DEADLY STORM STRÁNKY/PAGES

úterý 13. září 2022

Report, photos, video - TONES OF DECAY - PHRENELITH, CADAVERIC INCUBATOR, FACELESS BURIAL, CEREBRAL ROT - club MEETFACTORY, PRAHA - 17. 09. 2022


Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

Každý v sobě máme dva vlky. Jednoho dobrého a jednoho zlého. Je jen na nás, kterého budeme krmit. Bohužel mám pocit (a nejsem rozhodně sám), že spousta lidí poslední dobou hází kosti jen tomu špatnému. Já vím, zlo a nenávist jsou víc vidět, jak nás tak pěkně učí sociální sítě, ale věřte tomu, že reálný svět takový není. Třeba my, co máme sedavé zaměstnání, známe i jiného, ještě nepříjemnějšího vlka. Nezbývalo nic jiného, než vypnout stoku zvanou internet (to je tak, když je umožněn přístup i lůze) a zvednout zadek. Jak známo, koncerty si už hodně vybírám. A zrovna tento byl pro mě povinnost.




TONES OF DECAY je svým způsobem hodně dobrý nápad. Tedy pro mě. Já o představených kapelách píšu, dělám s nimi rozhovory, ale spousta (většina) lidí je nezná. Mnohé mé kamarády odradila i cena (1200,- kč). Navíc death metal není zrovna styl, který by přitahoval davy. Lidé jsou také vyčerpaní po nekonečné řadě letních festivalů. Ale přeskočme hořekování, oni totiž nakonec fanoušci přišli a nebylo jich málo. Vzbudil jsem se veselý, i když utahaný jako starý pes. Koneckonců, tahle myšlenka mě napadá čím dál častěji. Jak dlouho ještě vydržím podporovat kapely? Táhne mi pomalu na pátý obrácený kříž na zádech a čím dál tím větším relaxem pro mě bývá spíše les a knihy, než mravenčí práce u klávesnice a dlouhé cesty. Ale pořád to jde, důkazem budiž, že jsem vyrazil. Vlakem. V deset ráno. 



Na Smíchově jsem zašel do hospody U Perónu, dal si pár piv a přemýšlel, jaké asi dnešní odpoledne a večer budou? Pražské ceny i přístup mě ale nezdržely dlouho. Přiznám se rovnou, nemám Meet Factory rád. Připomíná mi ranní cestu do zaměstnání, kdy vstoupím do výrobní haly, stroje ještě spí a čekají na povel. Někdy si připadám, že žiju v nějakém sci-fi z osmdesátých let (už zase nám vyhrožují jadrnými raketami!). To jen abyste věděli, co jsem všechno musel překonat. Ale jdu dovnitř. Jo a abych nezapomněl, nesnáším Budvar!









Bradáči si povídají s kníračema, džínové bundy potkávají flanelky. Iluze devadesátek by byla dokonalá, jen ty mobily svítící neustále všem do ksichtu kazí pocit, že jsme všichni ve Stranger Things. Demogorgon je za zdí, uděláš si s námi selfie? Někteří z návštěvníků se tváří značně sveřepě, postávají v pózách okoukaných u svých hrdinů. Nebýval jsem jiný, teď už mám ale ze všeho srandu. Omlouvám se, že začínám být sem tam poťouchlý, ale znáte to, já už se do dnešní doby dávno nehodím. Koneckonců jsem retro celý svůj život. Akorát jinak. Nechme ale filozofických úvah, pojďme na muziku. Kvůli té jsem přeci zvedl svého dobrého vlka a přijel. A to i přesto, že jsem věděl, že všechny kapely díky rozpisu do pozdních nočních hodin neuvidím. Protože holt nejsem z hlavního města, protože mi v noci jel vlak zpátky. Ale co nadělám, každý den není posvícení. Uklidil jsem se do stínu, abych nepřekážel s foťákem a nechal se unášet libými tóny zahnívající muziky. Hroby i rakve se zase jednou otevřely. 


MŮRA - jako když najdeš na ulici mrtvolu starého feťáka. Cítil jsem ze skladeb poctivý, hnilobný smrad. Základem byl smrtící kov, s příměsí halucinogenního doomu. Kapele by slušel menší prostor, víc temnoty a chladu, ale i tak jsem si jejich vystoupení opravdu užil. Když jste totiž tělo obrátili směrem k sobě, mělo ve tváři děs. Velmi povedená panychida! Like finding an old junkie dead on the street. I could smell the honest, rotten stench of the songs. The base was deadly metal, with a touch of hallucinogenic doom. The band could have used a smaller venue, more darkness and coldness, but I still really enjoyed their performance. Because when you turned the body towards you, it had a look of terror on its face. Very good panychida! 



Recenze/review - MŮRA - Doom Invocations and Narcotic Rituals (2021):
https://www.deadlystormzine.com/2021/05/recenzereview-mura-doom-invocations-and.html

GOATCRAFT - kříže obrácené směrem dolů. Krvavé symboly, vyřezané do kůže otroků. Black metal, smrt a nenávist. Starodávný rituál pro vyvolávání temných sil byl pozváním přímo do pekla. V lidech zbylo už jenom zlo. A prázdnota. Slovenští démoni předvedli vystoupení, za které by se nemusel stydět samotný Belzebub! Všichni jsme se utopili ve zkažené krvi. Amen! Crosses facing downwards. Bloody symbols carved into the skin of slaves. Black metal, death and hate. An ancient ritual for summoning dark forces was an invitation to hell. There was only evil left in the people. And emptiness. The Slovak demons gave a performance that would put Beelzebub himself to shame! We all drowned in bad blood. Amen!  



PHANTASMAGORE - byl to hnusný, krvavý horor. Hudba, která drásala obličeje do krve. Kapelu jsem neznal a byla pro mě velkým překvapením. Připadal jsem si jako na pohřebišti, někde vysoko v horách, na kterém jsou pohřbíváni už jenom prokletí. Moje fantazie byla zbarvena do černé a rudé barvy. Umřel jsem a několikrát se narodil. Do temnoty! Rituál! Inferno! It was an ugly, bloody horror movie. Music that made faces bleed. I didn't know the band and it was a big surprise. I felt like I was in a graveyard, somewhere high in the mountains, where only the damned are buried. My imagination was colored black and red. I died and was born several times. Into the darkness! Ritual! Inferno! 



CADAVERIC INCUBATOR - Finové nám přivezli náklaďák plný polámaných a shnilých kostí. Těšil jsem se na ně hodně, protože jsem je ještě nikdy neviděl a byl jsem nadšený! Přesně taková odrůda smrtícího kovu mi koluje v žilách. Pro mě osobně jedno z nejlepších vystoupení večera. Na pódiu se odehrávalo drcení lebek, vyvrhování vnitřností a pohřbívání zaživa. CADAVERIC INCUBATOR byli jako smečka rozzuřených psů, která vás roztrhá na kusy. Tlak, energie, chlad, nekonečná bolestivá smrt! Klaním se až k zemi! Tohle byl absolutní masakr lidské mysli! The Finns brought us a truck full of broken and rotten bones. I was really looking forward to seeing them because I had never seen them before and I was excited! That's the kind of deadly metal that runs through my veins. For me personally, one of the best performances of the night. There was skull crushing, gutting and burying alive going on on stage. CADAVERIC INCUBATOR were like a pack of rabid dogs that will tear you apart. The pressure, the energy, the cold, the endless painful death! I bow to the ground! This was an absolute massacre of the human mind! 





Recenze/review - CADAVERIC INCUBATOR - Nightmare Necropolis (2021):
Recenze/review - CADAVERIC INCUBATOR - Sermons of the Devouring Dead (2017):

INNUMERABLE FORMS - nihilismus, špína, hnilobný death doom metalový močál. Mrtví povstali, aby se pomstili. Za bolest, za utrpení. Masivní stěna z riffů, úderů bicích i morbidního vokálu, na mě padla jako lavina. Stál jsem pod pódiem a nasával krev ze vzduchu. Stékala ke mě z pódia, topil jsem se v ní, dusil se. Ano, koncert byl pro mě velmi emotivní, zákeřný a podmanivý. Jsem moc rád, že jsem mohl tuhle skupinu slyšet. Byla totiž opravdu vynikající! Nihilism, filth, rotten death doom metal swamp. The dead have risen for revenge. For pain, for suffering. A massive wall of riffs, drum beats and morbid vocals came crashing down on me like an avalanche. I stood under the stage and sucked blood from the air. I was drowning in it, choking. Yes, the concert was very emotional, insidious and captivating for me. I'm so glad I got to hear this band. It was really excellent!



FACELESS BURIAL - australská pocta stínům. Tentokrát trošku jinak. Pánové nejen, že předvedli skvělé výkony, ale také dokázali navodit atmosféru totálního strachu a beznaděje. To bylo hudební násilí v jeho nejšpinavější formě. Základem byl black i death metal, přidávány kusy temných a ostrých progresivnějších střepů. Byl jsem opět pořezán do krve a i naživo se ujistil, že tahle kapela perfektně rozumí svému řemeslu. A navíc hraje zajímavě, jinak, se zlou jiskrou v oku. Nahrubo nasekaná tma! An Australian homage to shadows. This time a little different. The gentlemen not only gave great performances, but also managed to create an atmosphere of total fear and despair. This was musical violence at its dirtiest. The base was black and death metal, with added pieces of darker and edgier progressive shards. I was once again cut to the bone, and even live I was assured that this band understands their craft perfectly. And they play interestingly, differently, with a wicked sparkle in their eye. Coarsely chopped darkness!




Recenze/review - FACELESS BURIAL - Speciation (2020):
Recenze/review - FACELESS BURIAL - Grotesque Miscreation (2017):

CEREBRAL ROT - veřejná pitva začala s prvním tónem. Kapela se inspirovala ve starých knihách smrti. Citovala z nich zkušeně, velmi zručně a přidávala pořádné kusy shnilého masa. Tělo bylo otevřeno pomocí rezavých riffů, vnitřnosti nám pánové hodili přímo do ksichtu a my jsme si mohli vychutnat poctivý, starý a plesnivý death metal. Pacient zemřel v hrozných křečích, napadený snětí a hnilobou. Exhumace starých hrobů dopadla na výbornou! The public autopsy began with the first note. The band took inspiration from the old death books. They quoted from them expertly, very skillfully, and added good chunks of rotten meat. The flesh was opened up with rusty riffs, the guts were thrown right in our faces by the gentlemen and we could enjoy honest, old and moldy death metal. The patient died in terrible convulsions, infected with anthrax and rot. The exhumation of the old graves was excellent!



Recenze/review - CEREBRAL ROT - Excretion of Mortality (2021):
Recenze/review - CEREBRAL ROT - Odious Descent into Decay (2019):

PHRENELITH - pro mě osobně jeden z vrcholů večera. Někde ve stínu čekal vrah. Naživo PHRENELITH připomínali hororový film z osmdesátých let. Hráli s nadšením a odhodláním, s touhou nám všem podříznout hrdla. Slyšel jsem nářek, cítil smrad, v kostech se mi usadil mráz. Dánský útok dopadl skvěle, zůstala po nich jenom spálená země, krvavá stopa a spousta mozků, vystřelených z hlavy. Díval  jsem se do tmy a topil se v bolesti. Masivní, hutný zvuk, prasklé lebky, kosti, vyrovnané na hromadu. Apokalypsa dávno začala! Death metalový armageddon! For me personally one of the highlights of the evening. Somewhere in the shadows, a killer was waiting. Live, PHRENELITH resembled a horror movie from the eighties. They played with enthusiasm and determination, wanting to slit all our throats. I heard the screams, smelled the stench, felt the chill settle in my bones. The Danish attack went well, leaving only scorched earth, a trail of blood and a lot of brains blown out of their heads. I stared into the darkness, drowning in pain. Massive, thick sound, skulls cracking, bones flattened into a pile. The apocalypse has long since begun! Death metal armageddon!






Recenze/review - PHRENELITH - Chimaera (2021):
Recenze/review - PHRENELITH - Desolate Endscape (2017):
Report, photos, video - FUNEBRARUM, PHRENELITH, LEZOK - club 007, Strahov, Prague - 23. 5. 2017:

MORTIFERUM ani ANTHRAX (rozuměj SNĚŤ slezinnou) jsme už neviděli. Jel nám totiž vlak do Plzně. 

Zvuk - u některých kapel nebyl moc slyšet zpět, ale jinak spokojenost. V klubu se sice mezi sloupy hodně lámal, ale s tím jsem si poradil. Stačilo vychytat místo, kde bylo vše slyšet velmi dobře.

Návštěvnost - někdo mluvil o 250 příchozích, ale je to jen hrubý odhad. Nezbývá než doufat, že se akce zaplatila. 

Organizace - na mě bylo možná kapel až příliš na jeden den. A samozřejmě bych ocenil dřívější konec. Jinak ale vše probíhalo jak na drátkách. Kluci zaslouží poklonu.

Na smíchovské nádraží jdeme svižným opileckým krokem. Mám dobrou náladu, i když mě bolí svaly, o kterých jsem dosud nevěděl, že je mám. Cítím, že brzy nastane čas, kdy budou muset všechno převzít mladší. Dnes už se stejně podporuje muzika úplně jinak. Lidé nečtou, nezajímají se příliš o nic nového. Zlenivěli díky internetu, konzumují a tolik neprožívají. Jsou ale chvíle, kdy se cítím v pohodě. Třeba TONES OF DECAY i přes pár připomínek (Meet Factory, příliš pozdní konec) jsem si opravdu užil. Náš podivný druh považující se mylně za vrchol potravního řetězce (tím jsou jak známo v undergroundu nemrtví!) se za poslední roky změnil. Alespoň to tak vypadá. Nenechte se ale mýlit, jsou pořád místa na mapě, která stojí za to navštívit. 


Jednou jsem napsal na střední škole do sci-fi časopisu povídku o tom, jak po jaderné katastrofě zůstala na světě jenom parta metalistů, kteří začali znovu. Podobně jsem se cítil i na tomhle festivalu. Všude kolem nás možná pomalu vítězí umělá inteligence a stroje, ale podobné večery si nechám vždy líbit. Díky moc organizátorům. Pozvat kapely, které nikde jinde neuvidím, byl svým způsobem majstrštyk. Pevně věřím, že bude i další ročník. S mojí účastí můžete rozhodně počítat. 

Vlak, tma, alkohol v krvi. Pomalu přecházím z fáze aktivity do stavu mezi bděním a snem. Přemýšlím o kapelách, o zabijáckých strojích, o retru i o vlcích. 

Ulicemi Plzně se plouží přízraky. Ne, nejsou to zombie nebo ano? Kdo ví? Za chvilku mi jede noční autobus. Domů se skoro doplazím. Osprchuju se a jsem rád, že můj dobrý vlk pomalu usíná. A taky, že je konečně na vzduchu. Děkuji za pozornost. Buďte dobří!

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

------------------------------------------------------------------------------------------------------