DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemunderground. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemunderground. Zobrazit všechny příspěvky

středa 21. února 2024

Recenze/review - SINISTRUM - Infernal Dawn (2024)


SINISTRUM - Infernal Dawn
CD 2024, vlastní vydání

for english please scroll down

Otevírám staré rezavé dveře. Už jsem musel pryč, daleko od zlého světa plného zášti a lží. Mám to takhle celý život. Hudba mě inspiruje, uklidňuje. Používám ji místo drahých léků. Vejdu dovnitř a procházím se mezi hroby. V mlze se začínají objevovat přízraky. Známe se již dlouho. Mnohokrát mi doporučily kapely, které jsem pak poslouchal celý život. I tentokrát mi ukáží cestu. V rohu, u hřbitovní zdi, je pradávný náhrobek. Je na něm nápis SINISTRUM. A já tak nějak povědomě vím, že se mi tahle deska bude líbit.

Může za to vlastně jako vždy vynikající obal od mistra Juanjo Castellana, že jsem si kapely všimnul. Ihned jsem ji začal poslouchat a postupně zjistil, že je to smečka složená ze samých zkušených muzikantů ze skupin jako ABOMINANT, AEONS OF ECLIPSE, FORNICUS, BIHARGAM. Přidávám pomalu hlasitost a z reproduktorů se na mě valí lavina z kostí, zkažené krve a prvotřídního thrash death metalu staré školy. 


SINISTRUM na to jdou ostře a nekompromisně. Je to nářez, přesně jak má být. Ale nezapomíná se ani na temné melodie. Skladby v sobě mají velkou porci energie a nakumulovaného vzteku. Kosti praskají tlakem a víka od rakví nadskakují v morbidních rytmech. "Infernal Dawn" je prvním, debutovým albem kapely, které se povedlo po všech stránkách. Velmi se mi líbí čitelný, masivní a absolutně devastující zvuk, pod kterým je podepsán zpěvák Scott Briggs. Skvělá práce! Určitě to znáte. Člověk se ráno probudí a ví, že je něco špatně. Potřebuji ze sebe dostat špatné myšlenky. Beru do rukou kladivo a za zvuků téhle nahrávky jdu zbourat první zeď, kterou potkám. Máte rádi MALEVOLENT CREATION, CANCER, DISMEMBER, ENTOMBED, HYPOCRISY? Potom neváhejte ani chvilku. Hraje se zde nejen pro všechny staré prašivé psy, ale i pro opravdové fanoušky pohřbů do země i reálné smrti v metalu. Možná jednou shořím v pekle, možná mě jednou spálí na popel, ale než se tak stane, tak budu podobná alba poslouchat stále dokola. Exhumuji další a další hroby, abych pochopil, co se stane, až zemřeme. Jenže nikdy nic nezjistím. Raději poslouchám podobné nahrávky jako je "Infernal Dawn". Kývám se spokojeně do rytmu, tančím s těmi nejkrásnějšími zombie. Trávíme spolu celou noc a nelze jinak, než vám novou desku doporučit. To vám podepíšu vlastní krví já, i všichni démoni. Riffy ostré jako břitva, vokál bestie, bicí, které vám vystřelí mozek z hlavy. Vynikající záležitost! Ostrý, devastující death thrash metal, který vám zláme všechny kosti v těle! Peklo otevřelo svoji bránu!


Asphyx says:

I open the old rusty door. I had to get away, away from a wicked world full of malice and lies. I've been like this all my life. Music inspires me, calms me. I use it instead of expensive drugs. I go inside and walk among the graves. Ghosts begin to appear in the mist. We've known each other a long time. I've been recommended bands many times that I've listened to all my life. This time they'll show me the way. In the corner, by the cemetery wall, is an ancient tombstone. It says SINISTRUM. And somehow I know I'm going to like this record.

In fact, it's due to the excellent cover artwork by master Juanjo Castellano, as always, that I noticed the band. I immediately started listening to it and gradually discovered that it is a pack of all experienced musicians from bands like ABOMINANT, AEONS OF ECLIPSE, FORNICUS, BIHARGAM. Slowly I turn up the volume and an avalanche of bones, bad blood and old school thrash death metal comes pouring out of the speakers.


SINISTRUM are going at it sharply and uncompromisingly. It's a blast, just like it should be. But the dark melodies are not forgotten either. The songs have a big portion of energy and accumulated anger. Bones crack with pressure and coffin lids pop in morbid rhythms. "Infernal Dawn" is the band's first, debut album, and it succeeds on all counts. I really like the legible, massive and absolutely devastating sound that singer Scott Briggs is credited with. Great job! I'm sure you know it. You wake up in the morning and you know something is wrong. I need to get the bad thoughts out of my head. I pick up a hammer and I go to the sound of this record and I knock down the first wall I come across. Do you like MALEVOLENT CREATION, CANCER, DISMEMBER, ENTOMBED, HYPOCRISY? Then don't hesitate a moment. It's not only for all the old mangy dogs, but also for real fans of burial in the ground and real death in metal. Maybe one day I'll burn in hell, maybe one day I'll be burnt to ashes, but until that happens I'll be listening to albums like this over and over again. I exhume more and more graves to understand what happens when we die. But I'll never find out. I prefer to listen to records like "Infernal Dawn". I sway contentedly to the beat, dancing with the most beautiful zombies. We're spending the whole night together, and I can't help but recommend the new record to you. I'll sign it with my own blood, and so will all the demons. Razor-sharp riffs, beast vocals, drums that will blow your brains out. Excellent stuff! Sharp, devastating death thrash metal that will break every bone in your body! Hell has opened its gates!


Tracklist:
01. Infernal Dawn 
02. Abomination Rising 
03. Godforsaken And Bleeding 
04. Legacy In Barbarity 
05. Death Omen 
06. Morbid Reality 
07. Deus Mortis 
08. Malicious Imprisonment 
09. Hordes Of Hell 
10. Traverse The Swarm

Sinistrum is:
Scott Briggs - Vocal
Garrett Netto - Guitar
Timmie Ball - Guitar
Mike May - Bass
Craig Netto - Drums

Art by
Juanjo Castellano (The Black Dahlia Murder, Majesties, Ataraxy)

Recorded, Mixed, Mastered by
Scott Briggs


úterý 20. února 2024

Recenze/review - DYSSEBEIA - Garden of Stillborn Idols (2023)


DYSSEBEIA - Garden of Stillborn Idols
CD 2023, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Představte si starý dům, temný a opuštěný, do kterého když vstoupíte, tak budete mít divný pocit. Začně vás mrazit v zádech a stíny se promění v přízraky. Podají vám ruku a pozvou vás dolů, do sklepa. Půjdete s nimi, jako omámení. Budete podvědomě vědět, že děláte správnou věc. Zastavíte se před rezavými dveřmi a v hlavě vám bude létat spousta otázek. Vezmete za kliku, ozve se děsivé skřípání a potom vás zahalí tma. Našlapujete opatrně a pod nohama křupají staré kosti. Slunce na konci tunelu. Jiný svět, dimenze, místo, na kterém se hraje jenom dobrá a zajímavá hudba.

Takové myšlenky mě napadaly, když jsem slyšel poprvé novou debutovou desku švýcarských maniaků DYSSEBEIA. Ti hrají death metal ušpiněný blackem, se spoustou progresivních pasáží. Hudbu téhle smečky nelze jen tak jednoznačně zařadit a je to dobře. Tady se hraje pro všechny fanoušky s dobrou fantazií a otevřenou myslí. 


Nevím, jestli se vám to někdy také stává, ale já mívám často zvláštní sny. Hraje mi v nich muzika, kterou mám rád. Pokaždé, když potkám nějakou novou kapelu, kterou si postupně oblíbím, dostane se mi i do spánku. Bývá to pro mě důkazem, že se deska povedla. Musím cítit ze skladeb sílu, energii, musím si podupávat do rytmu a kývat spojeně hlavou. A to se mi u "Garden of Stillborn Idols" stalo vlastně pokaždé, když jsem si album pustil ve svém přehrávači. Nahrávka je velmi dobře zvukově ošetřená a motiv na obalu je bezesporu zajímavý. Povedla se ale hlavně hudba, jednotlivé motivy, nápady, deska je jako nějaký monolit, který na vás spadne a rozmáčkne vás. Jasně, člověk musí mít mysl otevřenou a alespoň nějakou dávku fantazie, ale potom, když se vše usadí, dostane se vám určitě pod kůži. Mám to takhle rád. Jen si tak sednout, poslouchat, nechat na sebe muziku působit a když se mi líbí, tak o ní sepsat pár slov. DYSSEBEIA jsou přesně tím druhem skupiny, která osloví všechny, kteří rádi přemýšlejí, objevují nové věci. Když totiž budete poslouchat pozorně a v klidu, tak i po delší době budete objevovat nová a nová zákoutí. Švýcaři jsou navíc muzikanti, kteří hrají i v dalších skvělých smečkách (STORTREGN, HYPOCRAS), takže lze novinku klidně označit vysokou známkou kvality. Za sebe vám to mohu podepsat vlastní krví. Až se zastavíte před rezavými dveřmi a v hlavě vám bude létat spousta otázek. Vezmete za kliku, ozve se děsivé skřípání a potom vás zahalí tma. Budete našlapovat opatrně a pod nohama vám budou křupat staré kosti. Slunce na konci tunelu. Jiná dimenze, místo, na kterém se hraje jenom dobrá a zajímavá hudba. Progresivní death metal protkaný zajímavými a mocnými melodiemi! Symfonie z jiného světa!

Pro fanoušky: Eternal Storm, Be'lakor, Majesties, Stortregn, At The Gates, Dark Tranquillity, Eucharist, In Mourning


Asphyx says:

Imagine an old house, dark and deserted, that when you enter, you get a strange feeling. You'll get chills and the shadows will turn into ghosts. They'll shake your hand and invite you down to the basement. You'll go with them, as if in a daze. You'll subconsciously know you're doing the right thing. You'll stop in front of the rusty door, and you'll have a lot of questions in your head. You take the handle, there's an eerie creak, and then darkness envelops you. You tread carefully, and old bones crunch underfoot. The sun at the end of the tunnel. Another world, another dimension, a place where only good and interesting music is played.

These were the thoughts that came to mind when I first heard the new debut album from Swiss maniacs DYSSEBEIA. They play death metal stained with black, with a lot of progressive passages. The music of this pack can't be classified in any clear way and that's a good thing. This is a band for all fans with a good imagination and an open mind.


I don't know if this happens to you too, but I often have strange dreams. I have them with music I like. Every time I meet a new band that I gradually grow to like, I get to sleep too. It's usually proof to me that the record has done well. I have to feel the power and energy from the songs, I have to be tapping to the beat and nodding my head in unison. And that's pretty much what happened with "Garden of Stillborn Idols" every time I put the album in my player. The recording is very well sonically treated and the motif on the cover is undoubtedly interesting. But it's mostly the music, the individual motifs, the ideas, the record is like some kind of monolith that falls on you and crushes you. Sure, you have to keep an open mind and at least some amount of imagination, but then when everything settles down, it gets under your skin for sure. I like it that way. Just sit back, listen, let the music affect me, and if I like it, write a few words about it. DYSSEBEIA are exactly the kind of band that appeals to everyone who likes to think, to discover new things. Because if you listen attentively and calmly, even after a long time you will discover new and new corners. Moreover, the Swiss are musicians who also play in other great packs (STORTREGN, HYPOCRAS), so the novelty can be safely marked with a high mark of quality. For myself, I can sign it with my own blood. When you stop in front of the rusty door, there will be a lot of questions flying around in your head. You take the handle, there's an eerie creak and then darkness envelops you. You'll tread carefully, and old bones will crunch under your feet. The sun at the end of the tunnel. Another dimension, a place where only good and interesting music is played. Progressive death metal with interesting and powerful melodies! A symphony from another world!

For fans of: Eternal Storm, Be'lakor, Majesties, Stortregn, At The Gates, Dark Tranquillity, Eucharist, In Mourning



Track listing -
1. Mors Tua, Vita Mea 06:02
2. Retribution 04:25
3. Moon Bearer 04:08
4. Sacrificed On The Threshold 05:51
5. Hatch 06:04
6. Black Swarm 06:16
7. Funeral Ink 04:54
8. Apophenia 05:42

Line up -
Vocals - Alexandre Sotirov
Guitars - Merlin Bogado
Bass - Duran Bathija
Drums - Sam Jakubec

Artwork, layout and booklet - Bryan Teach

pondělí 19. února 2024

Recenze/review - DIABYS - Portals of Annihilation (2023)


DIABYS - Portals of Annihilation
CD 2023, vlastní vydání

for english please scroll down

Někdy si připadám jako svůj vlastní stín. Dívám se na sebe, jak ráno vstávám, jak jdu do práce, jak odpočívám, jak vykonávám nekonečnou řadu úkonů. Jaký je ale smysl toho všeho? Kam směřuji? Asi jako každý se věkem měním, získávám zkušenosti. V hudbě to platí o to víc. Dříve bych kapely jako DIABYS jen tak přešel bez povšimnutí. Jenže mě na ně upozornil jeden kamarád z druhé strany zeměkoule. Prý je to pro něj album minulého roku. Netušil jsem, neznal jsem. Přesvědčila mě až jména v bookletu a první poslech.

Zpěvák Max Phelps je sám o sobě zárukou kvality. Potvrdil to v DEFEATED SANITY, CYNIC a samozřejmě DEATH DTA. Ten se spojil s neméně zkušenými muzikanty a poměrně nenápadně nahráli desku, která rozhodně stojí za pozornost. Vše potom složil Michael Dorosz. Jedná se o propracovaný, velmi pestrý a dobře složený death metal se spoustou technických a progresivních prvků. A to vše s rodokmenem DEATH. 


Při poslechu debutového alba "Portals of Annihilation" najednou nejsem svým vlastním stínem, ale mám syrový pocit, že opravdu žiju. Hudba je to velmi naléhavá, neklidná, s takovým tím tajemným odérem, jestli mi rozumíte. O mastering se postaral Johannes Grossman a nutno rovnou dodat, že odvedl perfektní práci. Zvuk je čitelný a živelný zároveň. Masivní a surový. Mám to takhle rád. Jsem stará škola a líbí se mi, že tahle smečka sice staví na tradičních, klasických základech, ale ty postupně rozvíjí, doplňuje a zároveň si zachovává svůj vlastní ksicht. Na poslech jsem se vždy musel pozorně soustředit. Nikdy jsem nemohl desku poslouchat jen jako kulisu. Vždy mě nakonec pohltila a nenechala ani chvilku v klidu. Představoval jsem si nějakou pradávnou příšeru, bestii, která spala dlouhé roky v jeskyni. Za zvuků této nahrávky se probudila a přišla nás roztrhat na kusy. Možná není ani z tohoto světa. Skladby v sobě mají velký drive a sílu, takovou tu nahrubo nasekanou energii, která se dle mého nedá naučit. Musíte ji mít v sobě, musíte věřit tomu, co hrajete. A tohle všechno DIABYS umí na sto procent. Sypu si popel na hlavu, že jsem se ke skupině dostal až teď, album totiž vyšlo již v dubnu minulého roku. Myslím si, že to ale nakonec vůbec nevadí. Důležité je, že mě baví "Portals of Annihilation" poslouchat, že se k němu rád vracím. Tohle je záležitost pro všechny hudební gurmány. Doporučuji podávat v noci, chladu a nejlépe několik metrů pod zemí. Nezbývá mi nic jiného, než vám desku doporučit. Tohle album vám rozdrásá obličej do krve, zničí vás a vy za to budete moc rádi. Progresivní, technický death metal, který ctí pradávné kořeny a stane se vaším vlastním stínem!


Asphyx says:

Sometimes I feel like my own shadow. I look at myself as I get up in the morning, as I go to work, as I rest, as I perform an endless series of tasks. But what's the point of it all? Where am I going? I guess like everyone, I'm changing with age, gaining experience. In music, this is even more true. In the past, bands like DIABYS would just pass by unnoticed. But a friend of mine from the other side of the world pointed them out to me. He said it was the album of the year for him. I had no idea, I didn't know. I was only convinced by the names in the booklet and the first listen.

Singer Max Phelps is a guarantee of quality in his own right. He confirmed it in DEFEATED SANITY, CYNIC and of course DEATH DTA. He teamed up with equally experienced musicians and rather unobtrusively they recorded that is definitely worth your attention. Everything was then composed by Michael Dorosz. It is a sophisticated, very varied and well composed death metal with a lot of technical and progressive elements. And all this with the DEATH pedigree.


Listening to the debut album "Portals of Annihilation" I'm suddenly not my own shadow, but I have the raw feeling that I'm really alive. The music is very urgent, restless, with that mysterious air, if you know what I mean. The mastering was done by Johannes Grossman and I have to say that he did a perfect job. The sound is clear and lively at the same time. Massive and raw. I like it that way. I'm old school and I like the fact that this pack builds on traditional, classic foundations, but gradually develops them, adds to them and at the same time keeps its own face. I've always had to listen intently to listen. I could never listen to a record just as a backdrop. It always absorbed me in the end and didn't let me rest for a moment. I imagined some ancient monster, a beast that slept for years in a cave. It woke up to the sound of this recording and came to tear us apart. He may not even be of this world. The songs have a great drive and power in them, a kind of rough-hewn energy that I don't think can be taught. You have to have it in you, you have to believe in what you're playing. And that's what DIABYS can do 100%. I'm kicking myself that I've only just joined the band, because the album was released last April. But I think it doesn't matter in the end. The important thing is that I enjoy listening to "Portals of Annihilation" and I like coming back to it. This is a matter for all music gourmets. I recommend serving it at night, cold and preferably several feet underground. I have no choice but to recommend the album to you. This album will rip your face to shreds, it will destroy you and you will be so glad you did. Progressive, technical death metal that honors its ancient roots and becomes your own shadow!



Tracklist:
01. Deadly Sight 
02. Perennial War 
03. Infernal Instruments Of War 
04. Spiritual Laceration 
05. Portals Of Annihilation 
06. Scavengers 
07. Down The Boundless Hole 
08. Bodies As Stones 
09. A Lead Weighted Grudge 
10. Shapeshifter

band:
Michael Dorosz - Musical Concept and Guitars
Max Phelps - Vocals and Lyrics
Dominic Forest Lapointe - Bass
Robin Stone - Drums
Johannes Grossman - Mastering
Mathieu Marcotte - Artwork
Simon Girard - Artwork Layout


Recenze/review - ETERNAL STORM - A Giant Bound to Fall (2024)


ETERNAL STORM - A Giant Bound to Fall
CD 2024, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Celý život hledáš odpovědi na zásadní otázky. Následuješ slepé cesty, obdivuješ falešné proroky. Čteš krásné knihy, navštěvuješ galerie plné obrazů, které tě zasáhnou. Nakonec stejně zjistíš, že jediná spravedlnost a jistota, které existují, je smrt. Když na to přijdeš, jsi najednou pokorný a smířený se sebou i s celým světem. Posloucháš už jenom hudbu, která se ti líbí. Je to jako návštěva jiné dimenze, když se to stane. Když potkáš nahrávky, která se ti dostanou do žil, do podvědomí. 

V melodickém death metalu jsem již dlouhé roky hodně vybíravý. Většinou mi přijde obyčejný a nezajímavý. Jenže potom jsem potkal novou desku španělských ETERNAL STORM a najednou jsem si připadal, jako by mě kapela přikovala na zeď. Ostré riffy, temné melodické motivy, spousta zajímavých progresivních pasáží. Vznešenost, majestátnost, cit pro pochmurné nálady. Takové je jejich nové album "A Giant Bound to Fall".


Stylově se tahle smečka pohybuje mezi mantinely, které nastavily kapely jako INSOMNIUM, IN MOURNING, AT THE GATES, DARK TRANQUILLITY. A dělá to velmi elegantně, zkušeně. Líbí se mi jejich přístup, nadšení, energie, které jsou cítit ze všech skladeb. Jakoby kolem poletovalo listí ze stromů, jako bych se díval na tající řeku. Ano, nejvíce se mi osvědčil poslech v lesích, mezi stoletými stromy. Nachodil jsem s touto nahrávkou spoustu kilometrů zimní krajinou a pokaždé, když jsem se vrátil domů, tak jsem si sedl a otevřel nějakou dobrou knihu. Nějak se mi hudba Španělů vždy spojila s příběhem. Ne, nové album nebylo jen obyčejnou kulisou, ale spíše mi natolik proniklo do krve, že se stalo mojí součástí. Vznášel jsem se, padal do hlubiny, shořel jsem, abych nakonec pokaždé povstal z popela. Povedlo se vlastně všechno. Novinka má úderný a čitelný zvuk, mlhavý obal a hlavně spoustu neotřelých nápadů. Když mě nějaká deska hodně baví, tak ji raději poslouchám, než abych o ní psal.  Pokud dojde ke vzájemnému přenosu mezi mnou a kapelou, pokud naplno pochopím jejich umělecké vyjádření, bývám jako ztracený a nechce se mi dělat nic jiného, než jen poslouchat a užívat si. Jsem jako tulák po hvězdách, tanečník, našlapující na ostré střepy. Napadá mě spousta přirovnání, ale žádné z nich nedokáže přesně vyjádřit a definovat veškeré nálady, které obsahuje. Lepší je opravdu si poslechnout ukázky, postupně si udělat názor a potom uvidíte. Za sebe mohu napsat jediné. Už dlouho jsem neslyšel v tomto stylu tak dobrý počin. Nechte si chutnat. Naléhavý, majestátní melodický death metal! Budete se vznášet na vlnách věčnosti!


Asphyx says:

All your life you've been searching for answers to fundamental questions. You follow blind paths, admire false prophets. You read beautiful books, visit galleries full of paintings that strike you. In the end, you still find that the only justice and certainty that exist is death. When you figure that out, you're suddenly humble and at peace with yourself and the world. You only listen to music you like. It's like visiting another dimension when it happens. When you meet records that get into your veins, into your subconscious. 

I've been very picky about melodic death metal for many years. Mostly I find it ordinary and uninteresting. But then I came across the new record from Spain's ETERNAL STORM and suddenly I felt like the band had me pinned to the wall. Sharp riffs, dark melodic motifs, lots of interesting progressive passages. Grandeur, majesty, a sense of gloomy moods. That's what their new album "A Giant Bound to Fall" is.


Stylistically, this pack is between the boundaries set by bands like INSOMNIUM, IN MOURNING, AT THE GATES, DARK TRANQUILLITY. And they do it in a very elegant, experienced way. I like their attitude, their enthusiasm, the energy that can be felt in all the songs. It's like leaves from the trees are flying around, like I'm looking at a melting river. Yes, listening in the woods, among the hundred year old trees, was the most rewarding for me. I walked many miles through the winter landscape with this recording and every time I came home I would sit down and open a good book. Somehow the music of the Spanish always connected with the story. No, the new album wasn't just an ordinary backdrop, but rather it got into my blood enough to become a part of me. I floated, I fell into the depths, I burned, only to rise from the ashes each time. In fact, it all worked. The novelty has a punchy and clear sound, a foggy cover and, above all, a lot of novel ideas. If I like a record a lot, I prefer to listen to it rather than write about it. If there is a mutual transmission between me and the band, if I fully understand their artistic expression, I tend to be lost and not want to do anything but listen and enjoy. I'm like a star wanderer, a dancer, stepping on sharp shards. Many similes come to mind, but none of them can accurately express and define all the moods they contain. Better to really listen to the excerpts, gradually form an opinion, and then see. For myself, I can only write one thing. I have not heard such a good piece in this style for a long time. Let yourself enjoy. Urgent, majestic melodic death metal! You will float on the waves of eternity!



Track Listing -
1. An Abyss of Unreason
2. A Dim Illusion
3. There was a Wall
4. Last Refuge
5. Eclipse
6. Lone Tree Domain
7. The Sleepers
8. The Void
9. A Giant Bound to Fall

Line up -
Daniel R. Flys | Vocals (lead), guitars, keyboards, bass
Jaime Torres | Guitars, vocals, keyboards, bass, fretless bass
Daniel Maganto | Bass, guitars (additional), vocals (additional)

sobota 17. února 2024

Interview - APPARITION - A rotten, moldy, ancient death metal experience!

Interview with death metal band from Spain - APPARITION.

Answered Eduardo (bass, vocals) and Iván (guitars), thank you!


Ave APPARITION! Greetings to the Spanish underground. I hope everything is fine with you. It should be because this year you have released a first long-play full-length album in your band's career. I have to admit it has literally blown my mind. It is dark, energic and as if it cuts by the sharp edge of the knife. I can hear from the record you did a really good job and you added a big portion of the talent, too. How do you perceive the new album in comparison to the previous demo? Where did you want to move and in what are these two records different?

Eduardo: The demo includes the first three songs we ever wrote for Apparition. Two of them were also re-recorded for the album. I don’t think there’s a big change stylewise, we try to have some variety within the songs,but the songs of the demo and the rest of the songs of the album were basically written during the same timespan. The main difference is the production, as the demo was mostly self-recorded while the album has a 100% professional recording.

Iván: Hello, first of all thanks for your interest in the band, we’re glad to read you liked the album.

Like Edu said, the main difference between the demo and the full-length is the sound, since when we recorded the demo these eight songs were already written and six of them had already been properly rehearsed at our rehearsal place (at least on a basic structure level, new arrangements and details were added later).

The idea of recording that first demo was to create a presentation for the band and show the people what we were working on, that’s why we always had in mind to re-record a couple of songs with a better production since the demo was self-recorded (except for the drums) and, well, even if we didn’t have much experience on that field, the result wasn’t bad at all.


„Fear the Apparition Apparition“ includes all attributes of good death. For me personally, it represents the record, which I really like to listen to. How did you produce it? How look the writing process of new material in the case of APPARITION?

Eduardo: The writing process is quite simple, Iván writes all the riffs and structures at home and creates some drum patterns. Then we rehearse them together, do some minor changes if necessary, and once the final song structure is clear I think about the vocal lines and write the lyrics.

I found out that Javi Feléz is the recording engineer. I have to confirm that the sound literally kills. It keeps making me turn up the volume on the hi-fi tower. You have given you a sound that is harsh, raw and at the same time dark and animalistic. How did you find working with him and why him? What studio did you record in and how did everything go?

Eduardo: Yes, Javi was the main responsible for the sound and production of the album. We initially recorded the drums here in Zaragoza at Producciones Sin/Con Pasiones, with Juan Miguel Sánchez behind the desk. Those raw recordings were sent to Javi to be cleaned and edited and then we used them to record all guitars, bass and vocals at our rehearsal place. Guitars and bass were reamped by Javi Félez at Moontower Studios in Terrassa and all the mixing and mastering was done there as well.

Iván: All three members of Apparition had already worked with Javi Félez with different bands or projects so he was our first option since the beginning to record an album. I totally agree with you, he achieved a crushing sound. Javi is a very good engineer and it’s very easy to work with him.


An integral part and a kind of extra bonus for fans today is the CD. You have released it on F.D.A. Records and it comes with a mysterious cover. It was written by Markus Vesper How did you choose the theme and how does it relate to the music on the release?

Eduardo: We knew Markus Vesper for his great work with Denial of God and Manilla Road among many others and he visually represented that old horror vibe we were looking for. We gave him some rough indications and he did a great job. It’s not related to one particular song but since different Apparition songs are inspired by ghost stories and haunted houses, it could be related to songs such as “A Haunting Reflection” or “Apparition”.

I have been wandering the underground for over thirty years and I still go to Spain for music with certainty. I think we have a similar nature and taste when it comes to metal. I like your bands a lot and I monitor your scene carefully. Maybe I envy you a little, because we only have a few death metal bands that are worth it. How do you explain that death metal are doing so well in your country? How do you perceive your scene, fans, labels?

Eduardo: There are many cool death metal bands, for sure! Oniricous (new album kills), Necrophiliac, Purulent Remains, Sanctuarium, Leprophiliac, Orthodoxy, Intolerance, Devotion… I don’t think the scene is that big, but there’s been some younger people joining in for the last 5 years or so, which is a good thing. There are some great labels too (Memento Mori, Black Seed, Down With The Most High, and many more) but they are mostly run by the usual suspects who have been involved in the underground for decades, I don’t see younger people getting that involved on that, I guess it’s seen like an unrewarding task compared to being in a band. Same could be said for gig promoting, but I do see some new people here and there trying to arrange shows in their cities and that’s a cool thing. It’s not easy to have gigs in Spain since distances are really big compared to other countries and we are kind of isolated from the rest of Europe, but there are some individuals, associations and fanclubs taking the risk so hats off to them.


You play death metal influenced by, among other things, the old school. Today, the band can't avoid comparisons, but I would like to know how the idea to start APPARITION was born, who was and is your metal idol? Where do you want to move your band? Are you attracted to large foreign festivals, for example, are you willing to go on tour with a more famous band?

Eduardo: Apparition was born as a bunch of old friends aiming to play the music they love. I don’t think we will ever tour with a famous band, or even tour at all due to job obligations, but spare shows here and there and of course foreign festivals are always welcome (we have just been announced at Tones of Decay in Prague next September!). We are currently working on that to promote the new album.

Iván: If you take a look at the credits of the Fear The Apparition booklet you can read a big part of our influences that in one way or another served as a starting point and motivation to create and play our sound and style. It’s not that much about individual idols, but more about worshiping particular releases of the most ancient, savage and diabolical death and thrash metal.

When I started my blog six years ago, I had a vision that I would try to support bands that are not so much popular, or they are lost in underground. To let the world knows about them. I think I'm doing quite well, at least according to the responses. How do you approach the promotion of your music? Do you rely upon the label or do you send the CDs for various reviews by yourself? For example, I buy albums that I really enjoy. What about you? Are you also fans who often support your colleagues? Do you go to concerts?

Eduardo: Promotion is mostly run by the labels and their PR agencies, but we also do our part and try to spread the word by contacting the underground media and spreading thousands of printed flyers the old brutal way. We are avid listeners of new and old bands and have lots of music in all physical formats. We also go to plenty of concerts locally, nationally and abroad. It’s the only way!


On the one hand, today the new band has a lot of opportunities to make themselves more known, but on the other hand, there are a huge number of groups and the fans are getting lost in this big metal sea. A lot of people just download mp3s from the internet and instead of to visit the concert they prefer to spit poisonous saliva on Facebook. How do modern technologies affect you as APPARITION? What do you think about downloading music, google metalists, streaming music, etc.?

Eduardo: There’s definitely a saturation of bands nowadays. We don’t really overthink about that and try to do our thing. Modern technologies are fine if you use them properly, social media is a good way to get the people to know about any upcoming shows, releases or any band news really fast. We are on Spotify, YouTube or Bandcamp if people want to listen to our music that way, it’s alright, I’m more of a traditional listener of physical albums but such are the times.

Iván: For Apparition our priority is and shall forever be physical format over digital, but it’s 2024 and things have changed. We are aware of that so we also have to adapt to new technologies. I recently had to buy a new car and now I’ve to use Spotify while driving since the new car has no CD player hahaha! At home I always listen to vinyl (for the most part), CDs and tapes.

I like to ask the musicians what death metal means to them. How would they define it, whether it is more the philosophy and lifestyle thing for them or "just" relaxation? What does it mean for you? How do you perceive and experience it?

Eduardo: We try to avoid the spirit's collapse as bands used to do. We never relax!


Finally, a classic but important question. What is APPARITION planning in the upcoming months? Where can we see you at the stage?

Eduardo: We are playing on March 9th in Murcia (w/ Cancer, Orthodoxy, Sanctuarium, Evilact) and April 13th in Madrid at the Extreme Metal Record Fair (w/ Oniricous, Necrophiliac, Omission). We should also be playing on at least a couple of foreign festivals this summer / autumn, including Tones of Decay in Prague as answered in a previous question, and another one to be confirmed. More dates should be announced soon!

Iván: Besides trying to promote the new album and playing it live as much as we can, we will also combine it with rehearsing new songs.

Thank you so much for the interview. I wish a lot of success to the new album and let the number of your fans expand as much as possible. I will look forward to seeing you somewhere live again. I wish you a lot of success both musically and personally. I'm going to push „Fear the Apparition Apparition“ into my head again!

Eduardo: Play it loud! Thanks a lot for the interview Jakub, see you at Tones of Decay this year!

Iván: By the time you read this, the European edition of our album will be available on both vinyl and CD. Don’t stop fearing the Apparition! Arghhhhhh! Cheers!




---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - APPARITION - Hnilobný, plesnivý, starodávný death metalový zážitek!

Rozhovor s death metalovou skupinou ze Španělska - APPARITION.

Odpovídali Eduardo (basa, zpěv) a Iván (kytara), děkujeme!

APPARITION - Fear the Apparition (2024):

Ave APPARITION! Zdravím do španělského undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě letos první dlouhohrající skvělé album své kariéry. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Jak vnímáš novou desku v souvislosti s předchozí demo nahrávkou? Kam jak jste se chtěli posunout a v čem jsou podle tebe nahrávky odlišné?

Eduardo: Demo obsahuje první tři písně, které jsme pro Apparition napsali. Dvě z nich jsme také nahráli znovu pro album. Nemyslím si, že by došlo k nějaké velké stylové změně, snažíme se, aby písně byly různorodé, ale písně na demu a zbytek písní na albu vznikaly v podstatě ve stejném časovém období. Hlavní rozdíl je v produkci, protože demo bylo z větší části nahrané svépomocí, zatímco album má stoprocentně profesionální nahrávku.

Iván: Ahoj, v první řadě děkujeme za tvůj zájem o kapelu, jsme rádi, že se ti album líbilo.

Jak říkal Edu, hlavní rozdíl mezi demem a plnohodnotným albem je ve zvuku, protože když jsme nahrávali demo, bylo těch osm písniček už napsaných a šest z nich jsme už měli řádně nazkoušených u nás ve zkušebně (alespoň na úrovni základní struktury, nové aranže a detaily jsme přidali později).

Smyslem nahrávání toho prvního dema bylo vytvořit prezentaci kapely a ukázat lidem, na čem pracujeme, proto jsme měli vždycky na mysli, že pár písniček nahrajeme znovu s lepší produkcí, protože demo bylo nahrané svépomocí (až na bicí), no a i když jsme na tomto poli neměli moc zkušeností, výsledek nebyl vůbec špatný.


„Fear the Apparition Apparition“ v sobě obsahuje všechny atributy dobrého death. Pro mě osobně se jedná o desku, ke které se hrozně rád vracím. Jakým způsobem vznikala? Jak skládají nový materiál APPARITION?

Eduardo: Proces skládání je poměrně jednoduchý, Iván si doma píše všechny riffy a struktury a vytváří některé bicí vzory. Pak je společně nazkoušíme, v případě potřeby uděláme nějaké drobné změny, a jakmile je jasná konečná struktura písně, přemýšlím o vokálních linkách a píšu texty.

Dohledal jsem si, že pod nahráváním jsou podepsáni Javi Feléz. Musím potvrdit, že zvuk doslova zabíjí. Pořád mě to nutí na hi-fi věži přidávat volume. Máte zvuk, který je krutý, surový a zároveň temný a živočišný. Jak se vám s ním spolupracovalo a proč právě on? V jakém studiu jste nahrávali a jak vše probíhalo?

Eduardo: Ano, Javi byl zodpovědný za zvuk a produkci alba. Bicí jsme původně nahrávali tady v Zaragoze ve studiu Producciones Sin/Con Pasiones, kde za pultem stál Juan Miguel Sánchez. Tyto surové nahrávky jsme poslali Javimu, aby je vyčistil a upravil, a pak jsme je použili k nahrání všech kytar, basy a vokálů v naší zkušebně. Kytary a baskytaru přebasoval Javi Félez v Moontower Studios v Terrasse a tamtéž proběhla i veškerá mixáž a mastering.

Iván: Všichni tři členové Apparition už s Javim Félezem spolupracovali v různých kapelách nebo projektech, takže byl pro nás od začátku první možností, jak album nahrát. Naprosto s tebou souhlasím, dosáhl drtivého zvuku. Javi je velmi dobrý inženýr a pracuje se s ním velmi snadno.


Nedílnou součástí a jakýmsi bonusem navíc je pro fanoušky dnes CD. Vy jste jej vydali u F.D.A. Records a je opatřeno tajemným obalem. Autorem je Markus Vesper Jak jste motiv vybírali a jak souvisí s hudbou na novince?

Eduardo: Markuse Vespera jsme znali mimo jiné díky jeho skvělé práci na filmech Denial of God a Manilla Road a vizuálně představoval tu starou hororovou atmosféru, kterou jsme hledali. Dali jsme mu pár hrubých pokynů a on odvedl skvělou práci. Nesouvisí to s jednou konkrétní písní, ale vzhledem k tomu, že různé skladby Apparition jsou inspirovány duchařskými příběhy a strašidelnými domy, mohlo by to souviset s písněmi, jako je "A Haunting Reflection" nebo "Apparition".

Toulám se podsvětím již přes třicet let a do Španělska si chodím pro muziku vlastně na jistotu. Myslím, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád a pečlivě sleduji vaši scénu. Možná vám i trošku závidím, my máme u nás jen pár death metalových smeček, které stojí za to. Čím si to vysvětluješ, že zrovna u vás se death metalu tolik daří? Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely?

Eduardo: Určitě existuje spousta skvělých deathmetalových kapel! Oniricous (nové album zabíjí), Necrophiliac, Purulent Remains, Sanctuarium, Leprophiliac, Orthodoxy, Intolerance, Devotion... Nemyslím si, že je scéna tak velká, ale v posledních asi pěti letech se k ní přidávají mladší lidé, což je dobře. Taky existuje několik skvělých labelů (Memento Mori, Black Seed, Down With The Most High a mnoho dalších), ale většinou je vedou starý páky, kteří se v undergroundu angažují už desítky let, nevidím, že by se na tom mladší lidé tolik podíleli, asi to vnímají jako nevděčný úkol ve srovnání s působením v kapele. To samé by se dalo říct o promování koncertů, ale tu a tam vidím nějaké nové lidi, kteří se snaží organizovat koncerty ve svých městech, a to je super věc. Pořádat koncerty ve Španělsku není snadné, protože vzdálenosti jsou ve srovnání s jinými zeměmi opravdu velké a my jsme tak trochu izolovaní od zbytku Evropy, ale jsou tu někteří jednotlivci, sdružení a fankluby, kteří to riskují, takže klobouk dolů.


Hrajete death metal ovlivněný starou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit APPARITION, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?

Eduardo: Apparition vznikla jako parta starých přátel, kteří chtějí hrát hudbu, kterou mají rádi. Nemyslím si, že někdy pojedeme na turné se slavnou kapelou, nebo dokonce vůbec na turné kvůli pracovním povinnostem, ale náhradní koncerty tu a tam a samozřejmě zahraniční festivaly jsou vždy vítány (právě jsme byli ohlášeni na Tones of Decay v Praze příští září!). V současné době pracujeme na tom, abychom propagovali nové album.

Iván: Když se podíváte do titulků bookletu Fear The Apparition, můžete si přečíst velkou část našich vlivů, které nám tak či onak posloužily jako východisko a motivace k vytvoření a hraní našeho zvuku a stylu. Nejde ani tak o jednotlivé idoly, jako spíš o uctívání konkrétních vydání toho nejstaršího, nejdivočejšího a nejďábelštějšího death a thrash metalu.

Když jsem před šesti lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?

Eduardo: O propagaci se starají hlavně labely a jejich PR agentury, ale my se také snažíme šířit informace tím, že kontaktujeme undergroundová média a šíříme tisíce tištěných letáků starým brutálním způsobem. Jsme vášniví posluchači nových i starých kapel a máme spoustu hudby ve všech fyzických formátech. Také navštěvujeme spoustu koncertů na místní, národní i zahraniční úrovni. Jinak to nejde!


Na jednu stranu má dnes začínající kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako APPARITION ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google metalistech, streamování muziky apod.?

Eduardo: V dnešní době je určitě nasycení kapelami. My se tím ale příliš nezabýváme a snažíme se dělat to, co umíme. Moderní technologie jsou fajn, pokud je správně využíváte, sociální sítě jsou dobrý způsob, jak se lidé dozvědí o všech nadcházejících koncertech, vydáních nebo jakýchkoli novinkách o kapele opravdu rychle. Jsme na Spotify, YouTube nebo Bandcampu, pokud lidé chtějí naši hudbu poslouchat tímto způsobem, je to v pořádku, já jsem spíš tradiční posluchač fyzických alb, ale taková je doba.

Iván: Pro Apparition je a navždy bude prioritou fyzický formát před digitálním, ale je rok 2024 a věci se změnily. Jsme si toho vědomi, takže se musíme přizpůsobit i novým technologiím. Nedávno jsem si musel koupit nové auto a teď musím za jízdy používat Spotify, protože nové auto nemá CD přehrávač hahaha! Doma vždycky poslouchám vinyly (z větší části), CD a kazety.

S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?

Eduardo: Snažíme se vyhnout duchovnímu kolapsu, jak to dělávaly staré kapely. Nikdy nepolevujeme!


Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají APPARITION v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě?

Eduardo: Hrajeme 9. března v Murcii (s Cancer, Orthodoxy, Sanctuarium, Evilact) a 13. dubna v Madridu na Extreme Metal Record Fair (s Oniricous, Necrophiliac, Omission). V létě/podzim bychom také měli hrát minimálně na několika zahraničních festivalech, včetně Tones of Decay v Praze, jak jsme odpovídali v předchozí otázce, a dalšího, který bude potvrzen. Další termíny by měly být oznámeny brzy!

Iván: Kromě toho, že se snažíme propagovat nové album a hrát ho co nejvíc naživo, budeme to kombinovat i se zkoušením nových písní.

Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „Fear the Apparition Apparition“ zase narvat do hlavy!

Eduardo: Hrajte nahlas! Díky moc za rozhovor, Jakube, uvidíme se letos na Tones of Decay!

Iván: V době, kdy budete číst tento článek, bude evropská edice našeho alba k dispozici jak na vinylu, tak na CD. Nepřestávejte se bát Apparition! Arghhhhhhh! Na zdraví!


pátek 16. února 2024

Recenze/review - PETRIFICATION - Sever Sacred Light (2024)


PETRIFICATION - Sever Sacred Light
CD 2024, Svart Records

for english please scroll down

Když se dívám na hromadu kostí přede mnou, není mi příliš dobře. Čeká mě dlouhá noc. Beru do rukou kladivo a dávám se do práce. Kolem se vznáší hnilobný pach smrti. Potřebuji nějakou hudbu, která by se dostala do mých žil a dodala mi potřebnou dávku temné energie. Chvíli hledám ve svém přehrávači a nakonec zvolím nové album amerických PETRIFICATION. Jedná se o hnisavý smrtící kov, který mě nakopne tak, že drtím lebky s nebývalou silou. 

Letošní novinka je druhou dlouhohrající deskou kapely. Ještě má na svém kontě jedno EP. Nutno rovnou napsat, že veškerý materiál je nebývale povedený. Pokud váš hudební vkus vychází ze starých hrobů, neměl by chybět ve vaší sbírce. Kývám se spokojeně do rytmu a užívám si morbidní atmosféru. Dnešní noc bude opravdu dlouhá. 


Kapela se volně ve své hrobnické práci inspirovala kapelami jako AUTOPSY, INCANTATION, BOLT THROWER, DEMIGOD. Samozřejmě, vše je nadále rozvíjeno a opatřeno velkou spoustou vlastních nápadů. Nenudil jsem se ani chvilku, naopak. Veškeré skladby mají drive, sílu, nakumulovanou energii. Tohle je nahrubo nasekaná tma, velká porce zla, které vám doopravdy pronikne do žil. Pokud jste jako já staří psi nebo rádi a často navštěvujete opuštěné katakomby, potom jste zde správně. Prašivý zvuk, děsivý obal, tohle všechno krásně doplňuje morbidní nápady, kterých je na desce velké množství. Z márnice se začaly ozývat podivné zvuky. Strávil jsem s nemrtvými již spoustu nocí a tak moc dobře vím, co potřebují. Pořádný kus syrového masa a poctivou porci smrtícího kovu. Nové album mě doslova přikovalo na zeď, pohřbilo mě několikrát zaživa. Drtím dál staré kosti a atmosféra postupně graduje. Smrt je zase jednou velmi blízko a zombie se usmívají. Musím neustále přidávat hlasitost, až na samou hranu snesitelnosti. Bolí mě celé tělo a odpadává mi maso od kostí. Stávám se pomalu nemrtvým a hniju zaživa. PETRIFICATION jsou jako smečka hladových psů, kteří hlídají vstup do podzemí. Novou desku mohu doporučit všem démonům. Nelze jinak, než hodnotit velmi kladně. Kapele se povedlo exhumovat staré, dávno opuštěné hroby. Otevřené rakve jen potvrzují, že je všechno v absolutním pořádku. Zvuk, obal, produkce, ale hlavně smradlavé nápady, kterých je opravdu velké množství. Doporučuje deset z deseti zombie. Když se dívám na hromadu kostí přede mnou, není mi příliš dobře. Čeká mě dlouhá noc. Beru do rukou kladivo a dávám se do práce. Prašivý, mokvající, hnisavý death metal ze starých katakomb, který vás pohřbí zaživa! Smrt je velmi blízko!


Asphyx says:

Looking at the pile of bones in front of me, I don't feel too good. It's going to be a long night. I pick up the hammer and get to work. The putrid smell of death hovers around me. I need some music to get into my veins and give me a much needed dose of dark energy. I search in my player for a while and finally choose the new album by American PETRIFICATION. It is a festering death metal that kicks me so hard I crush skulls with unprecedented force. 

This year's release is the band's second full-length album. They have one more EP to their credit. It must be written straight away that all the material is unprecedentedly hilarious. If your musical taste comes from the old graves, it should not be missing in your collection. I sway contentedly to the beat and enjoy the morbid atmosphere. Tonight's gonna be a long night.


The band was loosely inspired by bands such as AUTOPSY, INCANTATION, BOLT THROWER, DEMIGOD in their grave work. Of course, everything is still developed and provided with a lot of their own ideas. I was not bored for a moment, on the contrary. All the songs have drive, power, accumulated energy. This is coarsely chopped darkness, a big portion of evil that really gets into your veins. If like me you are an old dog or like and frequent abandoned catacombs, then you have come to the right place. The dusty sound, the creepy cover art, all of this beautifully complements the morbid ideas that abound on the record. Strange noises started coming from the morgue. I've spent many nights with the undead, so I know exactly what they need. A good chunk of raw meat and a fair portion of deadly metal. The new album has literally pinned me to the wall, buried me alive several times. I keep on crushing old bones and the atmosphere gradually builds up. Death is once again very close and the zombies are smiling. I have to keep turning up the volume to the very edge of bearable. My whole body aches and the flesh is falling off my bones. I'm slowly becoming undead and rotting alive. PETRIFICATION are like a pack of hungry dogs guarding the entrance to the underground. I can recommend the new album to all demons. I can't help but give it a very positive review. The band has managed to exhume old, long abandoned graves. The open coffins only confirm that everything is in absolute order. The sound, the cover, the production, but most of all the stinking ideas, of which there are a lot. Recommended by ten out of ten zombies. Looking at the pile of bones in front of me doesn't make me feel too good. I'm in for a long night. I pick up the hammer and get to work. Dusty, swampy, festering death metal from the old catacombs that will bury you alive! Death is very near!


Recenze/review - PETRIFICATION - Hollow of the Void (2018):


Tracklist:
01. Twisted Visions Of Creation 
02. Oneiric Obscurum 
03. Temporal Entrapment 
04. Cadaverous Delirium 
05. Sepulchral Lesions 
06. Seething Cosmological Dread 
07. Transmissions Of The Unseen 
08. The Hourglass Dissolves



čtvrtek 15. února 2024

Recenze/review - SICKENING - The Death King (2024)


SICKENING - The Death King
CD 2024, Amputated Vein Records

for english please scroll down

Každý si představuje bestii jako nějakou krvelačnou příšeru. S velkými zuby a ostrými drápy. Jenže ono tomu bývá většinou úplně jinak. Může jí být milý soused, který vždy prohodí pár vtipných slov. Může to být váš šéf, pod kterým je radost pracovat. Nebo také neklidný chlápek, kterého potkáváte každý den v tramvaji. Působí velmi nejistě a je plachý. Zdání mnohdy klame, protože temnota je hlavně v našich myslích, ukrytá hluboko. Jste potom v šoku, když objevíte chladný sklep s kobkami. V něm budoucí oběti. Tolik bolesti a strachu dokáže jiným způsobit opravdu jenom člověk. Bestie.

Brutální death metal, v jeho tradiční a klasické podobě, jak jej hrají italští maniaci SICKENING, je právě o všech těch hnusných a ošklivých věcech, které dokážeme způsobit jeden druhému. V tomto případě je hudba opět ohlodána až na kost. Kapela se vrátila po dlouhých devíti letech, aby nám znovu přinesla další svědectví o krutosti. 


Připadám si jako v nějakém děsivém hororu, když poslouchám novou desku "The Death King". Užívám si masivní a surový zvuk, obdivuji motiv na obalu. Bylo splněno vše, aby byl fanoušek spokojen. Dostanete samozřejmě brutální death metal té nejvyšší kvality. Kapela sice tento styl nikam neposouvá, ale to ani není účelem. Sází se zde spíše na krvavou a temnou atmosféru. Volná inspirace a stylová sounáležitost třeba s takovými SUFFOCATION, CANNIBAL CORPSE, DEFEATED SANITY, DEVOURMENT, nijak nevadí. Naopak, jsem spokojený. Jak jenom může starý patolog být. Krev stříká všude kolem, lebky pukají pod ostrými nástroji, maso je odtrháváno od kostí. Italové zvládají své morbidní řemeslo velmi dobře a přidávají ještě něco navíc. Líbí se mi, že kapela nijak zbytečně neexhibuje, jak tomu bývá dnes dost často. Spíše se soustředí na dobré riffy, na poctivé motivy, které se vám dostanou postupně do krve. Přiznám se bez mučení, mám pro podobné nahrávky velkou slabost. Aplikuji je často a rád se k nim vracím. Umírám a znovu se vracím, abych vydal tajná svědectví o zlých myšlenkách. Doslova cítím pach zkažené krve, chlad kobek, řetězy, kterými jsem připoután ke zdi. SICKENING nahráli album, které by nemělo chybět ve sbírce žádného opravdového fanouška brutality v metalu. Vše sedí perfektně na svých místech a mě nezbývá nic jiného, než vám "The Death King" doporučit. Tohle je výlet do morbidní galerie smrti! Každý si představuje bestii jako nějakou krvelačnou příšeru. S velkými zuby a ostrými drápy. Jenže ono tomu bývá většinou úplně jinak. Dávejte pozor, kdo stojí ve stínu! Tradiční, klasický brutální death metal, který vám vyrve všechny vnitřnosti z těla! Chlad a temnota starých piteven!


Asphyx says:

Everyone imagines the beast as some kind of bloodthirsty monster. With big teeth and sharp claws. But it's usually quite different. It can be a nice neighbour who always says a few funny words. It could be your boss, who's a pleasure to work under. Or the restless guy you meet every day on the tram. He seems very insecure and shy. Appearances are often deceiving, because darkness is mostly in our minds, hidden deep down. You are then shocked to discover a cold cellar with dungeons. In it, future victims. Only a human being can cause so much pain and fear to others. The beast.

Brutal death metal, in its traditional and classic form, as played by Italian maniacs SICKENING, is just about all the nasty and ugly things we can do to each other. In this case, the music is once again gnawed to the bone. The band has returned after nine long years to once again bring us another testament to cruelty.


I feel like I'm in a scary horror movie when I listen to the new album "The Death King". I enjoy the massive and raw sound, I admire the motif on the cover. Everything has been done to make the fan happy. Of course you get brutal death metal of the highest quality. The band doesn't push this style anywhere, but that's not the point either. Rather, it relies on a bloody and dark atmosphere. The free inspiration and stylistic belonging to such bands as SUFFOCATION, CANNIBAL CORPSE, DEFEATED SANITY, DEVOURMENT, doesn't matter. On the contrary, I am satisfied. As only an old pathologist can be. Blood spurting everywhere, skulls cracking under sharp instruments, flesh being torn from bones. The Italians have mastered their morbid craft very well, and they've added a little something extra. I like the fact that the band doesn't over-exhibit, as is often the case nowadays. Rather, they concentrate on good riffs, on honest themes that gradually get into your blood. I admit without torture, I have a great weakness for such recordings. I apply them often and I like to come back to them. I die and come back again to give secret testimonies of evil thoughts. I can literally smell the stench of tainted blood, the chill of the dungeons, the chains that bind me to the wall. SICKENING have recorded an album that should not be missing from the collection of any true fan of brutality in metal. Everything fits perfectly in place and I have no choice but to recommend "The Death King" to you. This is a trip to the morbid gallery of death! Everyone imagines the beast as some kind of bloodthirsty monster. With big teeth and sharp claws. But that's not usually the case. Watch out who's standing in the shadows! Traditional, classic brutal death metal that will rip your guts out! The coldness and darkness of the old morgues!


Recenze/review - SICKENING – The Beyond (2015):


Tracklist:
01. The Seventh Day 
02. Drowning Bath 
03. Dangling Legs 
04. Like A Slaughtered Pig 
05. The Ropeless Jump Bridge 
06. Where The Eye Can't See 
07. New Martyr 
08. Headboards On The Wall 
09. The Death King



TWITTER