DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemold school thrash. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemold school thrash. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 19. března 2024

Interview - BOMBARDER - Ancient, honest and pure speed thrash metal that makes coffin lids crack!


Interview with speed thrash metal band from Bosnia and Herzegovina - BOMBARDER.

Answered Nešo (vocals), thank you!

Recenze/review - BOMBARDER - Sa dna groba (2024):

Ave BOMBARDER! Greetings, my friends. When I got my first metal album on cassette from my cousin in 1988, you guys had already been playing for two years. I'm sorry to start from the beginning, but I think we have a lot in common. We both grew up in former socialist countries, we both started metal in times that were very turbulent. I was wondering what band did you first hear and how did the idea of starting BOMBARDER come about?

Hello there! Yes, we started middle 80’s and it was great time here back then. Yugoslavia wasn’t into CCCCP so we were something in between East and West. We had all official LP licenses of metal, rock releases etc. There were many bands back then and scene was huge. We liked then of course Motorhead, Exciter, Rave. Many old demos circulated here so listened many of these oldschool speed thrash bands.


You probably had a similar musical development to me. For me personally, the encounter with SODOM music was absolutely crucial. It was the speed, the rawness, the power, the fury. We were walking around the estate with cassette players on our shoulders. We were hanging out in the tenements. You know, pretty girls, lots of beer and metal. It was a good time. But then the revolution came. It was pretty peaceful here, but you started the war on March 31st. How did it affect you? I read somewhere (I hope I'm not mistaken) that you had to leave Bosnia and Herzegovina for Serbia? It must have been terrible.

Sodom were killer, yes we liked them as well. Sure, split up of Yugoslavia wasn’t peaceful as Czechoslovakia. Here everything ended in bloody war for many years and caused many pain and devastation. War is shit, I hate war and I hate politicians and big wordwide guns who make profits on wars and start them all around the globe! I wish them sure and painful death! Since middle 90’s I live in Belgrade, Serbia and Bombarder is active here until nowadays.

We had a friend in our group who was from Croatia. Both his parents died in the war and a couple in our town adopted him. So we had all the first-hand information. I remember tapes of bands like HELLER, EVIL BLOOD. It was a beautiful time, albeit a wild one. Lots of memories. Anyway, what bands influenced you in your early days? What about the gigs at that time? In our country, it was mainly in community centres.

Old Yugoslavian bands as Heller, Evil Blood, Sarcasm, Annathema, Ludilo, Epidemic Zone.... many bands played extreme speed thrash back then. Also lather death metal as Bloodbath, Mortuary, Necrophobia... We had many shows and big metal festivals in big halls with couple of thousands of visitors as Balkan Horror Opera, YU Metal Attack etc.


In our country, it was always said that if a band was good, they played with their hearts. Somehow that attitude has stayed with me to this day. I have to believe in the music and the new BOMBARDER album is exactly the kind of raw ride to hell that I love. I listen to more death metal nowadays, but when I heard "Sa dna dna graba" for the first time, I knew - fuck, this is it! How was the album made? Was the approach different than last time? I find the record more raw, faster.

Yes, Sa dna groba is more brutal and raw. It is inspiration we got from the world around us. Look at what’s happening at many places in this rotten planet? Just pain and missery, death and evil...We feel all this, we can’t be calm and positive when so many are suffering around. Sa dna groba is oda to nowadays!

Are you singing in Bosnian or Serbian, Croatian? The translator shows me a different language every time. As a Czech, I understand the content of the lyrics, but I don't understand everything. Can you please tell us where did you get the inspiration for the lyrics? Who is the author and how were they created?

Back in Yugoslavia we all spoke Serbocroatian. Nowadays this is the same language but everybody is calling this different... Stupid people with stupid rules... As I said in previous answer, inspiration is everywhere around us.


The sound is excellent! No doubt about it. Old school, raw, rough, animalistic. It really reminds me of the 90's recordings. Where did you record? Who's responsible for the mastering and mixing? Look, let's face it, this is a massacre!

Thank you for your words! We all like the final result and it’s great. We recorded as previous time in Citadela Studio and our guitarist Luka Matkovic is producer. Many domestic bands record their albums in his studio. It is like center of Serbian metal scene.

I used to go to the former Yugoslavia for holidays. You know, the sea, beer (of course Karlovačko, Ožujsko, and Rakije in the evening), I love it here. I have beautiful memories from my childhood, but even today, when I go to the sea, I always relax. You have beautiful nature and women, but to be honest I don't meet many metalheads here. Maybe they are hidden in the hinterland, but what is it like with extreme metal in your country? Recently I interviewed METUZALEM from Croatia and they told me that it is a terrible problem to organize a concert, to find musicians? What do you think?

Heh probably metalheads don’t like sea side and hot weather:)). Here in Serbia there are several centers of good scene as Belgrade, Novi Sad, Kragujevac and there it’s not problem to organize shows. Also there are many, many young bands and they all ;play very often on single shows or small local festivals. But also big festivals as Exit festival in Novi Sad.


You are rightly considered a legend. You have a long history. Is there anything else you would like to achieve? To play a big festival? Or go on tour? I'd love to see you somewhere, have a beer and get my head bashed in.

Thank you. I don’t consider myself as a legend but younger meatlheads think that. I like to support all of them and when ever I can I do this. For me personally it’s important to push the band further, play good shows and some nice festivals. No, tours are not so into my plans. I’m older and it’s not so easy. But I prefer to concentrate on quality single shows and festival shows. I’d like to play in Czech, that’s for sure!

In Bombarder III you have a guest appearance by Per "Hellbutcher" Gustavsson from NIFELHEIM, NECROCURSE. How did you guys get together in the first place?

Hellbutcher is a huge fan of Bombarder. He with his band recorded cover version of Speed Metal song for Hail to Bombarder tribute and since then we are in touch. When we invited him to be guest on our new song he immediately agreed and he did a great work there. I’m very proud on this cooperation. Also we recorded Sodomizer cover as paying our respect to almighty Nifelheim!

Everybody started somehow. Who was your musical role model in the 90s? I remember it was quite difficult to find instruments, tablature, everything. What was your first gig as a fan? And what was your first one on stage? Please reminisce.

Sure, it wasn’t so easy to organize everything for the band back in 80’s but we made it with help of other older rock and metal musicians from the scene who were already in big heavy metal bands etc. Some of first shows were big concerts of Yugoslavian heavy rock bands from early 80’s as Divlje Jagode, Atomsko Skloniste etc.... I can’t remember exactly our first show but it was in Sarajevo. Crazy and wild meatl energy it was!


I think you'll agree with me that metal is a curse. People around me don't get it, even after all these years. It's still worth buying new records, T-shirts, going to shows. For me personally, this music is a relaxation, a way to survive. How do you feel about metal? What does this music give you and why do you listen to it?

Metal is my life 100% and thanx to metal I stayed normal and survived all these hellish war years back in 90’s. Bombarder is my power and my life energy.

Necessary question at the end. What is BOMBARDER going to do in the next few months? If you want to say something to the fans, here is the space.

This year we will dedicate to promotion of Sa dna groba album. Soon CD and cassette will be released and then later LP as well. We will play selected promotional shows and make hell on the stage!

Thank you very much for your answers. I really appreciate them. It was a great honor! I hope to see you live sometime and if so, have a beer with me. Thank you actually for all the great music you make as well. May you have the best of luck! BOMBARDER rules!

Many thanx metal brother! I appreciate your support and nice words for our music. Stay yourself, do the things with opet heart, never neal in front of anyone, fuck the system, fuck authorities and just stay rebellious and metal forever. Life is short, live it with full power! RAZVALJUJ!!!!!

Nešo – BOMBARDER

February 2024, Beograd, Serbia

Recenze/review - BOMBARDER - Sa dna groba (2024):




---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - BOMBARDER - Starodávný, poctivý a ryzí speed thrash metal, u kterého praskají víka od rakví!


Rozhovor se speed thrash metalovou skupinou z Bosny a Herzegoviny - BOMBARDER.

Odpovídal Nešo (zpěv), děkujeme!

Recenze/review - BOMBARDER - Sa dna groba (2024):

Ave BOMBARDER! Zdravím vás přátelé. Když jsem v roce 1988 dostal od svého bratrance své první metalové album na kazetě, vy už jste dva roky hráli. Nezlob se, že začínám takhle od začátku, ale myslím si, že nás mnohé spojuje. Oba jsme vyrůstali v bývalých socialistických zemích, oba jsme začínali s metalem v dobách, které byly hodně neklidné. Zajímalo by mě, jakou kapelu si slyšel poprvé ty a jak vlastně vznikl nápad, založit BOMBARDER?

Dobrý den! Ano, začínali jsme v polovině 80. let a tehdy to tu bylo skvělé. Jugoslávie nebyla v Sovětském svazu, takže jsme byli něco mezi východem a západem. Měli jsme všechny oficiální licence LP metalových, rockových desek atd. Tehdy tu bylo hodně kapel a scéna byla obrovská. Měli jsme tehdy rádi samozřejmě Motorhead, Exciter, Rave. Kolovalo tu hodně starých demáčů, takže jsme poslouchali hodně těchto oldschoolových speed thrashových kapel.


Asi si měl podobný hudební vývoj jako já. Pro mě osobně bylo absolutně zásadní setkání s hudbou SODOM. To byla rychlost, dravost, síla, vztek. Chodili jsme po sídlišti s přehrávači na kazety na ramenou. Poflakovali jsme se mezi paneláky. Znáš to, hezký holky, spousta piva a metalu. Byly to krásný doby. Do toho ale přišla revoluce. U nás probíhala vcelku klidně, ale u vás začala 31. března válka. Jak vás ovlivnila? Někde jsem četl (snad se nepletu), že jste museli odejít z Bosny a Hercegoviny do Srbska? Muselo to být hrozné.

Sodom byli zabijáci, ano, také jsme je měli rádi. Jistě, rozdělení Jugoslávie nebylo mírumilovné jako v Československu. Zde vše skončilo krvavou válkou na mnoho let a způsobilo mnoho bolesti a devastace. Válka je svinstvo, nenávidím válku a nenávidím politiky a velké světové společnosti, které na válkách vydělávají a rozpoutávají je po celé zeměkouli! Přeji jim jistou a bolestivou smrt! Od poloviny 90. let žiji v Bělehradě v Srbsku a Bombarder zde působí dodnes.

Měli jsme v partě právě jednoho kamaráda, který byl z Chorvatska. Umřeli mu ve válce oba rodiče a jedna dvojice u nás ve městě jej adoptovala. Měli jsme tak všechny informace z první ruky. Pamatuji si na kazety s kapelami jako HELLER, EVIL BLOOD. Byla to krásná doba, i když divoká. Spousta vzpomínek. Nicméně, jaké smečky vás ovlivnily ve vašich začátcích? Co koncerty v té době? U nás se hrálo hlavně v kulturních domech.

Staré jugoslávské kapely jako Heller, Evil Blood, Sarcasm, Annathema, Ludilo, Epidemic Zone.... tehdy hrály extrémní speed thrash. Také death metal jako Bloodbath, Mortuary, Necrophobia... Měli jsme mnoho koncertů a velkých metalových festivalů ve velkých halách s několika tisíci návštěvníky jako Balkan Horror Opera, YU Metal Attack atd.


U nás se vždycky říkalo, když byla nějaká kapela dobrá, že hraje srdcem. Nějak mi tenhle přístup zůstal dodnes. Musím hudbě věřit a nové album BOMBARDER je přesně takovou tou syrovou jízdou do pekla, kterou mám moc rád. Poslouchám už dnes spíš death metal, ale když jsem slyšel „Sa dna groba“ poprvé, věděl jsem – kurva, to je přesně ono! Jak album vznikalo? Byl přístup jiný, než minule? Mě připadá nahrávka syrovější, rychlejší.

Ano, Sa dna groba je brutálnější a syrovější. Je to inspirace, kterou jsme získali ze světa kolem nás. Podívejte se, co se děje na mnoha místech této prohnilé planety? Jen bolest a neštěstí, smrt a zlo... To všechno cítíme, nemůžeme být klidní a pozitivní, když kolem nás tolik lidí trpí. Sa dna groba je óda na dnešní dobu!

Zpíváte bosensky, nebo srbsky, chorvatsky? Překladač mi pokaždé ukazuje jiný jazyk. Jako Čech chápu obsah textů, ale nerozumím všemu. Můžeš nám prosím prozradit, kde jste brali pro texty inspiraci? Kdo je jejich autorem a jakým způsobem vznikaly?

V Jugoslávii jsme všichni mluvili srbochorvatsky. Dnes je to stejný jazyk, ale každý mu říká jinak... Hloupí lidé s hloupými pravidly... Jak už jsem řekl v předchozí odpovědi, inspirace je všude kolem nás.


Zvuk je vynikající! Bez debat. Old schoolový, syrový, drsný, živočišný. Opravdu mi připomíná nahrávky z devadesátých letech. Kde jste nahrávali? Kdo je podepsán pod masteringem a mixem? Hele, na rovinu, to je masakr!

Děkujeme za vaše slova! Konečný výsledek se nám všem líbí a je skvělý. Nahrávali jsme stejně jako minule ve studiu Citadela a producentem je náš kytarista Luka Matkovič. V jeho studiu nahrává svá alba řada tuzemských kapel. Je to takové centrum srbské metalové scény.

Jezdil jsem ještě do bývalé Jugoslávie na dovolenou. Znáš to, moře, pivo (jasně že Karlovačko, Ožujsko, a večer pak Rakije), miluji to u vás. Mám krásné vzpomínky z dětství, ale i dnes, když vyrazím k moři, tak si vždycky odpočinu. Máte nádhernou přírodu i ženy, ale abych pravdu přiznal, tak metalistů u vás moc nepotkávám. Možná jsou ukryti ve vnitrozemí, ale jaké to vlastně u vás je s extrémním metalem? Nedávno jsem dělal rozhovor s kapelou METUZALEM z Chorvatska a ti mi říkali, že je hrozný problém vůbec nějaký koncert zorganizovat, najít muzikanty? Jaký máš názor ty?

Heh, metalisté asi nemají rádi moře a horko:)). Tady v Srbsku je několik center dobré scény jako Bělehrad, Novi Sad, Kragujevac a tam není problém pořádat koncerty. Taky je tam hodně, hodně mladých kapel a všechny hrají velmi často na samostatných koncertech nebo malých místních festivalech. Ale také na velkých festivalech, jako je Exit festival v Novém Sadu.


Jste právem považováni za legendu. Máte za sebou dlouhou historii. Je ještě něco, čeho byste chtěli dosáhnout? Zahrát si třeba na nějakém velkém festivalu? Nebo vyrazit na turné? Hrozně rád bych vás někde viděl, dal si pivo a pořádně si vymlátil hlavu.

Děkujeme. Nepovažuji se za legendu, ale mladší masožravci si to myslí. Rád je všechny podpořím, a když můžu, tak to udělám. Pro mě osobně je důležité posouvat kapelu dál, hrát dobré koncerty a nějaké pěkné festivaly. Ne, turné do mých plánů až tak nezapadá. Jsem starší a není to tak jednoduché. Ale raději se soustředím na kvalitní samostatné koncerty a festivalová vystoupení. Rád bych si zahrál v Česku, to je jasné!

Ve skladbě Bombarder III vám hostuje Per "Hellbutcher" Gustavsson z NIFELHEIM, NECROCURSE. Jak jste se dali vůbec dohromady?

Hellbutcher je velkým fanouškem Bombardéru. Se svou kapelou nahrál coververzi speedmetalové písně pro Hail to Bombarder tribute a od té doby jsme v kontaktu. Když jsme ho pozvali jako hosta do naší nové písně, okamžitě souhlasil a odvedl tam skvělou práci. Jsem na tuto spolupráci velmi hrdý. Také jsme nahráli cover Sodomizer jako vyjádření úcty všemocnému Nifelheimu!

Každý nějak začínal. Kdo byl tvým hudebním vzorem v devadesátých letech? Pamatuji si, že bývalo docela těžké vůbec sehnat nástroje, tabulatury, vlastně všechno. Jaký byl tvůj první koncert jako fanouška? A jaký první na pódiu? Zavzpomínej prosím.

Jistě, v osmdesátých letech nebylo tak snadné všechno zorganizovat, ale zvládli jsme to s pomocí dalších starších rockových a metalových muzikantů z té doby, kteří už působili ve velkých heavymetalových kapelách atd. Jedny z prvních koncertů byly velké koncerty jugoslávských heavy rockových kapel z počátku 80. let jako Divlje Jagode, Atomsko Skloniste atd...... Nepamatuji si přesně náš první koncert, ale bylo to v Sarajevu. Šílená a divoká metalová energie to byla!


Asi se mnou budeš souhlasit, že metal je prokletí. Lidé okolo mě nechápou, ani po všech těch letech. Pořád mi stojí za to kupovat nové desky, trička, chodit na koncerty. Pro mě osobně je tahle hudba relaxem, způsobem, jak přežít. Jak vnímáš metal ty? Co ti tahle muzika dává a proč ji posloucháš?

Metal je můj život na 100 % a díky němu jsem zůstal normální a přežil všechna ta pekelná válečná léta v 90. letech. Bombarder je moje síla a životní energie.

Nezbytná otázka na konec. Co chystají BOMBARDER v nejbližších měsících? Pokud chceš něco vzkázat fanouškům, zde je prostor.

Letošní rok věnujeme propagaci alba Sa dna groba. Brzy vyjde CD a kazeta a později i LP. Budeme hrát na vybraných promo koncertech a dělat peklo na pódiu!

Děkuji moc za tvé odpovědi. Opravdu si jich vážím. Bylo mi velkou ctí! Doufám, že vás uvidím někdy naživo a pokud ano, tak u mě máte pivo. Děkuji vám vlastně i za všechnu tu skvělou hudbu, kterou děláte. Ať se vám daří co nejlépe! BOMBARDER rules!

Mnohokrát děkuji metalový bratře! Vážím si tvé podpory a pěkných slov pro naši hudbu. Zůstaň sám sebou, dělej věci s otevřeným srdcem, nikdy se před nikým nepředváděj, kašli na systém, kašli na autority a prostě zůstaň navždy rebel a metalista. Život je krátký, žij ho naplno! RAZVALJUJ!!!!!

Nešo - BOMBARDER

Únor 2024, Beograd, Srbsko

Recenze/review - BOMBARDER - Sa dna groba (2024):




---------------------------------------------------------------------------------------------------

pátek 23. února 2024

Recenze/review - BOMBARDER - Sa dna groba (2024)


BOMBARDER - Sa dna groba
CD 2024, Grom Records, Death & Thrash Metal Promotion

for english please scroll down

Občas si už připadám jako starý prašivý pes. Moje džínová bunda je už dávno uložená ve skříni. Polehávám na studené podlaze a zvednu se jenom v případě, když slyším nějakou dobrou hudbu.  Nezajímají mě umělé kapely s lesklými fotkami v časopisech. O tom metal u mě nikdy nebýval. Já musím skladbám věřit. Musí mě rozsekat, nakopat mi zadek. To se potom znovu obléknu do křiváka a jsem silný, jako když jsem byl mladý. Možná v tom je kus nostalgie, možná pradávná síla, která je i mým životem, ale když hrají BOMBARDER, jsem stále schopný skočit do mosh-pitu.

Thrash metal, speed metal (s punkovým nádechem), ale hlavně poctivé chlupaté metalové koule. Tohle všechno zde najdete. Pánové zpívají v srbštině, které jako Čech rozumím jen trošku, ale to mi vůbec nevadí. Důležitá je předaná energie a tlak, poctivá síla, která mě pokaždé nabije na dlouhé dny dopředu. BOMBARDER jsou zpět a roztrhají vás na kusy!


Jsem starý pes, který nepotřebuje drahé léky, ani psychoanalytika. Mě stačí hudba, abych se v dnešním divném světě nezbláznil. Hergot přátelé, nové album "Sa dna groba" je plné špíny, vzteku a pradávného metalu, který se hrával od konce osmdesátých let. Kdo tuhle dobu pamatujete, tak asi víte o čem píšu. BOMBARDER do těchto časů datují svůj vznik (1986) a je to znát. Postupy jsou jak vystřižené z archivních knih. Jedovatý vokál, smrtící bicí, riffy, u kterých vám bude odpadávat maso od kostí. Už nejsem starý prašivý pes, ale šelma, která umí stále kousnout. Kapela na mě působí stejným dojmem. Hraje nekompromisně, ostře, má parádní zvuk, s ničím se nepáře. Mám to takhle rád. Dám si několik piv a protože je pátek, tak vyrazím do ulic. Je mi líto, že dnes u nás ve městě tihle šílenci nehrají. Zašel bych rád do nějakého klubu, skočil si po zádech do davu a propařil celou noc. Druhý den by mě sice bolelo celé tělo a připadal bych si zcela zničený, ale stačilo by pár dalších setkání s tímhle albem a byl bych zpět. Vše je opravdové, ryzí, uvěřitelné. Máte rádi staré SODOM, KAT? Líbí se vám teutonic thrash metal, punk, speed? Potom jste zde správně. Nikde nic nepřebývá, nikde nic nechybí. Líbí se mi živelnost a živočišnost, se kterou tahle kapela hraje. Mimochodem, ty housle ve skladbě "Na svoju vagu život stavi" jsou vynikající! Songy utíkají kupředu ve zběsilém tempu a připomínají vlak naložený po okraj vzpomínkami i rozdrcenými kostmi. Směřuje samozřejmě, jak jinak, než přímo do pekla. Občas si už připadám jako starý prašivý pes. Moje džínová bunda je už dávno uložená ve skříni. Polehávám na studené podlaze a zvednu se jenom v případě, když slyším nějakou dobrou hudbu. Starodávný, poctivý a ryzí speed thrash metal, u kterého praskají víka od rakví! Nikdy nekončící headbanging! Opravdový metal pro všechny staré prašivé psy!


Asphyx says:

Sometimes I feel like a mangy old dog. My denim jacket has been in the closet for a long time. I lie on the cold floor and only get up when I hear some good music.  I don't care about the fake bands with glossy pictures in magazines. That's not what metal has ever been about for me. I have to believe in the songs. They have to chop me up, kick my ass. Then I'll dress up in curvy again and be strong like I was when I was young. Maybe there's a bit of nostalgia in there, maybe there's an ancient power that's my life too, but when BOMBARDER plays, I'm still able to jump into a mosh pit.

Thrash metal, speed metal (with a punk twist), but mostly honest hairball metal. You can find all that here. The gentlemen sing in Serbian, which as a Czech I understand only a little, but that doesn't bother me at all. The important thing is the energy and pressure transmitted, the honest power that recharges me every time for long days ahead. BOMBARDER are back and they will tear you apart!


I'm an old dog who doesn't need expensive drugs or psychoanalysts. I just need music to keep me from going crazy in today's weird world. Damn friends, the new album "Sa dna dna graba" is full of filth, anger and ancient metal that has been played since the late 80s. If you remember that era, you know what I'm writing about. BOMBARDER date their formation to these times (1986) and it shows. The routines are straight out of the archive books. Venomous vocals, deadly drums, riffs that will make your flesh fall off your bones. I'm no longer a mangy old dog, but a beast that can still bite. The band gives me the same impression. It's uncompromising, it's sharp, it has a great sound, it doesn't fight with anything. I like it that way. I'm gonna have a few beers, and since it's Friday, I'm gonna hit the streets. I'm sorry these lunatics aren't playing in our town today. I'd like to go to a club, jump on the back of the crowd and party the night away. The next day I'd be sore all over and feel completely wrecked, but a few more encounters with this album and I'd be back. Everything is real, pure, believable. Do you like the old SODOM, KAT? Do you like teutonic thrash metal, punk, speed? Then you are right here. Nothing is missing, nothing is missing. I like the liveliness and animalism with which this band plays. By the way, the violin in the song "Na svoj vagu život stavi" is excellent! The songs run forward at a frantic pace, reminiscent of a train loaded to the brim with memories and crushed bones. It is, of course, heading straight to hell. Sometimes I feel like a mangy old dog. My denim jacket has long since been stored in the closet. I lie on the cold floor and only get up when I hear some good music. Ancient, honest and pure speed thrash metal that makes coffin lids crack! Never ending headbanging! Real metal for all the old mangy dogs!



Tracklist:
01. Sa dna groba
02. Bombarder III
03. Bezubi osmijeh
04. Unutrašnji vapaj
05. Aveti iz sjenke
06. Goli strah
07. Na svoju vagu život stavi
08. Mrtva straža
09. Zima
10. Flag of Hate (Kreator Cover)

band:
Igor - Songwriter (track 8)
Nešo - Vocals, Lyrics
Luka - Guitars, Bass, Drum programming

Per "Hellbutcher" Gustavsson - Vocals (track 2)
Mesko Lika - Drums
Andrej Antohin - Guitars
Leona - Violin (track 7)

Jovana Uzelac - cover art
Luka Matković - Recording, Producer, Mixing, Mastering




středa 7. února 2024

Recenze/review - MORBID SAINT - Swallowed By Hell (2024)


MORBID SAINT - Swallowed By Hell
CD 2024, High Roller Records

for english please scroll down

Skáču po zádech z pódia. Z mosh-pitu se ke mě natahují ruce. Jsem mimo. Určitě to znáte. Když hraje vaše oblíbená kapela, přepnete svůj mozek. Je mi šestnáct a jsem plný síly. Patří mi celý svět a nemůžu si vybrat, se kterou holkou vyrazím ven. Moje džínová vesta je sice roztrhaná a vlasy mám po zadek, ale tady, uprostřed koncertu, cítím obrovskou energii a tlak. Mám pocit, že se mi polámou všechny kosti v těle. Poslouchám "Spectrum of Death". Jsou to samozřejmě jen moje představy, protože o koncertě MORBID SAINT jsme tenkrát u nás jenom snili. 

Dodnes si pamatuji každý tón, každý riff. S dalším albem "Destruction System" to mám úplně stejně. Jen už jsem měl rodinu a moje tělo nebylo tak pevné jako dřív. Když jsem pařil ve svém pokoji, tak už mě nesměl nikdo vidět. Letos jsem už šedivý pes, ale o tom, abych si na tuhle smečku skočil po zádech do mosh-pitu, sním stále. Novinka "Swallowed By Hell" je třetím dlouhohrajícím zásekem a také thrash metalem, který mi stále koluje v žilách. Tohle není žádná, dnes tolik častá imitace, ale opravdový metal se vším, co k tomu patří. Ukazuju všem fuck you a zavírám se před světem. Mám pocit, že mě nové album spálí na popel. 


Novinka je ostrá jako břitva, naštvaná a narvaná vztekem. Přesně takhle to mám rád. Možná mám staré kosti a moje hlava je šedivá, ale podobné desky budu vždy poslouchat s chutí. Mají v sobě totiž něco syrového, opravdového, takové to chvění, pnutí, šílenství, chcete-li. MORBID SAINT jsou stále ve skvělé formě. Užívám si živočišný zvuk (Scott Elliott - mixing, mastering), obdivuji parádní stylový obal od Eda Repky. Tohle je hudba, kterou poslouchám celý svůj život. Jsem jí doslova nasáklý. Určitě to znáte. Když je člověk fanoušek nějaké kapely, tak na ní bývá přísný. S napětím očekává, co jeho oblíbenci nahrají a vydají. Poslední roky bývám u starých thrash metalových kapel spíše zklamaný. Čest výjimkám, jakou jsou MORBID SAINT. "Swallowed By Hell" je nahrávkou, který ale není určena pouze pro staré psy. Troufám si tvrdit, že osloví i všechny ostatní. Má v sobě totiž něco navíc, co jiní nemají. Možná je to velký kus srdce, možná talentu, odhodlání. Nevím, na to má slova nestačí. S čím jsem si ale absolutně jistý je, že k téhle desce se budu ještě hodně dlouho vracet. Má totiž v sobě vše potřebné, abych si vyčistil hlavu. Když dnes skočím z pódia po zádech, tak už mě asi nikdo chytat nebude. Asi bych spadl na zem a rozsekal si hlavu. Nevadí mi to, pro mě je hlavní, že mám zase co poslouchat. Zapínám znovu play a postupně se ocitám mimo tenhle svět. Užívám si jednotlivé motivy, předvádím svůj soukromý headbanging. Je to tam, řvu do tmy a klaním se až k zemi. Thrash metal par excellence! Divoká, šílená jízda přímo do pekla! Pozor! Album obsahuje velké množství třaskavých látek!


Asphyx says:

I'm jumping off the stage on my back. Hands are reaching out to me from the mosh pit. I'm out. I'm sure you know. When your favorite band plays, you switch your brain. I'm 16 years old and I'm full of energy. I own the world, and I can't choose which girl to go out with. My jean vest is ripped and my hair is down to my ass, but here, in the middle of a concert, I feel this huge energy and pressure. I feel like every bone in my body is gonna break. I'm listening to "Spectrum of Death". Of course, these are just my imagination, because we only dreamed of a MORBID SAINT concert back then. 

I still remember every note, every riff. With the next album "Destruction System" I feel the same way. I just had a family and my body wasn't as strong as before. When I was partying in my room, nobody was allowed to see me anymore. This year I'm a grey dog, but I still dream of jumping on this pack's back to mosh pit. The new track "Swallowed By Hell" is the third long-playing hit and also the thrash metal that still runs through my veins. This is not any imitation, so common nowadays, but real metal with everything that goes with it. I'm showing everyone fuck you and shutting myself off from the world. I feel like the new album is going to burn me to the ground.


The news is razor-sharp, angry and full of rage. That's just the way I like it. I may have old bones and my head is grey, but I will always listen to records like this with gusto. Because they have something raw, real, that kind of tingle, tension, madness, if you will. MORBID SAINT are still in great shape. I enjoy the animalistic sound (Scott Elliott - mixing, mastering), I admire the awesome stylish cover by Ed Repka. This is the music I've been listening to all my life. I am literally soaked in it. I'm sure you know it. When you're a fan of a band, you tend to be hard on them. He's anxious to see what his favorites are gonna record and release. I've been rather disappointed with old thrash metal bands lately. Honour the exceptions like MORBID SAINT. "Swallowed By Hell" is a record that is not just for old dogs. I dare say it will appeal to everyone else. It has something extra that others don't have. Maybe it's a big piece of heart, maybe it's talent, maybe it's determination. I don't know, my words are not enough. But what I am absolutely sure of is that I will be coming back to this record for a long time. Because it has everything I need to clear my head. If I jump off the stage tonight on my back, I don't think anyone will catch me again. I'd probably fall on the floor and cut my head open. I don't mind, the main thing for me is that I have something to listen to again. I turn the play back on and gradually find myself out of this world. I'm enjoying each motif, doing my own private headbanging. It's there, I'm screaming into the darkness and bowing all the way down. Thrash metal par excellence! A wild, crazy ride straight to hell! Look out! The album contains a lot of shattering substances!


TRACKLIST
01. Rise from the Ashes
02. Swallowed by Hell
03. Bloody Floors
04. Burn Pit
05. Fear Incarnate
06. Fuck Them All
07. Bleed Them Dry
08. Pine Tuxedo
09. Killer Instinct
10. Psychosis

LINE-UP
Pat Lind - Vocals
Jay Visser - Guitar
Jim Fergades - Guitar
Bob Zabel - Bass
DJ Bagemehl - Drums

úterý 23. ledna 2024

Recenze/review - BAFOMET - Baptized in Goat Blood (2023)


BAFOMET - Baptized in Goat Blood
CD 2023, Iron Fist Productions, Nuclear War Now! Productions

for english please scroll down

Probudím se a všechno kolem je úplně jinak. Ještě včera jsme trávili svůj čas na sociálních sítích a všichni byli online, jenže teď mám na sobě džínovou vestu a vedle postele stojí kazeťák. Trošku se leknu, protože dostanu pusu od mladé krásné dívky. Má pevné tělo a na zadku vytetované logo kapely BAFOMET. Usměje se na mě a zmáčkne play. Celý pokoj se zaplní metalem, který  jsem poslouchal v dobách, když jsem s muzikou začínal. Vítejte zpátky v osmdesátých letech minulého století! Dáme si pivo a cigáro a vyrazíme do ulic.

Na periférii se sejdeme s ostatními. Metal zrovna vládne světu a nová deska "Baptized in Goat Blood" ihned všechny zaujme. Sedneme si na betonovou zeď a popíjíme. Pak začne někdo mávat  hlavou. Nakonec se přidáme všichni. Schválně si pusťte ukázky a posuďte sami. 


BAFOMET pocházejí z Japonska a ďábla uctívají od roku 2015. Jedná se o hudbu, která je ohlodaná na kost. Základem jsou odkazy na BATHORY, VENOM, ABIGAIL, SABBAT, přístup mi potom připomíná to, co dělá Fenriz z DARKTHRONE. Zkrátka a dobře, Satan číhá za každým rohem a usmívá se. Hraje se zde hlavně pro něj i pro všechny démony. Jasně, že už tu všechno bylo a Japonci jenom exhumují staré, notoricky známé postupy. Je nutné ale také rovnou dodat, že to dělají velmi zkušeně a elegantně. Mám to ve své hlavě a uších nastavené tak, že mě musí songy rozsekat, musím mít chuť na mosh-pit. Pořádně zahrozit nebi, odplivnout si před kostelem. Tohle jsou všechno věci, které z hudby těchto maniaků slyším. Líbí se mi zastaralý, pradávný zvuk, ten je opravdu jak vystřižený z dávné doby. Parádní je i obal, který vše krásně doplňuje. Je pro mě velmi příjemné poslouchat novou desku  "Baptized in Goat Blood" stále dokola. Nikde nic nepřebývá, ani nechybí. Jedná se o divokou jízdu přímo do pekla. Doporučuji vám si  pustit album, až budete řídit auto. Jen si potom dejte pozor, abyste nepřekročili rychlost. Protáčím CD stále ve svém přehrávači a je mi zase sedmnáct. Nikde žádný internet, ani divný svět, řítící se do záhuby. Jsem jenom já, pivo, holky a metal, který mi právě začíná kolovat v žilách. Mrazí mě v kostech a těším se na večer, až se zavřu před vším okolo a budu si tuhle desku rvát pod tlakem do hlavy. Je totiž skvělá, baví mě a má v sobě potřebnou dávku energie, kterou potřebuji, abych přežil. Zapalte znovu ohně! BAFOMET jsou zde! Heavy black speed metal zahraný s ďáblem s těle! 


Asphyx says:

I wake up and everything around me is completely different. Just yesterday we were spending our time on social media and everyone was online, but now I'm wearing a denim vest and there's a tape recorder next to the bed. I'm a little scared because I get a kiss from a beautiful young girl. She has a firm body and the BAFOMET logo tattooed on her ass. She smiles at me and presses play. The whole room fills up with the metal I used to listen to back when I first started with music. Welcome back to the 1980s! We'll have a beer and a cigarette and hit the streets.

We'll meet up with the others on the outskirts. Metal's ruling the world right now, and the new album, "Baptized in Goat Blood", is catching everyone's attention. We sit down on a concrete wall and drink. Then someone starts waving their head. Eventually, we all join in. You can listen to the previews and judge for yourself.


BAFOMET are from Japan and have been worshipping the devil since 2015. This is music that is gnawed to the bone. The base is references to BATHORY, VENOM, ABIGAIL, SABBAT, then the approach reminds me of what Fenriz from DARKTHRONE does. In short, Satan is lurking around every corner and smiling. It's mostly played for him and all the demons. Of course, it's all been done before and the Japanese are just exhuming old, notorious practices. But it must also be said that they do it with great skill and elegance. I have it set in my head and ears that the songs must chop me up, I must be in the mood for mosh-pit. Threaten the heavens, spit in front of the church. These are all things I hear in the music of these maniacs. I like the antiquated, ancient sound, it's really like something cut from a bygone era. The cover art is awesome too, it complements everything beautifully. I find it very enjoyable to listen to the new album "Baptized in Goat Blood" over and over again. Nothing is missing or missing anywhere. It's a wild ride straight to hell. I recommend you listen to the album when you drive your car. Just be careful not to speed afterwards. I'm still spinning the CD in my player and I'm seventeen again. No internet anywhere, no strange world hurtling towards destruction. It's just me, beer, girls and metal, which is just starting to flow through my veins. I'm chilling in my bones and looking forward to tonight, when I close myself off from everything around me and rip this record into my head under pressure. Because it's great, it's fun, and it has the necessary amount of energy I need to survive. Light the fires again! BAFOMET are here! Heavy black speed metal played with the devil with a body!



tracklist:
1. Baptism
2. Goat Blood
3. Lucifer
4. Beast Of Chaos
5. Scythe Of The Reaper
6. Resurrection
7. Leviathan's Priest
8. Evil Force
9. Witch's Curse
10. Take The Knife
11. Heavy Metal Avenger



úterý 16. ledna 2024

Recenze/review - LIPID - The Perfect Killing Machine (2023)


LIPID - The Perfect Killing Machine
CD 2023, Great Dane Records

for english please scroll down

Ležím na operačním sále a čekám. Nejhorší je, že mě vnitřnosti bolely již dlouhé roky. Pan doktor se usmívá s zdravotní sestře to hrozně sluší. Říznou do mě a najednou je kolem spousta zkažené krve. Zmítám se v křečích. Nepoužívají anestezii, to prý prokletí nemohou. Vše proběhne dobře, i když to hodně bolí. Ptám se na příčinu mých problémů a stále usmívající se lékař mi nakonec diagnózu prozradí. Posloucháte thrash metal již příliš dlouho. Kývnu na souhlas, nasadím si sluchátka a do nich si narvu pod tlakem novou desku dánských LIPID

Tahle smečka datuje svůj vznik do roku 1995 a je to hodně znát. Od prvních tónů zjišťuji, že zde máme co do činění s poctivými řemeslníky, kteří ale přinášejí i něco navíc. Ostré melodie, šílené rytmy i vokál, připomínající Kerbera, strážce podsvětí. Kývám se spokojeně do rytmu. Moc dobře totiž vím, že tahle hudba koluje i v mých žilách. 


Nevím, jak to máte nastavené vy, ale já když poslouchám nějakou desku, která se mi líbí, tak jde vše ostatní stranou. Najednou mě nic nebolí, usmívám se a jsem mimo tenhle zkažený svět. LIPID umí napsat velmi dobré melodie, na kterých je také vše postaveno. Základní riffy jsou dále rozvíjeny, kapela si hraje s dynamikou, s náladami, jako šelma se svojí kořistí. Thrash metal má být naštvaný, rebelský a musí smrdět živočišností. Dánové tohle všechno umí a přidávají ještě něco navíc. Novinka je jako kopanec přímo do ksichtu, jako setkání v ringu, ze kterého odejdete rozsekáni na kusy. Jestli máte rádi staré EXODUS, ale třeba i THE HAUNTED, HATESPHERE, MUNICIPAL WASTE, jděte určitě i do téhle nahrávky. Pánové jsou zkušení muzikanti, kteří vám garantují dobrý zvuk i produkci, ale hlavně velkou spoustu nápadů, u kterých se rozhodně nudit nebudete. Pokud jste jako já, staří thrashoví psi, určitě budete skákat po pokoji, jako v dobách svého mládí. Soukromý mosh-pit bude doslova nakažlivý. Vždycky, když o podobných kapelách píšu, říkám si, jaká je škoda, že nejsou z nějakého města poblíž. Rád bych totiž zašel na koncert, vymlátil si hlavu v první řadě a skočil si možná i z pódia. Miluji totiž malé zaplivané kluby, kde má kapela blízko k fanouškům. A myslím si, že v nich vynikne síla téhle smečky nejvíce. Ležím na operačním sále a čekám. Nejhorší je, že mě vnitřnosti bolely již dlouhé roky. Pan doktor se usmívá s zdravotní sestře to hrozně sluší. Říznou do mě a najednou je kolem spousta zkažené krve. Zmítám se v křečích. Usmívám se také, posloucháme totiž všichni "The Perfect Killing Machine". Divoká thrash metalová jízda přímo do pekla!


Asphyx says:

I'm lying in the O.R. waiting. The worst thing is that my insides have been hurting for years. The doctor is smiling and the nurse is smiling. They cut into me and suddenly there's a lot of bad blood around. I'm convulsing. They don't use anesthesia, they say they can't do that. Everything goes well, even though it hurts a lot. I ask about the cause of my problems and the ever-smiling doctor finally gives me the diagnosis. You've been listening to thrash metal for too long. I nod in agreement, put on my headphones and shove the new Danish LIPID album into them under pressure. 

This pack dates back to 1995 and it shows. From the first notes I find out that we are dealing with honest craftsmen, but they bring something extra. Sharp melodies, crazy rhythms and vocals reminiscent of Kerber, the guardian of the underworld. I sway to the beat. Because I know very well that this music runs through my veins.


I don't know how you have it set up, but I listen to a record I like and everything else goes by the wayside. Suddenly I'm not in pain, I'm smiling, and I'm out of this rotten world. LIPID can write very good melodies, which is also what everything is built on. The basic riffs are further developed, the band plays with dynamics, with moods, like a beast with its prey. Thrash metal is supposed to be angry, rebellious and it has to reek of animalism. The Danes do all this and add something extra. The new stuff is like a kick right in the face, like a meeting in the ring that you'll walk away from chopped to pieces. If you like the old EXODUS, but also THE HAUNTED, HATESPHERE, MUNICIPAL WASTE, go for this record for sure. The gentlemen are experienced musicians who guarantee you a good sound and production, but most importantly a great deal of ideas that you definitely won't get bored with. If you're like me, an old thrash dog, you'll definitely be jumping around the room like you did in the days of your youth. A private mosh-pit will literally be contagious. Whenever I write about bands like this, I always think what a shame they're not from a city near me. Because I'd love to go to a show, beat my head off in the front row, and maybe jump off the stage. I love small, seedy clubs where the band is close to the fans. And I think that's where the power of the pack shines through the most. I'm lying in the operating room waiting. The worst thing is, my insides have been hurting for years. The doctor's smiling and the nurse's smiling. They cut into me and suddenly there's a lot of bad blood around. I'm convulsing. I'm smiling too, because we're all listening to "The Perfect Killing Machine". A wild thrash metal ride straight to hell!


Tracklist:
01. Dead For The Rest Of Your Life
02. The Perfect Killing Machine
03. Before The Storm
04. The Ominous Sympony
05. Wreck Of The Past
06. Imagination Of The Fake
07. Fragments Of Eternity

LINE UP:
- Soren Hartlev PEDERSEN Guitar & Vocals
- Anders Moller PEDERSEN Lead Guitar
- Martin Hartlev PEDERSEN Drums
- John Frederik SMEDEMARK Bass



neděle 14. ledna 2024

Recenze/review - ENDBROKEN - Defeat of Common Sense (2023)


ENDBROKEN - Defeat of Common Sense
CD 2023, Great Dane Records

for english please scroll down

Stojím opět nad propastí a mám jako vždycky dvě možnosti. Buď budu létat nebo se vrátím pokorně domů. Dnes poslouchám novou desku francouzských ENDBROKEN a mám sto chutí skočit. Hezky po zádech, vznášet se na vlnách ostrých riffů a nakonec padnout do temnoty. Jenže to zase neudělám. Chci si totiž užít i další den. Původně jsem sem přišel a měl jsem velký splín. Jenže tahle smečka divokých psů mě doslova nabila energií. Nezbývalo mi nic jiného, než uspořádat malý soukromý headbanging a vrátit se pokorně domů. Pokud máte nějakého frustrovaného nebo smutného kamaráda, pusťte mu "Defeat of Common Sense" a určitě půjde do mosh-pitu s vámi.

Thrash metal se dá hrát mnoha způsoby a Francouzi jej notně ušpinili groove pasážemi a zazní i odkazy na death metal. Mě se vlastně ani nechce o nové desce nic psát. Raději ji poslouchám, kývám se spokojeně do rytmu a vyzývám všechny zombie, aby pařily se se mnou. Navíc, na tomhle stylu jsem kdysi dávno začínal a dodnes mi koluje v krvi.


Máte rádi kapely jako SLAYER, METALLICU, THE HAUNTED, HATESPHERE? Potom jděte i do nové desky těchto maniaků. Pánové hrají upřímně, mají dobrý zvuk, zajímavý obal a ještě přidávají něco navíc. Některé pasáže jsou rychlé a dynamické, jiné temné a chladné, jako ruka staré mrtvoly. Jako celek potom drží album velmi pevně pohromadě a doporučuji vám jej poslouchat zásadně v jednom kuse. Teprve potom vynikne naplno jeho síla. Ne, neskočil jsem dolů do propasti, ale raději jsem za zvuků "Defeat of Common Sense" vzal kladivo a zboural několik zdí. Určitě to znáte. Svět na člověka někdy padá jako nějaký šílený a těžký mrak. Já nepotřebuji psychologa, ani žádné podpůrné prostředky, já mám hudbu. Na to vám přísahám a pevně věřím, že jste na tom stejně jako já. Tady se hraje opravdově a i když jsou některé songy možná až příliš dlouhé, řetěz nespadne nikdy. Jako bych seděl na starém hrobě a vzpomínal na své mládí. Toulali jsme se tenkrát s kazeťákem na zádech po periferii našeho města a poslouchali podobné kapely, jako jsou ENDBROKEN. Já vím, kapela nepřináší nic nového, ani převratného, ale to dnes nedělá skoro nikdo. Pro mě je o hodně důležitější, že mě baví album poslouchat, že se k němu rád vracím a že už nikdy neskočím do propasti. Říká se, že cesty Páně jsou nevyzpytatelné. Něco na tom bude. Jsem moc rád, že jsem tuhle nahrávku dostal na recenzi. Hoří totiž jasným plamenem. Na obalu by mohlo být s klidem napsáno, že desku doporučuje deset z deseti starých thrasherů. Dávám vysokou známku kvality! Groove thrash metal, ukovaný z té nejkvalitnější oceli! 


Asphyx says:

I'm standing on the precipice again, and as always, I have two choices. Either I fly or I return home humbly. Today I'm listening to the new French ENDBROKEN album and I feel like jumping. I want to jump on my back, float on the waves of sharp riffs and finally fall into the darkness. But I won't do it again. Because I want to enjoy another day. I came here originally and I had a big full moon. But this pack of wild dogs literally energized me. I had no choice but to do a little private headbanging and go home humbly. If you have a frustrated or sad friend, put on "Defeat of Common Sense" and they'll be sure to mosh-pit with you.

Thrash metal can be played in many ways and the French dirty it up a bit with groove passages, and there are even references to death metal. I don't really want to write anything about the new album. I prefer to listen to it, swaying contentedly to the rhythm and inviting all zombies to party with me. Besides, I started out on this style a long time ago and it still runs in my blood.


Do you like bands like SLAYER, METALLICA, THE HAUNTED, HATESPHERE? Then go to the new album of these maniacs. The gentlemen play sincerely, have a good sound, interesting cover and add something extra. Some passages are fast and dynamic, others are dark and cold, like the hand of an old corpse. As a whole, the album holds together very tightly and I recommend listening to it in one piece. Only then will its full power shine through. No, I didn't jump down into the abyss, but rather took a hammer and broke down a few walls to the sounds of "Defeat of Common Sense". I'm sure you know the drill. Sometimes the world comes down on you like some crazy, heavy cloud. I don't need a psychologist or any kind of support, I have music. I swear to you, and I firmly believe you're in the same boat as I am. The playing here is real, and even though some of the songs may be too long, the chain never falls off. It's like sitting on an old grave and remembering my youth. Back then we used to wander around the outskirts of our town with a tape recorder on our backs, listening to bands like ENDBROKEN. I know, the band didn't bring anything new or groundbreaking, but almost nobody does that nowadays. For me, it's much more important that I enjoy listening to the album, that I like coming back to it, and that I never jump into the abyss again. They say the ways of the Lord are mysterious. There's something to that. I'm so glad I got this record to review. It burns with a bright flame. It could easily say on the cover that ten out of ten old thrashers recommend the record. I give it high marks for quality! Groove thrash metal, forged from the finest steel!


Tracklist:
01. Hate Field
02. Axes of Evil
03. Straight Ahead
04. Into the Grave
05. Defeat of Common Sense
06. Shadows of Death
07. Cannibal Holy Ghost
08. The Opponent
09. Dark Fate

Line up:
MITCH : Vocals
NICO : Drums
NONO : Bass
KAN : Guitar
FAB : Guitar



středa 13. prosince 2023

Recenze/review - URAL - Psychoverse (2023)


URAL - Psychoverse
CD 2023, Xtreem Music

for english please scroll down

Volám kamarádovi, jestli koupil pivo. Když mi odpoví kladně, tak mám radost. Konečně máme chvilku volno. Jedeme autobusem a vezeme sebou velký sud. Mám na starosti muziku a v mém přehrávači je nové album italských URAL. Dosud jsem kapelu neznal, ale pustil jsem si doma několik ukázek a musím říct, že tohle je přesně druh thrash metalu, který stále hrozně rád poslouchám. Konečně jsme na místě. Stará garáž za městem, kde nikomu nebude vadit, že tu budeme dělat bordel.

Je to síla, je to tlak, je to energie. Tančíme na stolech a neustále přidáváme hlasitost. Nejedná se o žádné dnes tolik časté, obyčejné retro, ale o propracované, inteligentně složené skladby. Za chvíli přijdou i holky, je na co se těšit. Už asi jiný nebudu. Nechci. Možná jsem starý šedivý pes, ale alba jako "Psychoverse" budu vždy podporovat a hlavně poslouchat. Hoří totiž jasným plamenem. 


Pro bližší orientaci je nutné napsat, že na to jdou pánové podobným způsobem jako smečky z Bay Area, nebo třeba jako VOIVOD. Těch styčných bodů je spousta a na své si přijde každý fanoušek stylu. Vše je postaveno na ostrých, nekompromisních riffech, úderných bicích a jedovatém vokálu. Kýváme se spokojeně do rytmu a headbanging je zaručen. Mám pocit, že mě URAL strhli do obrovského mlýnu. Padám k zemi, točím se v mosh-pitu, někdo mě zvedá, možná mi pukla lebka a je mi to jedno. Hlavní je, že cítím energii, velký tlak, takový ten zdravý vztek. Italové moc dobře vědí, jak napsat dobré skladby. Viděli jste někdy někoho, když jej zasáhl elektrický proud? Tak podobně na mě působí i nové album "Psychoverse". Někdo mi nalil tvrdý alkohol a všechny holky jsou najednou krásné a milé. Tohle je přesně druh muziky, která se má hrát při pátečních party. Na periferii města, mezi kamarády, kteří jsou na tom jako vy. Poslouchají metal hlavně srdcem. URAL jsou úplně stejní jako my, dávno prokletí. Já jim zkrátka věřím každý tón, každou melodii, každý úder bicích. Až bude zase pondělí, tak mě bude bolet hlava a vnitřnosti budu mít v jednom ohni. V ulicích budu potkávat jenom samé zombie a v práci budu mlčet a vzpomínat na to, jak jsme s kamarády řádili. Já už nepotřebuji k životu žádné zbytečnosti. Stačí mi dobré pivo a muzika. Tahle deska byla a je v mém playlistu už dlouhou dobu. Kurva, díky za to, tohle je metal přesně podle mého gusta! Víc po mě nechtějte, jdu zase pařit. Crossover thrash metal, zahraný s noblesou a velkou silou! Zásah přímo na solar plexus!


Asphyx says:

I'm calling my friend to see if he bought beer. If he says yes, I'm happy. We finally have some time off. We take the bus and bring a big keg with us. I'm in charge of the music and in my player is the new album by Italian URAL. I didn't know the band before, but I played a few samples at home and I have to say that this is exactly the kind of thrash metal I still love to listen to. Finally we are at the place. An old garage outside of town where no one will mind us messing around.

It's power, it's pressure, it's energy. We're dancing on the tables and we keep turning up the volume. It's not any of the common retro stuff that's so common these days, but sophisticated, intelligently composed songs. The girls are coming soon, there's a lot to look forward to. I don't think I'll be any different. I don't want to. I may be an old grey dog, but albums like "Psychoverse" I will always support and most importantly listen to. They burn with a bright flame.


To put it in perspective, the gentlemen are going about it in a similar way to the Bay Area packs, or perhaps VOIVOD. There are many points of contact and every fan of the style will find something to like. Everything is built on sharp, uncompromising riffs, punchy drums and venomous vocals. We sway contentedly to the beat and headbanging is guaranteed. I feel like I've been sucked into a giant mill by URAL. I'm falling to the ground, spinning in a mosh-pit, someone's picking me up, maybe my skull cracked and I don't care. The main thing is that I feel energy, a lot of pressure, a kind of healthy rage. The Italians know very well how to write good songs. Have you ever seen anyone electrocuted? That's how the new album "Psychoverse" affects me. Someone poured me hard liquor and all the girls are suddenly beautiful and nice. This is exactly the kind of music that should be played at Friday night parties. On the outskirts of town, with friends who are just like you. They listen to metal with their hearts. URAL are just like us, cursed long ago. I just trust them with every note, every melody, every drum beat. When it's Monday again, I'll have a headache and my insides will be on fire. I'll only meet zombies in the streets and I'll be silent at work, remembering the rampage my friends and I went on. I don't need any more useless things in my life. All I need is good beer and music. This record has been on my playlist for a long time. Fuck, thanks for that, this is metal just my kind of metal! Don't ask me for more, I'm going to party again. Crossover thrash metal, played with refinement and great power! It hits right on the solar plexus!



Tracklist:
Drag me to the Wolves
Heritage
Nightmare
Blood Red Sand
Fall of the One World
Uncanny Valley
Carousel of Hell
66.6 F.M.

Line-up:
Andrea Calviello - Vocals
Alex Gervasoni - Guitars
Luca Caci - Guitars
Stefano Cipriano Moliner - Bass
Filippo Torno - Drums



TWITTER