DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemold school thrash. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemold school thrash. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 13. listopadu 2023

Rozhovor - OVERTHROW - Pradávný, temný, špinavý black thrash death metal, který vás pohřbí zaživa!


Rozhovor s black death thrash metalovou skupinou z Velké Británie - OVERTHROW.

Odpovídal Jay White (kytara, zpěv), děkujeme!

OVERTHROW - Ascension of the Entombed (2023):
https://www.deadlystormzine.com/2023/11/recenzereview-overthrow-ascension-of.html

Ave OVERTHROW! Nikde jsem s vámi nenašel žádný rozhovor v češtině. Poprosím tě tedy nejdřív, abys čtenářům, kteří vás ještě neznají, představil kapelu. Můžeš klidně začít úplně od začátku a provést nás celou historií OVERTHROW.

Ahoj Jakube, díky, že sis udělal čas a připravil rozhovor.

OVERTHROW vznikli v létě 2011, kdy jsme se s naším bývalým kytaristou sešli a prostě psali thrashmetalové písně, které nám připadaly cool. Když jsme měli 4-5 písní, dali jsme dohromady první sestavu a začali jsme koncertovat lokálně v našem rodném městě (Londýně) i v dalších britských městech. Kapela prošla různými inkarnacemi a během deseti let hodně koncertovala, než jsme nahráli naše debutové album "Strike Down The Saviour", které nakonec vyšlo v září 2021 a obsahovalo všechny písně, které vznikly během výše zmíněné dekády. Po vydání debutu jsme prošli ještě dalšími změnami v sestavě, než jsme se s naším bubeníkem Scottem Lindsayem rozhodli, že z kapely uděláme dvoučlennou písničkářskou partu a na koncerty přibíráme živé členy. Od tohoto rozhodnutí se popularita a známost kapely nesmírně zvýšila, protože nyní máme management a podepsali jsme smlouvu s Redefining Darkness Records.

V průběhu let se náš zvuk vyvinul z přímočarého thrash metalu do extrémního metalu, do kterého jsme začlenili více black/death metalových prvků, protože Scott i já jsme velkými fanoušky undergroundových black & death metalových kapel, jako jsou Dead Congregation, Dissection, Morbid Angel, Bolzer, Emperor a Ulcerate, abychom jmenovali alespoň některé. Do našeho písničkářství se stále podvědomě vkrádá vliv thrashe (zejména Slayer), ale náš zvuk se rozhodně vyvinul a stal se rafinovanějším, brutálnějším a makabróznějším, což je na novém EP patrné.


Letos vydáváte čerstvou novinku „Ascension of the Entombedr“. Opět se jedná o temný, drsný a poctivý thrash/death/black metal. Přistupovali jste k nahrávání jinak než minule nebo jste zvolili ověřené postupy?

Proces nahrávání EP se příliš nelišil od procesu nahrávání debutového alba. Bicí, kytary, baskytaru a zpěv jsme nahrávali v domácím studiu Scottových rodičů a album produkoval a zvučil náš bývalý baskytarista Scott Bacon. Pak jsme ho poslali k mixu a masteringu Harrisovi Zourelidisovi, který předtím pracoval s Dead Congregation na jejich debutovém albu "Graves Of The Archangels", které máme velmi rádi, a chtěli jsme, aby EP mělo stejnou atmosféru/mix. Debutové album trvalo déle, protože na něm bylo více písní, ale také jsme nahrávali během výluky, takže jsme museli strategicky vybírat, kdy budeme moci jít nahrávat. U EP to byl poměrně jednoduchý proces, protože bylo třeba nahrát méně písní a nebránila nám v tom žádná omezení. EP bylo z velké části napsané už v době, kdy jsme nahrávali debut, takže šlo jen o to, abychom ho dokončili, jakmile skončí první cyklus alba.

Nová deska mi přijde o nějaký řád komplikovanější, zpočátku možná méně přístupná, zároveň ale neskutečně temná a zlá. Byl to záměr? Jak vlastně album vznikalo a jakým způsobem jste skládali muziku?

Nemyslím si, že jsme chtěli záměrně vytvořit komplikovanější/méně přístupné EP, ale určitě jsme věděli, že tentokrát se vydáme mnohem temnějším/špatnějším směrem. Jak už jsem zmínil, já i Scott jsme velkými fanoušky undergroundového black/death metalu a také thrashe, takže jsme chtěli prozkoumat tyto temnější/smutnější oblasti jak hudebně, tak textově. Všechny písně vznikaly jedna po druhé ve velmi krátkém časovém úseku a instinktivně jsme věděli, že patří k sobě, protože mají stejný druh atmosféry/emoce. Já píšu veškerou hudbu a Scott mi pak pomáhá s aranžemi a radí, které písně je podle něj třeba vylepšit, a společně pak sestavujeme to, co podle nás zní jako kompletní balíček, ať už jde o EP (v tomto případě), nebo o plnohodnotné album. To je postup, který jsme si přirozeně osvojili od doby, kdy jsme se stali partnery. Jak už jsem zmínil, debutové album bylo v podstatě kompilací všech písní, které vznikly během prvních deseti let existence kapely (v různých sestavách) a které jsme chtěli vydat a prosadit se. V případě EP se jedná o první skutečný společný počin pouze mě a Scotta a ve stejném duchu se ponesou i další desky. Tentokrát to byl velmi organický proces, protože jsme se Scottem na stejné vlně jak hudebně, tak esteticky, pokud jde o prezentaci hudby/obrazu kapely.


Mám „Ascension of the Entombed“ ve svém MP3 přehrávači a musím říct, že jsem jím doslova pohlcen. Nejsou to jen skvělé nápady, ale i zvuk, který je jedním slovem devastující. Sedím třeba v tramvaji a najednou se přistihnu, že si podupávám nohou. Mám sto chutí začít pařit. Nebýt už pán v letech, asi bych to i udělal. Kde jste desku nahrávali a kdo je podepsán pod masteringem?

Díky moc, to je od tebe moc milé! Jak už jsem zmínil, EP jsme nahrávali v domácím studiu Scottových rodičů, ve studiu The Nest v Honor Oak Park v jižním Londýně. O mix a mastering se postaral Harris Zourelidis ve Feedback Sound Studios v Aténách v Řecku.

Kdo je autorem textů na „Ascension of the Entombed“? A o čem pojednávají? Kde pro témata berete inspiraci?

Všechny texty OVERTHROW i hudbu píšu já a dělám to tak od prvního dne. Každá píseň vypráví krátký příběh, který podle mě doplňuje zvuk a atmosféru hudby. Titulní skladba je o mrtvých, kteří se vracejí, aby zpustošili živé, což bylo do jisté míry inspirováno kapelami jako Cannibal Corpse, Death a Morbid Angel, které tento typ písní psaly už dříve, ale já jsem do tohoto tématu vložil vlastní textový obrat. "Lords Of Xibalba" je inspirována dvanácti bohy mayského podsvětí. "Ruptured Nebula" je o nezastavitelné síle, která zcela zdecimuje vesmír a protrhne časoprostor, zničí vše, co jí stojí v cestě, a vrátí existenci do stavu totálního chaosu. Závěrečná skladba "Caustic Vengeance (Blindly Driven)" je textově spíše univerzální/něco osobního, protože hlavním tématem je pomsta a nenávist k lidstvu obecně. K textům přistupuji stejně jako k hudbě v tom smyslu, že se snažím do konvenčních metalových témat (válka, smrt, bolest, nenávist atd.) vložit své vlastní myšlenky a pocity a píšu tak, aby text mohl znamenat mnoho věcí v závislosti na úhlu pohledu posluchače, ale nakonec obvykle začínám s tématem/vyprávěním a sleduji, kam mě zavede. Je to rozšíření toho výše zmíněného organického procesu psaní písní.


Kdo je podepsán pod obalem novinky „Ascension of the Entombed“? Jeho práce se mi hodně líbí. Jak jste vůbec motiv na obal vybírali?

Obrázky pro EP vytvořil Deuteromali, skvělý umělec z jihovýchodní Asie. Jeho styl tvorby se nám také velmi líbí, a když přišel čas najít umělce, který by udělal obal EP, měli jsme pocit, že jeho vizuály velmi dobře reprezentují naši hudbu. Přišel jsem s konceptem/rozvržením obalu a pak už stačilo jen požádat ho, aby to poskládal ve svém stylu, což se podle mého názoru povedlo na výbornou. Jeho výtvarný styl je velmi brutální a má tu lo-fi, černobílou, bestiální estetiku obalu alba War Metal, kterou jsme pro toto vydání chtěli, na rozdíl od barevnějšího/malovaného obalu, který jsme měli na prvním albu.

Když se ještě podíváme do začátku…Co bylo vlastně tím prvním impulsem, že jste dali dohromady kapelu? A proč zrovna thrash black death metal? Není to zrovna styl, který by vám získal velkou „slávu“.

Jako teenager jsem měl vždycky rád těžkou, rychlou a naštvanou hudbu. K punku jsem se dostal nejprve ve škole a kapely jako Sex Pistols, Minor Threat, Dead Kennedys a Ramones mě inspirovaly k tomu, abych začal hrát na kytaru. O něco později jsem se začal věnovat metalu, přičemž mezi mé největší osobní vlivy patřily Metallica, Slayer, Motorhead a Iron Maiden. V kapelách jsem byl od doby, kdy jsem uměl hrát na kytaru tři akordy, protože jsem měl vždycky vrozenou touhu vystupovat. V průběhu let, jak jsem stárnul a zlobil se, mě hudba přirozeně následovala stejným způsobem. V začátcích OVERTHROW jsme byli hodně ovlivněni thrashmetalovými kapelami, které byly v té době populární (Evile, Municipal Waste, Gama Bomb), ale s postupem let (a mým hudebním vkusem) se hudba kapely přirozeně stala těžší, rychlejší a naštvanější. Blackmetalová a deathmetalová hudba, jak ji vnímám já, je dalším logickým krokem v tomto zvukovém zkoumání. Nikdy jsem to nedělal pro "slávu", jak říkáš, je to spíš touha vytvářet přesvědčivou a podmanivou hudbu, která tě dostane do dobré nálady a je zároveň katarzním uvolněním, mluvím za sebe.


Pocházíte z Velké Británie a hrajete extrémní thrash/death/black metal. Naše čtenáře by určitě zajímalo, jak funguje vaše metalová scéna? Abych pravdu řekl, tak poslední dobou od vás slyším jen samé skvělé smečky. Znamená to, že je u vás v současnosti scéna hodně silná? Co třeba koncerty, kolik chodí lidí?

Scéna ve Velké Británii je v tuto chvíli velmi silná. Je tu spousta neuvěřitelných kapel, které získávají národní/mezinárodní uznání a slávu a přinášejí nejlepší hudbu, jakou jsem za dlouhou dobu slyšel. Scéna je velmi vstřícná, kapely, fanoušci, promotéři a místa konání podporují jak novější kapely, tak i ty, které jsou na scéně už nějakou dobu. Rozhodně tu panuje dobrá kamarádská atmosféra i zdravá konkurence a myslím, že většina kapel, o kterých je teď slyšet (zejména ty, které to dělají už mnoho let), začíná získávat uznání, které si zaslouží, včetně nás. Zdá se, že návštěvnost, zejména na místních koncertech, se díky tomu a také díky post-lockdownu a skutečnosti, že mnoho kapel vytváří podle mého názoru svou nejlepší dosavadní tvorbu, zlepšuje. Jsme tu už dvanáct let a částečně jsme tu zůstali i díky neustálé podpoře, které se nám od scény dostává. Ta je teď velmi silná a myslím, že bude jen sílit.

Z vaší hudby je cítit, že jste ovlivněni jak americkou thrash death metalovou školou, tak i starými evropskými kapelami. Jak jste na tom jako fanoušci? Máte radši původní metal devadesátých let nebo čerpáte inspiraci i z nových desek? Pokud ano, zajímalo by mě, které smečky měly/mají na OVERTHROW největší vliv.

Pokud mám mluvit za sebe, jsem velmi ovlivněn black/death metalovými kapelami 90. let, jako jsou Dissection, Morbid Angel, Cannibal Corpse, Darkthrone a Mayhem, abych jmenoval alespoň některé. Totéž platí pro thrash, kde mě nejvíce ovlivnili Slayer, raná Sepultura, Demolition Hammer a Sodom. Mám také rád původní metalové kapely jako Black Sabbath, Venom a Possessed, které byly typické pro své subžánry. Co se týče "novějších" kapel, mezi mé oblíbené patří Dead Congregation, Ulcerate, Skeletal Remains, Bolzer, Midnight a Der Weg Einer Freiheit. Všechny tyto kapely mají v sobě něco vnitřně jedinečného a myslím, že jejich vliv lze najít v naší hudbě.


Co vlastně vy a koncerty obecně? Jste kapelou, která jezdí po koncertech, co to jenom jde nebo si hodně vybíráte? Máte nějaký sen, třeba skupinu, se kterou byste chtěli vyrazit na turné nebo festival, město, kde byste chtěli vystupovat?

Na koncerty chodím jako fanoušek neustále. Chodím na spoustu místních i větších koncertů a poslední čtyři roky navštěvuji váš skvělý festival Brutal Assault. Jako kapela jsme teď v situaci, kdy dostáváme nabídky na koncerty neustále, takže si můžeme dovolit vybírat, kde budeme hrát a s kým. V začátcích jsme hráli všude, kde se nám podařilo sehnat koncerty, a myslím, že nám to pomohlo vybudovat si pověst zabijáckého živáku, zejména v našem rodném městě. Dnes se snažíme být trochu vybíravější a hrát koncerty v jiných městech, jak jen to jde, abychom rozšířili naši fanouškovskou základnu a oslovili více lidí mimo naše rodné město. To je konečný cíl OVERTHROW; chceme hrát všude, kde to jen půjde, a to nejen ve Velké Británii, ale i na celém světě! Osobně bych si v budoucnu rád zahrál na letních festivalech (Brutal Assault, Bloodstock, Hellfest, Wacken atd.) a vyrazil na turné po Evropě a USA. Vždycky jsem také chtěl hrát v Jižní Americe, protože tamní scéna je neuvěřitelná!

Jdu si vaši novou desku „Ascension of the Entombed“ znovu pustit. Musím říct, že pro mě osobně se jedná v podstatě dokonalé thrash/black death metalové dílo. Totální inferno. Přeji vám, aby se nahrávce dařilo, aby se dostala k co největšímu počtu fanoušků. Zaslouží si to. Přeji vám vše nejlepší i v osobním životě. Ať se vám daří a poslední slova jsou tvoje. Pokud chceš něco vzkázat fanouškům, labelům, promotérům, máš prostor. Děkuji za rozhovor a už teď se těším, až vás uvidím někdy naživo!

Děkuji moc Jakub! Chceme moc poděkovat všem fanouškům, kapelám a přátelům, kteří nás v průběhu let podporovali. Jsme neuvěřitelně potěšeni ohlasem, který nové EP získalo, a těšíme se na budoucí koncertování a turné. Všichni promotéři, kteří to čtou, se prosím obraťte na náš management (emg.joel.spielman@gmail.com). Naše EP si můžete zakoupit u Redefining Darkness Records, stejně jako náš merch prostřednictvím naší Bandcamp stránky (overthrowmetal.bandcamp.com). Ještě jednou děkujeme Jakubovi za rozhovor, doufáme, že se uvidíme na některém z příštích koncertů!






---------------------------------------------------------------------------------------------------

úterý 7. listopadu 2023

Recenze/review - OVERTHROW - Ascension of the Entombed (2023)


OVERTHROW - Ascension of the Entombed
EP 2023, Redefining Darkness Records

for english please scroll down

Sestoupím několik pater pod zem. Po plesnivých schodech. Po stěnách stéká hnis a z katakomb se ozývají podivné zvuky. Moc dobře vím, kam jdu. Tuhle kobku navštěvuji pokaždé, když mě štve současný divný svět. Krásné reklamy plné lidí z plastu, střih a rozstřílené mrtvoly, střih a vzteklý dav a rabování. Jsem už starý pes a potřebují svůj klid. Tady, hluboko pod zemí je mi nejlépe. Odstřižen od všeho, rozmlouvám s nemrtvými a poslouchám hudbu, kterou mi doporučí. Tentokrát jsem otevřel jednu starou rakev. Je v ní pohřben prokletý a drží v rukou nové EP britských maniaků OVERTHROW. 

Nejsou to jenom staré prašivé thrash metalové postupy, které zde potkáte. Kapela svoje melodie značně ušpinila i blackem a deathem. Posluchač tak dostane pořádnou porci pradávných melodií, u kterých nadskakují víka od rakví. Tahle nahrávka má morbidně podmanivou atmosféru. Pokud jste někdy byly u exhumace hrobů z devadesátých let minulého století, asi moc dobře víte o čem píšu. Nová deska řeže jako čerstvě nabroušený skalpel. 


Hudba, kterou britští vojáci apokalypsy hrají, je stará, plesnivá a shnilá. Deska má poctivý, dobře čitelný a zároveň organický zvuk. Připomíná mi staré nahrávky mých oblíbenců, které jsem kdysi poslouchal na kazetách. V současné době je stále na vzestupu vlna thrash metalu. Bohužel, většina mladých kapel v sobě nemá žádný drive ani sílu. OVERTHROW na to jdou jinak. Nijak se fanouškům nepodbízejí, hrají si po svém. A já jim věřím každý tón, každou notu. Určitě to znáte, přinesete si album domů, těšíte se, až bude klid, sednete si a těšíte se. Pak zmáčknete play a buď znuděně odcházíte pryč a nebo shoříte v plamenech, jako v případě "Ascension of the Entombed". Lebky, nabodnuté na kůly, které jsou na obalu, se také perfektně hodí k předkládané muzice. Autorem je Deuteromali z Indonésie a mě nezbývá než napsat - kurva, dobrá práce. To lze ale prohlásit o tomhle EP i jako o celku. Mám rád, když je hudba špinavá a shnilá, líbí se mi, když se dostane do mých žil. Britové nám umíchali jedovatý koktejl, který když vypijete, tak zemřete v krutých křečích. Skladby jsou pokryté pavučinami a obsahují v sobě velké množství patiny, kterou máme my, staří metaloví psi tolik rádi. Nikdy mě neomrzí návštěvy starých katakomb. Potřebuji ke svému životu už jenom tmu, dobrou muziku a nějaké to pivo. Pokud jste na tom stejně jako já, dejte si nové EP od OVERTHROW do hlavy a to pořádně nahlas. Je to opravdový, reálný masakr, u kterého praskají kosti. Pradávný, temný, špinavý black thrash death metal, který vás pohřbí zaživa! Nahrubo nasekaná tma!


Asphyx says:

I'll descend several floors below the ground. On moldy stairs. Pus dripping down the walls and strange noises coming from the catacombs. I know exactly where I'm going. I visit this dungeon whenever I'm annoyed by the strangeness of the world. Beautiful ads full of people made of plastic, cut and shot corpses, cut and angry crowds and looting. I'm an old dog and need my peace. I'm best here, deep underground. Cut off from everything, I talk to the undead and listen to the music they recommend. This time I opened an old coffin. Buried in it is the cursed one, holding the new EP from British maniacs OVERTHROW. 

It's not just the old dusty thrash metal methods you'll find here. The band has also dirtied their tunes considerably with black and death. The listener gets a good portion of ancient melodies that make coffin lids jump. This record has a morbidly captivating atmosphere. If you've ever been to an exhumation of graves from the 1990s, you probably know exactly what I'm writing about. The new record cuts like a freshly sharpened scalpel.


The music the British soldiers of the apocalypse play is old, moldy and rotten. The record has an honest, well-read yet organic sound. It reminds me of old recordings of my favorites that I used to listen to on cassette tapes. There is a wave of thrash metal still on the rise these days. Unfortunately, most young bands have no drive or power in them. OVERTHROW are going about it in a different way. They don't pander to the fans, they play their own way. And I trust them with every note, every note. I'm sure you know, you bring the album home, you're looking forward to it being quiet, you sit back and enjoy it. Then you press play and either walk away bored or burn up in flames, as in the case of "Ascension of the Entombed". The skulls impaled on stakes that are on the cover also fit perfectly with the music presented. The author is Deuteromali from Indonesia, and I have no choice but to write - fuck, good job. But the same can be said about this EP as a whole. I like it when music is dirty and rotten, I like it when it gets into my veins. The Brits have concocted a poisonous cocktail that if you drink it, you'll die of violent convulsions. The songs are covered in cobwebs and contain a great deal of the patina that we old metal dogs love so much. I never get tired of visiting the old catacombs. All I need to live my life is darkness, good music and some beer. If you're like me, get the new EP from OVERTHROW in your head and do it loud. It's real, true bone-cracking carnage. Ancient, dark, dirty black thrash death metal that will bury you alive! Coarsely chopped darkness!

Tracklist:
01. Ascension Of The Entombed (04:42)
02. Lords Of Xibalba (04:10)
03. Ruptured Nebula (04:34)
04. Caustic Vengeance (Blindly Driven) (04:37)

OVERTHROW is:
Jay White - Guitar/Vocals
Scott Lindsay - Drums
Grant McCallum - Guitar (live shows only)
Jamie Scougall - Bass (live shows only)

Recenze/review - OMISSION - Disciples of Ravens Vengeance (2023)


OMISSION - Disciples of Ravens Vengeance
CD 2023, Xtreem Music

for english please scroll down

Krev nelze jen tak vyměnit. Něco málo o tom vím. Thrash metal byl stylem, který kdysi utvářel můj pohled na svět. Bylo mi tenkrát sladkých třináct, když jsme začali chodit na periferii našeho města v džínových vestách, s nášivkami na zádech a s kazeťákem v ruce. Parta kluků a holek, která všem ukazovala fuck off a u piva neustále řešila muziku. Hudba mi zůstala a stále mívám někdy chuť se vrátit po časové ose zpět. Jsou kapely, které mi to stále umožňují. Jedněmi z nich jsou španělští OMISSION. Staří psi, kteří ještě nezapomněli, jak se má tenhle styl hrát.

Stačilo pustit poprvé play a byl jsem ztracen. Tohle je přesně ono! Tohle je moje krevní skupina. Pánové jdou až ke kořenům tohoto stylu a dělají to velmi dobře. Dali si pozor na dobrý zvuk, opatřili album zajímavým obalem. Zkrátka a jednoduše, nepodcenili vůbec nic a navíc přidali velkou porci temné energie. "Disciples of Ravens Vengeance" vás rozseká na kusy. Pokud máte opravdu rádi tento styl, je pro vás novinka doslova povinností. 


Tady se tančí na čerstvě exhumovaných hrobech. A dělá se to elegantně a s nadšením pro věc. Kapela ve svých skladbách odkazuje na legendy jako SODOM, KREATOR a nebo staré SLAYER. Přiznám se, že jsem jejich kouzlu opravdu propadl. Žádné pózy, žádné klišé, jak je to dnes tak časté. Jenom hudba, energie a tlak. Také spousta zajímavých nápadů a melodických linek, které se vám zadřou pod kůží. Je jasné, že svět se dnes v hudbě otáčí úplně jinak. Ale mě je to jedno. Cítím totiž z novinky takovou tu špinavou, poctivou patinu, srdce chcete-li. Španělé jsou opravdoví, upřímní v tom, co a jak hrají. Nijak se nepřetvařují, útočí přímo a bez zbytečností. A já nemohu jinak, než hodnotit desku jako skvělou. Možná moji hlavu zdobí již spousta šedivých vlasů, ale podobné nahrávky budu vždy poslouchat s chutí. Džínová vesta mi už mnoho let není a většina mých kamarádů z party je dávno po smrti. Jsem moc rád, že ještě existují kapely, kteří drží prapor thrash metalu dále vztyčený. Když si to vezmu kolem a kolem, tak se vždycky hrozně těším na víkendy. Vyrazím ven a když se vrátím domů, tak potřebuji další dávku pořádné hudby. Něco, co mi rozproudí krev v žilách. OMISSION se to opět povedlo. A udělali to s nadhledem a jiskrou v oku. Kdo jste zažil devadesátá léta, asi víte, o čem píšu. Tohle je jízda na splašeném koni přímo do pekla! Krev nelze jen tak vyměnit. Něco málo o tom vím. Black thrash metalový útok prašivých psů! Budete roztrháni na kusy! Skvělý zásek!


Asphyx says:

Blood can't just be replaced. I know a little something about it. Thrash metal was a style that once shaped my worldview. I was sweet thirteen at the time, when we started walking around the outskirts of our town in denim vests, patches on our backs and a tape recorder in our hands. A bunch of guys and girls showing everyone the fuck off and constantly talking about music over beers. The music stuck with me and I still sometimes feel like going back down the timeline. There are bands that still allow me to do that. One of them is the Spanish OMISSION. Old dogs who haven't forgotten how to play this style.

I just had to play it for the first time and I was lost. This is it! This is my blood group. The gentlemen go to the roots of this style and do it very well. They've made sure to have a good sound, they've given the album an interesting cover. In short, they didn't underestimate anything and added a big portion of dark energy. "Disciples of Ravens Vengeance" will tear you to pieces. If you really like this style, this new release is literally a must for you.


This is where they dance on freshly exhumed graves. And it's done gracefully and with enthusiasm for the cause. The band references legends like SODOM, KREATOR and old SLAYER in their songs. I admit that I really fell under their spell. No posing, no clichés, as is so common nowadays. Just music, energy and pressure. Also lots of interesting ideas and melodic lines that get under your skin. It's clear that the world is turning completely differently in music today. But I don't care. I can feel that dirty, honest patina, heart if you will, from the new stuff. The Spaniards are real, honest in what they play and how they play it. They don't put on any airs, they attack directly and without unnecessary frills. And I can't help but rate the album as great. Maybe my head is already decorated with a lot of grey hair, but I will always listen to records like this with gusto. My denim vest is many years gone and most of my party friends are long dead. I'm so glad there are still bands out there who keep the thrash metal banner further raised. All things considered, I always look forward to the weekends. I'll go out and when I get home I need another dose of proper music. Something to get my blood pumping. OMISSION has done it again. And they've done it with panache and a twinkle in their eye. If you lived through the nineties, you know what I'm writing about. This is riding a stampede straight to hell! Blood can't just be replaced. I know a little something about that. Black thrash metal attack of the mangy dogs! You will be torn to pieces! Great shot!



Tracklist:
Rabid Aggression
Hatred Circles
Shrouded Alive
Roulette
Slow and Crooked
Burn the Cross
Conspiracy From Murks
It's Better to Burn Out
Than to Fade Away

Line-up:
Miguel A. Hernanz "Patillas" - Vocals
Pizarro - Bass
Nekrosaint - Drums

čtvrtek 19. října 2023

Recenze/review - DIABOLIC NIGHT - Beneath The Crimson Prophecy (2023)


DIABOLIC NIGHT - Beneath The Crimson Prophecy
CD 2023, High Roller Records

for english please scroll down

Tváře ušpiněné krví. Díváš se k nebi, ale už dávno si ztratil naději. Už dlouho tě děsil dnešní divný svět plný zla a přetvářky. Raději si se toulal prázdným temným lesem a hledal stará pohřebiště. Tajemné symboly, děsivé legendy. Sedneš si na kamenný oltář a odříkáš obrácenou modlitbu. Vložíš kazetu do přehrávače a pustíš si novou desku německých tmářů DIABOLIC NIGHT. Sleduji jejich cestu od počátků a i letos musím potvrdit, že vás novinka vrátí po časové ose zpět. Oheň opět hoří jasným, černým plamenem!

Pokud máš rád starý plesnivý metal, který je tradiční a klasický, tak jsi tu správně. Kapela nám opět umíchala velmi jedovatý koktejl, který můžete s klidem podávat na okultních seancích. Záleží jen na vás, jestli na jejich hru přistoupíte. V dnešní době se objevilo spousta nových kapel, hrajících postaru, ale většinou mě moc nebaví. Nehrají totiž srdcem, jako tihle šílení Němci.


Nemusíš si oblékat džínovou vestu, ani nemáš mít gramofon. Stačí, když máš rád poctivou muziku. Je jedno, jakému bohu se klaníš, je jedno, jestli si true a nebo ortodox. Důležité je, abys měl rád starý heavy metal, speed, black a temnotu. Vstával jsem brzy ráno a v ulicích se toulaly přízraky. Byl jsem mimo, daleko v lesích, na starém pohřebišti. Kdysi jsem jako mladý uctíval kapely jako VENOM, DESTROYER 666, DESASTER, NIFELHEIM, BATHORY, SLAYER. Jsem jim věrný dodnes. DIABOLIC NIGHT jsou jejich pokračovateli. Líbí se mi způsob,  jakým na tvorbu těchto legend navázali. Z jejich hudby je cítit jasná inspirace, ale vše je zahrané elegantně, inteligentně a s nadhledem. To se mi potom nedivte, když vypnu všechny obrazovky kolem sebe a vyrazím ven. Daleko za město, na lesní pěšiny. Ze tmy mě sledují démoni, dravci i šílené bestie. Usmívám se a podupávám si do rytmu. Oheň uvnitř mě byl opět zapálen. Užívám si zvuk, s chutí se dívám i na obal. Album "Beneath The Crimson Prophecy" si dávám do hlavy velmi často. Je totiž dobře napsané. Mám pocit, že mi songy drásají obličej do krve, že mě mrazí v zádech. Dobrá hudba je vždy o emocích a Němci letos opět odvedli skvělou práci. A přidali i něco navíc. Takovou tu plesnivou patinu, které v sobě vždy mívaly dobré desky. Tváře ušpiněné krví. Dívám se k nebi, ale už dávno jsem ztratil naději. Už dlouho mě děsí dnešní divný svět plný zla a přetvářky. Raději se toulám prázdným temným lesem a hledám stará pohřebiště. Tajemné symboly, děsivé legendy. Oheň opět hoří jasným, černým plamenem! Black, speed, heavy metalový rituál plný chladu a temnoty!


Asphyx says:

Faces stained with blood. You look to the sky, but you've long since lost hope. You've long been frightened by today's strange world of evil and pretence. You'd rather wander the empty dark woods looking for old burial grounds. Mysterious symbols, terrifying legends. You sit on a stone altar and say a prayer in reverse. You put the cassette in the player and put on the new record by German darkies DIABOLIC NIGHT. I've been following their journey since the beginning and this year I have to confirm that the new release will take you back along the timeline. The fire is burning with a bright, black flame again!

If you like old moldy metal that is traditional and classic, you've come to the right place. The band has once again mixed us a very poisonous cocktail that you can safely serve at occult séances. It's up to you to decide if you're up for their game. There are a lot of new bands playing the old fashioned way nowadays, but mostly I'm not into them. They don't play with their hearts like these crazy Germans.


You don't have to wear a denim vest or have a record player. You just have to like honest music. It doesn't matter what god you worship, it doesn't matter if you're true or orthodox. What matters is that you like old heavy metal, speed, black and dark. I used to wake up early in the morning and there were ghosts wandering the streets. I was out in the woods, far away, in an old burial ground. When I was young, I used to worship bands like VENOM, DESTROYER 666, DESASTER, NIFELHEIM, BATHORY, SLAYER. I'm still loyal to them to this day. DIABOLIC NIGHT are their successors. I like the way they built on the work of these legends. There is a clear inspiration from their music, but everything is played with elegance, intelligence and insight. Don't blame me then when I turn off all the screens around me and head out. Far out of town, on the forest paths. From the darkness, demons, predators and mad beasts follow me. I smile and stomp to the beat. The fire inside me has been rekindled. I enjoy the sound, looking at the cover with relish too. I put the album "Beneath The Crimson Prophecy" in my head a lot. It's well written. I feel like the songs scratch my face to the blood, they give me chills. Good music is always about emotions and the Germans have done a great job again this year. And they've added a little something extra. That moldy patina that good records always had. Faces stained with blood. I look to the heavens, but I lost hope a long time ago. I've long been frightened by today's strange world of evil and pretence. I'd rather wander the empty dark woods looking for old burial grounds. Mysterious symbols, terrifying legends. The fire burns again with a bright, black flame! Black, speed, heavy metal ritual full of cold and darkness!


Recenze/review - DIABOLIC NIGHT - Beyond The Realm (2019):


TRACKLIST
1. Revelation
2. Tales Of Past & Mystery
3. The Sacred Scriptures
4. Pandemonium
5. Starlit Skies
6. Vicious Assault
7. Voyage To Fortune
8. Arktares Has Fallen

LINE-UP
Heavy Steeler - Vocals, Guitars, Bass
Christhunter - Drums

středa 11. října 2023

Recenze/review - EXORCIZPHOBIA - Spiritual Exodus (2023)


EXORCIZPHOBIA - Spiritual Exodus
CD 2023, Doomentia Records, Carnal Beast

for english please scroll down

Pokaždé, když se s touto kapelou někde potkám, když jí slyším, tak si vzpomenu na kulový blesk, který jsem kdysi viděl u nás na horách. Také po nich zůstává spálená země a velká díra v mé hlavě. Čeští thrasheři jsou pro mě úkaz. Jejich hudba je vždy velmi zajímavá, pestrá, neklidná a pokaždé v ní najdu spoustu zajímavých momentů. Samotnou kapitolou jsou potom koncerty, které bývají vynikající.

Za tímhle vším je nejen nepopiratelný talent, ale také velký kus práce, odříkání a srdce. Z kapely, která ve svých počátcích působila jako další retro skupina v řadě, je dnes uskupení, které svými novými deskami nakope zadek o hodně slavnějším jménům. O zvuku (Martin Hollandr - mixing, mastering, Jindřich Tománek - recording) netřeba diskutovat. Je náležitě ostrý, čitelný a s klidem snese srovnání se světovou produkcí. O obal se postaral můj oblíbený Paolo Girardi, který představil motiv, který je vstupem do jiné, temnější dimenze.


EXORCIZPHOBIA jsou i letos vesmírní kovbojové, kteří se nechali volně inspirovat kapelami typu VOIVOD, PANTERU, SACRECH REICH, ANTHRAX, DARK ANGEL. Dělají to ale s nadhledem a citem a i když lze s výše zmíněnými najít spoustu styčných bodů, musím desku hodnotit velmi pozitivně. Pánové totiž přinášejí velkou spoustu svých nápadů. Dokáží být techničtí, divocí a suroví, ale zároveň melodičtí a nebál bych se napsat elegantní. Kapela přetavila svůj talent a poctivou práci v hudbu, která je vykována z té nejkvalitnější oceli. Po světě samozřejmě běhá spousta podobných skupin, ale "Spiritual Exodus" se navíc velmi dobře poslouchá. Mám chuť se k albu neustále vracet. Osobně se mi potom nejvíc líbí taková ta těžko popsatelná živelnost, odhodlání a opravdovost. Zkrátka a jednoduše, když chodím po ulici nebo sedím doma u přehrávače, tak pro mě není nové album jen obyčejnou kulisou, ale mám pocit, že prožívám každý song, všechny texty (které jsou mimochodem taky velmi zajímavé a osobité). Kdysi dávno jsem býval ortodoxní thrasher, ale to už je spousta let. Teď jsem ve stavu, kdy tento styl už příliš neposlouchám. Musím potkat nahrávky, jako je tato, aby moje srdce zase začalo tepat v rychlejším tempu. Je vlastně jedno, jestli se díváte z okna na vichřici, sledujete ve zprávách povodně a nebo posloucháte "Spiritual Exodus". Všechno má společné velkou spoustu energie a síly. Tušil jsem dopředu, že mě tahle smečka nezklame. Přesto jsem překvapen z jejího vývoje. Budu teď chodit a všem novinku doporučovat. Chcete skvělý thrash metal! Máte ho mít! Tsunami z jiné, temné dimenze!


Asphyx says:

Every time I meet this band somewhere, when I hear them, I think of a ball lightning I once saw in our mountains. They also leave scorched earth and a big hole in my head. Czech thrashers are a phenomenon for me. Their music is always very interesting, varied, restless and I always find many interesting moments in it. Then the concerts are a chapter in themselves, and they tend to be excellent.

Behind all this is not only undeniable talent, but also a lot of work, sacrifice and heart. The band, which in its early days was just another retro band in a row, is now a group that kicks the ass of much more famous names with its new records. There is no need to discuss about the sound (Martin Hollandr - mixing, mastering, Jindřich Tománek - recording). It is properly crisp, clear and can easily withstand comparison with world production. The cover artwork was done by my favourite Paolo Girardi, who introduced a motif that is an entrance to another, darker dimension.


EXORCIZPHOBIA are space cowboys again this year, who have been inspired by bands like VOIVOD, PANTERU, SACRECH REICH, ANTHRAX, DARK ANGEL. But they do it with insight and feeling, and even though there are many points of contact with the aforementioned bands, I have to evaluate the album very positively. The gentlemen bring a lot of their own ideas. They can be technical, wild and raw, but at the same time melodic and I wouldn't be afraid to write elegant. The band has translated their talent and honest work into music that is forged from the finest steel. Of course, there are plenty of similar bands running around the world, but "Spiritual Exodus" is also very easy to listen to. It makes me want to keep coming back to the album. Personally, what I like most is the hard-to-describe liveliness, determination and sincerity. Simply put, when I walk down the street or sit at home in front of the player, the new album is not just an ordinary backdrop for me, but I feel like I'm experiencing every song, all the lyrics (which by the way are also very interesting and personal). Once upon a time I used to be an orthodox thrasher, but that was many years ago. Now I'm in a state where I don't listen to that style much anymore. I need to come across records like this to get my heart beating at a faster pace again. It doesn't really matter if you're looking out the window at a blizzard, watching floods on the news, or listening to "Spiritual Exodus". All of it has a lot of energy and power in common. I knew ahead of time that this pack wouldn't let me down. Still, I'm surprised at its evolution. I'll be going now and recommending the news to everyone. You want great thrash metal! You got it! Tsunami from another, dark dimension!


about EXORCIZPHOBIA  on DEADLY STORM ZINE:






Tracklist:
INITIATION
VIOLENCE AND WAR
REFLECTIONS
DOWN THE RABBIT HOLE
THOSE WHO OPPOSE
RING-PASS-NOT
THROUGH A GLASS DARKLY
TIWANAKU (INSTRUMENTAL)

Line-up:
Tomas Skorepa – Rhythm Guitar and Vocals
Ondra Sima – Lead Guitar
Tomas Kejkrt – Drums
Ales Kostka – Bass

úterý 19. září 2023

Recenze/review - BIO-CANCER - Revengeance (2023)


BIO-CANCER - Revengeance
CD 2023, Hammerheart Records

for english please scroll down

Občas se mi zatmělo před očima. Nevěnoval jsem tomu pozornost. Jenže pak jsem jednou upadl a už nevstal. Odvezli mě na sál, otevřeli moji hlavu a zjistili, že v ní mám příliš zbytečných informací. Zahlcen strachem a nenávistí se začal můj mozek bránit. Potřeboval jsem nějaký lék, něco, co by mi pomohlo přežít v dnešním šíleném světě. Nebo jsem šílený já?

Nakonec jsem zvolil novou desku řeckých thrasherů BIO-CANCER. Ti se od své poslední desky "Tormenting the Innocent" (2015) odmlčeli na dlouhých osm let. Letos se vrátili a působí na mě jako tsunami, jako smršť, kterou nelze zastavit. Jedovatý vokál, ostré riffy, celkový pocit neklidu. Tohle všechno kapela přináší i na nové nahrávce "Revengeance".


Album se mi v podstatě líbí, jen mi v některých případech přijde lehce monotónní. Ale to bude spíš problém stylu, který skupina předkládá. Berte to také jenom jako drobnou výtku. Novinka je zároveň pestrá a zajímavá. Myslíte si, že si protiřečím? Ne, některé skladby jsou opravdu srdce rvoucí, jiné mě příliš neoslovily. Je to jízda, je to vichřice, přesto si občas říkám, že se vytrácí energie. Pokud jste fanoušci třeba takových EXODUS, NUCLEAR ASSAULT, KREATOR, DARK ANGEL, REVOCATION, mohli byste být spokojeni. Oceňuji, že se Řekové snaží vyvíjet, přidávat kus vlastní invence a nápadů. Dovedl bych si ale představit ostřejší a špinavější zvuk. Líbí se mi kombinace melodických a zničujících prvků. I vložené death metalové ozvěny. Rozhodně to není album na první poslech. Musíte mu dát čas, poslouchat ho v různých náladách i čase. Teprve potom vynikne jeho síla. Zapomenout nesmím na parádní obal (Dan Goldsworthy), to je opravdová nádhera. Připadá mi, že se pánové lehce posunuli až někam k melodickému death metalu. Jestli je to dobře, nebo špatně, nakonec stejně posoudí hlavně fanoušci. Za sebe mohu napsat jediné - "Revengeance" je přesně ten druh hudby, která si to u mě musela odpracovat. Zpočátku jsem byl trošku na rozpacích, ale časem mi album proniklo do krve. Potřeboval jsem nějaký lék, něco, co by mi pomohlo přežít v dnešním šíleném světě. Melodický thrash death metalový útok na vaše podvědomí!


Asphyx says:

Sometimes my eyes would glaze over. I wasn't paying attention. But then one day I fell and never got up. They took me to the O.R., opened my head, and found I had too much useless information in it. Overwhelmed by fear and hatred, my brain began to fight back. I needed a cure, something to help me survive in today's crazy world. Or am I crazy?

In the end, I chose the new album by Greek thrashers BIO-CANCER. They have been on hiatus for eight long years since their last album "Tormenting the Innocent" (2015). This year they are back and they affect me like a tsunami, like a whirlwind that cannot be stopped. The venomous vocals, the sharp riffs, the overall feeling of unease. The band brings all this to the new record "Revengeance".


I basically like the album, I just find it a bit monotonous in some cases. But that's more a problem of the style the band presents. Also, take this as just a minor complaint. The novelty is both varied and interesting. Do you think I'm contradicting myself? No, some of the songs are really heartbreaking, others didn't really appeal to me. It's a ride, it's a whirlwind, yet sometimes I think the energy is waning. If you are a fan of the likes of EXODUS, NUCLEAR ASSAULT, KREATOR, DARK ANGEL, REVOCATION, you might be satisfied. I appreciate that the Greeks are trying to evolve, adding a bit of their own inventiveness and ideas. But I could imagine a sharper and dirtier sound. I like the combination of melodic and destructive elements. Even the death metal echoes inserted. Definitely not an album for the first listen. You have to give it time, listen to it in different moods and time. Only then will its power shine through. I mustn't forget the awesome cover (Dan Goldsworthy), it's a real beauty. It seems to me that the gentlemen have moved slightly towards melodic death metal. Whether it's good or bad, in the end it's up to the fans to judge. For myself I can write one thing - "Revengeance" is exactly the kind of music that had to work for me. At first I was a bit embarrassed, but with time the album got into my blood. I needed a cure, something to help me survive in today's crazy world. A melodic thrash death metal assault on your subconscious!


tracklist:
1. Citizen... Down!
2. 44 Days in Hell
3. Footprints on my Back
4. Revengeance
5. Dream Merchants
6. Swiping Life Away
7. Underdog (Against the Odds)
8. Bludgeoning Skullcrushing Mayhem

Bio-Cancer are:
Lefteris Hatziandreou: Vocals
Thanasis Andreou: Guitars
Stavros Marinos: Guitars, Backing Vocals
Giannis Lagoutaris: Bass Guitar, Backing Vocals
Tomek Solomonidis: Drums



čtvrtek 14. září 2023

Recenze/review - CRUEL FORCE - Dawn Of The Axe (2023)


CRUEL FORCE - Dawn Of The Axe
CD 2023, Shadow Kingdom Records

for english please scroll down

Pálí mě mozek a nemůžu se postavit na nohy. Ozvěny včerejšího dne mě bolí jako ostré čepele nožů. Vnitřnosti se mi kroutí jako mladá háďata. Podá mi další pivo a řekne, ještě jsme neskončili. Ve starém zaplivaném klubu na periférii o kterém se říká, že v jeho sklepě je vchod do pekla. Jsem připraven, připíjím na zdraví všem nemrtvým a znovu zapínám play. Němečtí CRUEL FORCE vydali nové album. Bylo potřeba nakoupit pivo, zavřít všechna okna a zatemnit. Tahle hudba nejlépe vynikne v podzemí, v nekonečných chodbách Hádovy říše.

Současná retro black thrash heavy metalová vlna mi toho moc neříká. Ale občas se z ní vynoří kapely, které stojí za to poslouchat. Novinka "Dawn Of The Axe" mě na rozdíl od jiných opravdu baví. Je to smršť, je to lavina, ale promyšlená a velmi dobře složená. Připíjím na zdraví a tančím na svém vlastním hrobě. 


Zvukově mi novinka připomíná některé poslední nahrávky DESTROYER 666. Hudebně mají pánové velmi blízko třeba k takovým SLAYER, MERCYFUL FATE, VENOM, HELLHAMMER, CELTIC FROST. To by nebylo zase tak zajímavé, v dnešní době se nelze vyhnout přirovnání. Mě ale nejvíc zaujalo nadšení, opravdovost. Já Němcům jejich práci zkrátka věřím. Pro mě je tohle hodně důležitá věc. Líbí se mi sóla, takový ten drive a chvění, které mě nutí podupávat nohou, kývat se do rytmu a samozřejmě neustále otevírat další a další piva. Jsem starej pes, který by mohl poslouchat stále dokola jen desky z osmdesátých a devadesátých let. Jsem rád, že nemusím, že ještě stále existují hudebníci jako CRUEL FORCE, kteří mi umí nakopat prdel. "Dawn Of The Axe" je deskou, která se mezi ostatními rozhodně neztratí. Hezky jsem si u ní zavzpomínal a i když je v tom samozřejmě velký kus nostalgie, tak mě baví album poslouchat. Mám to takhle nastavené více než třicet let. Pokaždé, když mě něco trápí nebo naštve, zavřu se do jedné plesnivé kobky, poslouchám podobné záležitosti a piju k tomu pivo. Já už se měnit nebudu. Ale dokud tady na tom podivném světě budu, chci podobné nahrávky podporovat. Hoří totiž jasným plamenem! Pálí mě mozek a nemůžu se postavit na nohy. Ozvěny včerejšího dne mě bolí jako ostré čepele nožů. Vnitřnosti se mi kroutí jako mladá háďata. Podá mi další pivo a řekne, ještě jsme neskončili. Moje vlastní Smrt. Poděkuju a poslouchám "Dawn Of The Axe" stále dokola. Black thrash metalová jízda přímo do pekla! Brána je otevřena! 


Asphyx says:

My brain is burning and I can't get back on my feet. The echoes of yesterday hurt me like sharp knife blades. My insides squirm like young nematodes. He hands me another beer and says we're not done yet. In a seedy old club on the outskirts that's said to have the entrance to hell in its basement. I'm ready, I raise a toast to all the undead, and I turn the play back on. Germany's CRUEL FORCE have released a new album. We had to buy beer, close all the windows and black out. This music is at its best underground, in the endless corridors of Hades.

The current wave of retro black thrash heavy metal doesn't say much to me. But occasionally, bands worth listening to emerge from it. The new "Dawn Of The Axe", unlike the others, really entertains me. It's a whirlwind, it's an avalanche, but well thought out and very well composed. I'm toasting my health and dancing on my own grave.


Sound-wise, the new album reminds me of some of the latest DESTROYER 666 recordings. Musically, the gentlemen are very close to SLAYER, MERCYFUL FATE, VENOM, HELLHAMMER, CELTIC FROST. That wouldn't be so interesting, nowadays you can't avoid comparisons. But I was most impressed by the enthusiasm, the realness. I simply trust the Germans in their work. This is a very important thing for me. I like the solos, the drive and the shake that makes me stomp my feet, sway to the rhythm and of course keep opening more and more beers. I'm an old dog who could only listen to records from the 80s and 90s over and over again. I'm glad I don't have to, that there are still musicians like CRUEL FORCE who can kick my ass. "Dawn Of The Axe" is a record that will definitely not get lost among the others. I had a good time reminiscing and even though there is a big piece of nostalgia in it, I enjoy listening to the album. I've had it set up that way for over thirty years. Every time something bothers me or upsets me, I lock myself in a moldy dungeon, listen to stuff like this and drink beer to go with it. I'm not changing anymore. But as long as I'm here in this weird world, I want to support records like this. Because they're burning bright! My brain's burning and I can't get back on my feet. The echoes of yesterday hurt me like sharp knife blades. My insides wriggle like young nematodes. He hands me another beer and says we're not done yet. My own Death. I say thank you and listen to "Dawn Of The Axe" over and over. Black thrash metal ride straight to hell! The gates are open!




TRACKLIST
1. Azrael's Dawn
2. At The Dawn Of The Axe
3. Night Of Thunder
4. Death Rides The Sky
5. Devil's Dungeon
6. Watchtower Of Abra
7. Across The Styx
8. Power Surge
9. Realm Of Sands

LINE-UP
Carnivore - Vocals
Slaughter - Guitars
GG Alex - Drums
Spider - Bass

pondělí 28. srpna 2023

Report, photos, video - BACK TO THE SYMBOLIC 2023 - SORCERY, VILE, OBSCENITY, BURIAL REMAINS, CORTEGE - Tři Dvory u Kolína - 25. 8. - 26. 8. 2023

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)


kompletní fotogalerie zde / all photos here:

Pokaždé, když vyrazím na Symbolic festival, připadám si jako Doctor Who. Nebude to dlouho trvat a mohl by mě ve filmu hrát třeba ten chlápek z reklamy na Prostenal. Ono já si dělám srandu, ale ty dva dny, kdy se vrátím po časové ose zpět, jsou pro mě vždycky tak skvělé, že mi vlhnou oči. A není to nedostatkem testosteronu. Člověk vypadne a vypne. Restartuje se. Pryč od pivních, kávových i hudebních hipsterů, od sebestředných, nepoužitelných sněhových vloček, daleko od elektrokoloběžek, pryč od uřvaných bezzubých průvodů.

Možná mi budou brzy holky říkat sweet dady, ale mě to nevadí (jmenuji se Troy McClure, možná mě znáte z internetu...). Snažím se stárnout s grácií a i když jsou pro mě poslední roky podobné akce spíše survival a boj o přežití, stále jsem ještě schopný kopnout do vrtule. Letos to nebylo vůbec lehké. Moji i manželky staří rodiče (takže jenom starosti), dva puberťáci v bytě (takže jenom starosti  a radosti) a k tomu nemoc mé drahé mě nutili zůstat doma. Rozum velel, nejezdi, ale srdce, ta stará mrcha, mě táhlo ke Kolínu. V pátek i v pondělí jsem si pro jistotu zařídil home office. Bolehlav se přeci jen lépe snáší v soukromí, než na poradách. Ale nepředbíhejme, rány si budu lízat určitě, ale to až potom. Viděl a cítil jsem v očích své milé, že mě má pořád ráda. Proto bych ji chtěl dnešní report věnovat. Neboj, to zvládneme, budu tu pro tebe do roztrhání těla. I po těch skoro třiceti letech, co jsme spolu.

V pátek ráno tedy datluji do klávesnice doma, ale jsem neklidný. Ten den byl pan Asphyx, alias Doctor Who, opravdu neklidný. Divně se kýval a přemýšlel, co zapomněl. Nakonec si nevzal skoro nic. Tělo je již trošku opotřebované, ale uvnitř pořád tepe srdce tulákovo. Jízdenky objednány, stan nemám, spacák taky ne. Nějak bylo, nějak bude. Jde mi hlavně o lidi, na které se hrozně moc těším. A samozřejmě o kapely. Mnohé z nich u nás ještě nehrály. Jsou podle mého gusta (SORCERY, VILE, OBSCENITY, BURIAL REMAINS, CORTEGE jsou pro mě povinnost). Žádné vidle, ani retro kastráti, ale poctivý death, thrash. Opláchnu si obličej, podívám se na sebe a řeknu nahlas. Ty vole, jestli to letos přežiju, tak potom už všechno.

Plzeňské nádraží je již zčásti krásně zrekonstruováno. A tak vypadá polehávající svoloč na lavičkách až bizarně. Poslouchám nové SORROW a INCANTATION a podupávám si do rytmu. Několika jedincům řeknu, že se s nima nechci bavit. Mám svých starostí dost. Nasednu do vlaku a kolem mě sedí samé dámy tak nějak v mém věku. Takže si docela rozumíme. Musím si sundat sluchátka, chtějí si povídat. Nakonec se shodneme, že bez myčky se nedá žít. Někne u Berouna najednou volá MIchal Kafe a hele vole, jedeš? Vezme mě autem. Řeknu ano a jsem hrozně rád, že ho vidím. Máme navigaci a přesto zabloudíme. A je to děsná sranda. 

Nadechnu se, nasaji atmosféru. Také to cítíte? Tu vůni luk a polí a ještě něco navíc? Co to jenom je? Jasně, je to skvělá nálada. Potkám prvního návštěvníka a začnu se smát. A tlemit se budu potom ještě týden, protože přátelé, Doctor Who je zpátky v době, kdy vyrůstal. Pohoda, klídek, pivko, metal, holky, metal, pivo, pohoda, bratia ze Slovenska s borovičkou (joj kokot, jak já vás mám rád)...hodím si bágl Michalovi do auta a plně se oddávám tomu, co mám nejraději. Pravému, poctivému metalu se vším, co k tomu patří. Tady mi nikdo neříká, že když nesbírám kazety, že jsem pokakaný prkýnko. Přitom jich mám v bednách tisíce. A kotoučák k tomu. 

Pátek 25. 08. 2023 

DYSANGELIUM - startuji spolu se starými známými. Kapela je v jiné sestavě, ale šlape jim to stále parádně. Zničující masakry se střídají s temnými vyhrávkami v podobě, ve které se hrávaly v dobách mého mládí. Je to old school jako řemen! Kluci podali jako vždy skvělý výkon a jejich vystoupení jsem jim bezezbytku věřil. Podepisuji vlastní krví a vychutnávám jedno z prvních piv!




SURGERY - Slováci jsou ve skvělé formě. Ostatně jako vždy, když je vidím někde naživo. Parádní přednes, spousta zkažené krve. Je kolem mě krásný letní den a nebo jsem ve studené pitevně? Hraje jim to pěkně, s radostí se pohupuji do rytmu. Jsem spokojený nejen s jejich hudební prezentací, ale i s celkovou atmosféru. Kolegovi říkám, kurva dobrý!



TYPHUS - jsou z Řecka a hrají takový ten starý, prašivý speed thrash metal. Je to nářez, masakr motorovou pilou. Navíc skladby nepostrádají takový ten klasický, tradiční smrad a odér. Připadám si jako v devadesátkách, jako v době, když jsem s muzikou začínal. Velmi dobře zahrané skladby, které mi pořádně nakopaly prdel. Skvělý koncert! Hroby byly otevřeny a zombie začaly tančit s námi! (Μεγάλη συναυλία! Οι τάφοι άνοιξαν και τα ζόμπι άρχισαν να χορεύουν μαζί μας!)



They're from Greece and play that old, dusty speed thrash metal. It's a blast, a chainsaw massacre. Plus the songs don't lack that classic, traditional stink and odor. I feel like I'm in my nineties, like when I started with music. Very well played songs that kicked my ass. Great gig! The graves were opened and the zombies started dancing with us!

SECTESY - pánové znají a ovládají pradávnou death metalovou formuli. Zaříkávání začalo a já si připadal jako uhranutý. Melodie, nářez, ale i určitá melancholie, která je jasným poznávacím znamením kapely. Bylo to jako vždy úchvatné, morbidní, chladné, démonické a mělo to opravdové chlupaté metalové koule! 



SORCERY - Paul Johansson a Ola Malmström táhnou káru plnou prašivých kostí již od počátku devadesátých let minulého století. Kult nad kulty, povinnost pro všechny opravdové fanoušky. Byl jsem nadšený už jenom z toho, že kapelu vidím. Splněný sen, kvůli kterým na Symbolic tolik rád jezdím. Starodávný temný a chladný švédský death metal. Zahraný od srdce. Koncert měl velký feeling a hořel jasným plamenem. Hergot, kurva jo! Byl jsem dojatý a má slova jsou tím hodně ovlivněná. Pánové to do nás nasypali a zachřestili pytlem plným kostí. Byl to obřad, rituál, dokonalá seance toho, co mám na severském smrtícím kovu tolik rád. Bylo mi velkou ctí a musel jsem kapele vyseknout poklonu. Palec nahoru dávám já i všechny zombie!

  





Paul Johansson and Ola Malmström have been pulling a cart full of dirty bones since the early 1990s. A cult of cults, a must for all true fans. I was excited just to see the band. A dream come true, which is why I love going to Symbolic so much. Ancient dark and cold Swedish death metal. Played from the heart. The concert had a great feeling and burned with a bright flame. Hell, fuck yeah! I was moved and my words are very much influenced by that. The gentlemen poured it into us and rattled a bag full of bones. It was a ceremony, a ritual, a perfect seance of what I love so much about the Nordic death metal. It was a great honor and I had to give the band a shout out. Thumbs up to me and all zombies!

VILE - další legenda, u které jsem sotva dýchal. Američané k nám přijeli naporcovat maso a ukázat nám, jak se hraje za oceánem. Začátky brutálního death metalu si pamatuji velmi dobře. Dokonce i to, jak jsem se mu zpočátku bránil. Jenže pak jsem kdysi slyšel právě VILE a začal se o tento styl zajímat více. Co vlastně ke koncertu napsat? Pařil jsem, křičel a řval a užíval si notoricky známé songy. Moje srdce hudebního fanouška málem prasklo radostí. Tohle byly starý, poctivý, smradlavý jatka. Málem mi vypadl mozek z hlavy. Neexistoval svět kolem mě, byl jsem jen já, muzika a parta patologů na pódiu, která si se mnou mohla dělat co chtěla. Když to vezmu kolem a kolem, tak se vlastně tenhle zážitek nedá moc popsat. Byl jsem mimo a všechny skladby si neskutečně užil! Tahle pitva se opravdu vydařila!

 





Another legend I could hardly breathe. The Americans had come to cut meat and show us how to play overseas. I remember the beginnings of brutal death metal very well. Even how I resisted it at first. But then I heard VILE once and became more interested in this style. What to write about the concert? I partied, screamed and roared and enjoyed the notorious songs. My music fan heart almost burst with joy. This was some old, honest-to-goodness, stinkin' slaughter. My brains nearly fell out. There was no world around me, there was just me, the music and a bunch of pathologists on stage who could do whatever they wanted with me. All in all, there's not really much to describe this experience. I was blown away and enjoyed all the songs immensely! This dissection was a real success!

Tak trošku se stydím být veselý, když je moje žena nemocná, ale na mě je toho taky hodně. Najednou, po všech těch pivech a emocích, co ke mě stékaly z pódia, jsem nasáklý energií. Já když mám opici, tak bych všechny objímal. Žiju rád a možná právě proto se na tyhle noční kalby pokaždé hrozně těším. Leju do sebe, co teče, tančím, křepčím, flirtuju i s klikou od dveří, protože je rodu ženského a všichni kolem mě to dělají také. Nad rybníkem se vznáší takový ten opar, co milují rybáři a mě připadá, že jsem v nebi. Já nechci žádnej obláček s útlocitnejma panama, já chci pivo a metal a lidi, co mám rád. Takže jsem fakt v nebi a vím, že nemám kde spát, ale protože na mě Duzl vždycky myslí, jsem uložen jako nějaký šlechtic. Přesto zaberu jen na pár hodin. Mě vám to vůbec nevadí, mám hubu od ucha k uchu a směju se i za svoji ženu, protože vím, že kdyby tu byla se mnou, tak by mě držela za ruku. Mě se o ní nakonec i zdá. Padnu za vlast a skrze sen mi zní, že mrtví milovat nemohou. 

Sobota 26. 08. 2023

Jestliže jsem byl včera šedovlasý elegán s jiskrou v oku a vtipný společník, ráno startuju pomalu, jako rezavá chrchlající vejtřaska. Hlavou se mi honí včerejší den. Halekám na pozdrav všem, se kterými jsem se potkal a otravuji u baru, protože chci pivo. Už to není jako zamlada, piju pomaleji, to si zase nemyslete, ale potřebuji si udržovat hladinku. Záměrně jsem nechtěl žádné ubytování, ani stan. Nezapomínejte, cestuji v čase, takhle jsme to dělávali s kamarády v devadesátkách. Prostě se odpoledne řeklo, jedem? A jelo se (sranda je, že dnes to úplně přesně dělá můj syn). Tak jsem zase tady, osvěžen a připraven pokračovat. Znáte to, umění stárnout je v tom, obklopovat se jen kamarády, kteří za to stojí. Je super, že u nás v Čechách máme stále festivaly, kde to žije. Vyvezou TOI TOI a já si na chvilku přeji, abych zemřel. Hergot, co jsem to všechno včera pil? Omlouvám se, není čas psát, už vstávají ti, kteří nejsou tak hloupí jako já a jezdí ve skupinách, mají stany a nebo složili hlavu v nějakém pensionu. Jaká byla noc, ptá se mě někdo? Usměju se a nic neříkám. Já si užívám všechno. Už jenom ten pocit, že jsem se utrhl a mohl si zahalekat na kapely, co miluju, že jsem mohl tančit při měsíčku. První dvě piva mi tolik nejedou, ale pak se to spraví a už jsem zase ve svém živlu. Metal! 

CORTEGE - polští tmáři byli první kapelou, na kterou jsem se zašel v sobotu podívat. Jejich desky jsou častým hostem v mém přehrávači a bylo konečně na čase se přesvědčit, jak to pánům hraje naživo. Líbilo se mi to moc! Starý, temný death metal v americkém stylu s typickým polským feelingem. Věděl jsem, že se mi tahle smečka bude líbit, ale přesto jsem byl nadšený. Pánové odvedli poctivou hrobnickou práci. Exhumace starého smrtícího kovu se povedla na výbornou!

 



Polish Darkies were the first band I went to see on Saturday. Their albums are a frequent guest in my player and it was finally time to see how they play live. I liked it a lot! Old, dark death metal in American style with typical Polish feeling. I knew I was going to like this bunch, but I was excited nonetheless. The gentlemen did an honest grave digging job. The exhumation of the old death metal was excellent!

CONSECRATION - nesehnali bubeníka a tak se nemohli dostavit. Omluvili se a nahradili je THE BLACK MARY - death metal z Prahy. Bohužel, zrovna jsem se někde zakecal, tak jsem je propásl. 

MERCYLESS - nepřijeli, omluvili se a jako náhrada zahráli maďarští NEEDLESS - ti do nás nasypali thrash death i black metal. Kapelu vůbec neznám, ani jsem se nemohl dopředu nijak připravit, ale to co jsem slyšel, tak nebylo vůbec špatné. Pánové zkrátka odvedli velmi dobrou, zabijáckou práci! 

BURIAL REMAINS - už vám někdo někdy trhal nehty z prstů? Už vám někdo odstříhal víčka z očí? Pokud ne, tak si na tuhle smečku někam zajděte. Viděl jsem je poprvé v životě. Přitom spolu máme rozhovor a sleduji jejich tvorbu od úplných začátků. Kapela, poskládaná z holandské death metalové šlechty na nás zaútočila jako bestie z hlubin. Sežrali nás zaživa, smetli jako tsunami. Opět jsem byl mimo, jako to mám pokaždé, když se mi nějaká hudba hodně líbí. Málem mi popraskaly všechny kosti v těle. Tlak, energie, chlad, temnota! A také spousta melodií, které se mi zadřely hluboko pod kůži. Absolutní nasazení, totální smršť!








Has anyone ever ripped your fingernails off? Has anyone ever cut the lids off your eyes? If not, go see this pack somewhere. First time I've ever seen them in my life. We've had interview, and I've been following their work since the beginning. A band made up of Dutch death metal royalty attacked us like a beast from the deep. We were eaten alive, swept away like a tsunami. I was out of it again, as I always am when I like a piece of music a lot. I nearly cracked every bone in my body. The pressure, the energy, the cold, the darkness! And also a lot of melodies that got deep under my skin. Absolute commitment, a total whirlwind!

SYMBTOMY - mají nově stejného vokalistu jako SECTESY (Martin Halma). Tím se rozdíly trošku stírají. To ale vůbec nevadí. Mám rád starý poctivý death metal a SYMBTOMY jsou jeho ukázkovým příkladem. Skvěle zahrané, s vlastním výrazem, se spoustou dobrých nápadů i odkazů na klasiky žánru. Jednou jsem někde napsal, že mám rád, když hrají srdcaři pro srdcaře a na tuhle partu maniaků to sedí perfektně. Koncert měl v sobě takovou tu těžko popsatelnou sílu! Zkrátka a dobře, dal jsem si další pivo a otevřeli jsme si k tomu několik starých rakví! Morbidní poezie ve své základní podobě!






OBSCENITY - proč mi to děláte? Tolik skvělých kapel po sobě, že člověk nemá skoro ani čas pokecat s kamarády! OBSCENITY jsou další akvizicí z devadesátých let minulého století, které pokaždé rád vidím. Navíc, tahle smečka nemá ve své diskografii ani jedno špatné album. Svoji pozici nám dokázali i u Kolína. To byla stará poctivá tortura, veřejná poprava, u které jsem cítil velkou radost ze živého hraní. Pánové to do nás nasypali pod tlakem. Málem jsem z té energie upadl. Jedná se o další srdcovku, o kapelu, kterou opravdu obdivuji. Připadal jsem si, jako bych potkal na ulici smečku vzteklých prašivých psů. Roztrhali mě na kusy svojí hudbou, nenechali mě ani chvilku v klidu. Bylo to devastující, morbidní, temné a bolestivé! Pro mě osobně jedno z nejlepších vystoupení celého festivalu. 







Why are you doing this to me? So many great bands in a row that you hardly have time to chat with your friends! OBSCENITY are another acquisition from the 90's that I love to see every time. Plus, this bunch doesn't have a bad album in their discography. They proved their position to us at Cologne. That was an old honest torture, a public execution, at which I felt great joy of playing live. The gentlemen poured it into us under pressure. I nearly fell over from the energy. This is another heartbreaker, a band I really admire. I felt like I'd met a pack of rabid mangy dogs on the street. They tore me apart with their music, never letting me rest for a moment. It was devastating, morbid, dark and painful! For me personally, one of the best performances of the whole festival.

SCHIZOPHRENIA - moje mise se blíží ke konci a už jsem fakt utahanej. Na tuhle partu jsem se moc těšil, ale pak vidím jen asi dva songy.

Lidé, kamarádi, setkávání: od pátka jsem byl v jednom kole. Asi jsem ani nestihl všechny obejít a pozdravit. Spousta nových tváří, občas jsem se rděl, to když jste naše stránky chválili. Klobouk dolů, v době, kdy má většina lidí problém pochopit novinové titulky, vy čtete. Vždycky jsem potom takový pokorný a chce se mi psát. Děkuji, moc si toho vážím!

Organizace, kapely: snad jenom v pátek večer jsem byl trošku zaskočený z front na pivo. Ono taky, hnedle ze začátku přišlo spousta lidí. Nevím kolik přesně, ale myslím, že mohou být pořadatelé spokojeni. Výběr kapel je pro mě vždy jedním z hlavních důvodů, proč sem jezdím. Letos byla sestava opravdu epesní. Navíc, jak pronesl jeden můj kamarád. Co se týká lidí, ty vole, tady na zmrda nenarazíš. To bych mu klidně podepsal. Možná to ale bude trošku i tím, že sem jezdí hlavně opravdoví fanoušci. Žádný pózy, ale jen pravý, poctivý metal!


Pivo, jídlo: pil jsem Radegast i Plzeň. Obojí v pohodě a cajku. Co se týká jídla, tak jsem na něj zase zapomněl. Ano, od pátka odpoledne, do sobotní půlnoci, jsem nejedl skoro nic. Jak to vydržím, se mě neptejte, sám to nevím. Kamarádi si ale pochvalovali. Vždycky si říkám, že jednou, až budu mít rozum a nebudu pít, tak se sem přijedu jenom přejíst. 

Zvuk: pro mě osobně žádný problém. Když se hrálo brutálně, bolelo to, když švédsky, tak chrastilo, když thrashově, tak řezalo. Za mě opravdu spokojenost. Navíc to nebylo přeřvaný, za což patří panu zvukaři a jeho partě velký dík. 

Počasí, živly, supercely, chcance, tlak a přetlak: pršelo, ale já tyhle věci moc nevnímám. Když je vedro, jdu do stínu, když na mě kape, tak se schovám. 

To furt vymýšlíte různý kraviny jako soutěže pro debily, reality show, ale teleport, to ne, co chátro? Jako značně opilý Doctor Who se musím dostat do Kolína. Zachrání mě opět můj anděl strážnej, Michal Kafe. Hodí nás zpátky do Prahy. Nojo, co s načatou nocí? Zajdeme do jídelny a navzdory všem výživovým poradcům jíme kolem jedné hodiny v noci svíčkovou. Přenocujeme v Hells Bells, kde do sebe lámeme piváky a kecáme o životě. Mým druhem v boji je Honza a já mu tímto ze srdce děkuji za společnost. Být sám, tak se asi už dávno válím někde na ulici s bezdomákama.

Cesty vlakem z koncertů by vydaly na knihu, tak to zkrátím. Několikrát jsem usnul, jednou se málem pozvracel (na záchodě byla černá krev) a pak vystoupil po dlouhé noci rozlámaný v Plzni. Když jsem přestupoval z tramvaje na tramvaj, koupil jsem nějaké pečivo k snídani. Pořád se usmívám. Myšlenky musím velmi rychle přehodit na realitu a fungovat, ale někde vzadu v mozku mi stále tepe Symbolic. Tenhle ročník byl pro mě asi nejnáročnější fyzicky, ale to přebolí. Tělo je jen schránka, i když důležitá. V nemocnici čekáme na doktora a asi vypadám blbě, protože chce vzít do ordinace mě. 

Prosím vás pěkně, zachovejte mi Symbolic, zakonzervujte jej přesně v podobě, v jaké je. Jsem ve věku, kdy toho máme všichni hrozně moc. Občas potřebujeme vypnout, revitalizovat mysl, odbourat se. Letos jsem si uvědomil, že bez tohohle fesťáku bych už asi v dnešní době nepřežil. Je pro mě oázou, lázněmi, snem, na který se těším každý rok. Vyšetření manželce dopadlo dobře a na nebi byly černý mraky. Na chvilku, jako nějaké znamení, vykouklo slunce. Naděje existuje. Díváme se dopředu a já se moc těším na další ročník. Díky za vše! Váš Doctor Who, alias Mr. Prostenal!

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)



about BANDS on DEADLY STORM ZINE:

SORCERY

Recenze/review - SORCERY - Necessary Excess of Violence (2019)

Recenze/review - SORCERY - Garden Of Bones (2016)




BURIAL REMAINS

Recenze/review - BURIAL REMAINS - Spawn of Chaos (2020)




-----------------------------------------------------------------------------------------------

about SYMBOLIC FEST OPEN AIR on DEADLY STORM ZINE:








---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine