tupouny (no dobře, dva jsem potkal, ale pořád to je málo), místa, kde je fajn, kde se k sobě lidé chovají hezky a mile. Ano, takhle po mnoha ročnících vnímám Back to the Symbolic já. Jsou to hlavně fanoušci, kamarádi i známí, kteří mě donutí pokaždé vylézt z nory, rozhýbat již trošku opotřebované tělo. A také muzika, kterou nikde jinde neslyšíte. Každá návštěva pro mě vždycky hrozně moc znamená. Myslím to vážně kurva, tenhle rok byl náročný a děkuji osudu, bohu, satanovi a klidně i velkému dýňákovi, že se vše v dobré obrátilo. Zase jsem měl v životě jednou z prdele kliku. 


Blížíme se ke Kolínu a já se nějak podvědomě usmívám. Veze mě Michal, se kterým jsme se dlouho neviděli a tak je témat k rozhovoru spousta. Jako mladý jsem miloval dceru Četníka ze Saint Tropez. Pamatujete si ten díl, jak jedou do New Yorku a dostanou se do hippiesácké komunity? Každého objímají a říkají mu, miluji tě! Tak takhle si připadám já, když vlezu do areálu. Přestanu být robotem chodícím do práce a řešícím algoritmy všedního dne. Teď jsem sám sebou. Jakub zvaný Asphyx, guru záhrobních recenzí a rozhovorů. Nebyl bych to já, abych od začátku nedělal trošku problémy. Vytiskl jsem si poctivě vstupenku - z roku 2023. Dejte mi prosím pěkně někdo pivo, musím smočit svůj jazýček a také, k metalu to patří, bez toho není rock´n´roll. Následuje nekonečná zdravice s kamarády, se známými, seznamování, objímání. Čerpám energii. Na další rok, do práce, do života. Jsem jak malé dítě, ve světě, který připomíná klubko jedovatých hadů. Tlemím se. Srším a celým tělem mi projíždí neskutečně množství pozitivní energie. 


Dost ale bylo filozofování. Přijeli jsme hlavně na muziku. Už nejsem ani Gandalf šedý, prošel jsem proměnou v bílého. Tady můžeš být kýmkoliv. Hezkou holkou, milým klukem, lesbou nebo klidně koněm, všem je to jedno, hlavní je, že jsi v pohodě. Jak říkal v jednom díle Homer Simpson: "Carle, mě nevadí, že si černej, mě vadí, že si debil". A tady, kousek od Kolína, to fungovalo. Přijel jsem, jak jinak, hlavně na DEAD HEAD, DEMONICAL, A CANOROUS QUINTET, NECROTESQUE. Jsem tu, abych si zase splnil pár svých snů. Zemědělci mají dožínky, trampové potlach, myslivci poslední leč a my metalisté tělem i duší SYMBOLIC. A protože nechci být jako produkt současné doby, ve které se víc mluví než jedná, tak jdu rovnou i na nějaké ty kapely. 

TORTURED CORPSE - jak se vlastně stane z člověka sériový vrah? Kde se bere všechno zlo a špína, které vždycky vylezou na povrch jako nějaký hnis? Kapela z Polska, hrající syrový death metal ve staroškolském stylu. Opravdově, uvěřitelně, od srdce. Musím rovnou dodat, že jsem spokojený. Všichni odvedli skvělou zabijáckou práci. Kývám se spokojeně do rytmu, popíjím pivo, přesně takhle to mám rád, užívám si všechny ty morbidní melodie, chorobný vokál. Masakr v temné ulici! Tahle smečka na nás zaútočila ze zálohy a prokousla nám hrdlo!




How does a person become a serial killer? Where does all the evil and filth come from that always rises to the surface like pus? A band from Poland playing raw, old-school death metal. Genuine, believable, heartfelt. I have to say right away that I'm satisfied. Everyone did a great, killer job. I nod contentedly to the rhythm, sipping beer, just the way I like it, enjoying all those morbid melodies and sick vocals. Massacre in a dark alley! This pack attacked us from ambush and bit through our throats!

MELANCHOLY PESSIMISM - jedna z kapel, která mě provází celý můj hudební život. A taky brutální sázka na jistotu. Vždycky se mi na nich líbila určitá hravost, takový ten tah na branku, touha ničit hudbou. Pánové nemusí už dávno nikomu nic dokazovat, přesto přijeli, aby nám vyrvali všechny vnitřnosti z těla. Jsou to přesně cílené rány přímo na solar plexus! Divoké kytary, hlas raněné šelmy, melodie, které už mám dávno zadřené pod kůží. Smrt má mnoho podob, a ta, kterou nám přinesli tihle moravští bardi, byla hodně krutá, nekompromisní a hlavně skvěle zahraná. Kult!



 

SYMBTOMY - opět citovali ze starých death metalových učebnic. A dělali to s grácií, nadhledem, s přesností dobře seřízeného stroje na zabíjení. Staré mrtvoly, kterých je v polích okolo Kolína jistě pohřbeno velké množství, znovu ožily a přišly se podívat mezi nás, kteří ještě stále trošku žijeme. Bylo to opět náležitě divoké, syrové, s tradičním feelingem a plesnivou patinou. Mám to takhle stejně nejraději, máme to v krvi všichni, já i kapela. Za mě osobně se jednalo o další ze záseků, na které budu rád a dlouho vzpomínat. Souhlasí se mnou všichni, kteří nedobrovolně odešli z tohoto světa - oběšení, utopení, zastřelení. Death metal, který probudil všechny nemrtvé!




Dejvy žádá Duzl o ruku, já se na to těším už několik týdnů a potom...posedli mě alkoholoví démoni a vše jsem propásl . Mrzí mě to, ale znáte mě....achjo. Tak ať vám to klape a příští rok na svatbě se budu moc těšit. 

DEMONICAL - zase mi jednou popraskaly všechny kosti v těle. Byl jsem pohřben zaživa za zvuků ledových a temných švédských melodií. Absolutní nasazení všech členů, skvělý výkon zpěváka, víka od rakví, která nadskakovala radostí nad tím, že kolem nás znějí syrové severské motivy. Jako bych byl někde daleko v lesích, na starém pohřebišti. Na DEMONICAL bylo, je a vždycky bude spolehnutí. Pánové působili jako jezdci apokalypsy, kteří se přijeli pomstít za všechny příkoří, která byla na vojácích temnoty spáchána. Tohle byla dokonalá esence toho, co mám na tomto stylu tolik rád. Mráz se mi dostal do vnitřností, roztrhal mě na malé kousky. Old school swedish death metal par excellence! 





 

Once again, every bone in my body cracked. I was buried alive to the sounds of icy, dark Swedish melodies. The absolute commitment of all members, the singer's great performance, the coffin lids jumping with joy at the raw Nordic motifs sounding around us. It was as if I were somewhere far away in the woods, at an old burial ground. DEMONICAL was, is, and always will be reliable. The gentlemen seemed like horsemen of the apocalypse who had come to avenge all the injustices committed against the soldiers of darkness. This was the perfect essence of what I love so much about this style. The chill got into my guts and tore me to pieces. Old school Swedish death metal par excellence!

Kdo by chodil spát, když máme svátek radosti. Muzika ve mě postupně doznívá a neskutečně si užívám podmanivou atmosféru, génius loci, který dělají lidé i prostředí. Organizátoři i fanoušci. Všiml jsem si jednoho fenoménu posledních let. Jezdí sem i někteří, kteří třeba metal ani neposlouchají. Samotné holky, dámy i ženy. Chápu je, chápu je všechny. Jsou to totiž lázně, do kterých když vstoupíte, tak se budete rádi a často vracet. Korzuji, natřásám se smíchy, je mi fajn, moc fajn. Jen občas hledám na nebi měsíc, abych mu poděkoval, že jsme všichni celý rok přežili. Potkám spoustu známých, mluvím s nimi a cítím z nich jakousi blaženost. Proč to takhle nemůže být všude? Proč? Bylo by krásně na světě. V hlavě si vytvářím sci-fi příběh, že by tomu tak opravdu bylo. Pomalu, polehounku uléhám na matraci, která je pro mě takovou jistotou a záchytným bodem (díky moc za ni, Dášo i Dejvy, mé staré kosti vám skládají hold). Moc nespím. Najednou je všude zase světlo. Je ještě pátek a nebo už sobota? A proč si pokaždé naplánuji, že nebudu tolik zlobit, že se ovládnu, nechám tělo také odpočinout a pokaždé to dopadne takhle? Mám slabou vůli a nebo jenom radost, že tu jsem? Netuším, jediné co vím je, že jsem byl zase jak carský důstojník. Amen.

sobota 23. 8. 2025

Závidím mladým mužům jejich sebeovládání. Oni třeba tolik nepijí nebo vůbec, hlídají si váhu, kalorie, čistí si mysl, sebe rozvíjejí se. Na všechno mají google a gemini. Já mám jenom bolavou hlavu, v hubě jak v polepšovně a i když je matrace v pohodě, tak mě bolí kyčel. A co udělá starý metalový pes? No, jak bych to jenom... Dá si další pivo, aby se nakopl, protože vážení, já vyrostl na Lemmym. Mám mladé lidi rád, ale někdy mě štvou s tím, že jsou moc vážní, že se moc prožívají. Prdel musí bejt i kdyby fotra věšeli! Chápeš kámo? Pomalu se narovnám a hledám výčep. Lehce posnídám, opláchnu se. Pak zjistím,  že jsem ztratil telefon. Stydím se, ale nakonec vše dobře dopadne. Napíšu domů jednoslovnou SMS - žiju. Po druhém pivu se jak nějaký alkáč oklepu a je mi zase fajn. Pomalu přecházím na absintovou limonádu.

Areál se pomalu probouzí. Holky si jdou čistit zuby. Jsou pomuchlané, ale pro mě stejně krásné. Neznám nic hezčího, než ráno na festivalu. Ozvěny včerejšího dne. Hergot ty vypadáš snad ještě lépe než ve tmě, chce se mi říct, ale už je to jiné. Je moc vidět a trošku se stydím, co jsem to zase vyváděl? Mám milé opice, ale někdy jsem možná až moc ostrý. Miluji černý humor. Rozjíždím se pomalu, chrchlám jak starý naftový motor nebo Jawa 350, kterou vytáhl kdysi děda z garáže jen na svátek. Peristaltika střev se dává do normálu, mysl se jasní, ruce jsou pevné. Ještě za to umím vzít. Díky za každé nové ráno, vy volové!

Kecáme o včerejšku, těšíme se na další kapely. Už nám mnohým není dvacet, spíše je to jak na srazu veteránů. Staré nášivky, milióny zážitků. Jo to já když jsem byl tenkrát v 98 na kapele xy, to bylo úplně jiný. Podobných úryvků zaslechnu v éteru spoustu. Jen si tak na chvilku sednu. Chce se mi zvednout ruce k nebi, poděkovat Velkýmu Dýňákovi, za to, že podobné akce ještě vůbec existují. Srdce mi tepe trošku hlasitěji než jindy. Také cítíte tu sílu sounáležitosti? Já ano. Musím také zaskočit na nějaké ty kapely. 

BLOODY OBSESSION - zajdu na ně s pivem v ruce. Už jsem tuhle kapelu několikrát viděl. Pokaždé to byla stará poctivá vražda. Spokojený jsem i tentokrát. Řeže to, pálí to, ve skladbách je potřebný tlak i energie. Za mě uříznutý palec nahoru a celkové zhodnocení - kurva dobrý!



DYSANGELIUM - dráhu téhle kapely sleduji již od jejich počátků. Přežili jsme spolu personální změny, spoustu skvělých koncertů a musím říct, že mě jejich tvorba stále baví. Pánové v sobě mají něco neklidného, originálního, jakousi uhrančivou melodičnost. Umí šokovat, mají dobré skladby, zároveň všechno odsýpá a nezapomíná se ani na mrazivé melodie. Vystoupení jsem si užil po všech stránkách. Je vám doufám jasné, že jsem tuhle kapelu následoval stejně jako věřící Jimiho Jonese na posledním albu. Bylo to epesní! Potvrzuji a dávám opět vysokou známku kvality. 



NECROTESQUE - představitelé staré holandské death metalové školy a také kapela, kterou mám moc rád. Pánové totiž umí kombinovat ve svých skladbách surovost a temnotu takovým způsobem, že mě pokaždé přikovou ke zdi. Už jsem je jednou na koncertě viděl a byla to jízda přímo do pekla. Tentokrát mi přišlo jejich vystoupení ještě lepší. Démoničtější, ostřejší, divočejší. Tohle je přesně definice toho, co mám na death metalu rád, říkám si v hlavě vlastně po celou dobu, co stojím pod pódiem. Nahrubo nasekaná tma, totální zlo, riffy ostré jako břitva, bicí, které vám vystřelí mozek z hlavy. Nikde nic nepřebývá, nikde nic nechybí. Je to totální masakr, od začátku, do konce. Trepanace lebky!





Representatives of the old Dutch death metal school and also a band that I really like. These guys know how to combine rawness and darkness in their songs in such a way that they always blow me away. I've seen them live once before and it was a ride straight to hell. This time, I thought their performance was even better. More demonic, sharper, wilder. This is exactly what I love about death metal, I keep thinking to myself as I stand under the stage. Roughly chopped darkness, total evil, razor-sharp riffs, drums that blow your brains out. Nothing is superfluous, nothing is missing. It's a total massacre, from start to finish. Skull trepanation!

DEAD HEAD - když pánové vylezou na pódium, usmívám se. Jsme jedné krve, oni i já. Neubráním se dojetí. Splněný sen, definice death a thrash metalu v podobě, v jaké koluje i v mých žilách. Vlastně ani nedokážu jejich koncert hodnotit s nadhledem. Ostré riffy mi rozvibrují celé tělo, líbí se mi nadšení, ta radost, opravdovost, uvěřitelnost, autenticita. Tlak a energie, které k nám stékají dolů, pohlcují nás, jsou jako špinavá řeka, jako jedovatí hadi. Bouchám se do prsou, jsem jako po zásahu elektrickým proudem. Tohle jsou přesně ty chvíle, kvůli kterým rád poslouchám muziku, kvůli kterým jsem stále pravověrný. Jsem nadšený, jsem v jiné dimenzi. Umírám a znovu se rodím. Některé texty umím, tak je zpívám spolu s kapelou. Hlídám vstup do podsvětí jako starý prašivý pes Kerberos už skoro 35 let a vystoupení jsem si neskutečně užil. Klaním se až k zemi a děkuji. Vynikající! 




 

When the guys climb onto the stage, I smile. We are of the same blood, they and I. I can't help but be moved. A dream come true, the definition of death and thrash metal in the form that flows through my veins. In fact, I can't even evaluate their concert with detachment. The sharp riffs vibrate through my whole body, I like the enthusiasm, the joy, the sincerity, the credibility, the authenticity. The pressure and energy that flow down to us, engulf us, are like a dirty river, like poisonous snakes. I pound my chest, I feel like I've been struck by an electric current. These are exactly the moments that make me love listening to music, that keep me faithful. I am excited, I am in another dimension. I am dying and being reborn. I know some of the lyrics, so I sing along with the band. I have been guarding the entrance to the underworld like the old mangy dog Kerberos for almost 35 years, and I enjoyed the performance immensely. I bow down to the ground and thank you. Excellent!

Dejvy oznamuje, že příští rok je desátý výroční Symbolic a přijedou BENEDICTION a XENTRIX. Myslím si, že zase není co řešit, co myslíte?

A CANOROUS QUINTET - ještě ani nevydýchám DEAD HEAD a je tu další legenda. Melodický death metal s nezaměnitelnou atmosférou. Tohle nikde jinde nezažijete, jenom tady, teď v tuhle chvíli, v téhle konstelaci hvězd a nastavení vesmíru. Švédská šlechta, muzikanti od pánaboha, ale hlavně muzika, kterou jsem hltal už jako mladý kluk. Spousta známých melodií, stačilo vždycky, aby kapela začala a v hlavě mi naskočilo pokračování, jako bych měl všechno dávno zakódováno v genech. Víte, tohle jsou právě ty chvíle, kdy i my, co chodíme na koncerty poctivě dlouhé roky, znovu ožíváme. Je to něco nového (alespoň u nás v Čechách), zajímavého. Samotný koncert potom splňoval mé nevyšší nároky. Když jsem se rozhlédl kolem sebe, nebyl jsem dojatý sám. V mnohých tvářích jinak drsných ksichtů bylo možné vystopovat velké množství opravdové radosti. Jen teď, v tuhle chvíli. Bylo to dokonalé, opět moc děkuji. 





 

I haven't even caught my breath from DEAD HEAD and here comes another legend. Melodic death metal with an unmistakable atmosphere. You won't experience this anywhere else, only here, right now, in this constellation of stars and the setting of the universe. Swedish nobility, musicians sent from God, but above all, music that I devoured as a young boy. Lots of familiar melodies, all the band had to do was start playing and the rest popped into my head, as if I had it all encoded in my genes long ago. You know, these are the moments when even those of us who have been going to concerts faithfully for many years come alive again. It's something new (at least here in the Czech Republic), something interesting. The concert itself met my highest expectations. When I looked around, I wasn't the only one who was moved. In many of the otherwise tough faces, it was possible to see a great deal of genuine joy. Just now, at this moment. It was perfect, thank you again.

HELLS BAND - již několik let si nechci připustit, že by se mi mohla líbit kapela, která je revivalem. Nejde mi to přes pusu, jenže když se procházím kolem, tak se opakovaně vracím a stojíce bokem najednou zjišťuji, že i když není vše dokonalé, tak na mě skladby fungují. No, dobře no, kurva, bylo to dobrý. Hele, ale uvědomujete si, že jsem právě přiznal, že nejsem takovej tvrďák? Bylo to moc fajn. Díky. 

Vždycky, když zažiju něco podobného, musím se trošku uklidnit. Dát si pivo. Klidně bych byl chvilku někde sám, vše si vstřebal, nechal v sobě usadit. Toulám se areálem, sleduji rozesmáté tváře fanoušků i kapel. Bavím se dobře, sednu si na lavici a zase hledám měsíc mezi mraky. Kde se schováváš? Chtěl bych ti znovu říci díky. Z rozjímání mě vytrhnou kamarádi. Už jsem zase ve víru noci, vtipkuji, tělo sice už finišuje, mele z posledního, ale jsem starý vytrvalec. Sice si nehlídám kalorie, ani nemám sebeovládání a sebekontrolu současných mladých mužů, ale snad je se mnou aspoň prdel. Objímám celý svět. Ano, jsou chvíle v životě lidským, kdy jsem šťastný. Opravdu šťastný. Je to právě teď. Všem to říkám, řvu to do ticha i do tmy. Měl bych jít spát, ale objeví se Petřín, v ruce lahev a jen kývne. Jsem opravdu slabé povahy a ihned podléhám. A taky je pěkná kláda, sedíme až do 4 hodin a je to taková sranda, že mě bolí bránice. 


Natáhnu se potom na záda a sepnu si ruce na prsou jako kdyby mě měli uložit v rakvi. Vlastně ani moc nespím, klepu na matračce kosu, jsem spíš v takovém tom podivném stavu mezi bděním a sněním. Vydržím tak až do rozbřesku. Možná je to muzikou, alkoholem nebo kombinací obojího, ale připadám si, jako bych byl mimo naši dimenzi. Možná sem i zemřel? Netuším...

Nový areál se povedl, líbí se mi tam, i když jsem spíš konzervativní, nerad měním zaběhnuté pořádky, ale paráda. Nějaké připomínky? Ano, možná by bodly rakety a kdyby byly příští rok i sprchy, bylo by to super. Osobně mi to tak nějak nevadí, ale myslím, že holky, no znáte to. Jinak byla organizace na výbornou. Petřín je kamarád, znám jej dlouhé roky i celý jeho team a přesto musím znovu napsat - jsi borec, jídlo bylo zase super, jak někdo říkal, děláš ze Symbolicu food festival. Skvělé bylo placení čipem, osobně už spoustu let jakoukoliv hotovost odmítám, posunulo to celou akci o level výše, tohle si pochvalovali snad všichni.

Pivo a absintová limonáda cajk!

Zvuk byl super a to jsem se zpočátku stanu trošku bál. Za mě třeba takoví DEAD HEAD doslova zabíjeli. A nejen oni. Někdo mi říkal, že přišlo cca 450 lidí. Zajímavá byla třeba parta Rakušáků, co se loučili se svobodou. Metal neposlouchal nikdo a líbilo se jim u Kolína tolik, že už mají vstupenky na příští rok. Nebo trojice z Hamburku, která se vrací opakovaně. Přijel i basák Asphyx, zahlédl jsem Čurbyho, a další a další. Zkrátka a dobře, dámy a pánové, byla zde samá vybraná společnost. 

Neděle 24. 8. 2025

Viděl a zažil jsem ve svém životě již mnohé, ale letošní SYMBOLIC ve mě bude rezonovat ještě dlouho. Určitě jsem se nestihl rozloučit se všemi. Omlouvám se. Potkal jsem vás ale zase hrozně moc. Vždycky se těším. Jste moje krevní skupina. Mnohé vás beru jako vlastní rodinu. Je mi tak trošku smutno, když odjíždíme. Rozebíráme zážitky a usmíváme se. Bože, bylo toho zase tolik. Musím to nějak vstřebat. Uložil jsem si všechno do šuplíku, do svého trezoru v mozku. A až bude zase někdy ouvej nebo jen tak, až potkám nějakého debila, tak si vzpomínky vytáhnu. Budu se usmívat jako malé dítě. Kdy už budu moc zase přijet? Děkuji vám všem. Svým čtenářům především, je už jenom malý zázrak, že ještě v dnešní době čtete. Děkuji ale i všem známým, kamarádům, kapelám, všem které jsem potkal a byli jste na mě milí a příjemní. Ani nevíte, jak si toho vážím. Držte se! 



about bands on DEADLY STORM ZINE:

TORTURED CORPSE:






MELANCHOLY PESSIMISM:






SYMBTOMY:






DEMONICAL:









DYSANGELIUM:








NECROTESQUE:











DEAD HEAD:






about SYMBOLIC on DEADLY STORM ZINE:











Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)



---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 14. srpna 2025

Info - BACK TO THE SYMBOLIC - Tři Dvory u Kolína - 22.- 23. 8. 2025!

 



BACK TO THE SYMBOLIC - Tři Dvory u Kolína - 22. - 23. 8. 2025!

7.ročník festivalu BACK TO THE SYMBOLIC proběhne tradičně v malebném prostředí Koupaliště ve Třech Dvorech u Kolína s jedinečnou atmosférou, géniem loci a kapelami, které v Čechách ještě nikdy nehrály!

Hell-o!!! Ač by se mohlo zdát, že se toho kolem festivalu v poslední době moc neděje, ve skutečnosti se pod povrchem vaří něco velkého... Po měsících ticha přijde pomyslná bouře! Všechno, co jste milovali na předchozích ročnících, tentokrát exploduje v ještě intenzivnější podobě. Připravte se na tvrdé riffy, divoké moshpity, rozmanitou nabídku piv, vyhlášenou festivalovou kuchyni a již tradičně nezapomenutelnou atmosféru kolem Třídvorského koupaliště, která vás dozajista pohltí...
Line-up nabitý kapelami jako A Canorous Quintet ze Švédska, (kteří zahrají v čechách úplně POPRVÉ), stejně jako Dead Head z Nizozemí. Dále se na našem podiu objeví švédští velikání Demonical, Holandští Necrotesque , Polští Tortured Corpse a špička naší domácí scény v čele s MELANCHOLY PESSIMISM, Anime Torment, Symbtomy a mnoha dalšími...
Jste připraveni napsat další kapitolu metalové historie? My ano…

info: 

about bands on DEADLY STORM ZINE:

TORTURED CORPSE:

Recenze/review - TORTURED CORPSE - Cavernous Lobotomy (2024)





MELANCHOLY PESSIMISM:






SYMBTOMY:

Report, photos, video - MASTER, SYMBTOMY - Parlament club, Plzeň - 7. 12. 2024





DEMONICAL:










DYSANGELIUM:








NECROTESQUE:











DEAD HEAD:






about SYMBOLIC on DEADLY STORM ZINE:











---------------------------------------------------------------------------------------------------

neděle 20. července 2025

Report, photos, video - HUSMAN FEST 8 - FLESHCRAWL, CUTTERRED FLESH, INGROWING, SECTESY, NEUROTIC MACHINERY - Tachov - 19. 7. 2025

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here: 


Staré spisy uvádějí, že heavy metal se zrodil 13. února roku 1970. Vyšlo tenkrát bezejmenné album Black Sabbath. Moje máma si hrála s panenkami. Bylo jí 12. Za čtyři roky měla potkat na chalupě mého otce a otěhotnět. O metalu jsem nevěděl nic dalších třináct let. Až mi bratránek přinesl kazetu Judas Priest. Byli jsme mladí, plní testosteronu a bral jsem to jako hroznou zábavu. Pivo, metal, holky. Takhle to mám rád pořád. Utíkal čas, potkal jsem spoustu mě podobných, zamiloval se, odmiloval, našel si manželku a před dlouhými roky začal psát o muzice. Ne že bych měl patent na rozum a tak jsou v dnešní době sociálních sítí mé stránky spíše azylem pro stejně prokleté jako jsem já, než zásadní metalové médium. Ale mám velkou spoustu fanoušků (minulý týden jsme dosáhli hranice 4 miliónů návštěv za 6,5 roku fungování, to už jde, co?), obzvláště ze zahraničí. Nejsem nikde organizovaný, nikdo mě neplatí. Mám prostě a jednoduše rád muziku. Na Basinu (report zde) jsem potkal Petra a on mi říká, hele, byl jsem loni na HUMAN FESTU, hráli tam OBSCENITY, nepojedeš? Říkám, uvidíme a co tam mají letos? A on že FLESCRAWL a že to odřídí, že nás odveze, že nebude pít. No, řekněte, dá se taková nabídka odmítnout?


Dělám v rámci svých sil promo festivalu. Sdílím a píšu. Uběhne další týden, ladíme detaily. V kolik a kde? Mám si brát hotovost? Jede s námi i Goro, což je vždy záruka dobré nálady a zábavy. My kluci, plantážníci, co spolu chodíme na koncerty v Plzni, za to pořád umíme vzít. Naše skráně sice již pokrývají šediny a revitalizace těla nám zabere vždy několik dní, ale nevzdáváme to. Sice jsme nezažili zrod heavy metalu, ale máme tuhle muziku rádi a v krvi. Každý posloucháme trošku něco jiného, ale taky rádi čteme, tak je v autě o čem se bavit. Vzpomíná se, vyprávějí se vtipné historky a já se po vší té práci, rodině, povinnostech, které život čerstvým padesátníkům přináší, cítím skvěle. Ty vole, poslouchám tuhle hudbu skoro 35 let a pořád mě to neskutečně baví. Pokaždé si vyberu jen pár oblíbených kapel. A ty si pořádně užiju. 







Jsem zvědavý na areál, na to, jak to bude na HUSMAN FESTU vypadat. Naschvál si nic dopředu nehledám, dávám na první dojem, na pocit. Zaparkujeme, vysmátí jak leča. Jdeme ke vstupu, platíme, vlezeme dovnitř a já si říkám pod vousy. Jo, hergot, to je přesně ono, takhle to mám nejraději. Malý festival, kde se nikde netlačíte, přijdou jen skalní a na debila tu nenarazíte. Prostředí Muzea Českého lesa v Tachově je nádherné. Františkánský klášter s pohnutou a zajímavou historií. Určitě se sem zajedu někdy podívat jen tak, za historií. Napadá mě sice spousta black metalových znesvěcujících myšlenek, ale berte to jen jako nadsázku, vtip. 

Jdu pro pivo, říkám ostatním a cestou potkám známé, seznamuji se, korzuji, jsem ve svém živlu. Rohlík od ucha k uchu na hubě, objímám se. Mám náladu tak akorát, je mi hrozně fajn. Znáte takové to příjemné chvění v žaludku? Jako když jste byli mladí a potkávali každé ráno hezkou holku na ulici? Mám ji oslovit nebo je to hloupý? Většinou jsem se zeptal a častokrát dostal košem, ale když se zadařilo, to vám byla radost! Joj, ty staré dobré časy vzpomínek. Proč o tom pořád píšu? Ne to není troušení myšlenek starého dadyho, to se jen snažím znázornit, jak jsem se v Tachově cítil, jak se mi tam líbilo. Hej, plantážníci, mám chuť si zase jednou zatančit Nádherňajs. Už nejsem usedlý pán z továrny, fotr od rodiny, jsem elegantní metalový kloboučník. Pokecáme, rozplyneme se v šumu a zajdeme i na nějaké ty kapely. Koneckonců, na ty jsme přejeli především. 


SECTESY - když zahrají svůj zombie death metal, tak to bývá vždycky dobré. Tahle smečka od Kolína na to vždy šla ostře a nekompromisně. Nikdy ale nezapomínala ani na morbidní melodie. I v Tachově se jejich výlet na severská pohřebiště vydařil. Vše sedělo na svých místech, maso odpadávalo od kostí, opravdu jsem si připadal jako v nějakém hororovém filmu s nemrtvými. Právě vylezli z hrobů a smrdí zatuchlinou. Smrt byla zase jednou hodně blízko a já si tenhle obřad za všechny prokleté opravdu užil. Vystoupení mělo potřebný tlak, energii i mrtvolnou sílu. Klášterní zdi i sklepy musejí ukrývat mnohá děsivá svědectví. SECTESY je vytáhli na povrch a rozsekali nás na kusy. Masakr v márnici! 




NEUROTIC MACHINERY - definovat hudbu tachovských pořadatelů pro mě nikdy nebylo lehké. Člověk má podvědomě v hlavě potřebu zařadit každou kapelu do nějaké škatulky. To u téhle skupiny moc dobře nejde. Některá alba znám poměrně dobře, jiná mě zcela minula. Rozhodně nemůžu říci, že by se jednalo o moji srdcovku. Nicméně, mám mysl otevřenou a rád se nechávám překvapit. A to se mi právě v sobotu stalo. Bylo to velmi dobře zahrané, na některé nápady a postupy jsem koukal s otevřenou pusou. Skvělé, přátelé! Možná to bylo náladou, stavem duše nebo místem, netuším, ale koncert jsem si opravdu užil. Dýchl na mě melodický death metal, post metal, spousta progresivních prvků. Jako celek na mě hudba fungovala. Výborně zahráno a provedeno. Odcházel jsem s tím, že se budu muset na jejich tvorbu podívat pečlivěji. Zažili jsme oheň i chlad, vnímali jsme vášeň i velký talent. Děkuji moc! 




INGROWING - takhle nějak si představuji, že se musely ve starých psychiatrických léčebnách provádět trepanace lebky. Death metal a grindcore, smíchané v jedovatém poměru. Koncert téhle jihočeské legendy v sobě měl vše potřebné pro veřejnou pitvu. Tlak, energii, spoustu zajímavých pasáží. Řezalo to, pálilo to, melodie se dostaly do mých vnitřností, začaly tam hnít a já si všechny tyhle morbidně bolestivé pocity užíval. Mám rád a vždycky jsem měl v oblibě kapely, které do toho jdou naplno a srdcem. INGROWING mezi ně patří a mě nezbývá než vyseknout poklonu až k zemi. Jednalo se o epesní jízdu přímo do pekla, které se, jak je všeobecně známo, ukrývá v každém z nás. Jakoby mi někdo opravdu zatloukl do hlavy ostré rezavé hřeby. Dejte mi někdo pivo, tenhle koncert ve mě bude rezonovat ještě pěkně dlouho. Death grindová lobotomie zahraná s elegancí starých patologů!




CUTTERRED FLESH - na DOOMAS jsem se opravdu těšil, nicméně nemohli kvůli zdravotním potížím přijet. CUTTERRED FLESH ale byli velmi dobrou náplastí na krvavou ránu, která se ve mě otevřela. Mokvající brutální death metal, zahraný jak z partesu, s krvavou jiskrou v oku a jistotou a nadhledem zkušených patologů. Jsem velký fanoušek kapely a jako takový jsem se rád nechal pozvat na další ze společných výletů do temných zákoutí lidské mysli. Byl to nářez přesně podle mého gusta. Kapela je ve skvělé formě a i když se každá jejich operace vždy změní v pitvu, tak jsem odcházel navýsost spokojený. Perfektně sehraná parta řezníků s charismatickým zpěvákem předvedla jedno ze svých nejlepších vystoupení, co jsem za poslední roky od nich viděl a slyšel. Tenhle koncert se mi zadřel hluboko do mysli, do vnitřností a ještě hodně dlouho tam zůstane. Absolutní masakr!




FLESHCRAWL - jakoby kapela vzala velké kladivo, ukované z té nejkvalitnější švédské oceli a rozdrtila všechny kosti v mém těle. Byl to masakr motorovou pilou od začátku do konce. Dlouhými lety prověřená tvorba řezala ostře a divoce. Poprvé vidím kapelu s novým vokalistou Boriszem (hergot to už jsou čtyři roky, co Sven odešel) a musím říct, že je to řvoun na svém místě. Jak asi všichni víte, tahle odrůda smrti je mojí součástí, mám ji dávno zakódovanou v genech a jako příslušník starodávné kasty prašivého smrtícího kovu, jsem byl nadmíru spokojený. Navštívili jsme starou márnici, ve které jsou v úhledných hromadách vyskládány kosti, lebky i děsivé vzpomínky na krutou smrt. Pánové tohle všechno vzali, smíchali to s tlakem a energií a narvali to do nás způsobem, že nezůstala jediná duše bez poskvrny. Byl jsem mimo. V jiné dimenzi. Na onom světě. Obejmula mě pradávná death metalová síla a utopil jsem se v řece Styx. Absolutní masakr, totální inferno! Kult!







It was as if the band had taken a large hammer, forged from the finest Swedish steel, and crushed every bone in my body. It was a chainsaw massacre from start to finish. Their long-proven work cut sharply and wildly. This is the first time I've seen the band with their new vocalist Borisz (damn, it's been four years since Sven left), and I have to say he's a screamer in his rightful place. As you all probably know, this variety of death is part of me, it's been encoded in my genes for a long time, and as a member of the ancient caste of mangy death metal, I was extremely satisfied. We visited an old morgue where bones, skulls, and terrifying memories of cruel deaths are neatly stacked in piles. The gentlemen took all of this, mixed it with pressure and energy, and crammed it into us in such a way that not a single soul remained untainted. I was out of it. In another dimension. In the other world. I was embraced by the ancient power of death metal and drowned in the river Styx. Absolute carnage, total inferno! Cult!


Organizace na jedničku, pivo Chodovar jsem zvládl jenom pětkrát, pak už mi nějak nejelo, ale měli plechovkovou Plzeň, takže cajk, zvuk v absolutním pořádku, jídlo si lidé kolem mě pochvalovali, já na něj zase zapomněl. Musím zde poděkovat všem známým, novým kamarádům a kamarádkám, bylo to velmi osvěžující se zase chvilku bavit s někým normálním. Zvláštní díky potom letí všem mým fanouškům, ani nevíte, jak si vaší přízně vážím. Jste skvělí!

Konec, tečka. Někde jsem četl, že i v dnešní době existují lidé, co nemají metal rádi. Volají na pořadatele policii, kvůli rušení nočního klidu. Jsou nepříjemní, svým způsobem zlí a zapšklí. Ani se mi nechce věřit, že někdo takový fakt je. Inu, každému není z hůry dáno a možná je jen smutný a sám a nevrlý a promítá si do takových činů své vlastní frustrace. Hele, kámo (nebo kámoško, nebo TO, abychom byli korektní)......přijď mezi nás, objednej si pivo nebo džus nebo mrkvovou šťávu. Pokecáme, dáme řeč a uvidíš, že pod těma našema drsnejma ksichtama je většinou velký hodný srdce. Pamatuj na to! Přeji otevřenou mysl. Někdo mi vyprávěl o minulých ročnících, tak jsem se z toho musel vypsat, soráč:))). 

Musíme jet. Petr nás naloží, řekne, abychom se připoutali a my máme až do Plzně hrozně chytrý a vtipný řeči. Tedy, my si to myslíme a stojíme si za tím. Poděkuji, vystoupím, zamávám ještě na pozdrav a pak se jako nějakej dědek došourám do bytu. Vypadáš jak zombie, řekne mi synátor, kterého probudím. Lehnu si a nemůžu spát. Pořád se usmívám jak měsíček. Spokojený a blažený. Heavy metal se zrodil 13. února roku 1970. To jsem byl ještě na houbách. Ale potom, pak jsem to fakt rozjel. Dnes už člověk není takový divočák, ale festivaly jako je HUMAN FEST navštívím vždycky rád. Protože to bylo na pohodu, v krásném prostředí, protože to bylo místo, kde jste na debila nenarazili. Ta stará, poctivá metalová stopa a nadšení, tam byly znát. Díky moc za to, opravdu rád a od srdce jsem si to užil. Mějte se fanfárově, děkuji všem věrným za pozornost a zase někdy někde pod pódiem plným marshallů. 



CUTTERRED FLESH:

Recenze/review - CUTTERRED FLESH - Love At First Bite (2024)


FLESHCRAWL:






---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine