DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

neděle 9. ledna 2022

Recenze/review - SIK SALVATION - The Death Manifest (2021)


SIK SALVATION - The Death Manifest
CD 2021, vlastní vydání

for english please scroll down

Nikdo mi nevěřil, nikdo mě nechápal. Sám jsem měl někdy problém s tím odlišit sny od reality. Ale mrtví se mnou opravdu rozmlouvají. Vyprávějí mi své příběhy. O životě, o smrti, o utrpení, o temnotě. Nevěříte? Tak si zkuste strávit několik nocí v márnici při poslechu prvotiny slovenských death metalistů SIK SALVATION. Garantuji vám, že se začnete dívat na svět trošku jiným pohledem. Má to ale, jako dnes vše, několik podmínek. Musíte věřit ve smrtící kov z devadesátých let a nesmíte se nikdy ohlížet za sebe. Protože jak známo, ve stínu čeká to největší zlo. Lidská hloupost a nenávist.

Na úvod rovnou napíšu, že se mi nové album "The Death Manifest" hodně líbí po řemeslné stránce. Zvuk, obal, celkové provedení, vše je jedním slovem perfektní. Alespoň pro mě, starého metalového psa. O tom ale nechci psát, to by mělo být samozřejmostí a ctností každé smečky. Osobně jsem si desku oblíbil hlavně kvůli tomu, protože jsem při jejím poslechu doopravdy slyšel ozvěny za záhrobí. Budiž to pro všechny poznávacím znamením, že se zde sešli dva muzikanti (Martin Pazdera - GLOOM a Lukáš Trón - MERGED IN ABYSS, IRIA, SORDID MALIC), kterým starý prašivý death metal koluje v krvi, stejně jako mě.


SIK SALVATION čerpali inspiraci z dávno opuštěných katakomb, ve kterých kdysi řádily kapely jako ENTOMBED, NIHILIST, CARNAGE, ENTRAILS, DISMEMBER. Dělají to ale s elegancí, s vlastním výrazem a ksichtem. Mám rád, když na mě dokáží muzikanti přenést nějaké emoce, rozjitřit moji mysl, rozsekat mě, když cítím z jejich hudby vášeň, drive, temnotu i chlad a hlavně poctivý kus srdce. Slovenští maniaci tohle všechno předkládají s nadšením a odhodláním. Je slyšet, že se nejedná jen o dnes tolik častou kopii věcí minulých, ale že se nad skládáním i přemýšlelo. Jako bych právě otevřel čerstvý hrob. Obličej mi ovanul neskutečný smrad a plesnivina. Ne, tahle nahrávka není jen o vzpomínkách, ale má v sobě něco navíc, co mě nutí k opakovaným poslechům a návratům. Stará, poctivá práce s velkou přidanou hodnotou navíc, u které praskají zmrzlé kosti. Dívám se do tváře pravé smrti. Potkávám duše zemřelých a jdu dál svojí cestou. Do nohou mě řežou ostré úlomky skla, kolem se povalují vybělené lebky. Mám rád, když ve mě muzika dokáže vyvolat obrazy, představy, přenést mě do podsvětí, chytit mě za vlasy a vytřít se mnou podlahu. SIK SALVATION začínají a já se už teď hrozně těším na pokračování. Zakopejte mě zaživa, proklejte mě, ale já budu "The Death Manifest" poslouchat stále dál. Také slyšíte tichý šepot nemrtvých? Mrazivý, prašivý death metal ze severu, který doporučují všichni prokletí! Amen!


Asphyx says:

Nobody believed me, nobody understood me. I myself sometimes had trouble distinguishing dreams from reality. But the dead do talk to me. They tell me their stories. About life, about death, about suffering, about darkness. You don't believe me? Then try spending a few nights in the morgue listening to the debut album of Slovak death metallers SIK SALVATION. I guarantee you'll start looking at the world with a slightly different perspective. But, like everything today, it has a few conditions. You have to believe in the death metal of the nineties and you must never look back. Because, as we know, in the shadows lies the greatest evil. Human stupidity and hatred.

I'll start by saying that I really like the new album "The Death Manifest" from a craft point of view. The sound, the cover, the overall performance, everything is in one word perfect. At least for me, an old metal dog. But I don't want to write about that, it should be a matter of course and virtue of every pack. Personally, I liked the album mainly because I really heard echoes from beyond the grave while listening to it. Let it be a sign for everyone that here are two musicians (Martin Pazdera - GLOOM and Lukáš Trón - MERGED IN ABYSS, IRIA, SORDID MALIC) who have the old dusty death metal in their blood, just like me.


SIK SALVATION drew inspiration from the long-abandoned catacombs, where bands like ENTOMBED, NIHILIST, CARNAGE, ENTRAILS, DISMEMBER once raged. But they do it with elegance, with their own expression and face. I love it when musicians can bring some emotions to me, stir my mind, tear me apart when I feel passion, drive, darkness and coldness from their music and most of all an honest piece of heart. Slovak maniacs present all this with passion and determination. You can hear that this is not just a copy of things past that are so common nowadays, but that thought went into the composition. It's like I've just opened a fresh grave. My face was enveloped in an incredible stench and mould. No, this recording is not just about memories, but it has something extra that makes me want to listen to it again and again. Old, honest work with a lot of extra value-added that cracks frozen bones. I'm looking into the face of true death. I meet the souls of the dead and go on my way. Sharp shards of glass cut my legs, bleached skulls lying around. I love it when music can conjure up images, fantasies, transport me to the underworld, grab me by the hair and wipe the floor with me. SIK SALVATION is about to start and I'm already looking forward to the sequel. Bury me alive, curse me, but I'll keep listening to "The Death Manifesto". Do you also hear the quiet whispers of the undead? Chilling, dusty death metal from the north, recommended by all the damned! Amen!



tracklist:
1. Introt
2. Gravewomb
3. Deathsoul
4. In This Chapel of Blood
5. Forever Ceased To Be...
6. Impending Funeral
7. Cremator
8. The Death Manifest



band:
Martin Pazdera - vokály
Lukáš Trón - sprievodné vokály, gitary, basa, bicie

Guests:
Juraj Handzus (PERVERSITY) - vocals and lyrics (track 2)
Lubomir Loksa (MORDUM, CONTEMPT) - guitar solo (track 3)
Martin Lukac (ex-NOMENMORTIS) - lyrics (track 4)
Marek Kascak (STABBED) - vocals (track 7)

Recorded, mixed and mastered at White Death Studio.
Bass engineering and additional mixing by Nihil (IRIA, KHADAVER).
All music by SIK SALVATION, except track 8 outro originally written by ENTOMBED.
Logo, artwork and layout by Emptybia Design.

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh tří stý třicátý třetí - Setkání knihomolů.


Příběh tří stý třicátý třetí - Setkání knihomolů.

Ze školy jsem chodil přes pole a vždycky si neskutečně zašpinil marteny. Musel jsem je vyleštit na chodbě na koleji. Sedím na židli a kartáčem dělám uklidňující pohyby. Myslím na studentky, které jsem dnes potkal. Moc jich na strojárně nezůstalo. Síto bylo mocné, paradox a pravidlo bylo, že zbyly jen ty ošklivé. Proč jako? Že by jako byla nějaká přímá úměra mezi krásou a technickými obory? Pár přednášek jsme měli na fakultě ekonomiky ve městě. Měl jsem co dělat, abych neslintal. Nojo, s tím nic neuděláte, v tomhle věku chce tělo svý. Leštím a připadám si hrozně sám. Vezmu knihu a jdu dolů do baru. Nikde nikdo, tak je klid. Trvá to ale jen chvilku, přijde první partička rozjařených studentíků a já se nemůžu na Franka Herberta a jeho Dunu soustředit. Je to těžká kniha, musím se pořád vracet. Kde najdu klid? 

Sbalím se, rozhodnut, že si sednu někde venku na lavičce. Jenže je děsná zima. Na pokoj se mi nechce, nějak tam na mě padá děsná tíseň. Nevím, jestli znáte pocit být sám, ale já to zkrátka neuměl. Pořád mi to nešlo. Jdu se projít a připadám si jak americkej student. Knihu pod paží, brýle a dlouhý vlasy. Vypadám děsně inteligentně. To bych mohl nějakou křepelku přefiknout, napadne mě, když dorazím do hospody Na kurtech. I přesto, že je zima, tak za oknem odpalují dělové rány dvě dívky v sukýnkách. To je snad ještě lepší sport než plážový volejbal, řeknu si, ale hned mě to přejde, protože pro obě přijedou dva mladíci v ukrutně drahých autech. Hraje tam ještě jedna. Tu si dobře zapamatujte. Byla to dcera pana profesora, se kterou měl mít pan Smrťák brzy co do činění. 

Já vím, občas píšu na přeskáčku, některé příběhy nesedí v časové linii, ale o to přeci vůbec nejde. Vždycky si na něco vzpomenu, zapíšu si poznámku a pak musí nastat čas. Chuť psát. Musím být odpočinutý. To jsem tenkrát rozhodně nebyl. Šel jsem nahoru, tam byl takový malý klub, řeknu jim jenom, že jsem velký milovník tenisu. Stačí to. Mají tam gauče a je to koneckonců pravda. Ticho, jen rádio s nějakým rockem pobublává v pozadí. Servírka je milá, nechá mě sednout do rohu na gauč a číst si. Dokonce nemusím ani moc pít. Našel jsem ráj? Ráj knihomola. Najednou jsou všechny starosti pryč. Jsem na písečné Duně a mám písek v očích. Prach v ústech pálí a bojím se velkého červa. Ani si nevšimnu, že tu nejsem najednou sám. Nejdřív si myslím, že je to holka, ale jakmile zvedne oči od knihy, uvidím široký usměvavý obličej.

Jdu na záchod a zahlédnu název jeho knížky. Bože můj, kdo může dneska ještě číst Dostojevského? To bude asi úplně stejně divnej pavouk jako já. Vyčůrám se a po každé další kapitole zvednu oči. Kdybychom si nešli dát oba dva na bar rum, tak se nikdy v životě asi neseznámíme. Koukám Duna, dobrý výběr. No, pan Dostojevskij je také můj oblíbený. Budeš si číst dál. Už mě bolí oči. Přisedne a já zažiju deja vu. Mluví jako můj kamarád z mládí Kytka, dokonce má nějaké podobné pohyby. Jsem trošku v šoku, ale rozumíme si neskutečně. Navíc má triko Pink Floyd. Témat je spousta a když mi nakonec prozradí, že chodí taky na strojárnu a že ho to nebaví, že chtěl jen vypadnout od nich ze vsi z východních Čech, cítím se najednou jako doma. Hele, taky ti přijdou ty Plzeňáci pořád takový naštvaný? Byl navíc sám, jako já. Vlastně ani nevím, nedokážu vysvětlit, jak vznikají přátelství.

Možná jsou to společná témata, pak navazující zážitky, které spojí lidi dohromady. Najednou jsem si nepřipadal tak děsně sám a Michal taky ne. Byl to hrozně dobrej kluk. Sranda, nadhled, nežral se tak jako ostatní. A ty knihy, bože díky ti za ty dary. Navzájem jsme si doporučovali četbu, pak o přečteném diskutovali. Naše neskutečné disputace, které někdy trvaly několik dní mi daly do života víc než všechny školy, na které jsem kdy chodil. Filozofie, sci-fi, historie, příroda, nic před námi nebylo svaté. Půjčovali jsme si knihy o náboženstvích, o lidských osudech a rochnili se v nich až po lokty. Bylo to děsně osvěžující oproti škole, kde se jen počítalo a počítalo. Zase jsem chytl slinu a začal psát básně do šuplíku. Rozjitřené, rozjívení, jako celé mládí, ale upřímné a od srdce. Oba jsme neměli holku a hrozně jsme chtěli nějakou mít.

Michal byl oproti mě v tomhle hrozně nezkušenej. Styděl se. Bál se jenom za dívkou třeba jen ohlédnout. Bál se odmítnutí. Působil nejistě. Což hodní chlapci mívají. Jenže děvčata chtějí většinou debily, říkával a já se s ním hádal, protože jsem moc dobře věděl, že ne všechny jsou takové. Musíš si vybírat, hodných holek je spousta, ale jdou na to stejně jako ty. Jen se musíte potkat. On byl Míša tak trošku hippie, četl i beatníky a asi jako každý se do nich stylizoval. Měl ale obrovský dar a trpělivost bavit se se mnou. Velký srdce, kluk, který se postupně stal mým velkým kamarádem. Zavřeli jsme knížky a začali chlastat jako dva důstojníci ruské armády. Rum, fernet. Citovali jsme z knížek, které jsme měli rádi, předháněli se, kdo víc zná, kdo umí. Nevyhrál nikdy nikdo. O to ani nešlo. Měli jsme radost jeden z druhého. Knihomolové jsou snáři a žijí na oblacích. A my z nich sestoupili, abychom se ožrali jak prasata.

Jeho rodina navíc bydlela kousek od Kerska a když řekl tohle a zmínil pana Hrabala, padli jsme si totálně na plech do náručí. Ty vole, ty debile, konečně v Plzni někdo, s kým se dá bavit. Oba nás nudily trapný kecy spolužáků, oba jsme se považovali za moc chytré. Byla v tom samozřejmě trošku póza, ale omluvou budiž, že jsme byli mladí a neklidní. A možná právě ten neklid nás spojil dohromady. Hledali jsme v knihách odpovědi na otázky života i smrti, na vztahy, na samou naši podstatu. Lidem, kteří nečtou, jsme připadali jako blázni, ale na to jsem byl z metalu zvyklej. Servírka se nakonec ukázala jako děsně fajn ženská. Chodili jsme do hospody Na Kurtech jako do knihovny. Někdy jsme si nechávali za barem i knížky. Bylo to neskutečně osvěžující. Taky jsem měl s kým jezdit vlakem aspoň do Prahy.

Probudím se a bolí mě děsně hlava. Nejdřív nevím, která bije. Budíku dám pěstí, až přelétne celý pokoj. Musím do školy. Jdu přes pole a prší. Přijdu na přednášku zmoklej a smradlavej. Sednu si úplně dozadu. Nějaká slečna na mě kouká, jako bych někoho zabil. Rozložím si sešit a během chvilky usnu. O přestávce si jdu zakouřit a potkám Michala. To byla jízda co? No, hele, knihomolové ale umí zapařit, co? Strčí mi do ruky paperback Kvílení od Allena Ginsberga. Hele, díky, ale já básně nemusím. Já vím, včera si mi to říkal ožralej snad padesátkrát. A pak si citoval Seiferta. Tak díky. Usedl jsem zase dozadu nahoru, aby na mě nikdo neviděl. Jen slečna studentka mě probodávala očima. Nesledoval jsem deskriptivu, měl jsem něco lepšího. Kvílel jsem a rozpadal se. Mluvil mi z duše. Přesně takhle se teď cítím. Hej, kolego, vy nemáte další hodinu? Musí mě vyhodit. Aspoň vypadám, že mě to děsně bavilo.

A takhle to bylo mezi námi pořád. Měl jsem kánoše, se kterým jsme si vyměňovali knížky. Bylo super mít někoho, kdo je na stejné vlně. Najednou nebyla Plzeň zase tak hrozná. Michal znal kamarádku kamarádky, která studovala pajďák a ona znala někoho, kdo by možná mohl znát tu krásnou blondýnku, co už je dávno v mých snech. Ještě jsem se ale tak trošku bál, připadal jsem si nezralej. Na to jít za ní a oslovit ji. Seš plachej jak já. Ano, ale jenom, když mi na tom hrozně moc záleží. Co si četl dneska? Dáme pivko Na Kurtech a probereme to, co ty na to? Zakvílíme. 

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 8. ledna 2022

Interview - GENOCIDE PACT - Rusty death metal bulldozer, throwing old bones in front of me!


Interview with death metal band from USA - GENOCIDE PACT.

Translated Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Ave GENOCIDE PACT! I haven’t found any interview in the Czech language with you, yet. So please, first introduce the band to our readers who don’t know you. You could start from the early beginnings and describe the whole GENOCIDE PACT history. 

Genocide Pact formed in Washington, DC (USA) in early 2013. We play heavy fuckin’ Death Metal and that’s all there is to it. Our third LP just came out.

I’m just listening to your new record „Genocide Pact“ and I feel like as if I am closed in some tomb together with OBITUARY, ASPHYX, BOLT THROWER, BENEDICTION, PESTILENCE. The record has a great sound. Where did you record it and how satisfied you are with it? Did you have the "last word" concerning the resulting sound? 

Those comparisons are all very flattering! I love every single one of those bands.

Yeah we’re all extremely happy with it! We worked closely with producer Kevin Bernsten to get a sound we were all psyched on. He did a great job. I like how raw and in your face it sounds. A lot of Death Metal is too overproduced these days for my taste… Glad we could make a record that sounds stripped down and real.

How was the new material for album „Genocide Pact“ created? How exactly GENOCIDE PACT writes the music? 

Tim and I get together and just jam old-school style. No computers or click tracks, just me and him in a room with some energy drinks and a desire to write the sickest riffs possible. Tim does the majority of the songwriting and I’m usually the guy who arranges stuff. We’ve always worked very well as a unit. Nolan (bassist) has written and helped arrange stuff in the past as well, but the majority of it is Tim and I.

„Genocide Pact“ has dark and morbid cover art. Who is an author? I really like his work. How did you actually choose the idea of the cover and what exactly illustrates? 

The author would rather not reveal himself haha. We told him to do something that looked like an early 90’s Earache record. I think he did a great job.

Could you reveal us who is an author of the lyrics and what is their background? Where did you take inspiration for certain topics? 

Our singer / guitarist Tim is the lyricist. He writes about personal struggles, society, corruption, violence, and all the other things that plague the real world.

You play typical, classical old school death metal. You have never changed the direction, you are let's say „orthodox“. Personally, this is one reason why I like your music so much. But, didn’t you think about try to play something different, somehow to make the GENOCIDE PACT music more unusual? 

Nah, we like how we do things. What are we supposed to do… Become technical or proggy or something? We already have more variety than I think we get credit for… Fast part, doom parts, mid-paced parts, odd-time signatures all over the place… I don’t really know what else we could incorporate without selling out or being cheesy. We’re fine where we’re at.

When I look through your albums, you really made a long journey. It is obvious that you as a band are still working on yourself. How often do you rehearsal together? Are you a "hard-working" band, which practices regularly or are you more „punk“ in the rehearsal task? 

We used to be a lot better about practicing consistently, but lately we kind of only jam right before shows. We all live in the same general area but we have different work schedules that don’t make it easy for us to get together too often. I wish we practiced once a week but it is what it is. 

In the case of your band, it is very good to see your development, each album is better, and you are also gradually better and better musicians. Do you have some goal, which you would like to achieve? Someone wants to release an album with a large label; other wants to play on one stage with some famous band. What about you? 

Honestly we’ve never really been a goal-oriented band. Things kind of just happened naturally for us and we never had any sort of expectations. I think that’s helped keep the band’s intentions pure. We’re not trying to be the most popular band of all time or anything like that, we just want to make music we like!

If there was one ultimate goal I’d say it would be touring with Carcass. That would be absolute peak of our existence for sure.

Can you recommend some new albums, which impressed you at the latest time? 

Antichrist Siege Machine - Purifying Blade

Mortiferum - Preserved In Torment

Dream Unending - Tide Turns Eternal

Primitive Man - Immersion

Miasmatic Necrosis - Apex Profane

Hologram - No Longer Human

Gauze - 言いたかねえけど目糞鼻糞

Not sure if those are all from 2021, but I know they’re from the last couple years. All highly recommended.

Do you know and listen to some metal bands from the Czech Republic? 

I don’t actually… Wish I had a better answer for you but I’m not very familiar with Metal from the Czech Republic! 

We are slowly approaching the end of the interview so I would like to ask one more philosophical question. How would you define the death metal style? What represents this music for you and why did you choose exactly this genre? 

To me Death Metal is simply the most extreme type of music on earth. It can be ultra fast, super slow, or crushingly mid-paced, but you know it when you hear it. The variety is part of the reason why I like it so much… Autopsy sounds nothing like Morbid Angel, Amorphis sounds nothing like Immolation, etc etc. 

As for us, we chose to play Death Metal because when we started the band there weren’t very many other bands playing the style of Death Metal we love. It was all mostly crappy overproduced Tech-Death stuff back then… We wanted to do something in the old school style we grew up listening to.

What GENOCIDE PACT is planning for the next few months? 

In February we’re doing shows in Florida with our brothers CAVEMAN CULT. Then we’ll be doing some other East Coast dates and flying out to Los Angeles to play as well. Hopefully Europe sometime in 2022 too!

Thank you for the interview and I wish you a lot of sold CDs, hundreds of crazy fans and tons of great ideas. 

Thanks so much! I hope that for us too, haha.

Recenze/review - GENOCIDE PACT - Genocide Pact (2021):




---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - GENOCIDE PACT - Rezavý death metalový buldozer, hrnoucí před sebou staré kosti!


Rozhovor s death metalovou skupinou z USA - GENOCIDE PACT.

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - GENOCIDE PACT - Genocide Pact (2021):
https://www.deadlystormzine.com/2021/12/recenzereview-genocide-pact-genocide.html

Ave GENOCIDE PACT! Nikde jsem s vámi nenašel žádný rozhovor v češtině. Poprosím tě tedy nejdřív, abys čtenářům, kteří vás ještě neznají, představil kapelu. Můžeš klidně začít úplně od začátku a provést nás celou historií GENOCIDE PACT.

GENOCIDE PACT vznikli ve Washingtonu, DC (USA) počátkem roku 2013. Hrajeme kurva death metal a to je vše. Naše třetí LP právě vyšlo.

Právě poslouchám vaši novinku „Genocide Pact“ a připadám si, jako bych byl zavřený v nějaké kobce spolu s OBITUARY, ASPHYX, BOLT THROWER, BENEDICTION, PESTILENCE. Deska má skvělý sound. Kde jste album nahrávali a jak jste s výsledkem spokojen? Mluvili jste nějak do výsledného zvuku?

Všechna ta přirovnání jsou velmi lichotivá! Miluju každou z těchto kapel. Ano, máme z toho všichni obrovskou radost! Úzce jsme spolupracovali s producentem Kevinem Bernstenem, abychom získali zvuk, který jsme chtěli. Odvedl skvělou práci. Líbí se mi, jak syrově to zní. Spousta death metalu je v dnešní době na můj vkus příliš přeprodukovaná. Jsme rádi, že jsme mohli udělat desku, která zní stroze a realisticky.


Jakým způsobem vznikal nový materiál pro „Genocide Pact“? Jak vlastně tvoří/skládají GENOCIDE PACT?

Tim a já se sejdeme a prostě jamujeme oldschoolový styl. Žádné počítače nebo metronom, jen já a on v místnosti s nějakými energetickými nápoji a touhou psát ty nejmorbidnější možné riffy. Tim složí většinu skladeb a já jsem obvykle ten, kdo aranžuje. Společně nám to vždy fungovalo dobře. Nolan (basák) v minulosti také psal a pomáhal aranžovat věci, ale většinu tvoříme Tim a já.

„Genocide Pact“ má temný morbidní obal. Kdo je pod ním podepsán? Jeho práce se mi líbí, Jak jste vůbec nápad na obal vybírali a co má znázorňovat?

Autor chce raději zůstat neodhalen, haha. Řekli jsme mu, aby udělal něco, co vypadá jako deska Earache z počátku 90. let. Myslím, že odvedl skvělou práci.


Kdo je autorem textů a o čem pojednávají? Kde pro témata berete inspiraci?

Textařem je náš zpěvák/kytarista Tim. Píše o osobních problémech, společnosti, korupci, násilí a všech dalších věcech, které sužují reálný svět.

Hrajete typický, klasický starý death metal. Nikdy jste z téhle cesty neuhnuli, jste „ortodoxní“. Osobně je to jeden z důvodů, proč se mi vaše tvorba tolik líbí, ale nelákalo vás někdy zkusit hrát něco trošku jiného, nějak tvorbu GENOCIDE PACT ozvláštnit?

Ne, líbí se nám, jak věci děláme. Co máme udělat? Stát se technickými, progresivními, nebo tak něco? Už teď jsme dost rozmanití... rychlé party, doomové party, party ve středním tempu, liché party všude kolem… Opravdu nevím, co dalšího bychom mohli začlenit, aniž bychom se zaprodali nebo nebyli kýčovití. . Je nám dobře tam, kde jsme.


Když si projíždím vaši tvorbu, ušli jste opravdu dlouhou cestu. Je hodně znát, že na sobě jako kapela pracujete. Jak často vlastně GENOCIDE PACT zkouší? Jste poctivou skupinou, která se pravidelně schází, nebo jste spíš pankáči, kteří tomu nechávají volný průběh?

Dřív jsme byli ve zkoušení mnohem důslednější, ale v poslední době jamujeme jen těsně před vystoupením. Všichni žijeme ve stejné oblasti, ale máme různé pracovní doby, které nám znesnadňují scházet se příliš často. Přál bych si, abychom zkoušeli jednou týdně, ale je to holt tak, jak to je.

Na vaší kapele je opravdu vidět, jak se každé album postupně zlepšujete, vyvíjíte, jste stále lepší. Máte nějaký cíl, kterého byste chtěli dosáhnout? Pro někoho to je slavné vydavatelství, jiný si chce třeba zahrát se slavnou kapelu.

Upřímně jsme nikdy nebyli kapela orientovaná na cíle. Věci se pro nás dějí tak nějak přirozeně a nikdy jsme neměli žádná očekávání. Myslím, že to pomohlo udržet záměry kapely čisté. Nesnažíme se být nejpopulárnější kapelou všech dob nebo něco podobného, jen chceme dělat hudbu, která se nám líbí! Kdyby existoval jeden jediný konečný cíl, řekl bych, že by to bylo turné s CARCASS. To by byl určitě absolutní vrchol naší existence.

Jsou nějaké desky, které tě v poslední době oslovily?

Antichrist Siege Machine - Purifying Blade, Mortiferum - Preserved In Torment, Dream Unending - Tide Turns Eternal, Primitive Man – Immersion, Miasmatic Necrosis - Apex Profane, Hologram - No Longer Human, Gauze – 言いたかねえけど目糞鼻糞. Nejsem si jistý, jestli jsou všechny z roku 2021, ale vím, že jsou z posledních pár let. Vše rozhodně doporučuji!


Znáš, posloucháš nějaké kapely z České republiky?

Vlastně ne... Kéž bych pro vás měl lepší odpověď, ale metal z České republiky moc neznám!

Blížíme se k závěru a tak bych zkusil jednu více filozofickou otázku. Jak byste definovali styl zvaný death metal? Čím pro vás tato hudba je a proč jste si vybrali právě tento styl?

Death Metal je pro mě prostě ten nejextrémnější typ hudby na světě. Může to být ultra rychlé, super pomalé nebo vražedné střední tempo, ale poznáte to, jakmile to uslyšíte. Rozmanitost je jedním z důvodů, proč se mi to tak líbí… Autopsy nezní jako Morbid Angel, Amorphis nezní jako Immolation atd. Pokud jde o nás, rozhodli jsme se hrát death metal, protože když jsme s kapelou začínali, nebylo moc dalších kapel, které by hrály ten druh death metalu, který milujeme. Tehdy to všechno byly většinou mizerné přeprodukované tech-death...věci. Chtěli jsme udělat něco ve stylu staré školy, na kterém jsme vyrostli.


Co chystají GENOCIDE PACT v nejbližších měsících?

V únoru vystupujeme na Floridě s našimi bratry CAVEMAN CULT. Pak budeme mít další koncert na východním pobřeží a poletíme hrát také do Los Angeles. Doufejme, že klapne v roce 2022 i Evropa!

Děkuji za rozhovor a přeji spoustu prodaných nosičů, stovky šílených fanoušků a tuny dobrých nápadů.

Díky moc, přeji si to samé, haha.

pátek 7. ledna 2022

Recenze/review - REEK - Porn for Satan (2021)


REEK - Porn for Satan
CD 2021, Iron, Blood and Death Corporation

for english please scroll down

Když odsekáváte zmrzlé maso od kostí, tak potřebujete ostrý nůž. K tomu by vám měla hrát nějaká pořádná, poctivá muzika. My, staří hrobníci, moc dobře víme, že velmi vhodný bývá hnilobný švédský death´n´roll. Netřeba chodit nikam daleko, letos je tu s novým albem skupina REEK. A opět se jedná o pořádný náklad plesnivého masa. Pokud tedy máte chuť, jste zváni na nekonečný večírek do dávno opuštěné márnice.

Podávat se budou ledové riffy, chorobný vokál a drtivé bicí. Alkohol poteče proudem a tančit s námi budou jen ty nejkrásnější zombie. Nic neřešit, jen přidávat postupně volume, až se nám hlava rozskočí na tisíc kousků. To není v současném šíleném světě zase tak málo, co říkáte? REEK to se mnou opět umí, znovu mě rozsekali a pohřbili zaživa. 


REEK na to jdou podobně jako ENTOMBED, nověji třeba THE GENERALS, TURBOCHARGED. Nesmí samozřejmě chybět mrazivý zvuk, připomínající chřestění s pytlem plným kostí. Také spousta rock´n´rollových prvků. Songy tak nepostrádají potřebný drive a sílu. Líbí se mi i nadsázka, se kterou jdou pánové na trh. Kapela si na nic nehraje, hází mezi nás jak smradlavé syrové maso jeden morbidní flák za druhým a nám nezbývá nic jiného, než tančit až do úplného konce. Tihle gentlemani přesně ví, jak na to, mají tento druh muziky v krvi, zakódováno v genech. Zatímco si mladí metalisté fotí nekonečnou řadu zcela zbytečných selfie, REEK vám nakopou zadky. Dokáží být špinaví, devastující, rychlí jako smrt sežehnutím. S provedením nemám absolutně žádný problém. "Porn for Satan" si neskutečně užívám. Jako bych se vrátil do starých dobrých časů, když se pohřbívalo zásadně jen do země. To aby byla mrtvola dobře uleželá, než dojde k exhumaci. Od téhle desky lítají jiskry na všechny strany. Vůbec mi nevadí, že je vše zmrzlé na kost. Tady se totiž hraje ještě poctivě, od srdce, s dlouhými pohledy do nekonečných chodeb podsvětí. Dejte mi někdo sekyru a nové pivo. Noc bude ještě dlouhá. Pravý švédský death´n´roll, který vám ukáže cestu do pekla! Skvěle!


Asphyx says:

You need a sharp knife when you're cutting frozen meat off the bone. You should have some good, honest music playing. We old gravediggers know that rotten Swedish death 'n' roll is very suitable. You don't have to go far, this year the band REEK is here with a new album. And once again it is a load of mouldy meat. So, if you're in the mood, you're invited to an endless party in a long-abandoned morgue.

Icy riffs, sick vocals and crushing drums will be served. Alcohol will flow and only the most beautiful zombies will dance with us. Nothing to do, just add volume one by one until our heads explode into a thousand pieces. That's not so little in today's crazy world, is it? REEK have done it again; they've chopped me up again and buried me alive.


REEK is going for it like ENTOMBED, more recently like THE GENERALS, TURBOCHARGED. Of course, the chilling sound, reminiscent of rattling a bag full of bones, must not be missed. Also, a lot of rock'n'roll elements. The songs do not lack the necessary drive and power. I also like the exaggeration with which the gentlemen go to market. The band doesn't play with anything, they throw one morbid slap after another like stinky raw meat and we have no choice but to dance until the very end. These gentlemen know exactly how to do it, they have this kind of music in their blood, coded in their genes. While the young metalheads take an endless series of completely useless selfies, REEK will kick your ass. They can be dirty, devastating, quick as death by burning. I have absolutely no problem with the execution. I enjoy "Porn for Satan" immensely. It's like I'm back in the good old days when burying was basically just in the ground. So that the corpse is well laid to rest before exhumation. Sparks are flying in all directions from this slab. I don't mind that it's all frozen to the bone. Because here it's still played honestly, from the heart, with long glimpses into the endless corridors of the underworld. Somebody gets me an axe and a new beer. It's going to be a long night. True Swedish death 'n' roll that will show you the way to hell! Great!



Recenze/review - REEK - Death Is Something There Between (2020):



Tracklist:
01. Human Freak Show
02. The Final Slash
03. Forever Stuck
04. Ultra Killer
05. Volcano Crematory
06. Cadaverous Lies The World
07. Decay Is The Law
08. Maggots From Out Of Space
09. In The Darkest Dimensions
10. Empty Bells

band:
Håkan Stuvemark - Guitars, lead guitar & Vocals
Rogga Johansson - Guitars
Jon Skäre



KNIŽNÍ TIPY - Zlovůle - Jørn Lier Horst (2021)


Zlovůle - Jørn Lier Horst
2021, Kniha Zlín

Na úvod musím zmínit, že Jørn Lier Horst vystudoval kriminologii, filozofii a psychologii. Pracoval jako kriminalista a tak jsou jeho knihy o hodně víc uvěřitelné. Líbí se mi, že i Zlovůle je syrová, svým způsobem lidská. Je o zlu, o temnotě, které máme každý v sobě. A někteří jej nedokáží ovládnout. Uprchlý sériový vrah a jeho Komplic. Setkání s pozůstalými. Novinářka a její otec, který pracuje u policie už spoustu let. V norském prostředí, které autor velmi dobře zná, rozplétá postupně příběh, ze kterého mrazí. V doslovu je navíc napsáno, jakými případy se inspiroval.

Myslím si, že někteří netrpělivější čtenáři Zlovůli nepoberou. Protože v ní není žádný zázračně chytrý vyšetřovatel. Vrah je brutální, ale tak tomu u detektivek bývá. Jen s tím rozdílem, že se v  detailech Jørn Lier Horst zbytečně nevyžívá. Raději se soustředí na otázku, kde se vlastně zlo bere? Jasnou odpověď sice nedostanete, ale rozhodně vám bude napovězeno a pokud máte rádi spíše psychologické romány, budete si mlaskat. Stejně jako u předchozí knihy Poustevník (2013) jsem o celém příběhu často a dlouho přemýšlel. Čtu hodně a zajímavé je, že některé motivy se mi usadí v hlavě, jiné se objeví třeba až po několika letech. Možná je právě tohle to, co u knížek hledám. Zlovůle je napínavá, ale přeci jen trošku jiným způsobem, než býváme obvykle zvyklí.

Detektivové pracují ve skupině, dělají chyby, tady se asi do pečlivě vystavěné konstrukce otiskly autorovy vlastní zkušenosti. Samozřejmě, pořád jsme v Norsku, vše je neskutečně temné a chladné. Reálie jsou jako vždy vykresleny velmi přesvědčivě. To by ale nestačilo. Jørn je hlavně velmi dobrý vypravěč. Knížku jsem si koupil ještě před vánoci a díky shonu před svátky jsem se k ní dostal až ve chvíli, kdy ostatní sledovali pro mě osobně velmi nudné pohádky. Raději jsem za zachumlal do deky, rozsvítil lampičku a jal se spolu s Wistingem, Stillerem a Line přemýšlet, kdo by asi tak mohl být vrah. 

Většinou bývám dobrým odhadcem, tipařem a hlavního zlouna odhalím dávno předtím, než mi jej autor potvrdí, ale zde jsem tápal. Schválně, zkuste si knížku přečíst a uvidíte sami. Třeba vám taky sedne jako mě. Zrovna jsem si říkal, když jsem seděl pod stromečkem - vánoce jsou svátky klidu a míru a spousta knížek pod jedličkou obsahovala v názvu samou temnotu. Možná je to tím, že se mi líbí napětí, rád přemýšlím, odhaluji. A Jørn mi opět nedal nic zadarmo.

Jak sám říká - Tato kniha pojednává o zlu, o ochotě způsobovat jiným lidem bolest a utrpení. Je to vlastně svým způsobem velmi smutné, ale takový už život někdy bývá. Už se těším, až bude přeložena další autorova kniha do češtiny. Zlovůlí si mě totiž opravdu získal na svoji stranu a potvrdil si pozici mého oblíbeného spisovatele.


KNIŽNÍ TIPY - Poustevník - Jørn Lier Horst (2013):

-----------------------------------------------------------------------------------------------------

Nenapravitelný sériový vrah sedí za mřížemi – je možné, že ho ani ty nezastaví? Vězeň odsouzený na doživotí za vraždu dvou dívek se rozhodne policii ukázat, kam skryl nikdy nenalezené tělo třetí oběti. Připravená prověrka na místě se však zvrtne a vrah za dramatických okolností uprchne. Wisting i jeho kolega Stiller z oddělení dlouhodobě nevyřešených případů jsou přesvědčení, že mu pomáhal tajemný Komplic, jehož se dosud nepodařilo dopadnout. Stop je ale málo a času ještě méně. Když někdo unese mladou policistku, jde už o vteřiny.


---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 6. ledna 2022

Recenze/review - JUST BEFORE DAWN - In The Realm Of Ash And Sorrow (2021)


JUST BEFORE DAWN - In The Realm Of Ash And Sorrow
EP 2021, Raw Skull Recordz

for english please scroll down

Ještě před chvílí si se smál, ještě před několika okamžiky jsi věřil. Stačila jedna střela a změnil se ti zcela život. Křičíš a nikdo tě neslyší. Vyhraná bitva, nemáš žádnou radost. Lazaret, vyznamenání a zkažený zbytek dní na tomto světě. Historie se několikrát změní a jednou si za hrdinu, pak tě nenávidí. Skončíš s kamarády odstrčen stranou. Stačila jedna válka, jedna střela a všechno je jinak.

Anders Biazzi je jako válečný death metalový veterán, který pomocí své hudby vzpomíná na chladné a temné bitvy lidských dějin. Tentokrát ve společnosti vynikajících muzikantů Remco Krefta (GRACELESS, SOULBURN) a Jona Rudina (WOMBBATH). Jsem znovu na bojišti a sleduji tank z obalu, jak přede mnou ničí vše živé i neživé. 


Oproti předchozím nahrávkám mi připadá EP temnější a s hutnějším, masivnějším zvukem. Čtyři nové skladby, ostré, mrazivé a nekompromisní a jeden cover od ENTOMBED, jako pocta a vzpomínka na dva death metalové maniaky - Sven Groß and L.G. Petrov. JUST BEFORE DAWN se opět povedlo mě přenést doprostřed nekonečných bojů. Nabroušený bodák, který vám stejně starý protivník zabodne do břicha. Vztek v jeho očích, který dávno nahradil radost, se přenesl i do hudby. Novinka je černá jako nohy s boláky po dlouhém pochodu. Má v sobě potřebnou sílu a energii, je jako vždy uvěřitelná, surová a ostrá. Jako bych byl opravdu někde v zákopech a sledoval dávno mrtvé stíny vojáků. Kapela je volným pokračováním a stylovým pohrobkem BOLT THROWER, samozřejmě s typickým severským větrem v zádech. Mám doma celou sbírku a nová deska v ní rozhodně chybět opět nebude. Povedla se po všech stránkách. Líbí se mi, jakým způsobem je složena, jak je uvěřitelná a zahraná s nadšením pro věc. Pokud jste jako já staří death metaloví vojáci se spoustou šrámů na těle, tak neváhejte ani chvilku. Dostanete nahrávku, která na sobě může mít nalepenou ochrannou známku vysoké kvality. Temný death metalový útok!


Asphyx says:

Just a moment ago you were laughing, just a few moments ago you were believing. All it took was one shot to change your life completely. You scream and no one hears you. A battle won; you have no joy. Lazarette, honours and the rest of your days in this world are ruined. History changes several times and once you're a hero, you're hated. You end up pushed aside with your friends. One war, one missile, and everything are different.

Anders Biazzi is like a war death metal veteran who uses his music to recall the cold and dark battles of human history. This time in the company of outstanding musicians Remco Kreft (GRACELESS, SOULBURN) and Jon Rudin (WOMBBATH). I'm on the battlefield again, watching the tank from the cover as it destroys everything living and non-living in front of me.

Compared to previous releases, I find the EP darker and with a denser, more massive sound. Four new songs, sharp, chilling and uncompromising and one cover by ENTOMBED, as a tribute and memory to two death metal maniacs - Sven Groß and L.G. Petrov. JUST BEFORE DAWN once again managed to transport me into the middle of endless battles. A sharpened bayonet that an equally old opponent will stab into your stomach. The rage in his eyes, which had long ago replaced joy, carried over into the music. The novelty is as black as the sore feet of a long march. It has the necessary power and energy, it is as believable, raw and sharp as ever. It's like I'm really in the trenches somewhere, watching the long-dead shadows of soldiers. The band is a loose continuation and stylish successor of BOLT THROWER, of course with the typical Nordic wind at its back. I have the whole collection at home and the new album will not be missing in it again. It was a success in all aspects. I like the way it is composed; how believable it is and played with passion for the cause. If like me you are an old death metal soldier with a lot of welts on your body, don't hesitate a moment. You're getting a record that may have the trademark high quality stamped on it. A dark death metal assault!


about JUST BEFORE DAWN on DEADLY STORM ZINE:

Tracklist:
01. Waltzing Hummel
02. Bloodlands 04:44
03. The Hours Before The Dawn
04. In The Realm Of Ash And Sorrow
05. Drowned

band:
Anders Biazzi - Guitars / Bass
Remco Kreft - Vocals
Jon Rudin - Drums

středa 5. ledna 2022

A few questions - interview with death metal band from Portugal - RUTTENSKALLE.


A few questions - interview with death metal band from Portugal - RUTTENSKALLE.

Answered Paulo Soares, thank you!

Recenze/review - RUTTENSKALLE - Skin 'Em Alive (2021):

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play etc.?

Hello! And thank you for this opportunity. My name is Paulo Soares, and I’m the founder and only element of this project. I founded this project in 2020, and this is a homage to Swedish Death Metal, to bands like Entombed, Dismember, etc.


Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

Besides being a musician, I am also a producer and Recording/Mixing Engineer, so I have the freedom to record and produce on my own stuff. I don’t consider myself a Mastering Engineer, but I ended also mastering the album myself as well.

How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

This album was released both digitally and physically, through CD format, and it was a small release of 200 copies.

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

As the only Ruttenskalle member, I am also the author of the lyrics. They were inspired on the gore/psycho theme. I got inspired mainly by some crazy murderers and very disturbed people. And on me too of course. We all have a dark side and fucked up fantasies…



Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

Yes, image is also important for sure. The main logo was created by me, and then finished by a talented graphic designer from Belarus (ModBlackMoon). The Album artwork was created by Daniel Cabrera from Philippines (Dan’s Putrid Art). I have been trying to also manage my social networks, but I must admit it have been a little hard to do almost everything on my own, also because Ruttenskalle isn’t my only project.

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

I choose Gruesome Records for the physical release, mainly because I trusted their previous work with other bands, and because they’re from my Country, and they are also kind of a very recent label, and I thought, hey... maybe we can grow together. They are very careful and as passionate as me, so I couldn’t be happier with my choice. They even exceeded my expectations!


Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

Regarding this project, there are a few obvious names, like Dismember, old Entombed, Entrails. But I have also other influences that may have been a little bit notorious, for example, I also love Florida Death Metal, and bands like Cannibal Corpse, Obituary, etc., have also been a great influence on me.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

Besides Gruesome Records, I admit I also sent it also to some bigger foreign labels, but I don’t think its worth to mention them. Anyway, I didn’t have any response back from any of them, but at same time, I’m also not surprised.


How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

With Ruttenskalle I never played live gigs, but from experience with another bands, usually big festivals are where I have been playing for a greater audience, and that’s always a bit more motivating. However, from the performance point of view, I believe we should perform the same way, in whatever circumstance we’re playing. I don’t care if I’m playing for a few people or for thousands, I will always deliver same quality performance.

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

This started as a personal/side project, but I would like to be able to perform some live shows and write new material for future releases. However, this is not my priority project now. I’m more focused on my main band Rageful (also Death Metal but in another flavor)

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

Sure! Everyone can contact me thought my Facebook page ( www.facebook.com/ruttenskalle) or to my e-mail at paulo.soares@deathmetal.pt

Thanx for the interview.

Thank you too! It was a pleasure!

Recenze/review - RUTTENSKALLE - Skin 'Em Alive (2021):

Recenze/review - NECROPHAGOUS - In Chaos Ascend (2022)


NECROPHAGOUS - In Chaos Ascend
CD 2022, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Určitě znáte ten pocit, když máte strach a nevíte proč. Jakoby jste se probudili z těch nejděsivějších nočních můr a dívali se do tmy. Zmatení, s velkou bolestí na hrudi. Vrací se vám jen samé zlé myšlenky a vzpomínáte na věci a zážitky, na které byste raději zapomněli. Pak vstanete a pustíte si desku "In Chaos Ascend". Najednou znáte přesnou definici toho, co znamená pravé peklo. 

NECROPHAGOUS je kapela složená z členů VISCERAL BLEEDING a ENTRAILS. Hraje syrový, surový death metal staré školy, u kterého se vám opravdu vrátí všechny noční můry, které jste kdy měli. Masivní prašivý zvuk, chorobný vokál a hlavně riffy, které vám rozmlátí obličej do krve. Vítejte v Hádově říši!


NECROPHAGOUS si berou inspiraci převážně v americké death metalové školy. Pokud máte rádi smečky jako DEICIDE, DYING FETUS, CANNIBAL CORPSE, MORBID ANGEL, mohly byste být určitě spokojeni jako já. Je zase noc a do mé hlavy vstoupili démoni. Probudí mě krásná dáma s kosou a vezme mě na koncert, který je zároveň posledním na tomto světě. Alespoň pro mě. Kapela mě umí přenést do temných zákoutí záhrobních chodeb. Vše odsýpá jako lavina z kamení, kostí a zkažené krve. Songy řežou vždy tou správnou stranou nože a mě nezbývá nic jiného, než se k nahrávce často vracet. Je mi totiž dobře ve společnosti krvelačných stínů, s chutí se dívám na obal. Zkrátka a jednoduše, pokud jste jako já staří death metaloví psi a oceňujete u hudby hlavně nadšení, odhodlání a smrad rozkládajících se mrtvol, tak neváhejte ani chvilku. Pánové dokáží navodit tu správnou špinavou, smradlavou atmosféru, známou ze starých piteven. Většinou, když hodnotím nějaké debutové album, tak se snažím být shovívavý, ale tentokrát nemusím. Jedná se o dospělé, skvěle složené a zahrané inferno vysoké kvality. Zároveň je i příslibem do budoucna. Mám neodbytný pocit, že mě někdo sleduje. Vidím v jeho rukou nůž. Stačí pár okamžiků a jsem na druhé straně. Nevadí, jsem připraven, poslouchám totiž "In Chaos Ascend". Absolutní death metalový masakr!


Asphyx says:

Surely you know the feeling when you are scared and you don't know why. It's as if you woke up from the scariest nightmares and stared into the darkness. Confused, with great chest pain. Only bad thoughts come back to you and you remember things and experiences that you would rather forget. Then you get up and play the album "In Chaos Ascend". Suddenly you know the exact definition of what true hell means.

NECROPHAGOUS is a band composed of members VISCERAL BLEEDING and ENTRAILS. He plays raw, raw old-school death metal that will really give you back all the nightmares you've ever had. Massive dusty sound, sick vocals and especially riffs that will smash your face into blood. Welcome to the Realm of Hades!


NECROPHAGOUS take inspiration mainly in American death metal schools. If you like packs like DEICIDE, DYING FETUS, CANNIBAL CORPSE, MORBID ANGEL, you could definitely be as satisfied as I am. It's night again and demons have entered my head. A beautiful lady with a scythe wakes me up and takes me to a concert, which is also the last in this world. At least for me. The band can take me to the dark corners of the grave corridors. It empties everything like an avalanche of stones, bones and rotten blood. The songs always cut with the right side of the knife and I have no choice but to return to the record often. I feel good in the company of bloodthirsty shadows, I look at the packaging with gusto. In short and simply, if you, like me, are old death metal dogs and you especially appreciate the enthusiasm, determination and stench of decaying corpses, then don't hesitate for a moment. Gentlemen can create the right dirty, stinky atmosphere known from old autopsies. Usually when I rate a debut album, I try to be lenient, but this time I don't have to. These are adults, well-composed and played inferno of high quality. It is also a promise for the future. I have an unquenchable feeling that someone is watching me. I see a knife in his hands. Just a few moments and I'm on the other side. Never mind, I'm ready, because I'm listening to "In Chaos Ascend". Absolute death metal massacre!



Line up -
Tommy Carlsson (Visceral Bleeding, ex-Entrails) - Vocals & Guitar
Jocke Svensson (ex-Entrails) - Bass
Martin Michaelsson (ex-Entrails) - Drums

Artwork by Mattias Frisk (Ghost, Vanhelgd)

Track listing -
1. The Binding
2. Order Of The Lion
3. At Dawn Thee Immolate
4. Traitors And The Pendulum
5. In Chaos, Ascend
6. Wolf Mother
7. Blood On The Stone Of Thee Monuments
8. The Vile Embalmed
9. The Plague And The Arts
10. Horns Of Seven
11. Wreaker of Pain

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine