DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pátek 21. října 2022

KNIŽNÍ TIPY - Poslední hřebík - Stefan Ahnhem (2022)


Poslední hřebík - Stefan Ahnhem
2022, Kalibr

Nevím jak to máte vy, ale já pokaždé, když čtu někde o nějaké nespravedlnosti, tak se rozčílím. Ponižování, šikana, smrt jen kvůli tomu, že má někdo moc a proklouzne systémem jako slizký had, mě dokáže rozehřát doběla. A že takových informací je. Novináři se už dávno změnili v hyeny. A nebo to lidé opravdu chtějí? Asi ano. Novinové šokující články dnes nahrazují veřejné popravy. Cizí neštěstí umí potěšit. Asi jsem na to moc citlivý. Zavírám se raději do pokoje, vypínám všechny sítě světa a utíkám do světa knih. Závěrečný díl série s Fabianem Riskem se nadmíru povedl. Od začátku do konce velmi čtivá knížka, napínavá a tak trošku žalující na systém. Jak je vůbec možné, aby se stalo tolik bezpráví? Moc je někdy jako nákaza. A uprostřed toho všeho (a ještě dalších šílených zážitků), stojí hlavní hrdina a vyšetřuje. 

Stefan Ahnhem je již dlouhou dobu mým oblíbeným spisovatelem. Protože píše velmi poutavě, umí vygradovat děj. Thriller má být napínavý, vyšetřovatelé sympatičtí, abychom se s nimi mohli ztotožnit. A zlouni musí připomínat někoho, koho znáte. Třeba z televize nebo z internetu. Kniha je samozřejmě fikce, ale tentokrát si říkám, že bych si dovedl představit, že by se něco takového stalo i u nás. Opravdu stačí jenom vnímat informace, které se na nás valí jako lavina ze všech stran. Čtu dávno už jen to, co se mi líbí. Venku je podzim a neznám nic lepšího, než dlouhou procházku barevným lesem a následné křeslo v rohu pokoje. S oblíbenou knihou, kterou jsem slupl za několik dní. Pořád mě něco nutilo se vracet ke stránkám. Šustil jsem papírem, protože jsem si nikdy nezvykl na e-knihy. V tomhle jsem staromilec a asi to tak už zůstane. V knihkupectví už mě znají, v případě tohoto případu jsem měl předobjednávku několik měsíců dopředu.

A udělal jsem dobře. Fabian mi bude chybět, pro mě osobně se jedná přesně o ten druh rozervaného severského detektiva, který nebojuje jenom se zločinem, ale i s vlastními démony. Možná právě (a nejenom proto) mě tahle série tolik bavila. Fantazie pracovala na plné obrátky, sledoval jsem zločince, procházel se ulicemi v Dánsku i ve Švédsku. Poslouchal jsem u toho staré desky, které mám rád a mohou být už kulisou, aby mě nerušily a spíše doplnily atmosféru. Musím se na čtení naladit. Někdy usínám, tak si jdu opláchnout obličej ledovou vodou, spím málo a vstávám velmi brzy. Chodím pak ulicemi, protože ve snech příběh pokračoval a ujasňuji si, co je pravda a co sen. Všude jsou stíny a já přemýšlím, jestli se za rohem nestane také něco ošklivého. Bohužel, realita je taková, že občas ano. To se pak ohlížím za sebe, s klíči připravenými mezi prsty v naivní představě, že bych vyhrál. Ale třeba ano, musíme bojovat. Nesmíme nechat hajzly nás pohltit.

Myslí si to i Fabian a Dunja, která mi neskutečně připomíná svým uvažováním a vlastně i popisem, jednu mojí kamarádku. Jenže ta nečte, kouká jen na seriály (draci, vrazi a tak) a vůbec netuší, o co jde. To ale přeci vůbec nevadí. Dávno jsem si zvykl na to, že jsem se svými knihami sám se ženou a dcerou. Neznám moc lidí, kteří by četli a když už, tak to jsou pro mě slaboduché limonádové opery o hloupých ženách kolem padesátky. Mám to nastavené jinak. Neznám nic lepšího, než dlouhý večer s podobnou detektivkou jako je Poslední hřebík. Asi už tušíte, že vám ji mohu jen a jen doporučit. Pokud máte rádi seversky laděnou krimi, se sychravým prostředím, s promyšlenými vraždami, s brutalitou a spoustou krve a nespravedlnosti, tak neváhejte ani chvilku. Já vím, je to jenom fikce, ale alespoň někde někdo bojuje. Fabian Risk je prostě borec, to je bez debat. 

Čím jsem starší, tím jsem raději doma, jak jinak s knihou. Vadí mi dav, vadí mi hloupí lidé. Někdy je to šílené. V práci, na ulici. Jakoby se poslední dobou všichni zbláznili. Obyčejná slušnost nebo třeba jen úsměv se ztratily někam do starých časů. Ale možná je to jen můj dojem a změnil jsem se já. To víte, věk mám střední a někdy už tomuhle světu nerozumím. Jedovaté poznámky k čemukoliv, fotka bouračky a pod ní spousta rádoby vtipů. Ne, tohle pro mě není. Já raději knihu a klid. Tak jo, to by byl můj další páteční tip. Mějte se hezky, děkuji za pozornost a přeji vám co nejvíc úsměvů na tváři. 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Finále bestsellerové severské krimi série s Fabianem Riskem! Vydírá. Zneužívá. Mučí. Znásilňuje. Dopouští se nejodpornějších věcí, aby dosáhl nejvyšších pozic. Jmenuje se Kim Sleizner a vede kodaňské policejní oddělení. Jeho bývalá podřízená Dunja Hougaardová shromažďuje v utajení důkazy o Sleiznerových zločinech. Nález mrtvol vysoce postaveného muže dánské rozvědky a neznámé ženy na dně jezera nedaleko Kodaně konečně umožní Dunje a jejímu týmu nastražit na Sleiznera past. A pak v Helsingborgu na opačné straně průlivu obdrží švédský detektiv Fabian Risk zprávu, která změní naprosto vše…


------------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 20. října 2022

Recenze/review - MORBUS GRAVE - Lurking into Absurdity (2022)


MORBUS GRAVE - Lurking into Absurdity
CD 2022, Chaos Records

for english please scroll down

Klaníš se celý život modlám. Odříkáváš stále dokola modlitby. Uctíváš kněze, který ukrývá za úsměvem opravdové zlo. Když poslouchám novou desku italských MORBUS GRAVE, připadám si jako ve starém kostele, ve kterém se pořádaly hnusné a šílené rituály. Do zdí je otištěn nářek, bolest a strach. Na tom je postavena celá církev. Rouhám se, obracím kříže směrem dolů, poslouchám stále dokola "Lurking into Absurdity". A připadám si jako v dávných dobách, kdy se hrával poctivý, plesnivý death metal.

A Italové jej umí skvěle. Mají prašivý zvuk, spoustu zahnívajících nápadů, touhu ničit a zabíjet hudbou. Musím rovnou napsat, že se jim to daří na výbornou. Jakoby mi někdo vytrhl srdce a donutil mě jej sníst. Smrt si nevybírá, je jedinou jistotou, cílem i počátkem. Poslouchejte pečlivě!

 

Pokud máte rádi smečky jako AUTOPSY, DEATH, IMPETIGO, OBTUARY, SODOM a spoustu dalších, které uměly znázornit temnotu, mohlo by se vám líbit i "Lurking into Absurdity". Svět je při poslechu hodně černé a krvavé místo k žití. Nemrtví se toulají katakombami a tančí do rytmu. Líbí se mi zvuk, obal, produkce, ale hlavně velká spousta zajímavých momentů. Poslouchat MORBUS GRAVE je jako sledovat dlouhý, bolestivý a chladný pohřeb do země. V rakvi jsou vzpomínky na devadesátá léta, na dobu, kdy se hrálo ještě poctivě a od srdce. Italové sem také patří. Dokazují to svojí hudbou, nasazením, atmosférou, kterou dokáží vytvořit. Nahrávku jsem poslouchal stále dokola a opakovaně se k ní vracel. Pak se setmělo a ochladilo. Zombie vylezly z děr a mě nezbývalo nic jiného, než sepsat recenzi a podpořit kapelu co nejvíce. Odehrává se zde totiž pradávný rituál. Je krvavý, krutý, špinavý, jako životy prokletých. Klaníš se celý život modlám. Odříkáváš stále dokola modlitby. Uctíváš kněze, který ukrývá za úsměvem opravdové zlo. Když poslouchám novou desku italských MORBUS GRAVE, cítím chlad a temnou sílu. Jsem zde správně, na druhé straně, na onom světě. Temnota, blasfemie, smrt, utrpení a zničující death metal!


Asphyx says:

You've been worshipping idols all your life. You say your prayers over and over again. You worship a priest who hides true evil behind his smile. When I listen to the new album from Italy's MORBUS GRAVE, I feel like I'm in an old church with ugly and crazy rituals. Wailing, pain and fear are imprinted on the walls. That's what the whole church is built on. I blaspheme, I turn the crosses downwards, I listen to "Lurking into Absurdity" over and over again. And I feel like I'm back in the old days of honest, moldy death metal.

And the Italians are great at it. They have a dusty sound, lots of rotting ideas, a desire to destroy and kill with music. I have to write straight away that they do it very well. It's like someone ripped my heart out and made me eat it. Death doesn't choose, it is the only certainty, the goal and the beginning. Listen carefully!


If you like bands like AUTOPSY, DEATH, IMPETIGO, OBTUARY, SODOM and many others that could portray darkness, you might also like "Lurking into Absurdity". The world is a very black and bloody place to live in when you listen to it. The undead roam the catacombs and dance to the beat. I like the sound, the cover art, the production, but most of all the great many interesting moments. Listening to MORBUS GRAVE is like watching a long, painful and cold burial into the ground. The coffin holds memories of the 90s, a time when music was still played honestly and from the heart. The Italians belong here too. They prove it with their music, their commitment, the atmosphere they can create. I have listened to the record over and over again and returned to it repeatedly. Then it got dark and cold. The zombies came out of their holes and I had no choice but to write a review and support the band as much as possible. There is an ancient ritual going on here. It's bloody, cruel, dirty, like the lives of the damned. You worship idols all your life. You say prayers over and over again. You worship a priest who hides true evil behind his smile. When I listen to the new album from Italy's MORBUS GRAVE, I feel a cold and dark power. I'm right here, on the other side, in the other world. Darkness, blasphemy, death, suffering and devastating death metal!


Tracklist:
01. Into (The Curse) Cerebral Cremation
02. Morbid Darkness
03. Morbus Grave
04. Traumatic Malignancy
05. Mangled
06. Profaner
07. Lurking Into Absurdity
08. Horrors From The Unknown

Recenze/review - ACEPHALIX - Theothanatology (2022)


ACEPHALIX - Theothanatology
CD 2022, 20 Buck Spin

for english please scroll down

Lidská mysl je dosud z velké části neznámá. Jak si jinak vysvětlit zástupy šílených, zavřených navěky za zdmi ústavů? Elektrošoky, chemie, svěrací kazajka. Vrah, který si nepamatuje krvavé skvrny na zdi, které po něm zůstaly. Matka, co týrá vlastní dítě. Prokletí, zavržení, odsouzení a někteří již dávno popravení. Sedím uprostřed místnosti a nemůžu ven ani dovnitř. Získal jsem cejch, byl jsem označen za blázna. Co je pravda a co ještě lež? Východiskem je jenom smrt a nebo death metal.

ACEPHALIX jsou pro mě takovým zvláštním úkazem. Jejich hudba je poněkud odlišná, než je dnes běžné. Většinou se setkávám více méně s kopiemi pradávných desek. Američané na to ale jdou přeci jen jinak. Základem je sice surový klasický smrtící kov, ale ze skladeb lze cítit i odér crustu, hardcore. Výsledkem je potom doslova smrtící koktejl. Můžete jej podávat klidně všem, kteří jsou zavřeni za mřížemi. 


Pokud bych měl zmínit nějaké kapely, které ACEPHALIX ovlivnily, musel bych pátrat v oblastech, ve kterých působili třeba takoví BLACK BREATH, UNDERGANG, VASTUM, NECROT, HELLHAMMER, BOLT THROWER, REPULSION, VALLENFYRE, AUTOPSY, GRAVE, CANNIBAL CORPSE. Mé přirovnání ale berte s nadhledem. Jedná se spíše o ozvěny, než o nějakou obyčejnou kopii. Na to jsou pánové a dáma až příliš dobří muzikanti. Skladby působí originálně, tahle skupina má rozhodně svůj vlastní nezaměnitelný styl. Navíc, zvuk, obal, produkce, tohle všechno je v nejlepším pořádku. Posluchač se tak může soustředit na nápady, kterých je na desce opravdu velké množství. V některých momentech sice budete mít pocit, že rozmlouváte s pacienty ústavu choromyslných, ale to už je na vkusu každého fanouška. Mě osobně se nahrávka líbí, rád a často jsem se k ní vracel. A stále, i po delší době, jsem objevoval nová temná zákoutí. Lidská mysl je dosud z velké části neznámá. Jak si jinak vysvětlit zástupy šílených, zavřených navěky za zdmi ústavů? Možná by "Theothanatology" mohlo sloužit jakási terapie. V dnešní době někdy nevíme, co je pravda a co už lež. Je pak hrozně příjemné slyšet album, které je jasné a zřetelné. Syrové a zabijácké. Zničující, maniakální death metalové myšlenky!


Asphyx says:

The human mind is still largely unknown. How else to explain the multitudes of madmen locked up forever behind the walls of asylums? Electroshock, chemistry, straitjacket. A killer who doesn't remember the bloodstains left on the wall. A mother who abuses her own child. The damned, the damned, the condemned, and some long since executed. I'm sitting in the middle of the room and I can't get out or in. I've been branded a fool. What's the truth and what else is a lie? The only way out is death or death metal.

ACEPHALIX is such a special phenomenon for me. Their music is a bit different than what is common today. Mostly I encounter more or less copies of ancient records. But the Americans have a different way of doing it. The base is raw classic death metal, but you can also feel a tinge of crust, hardcore from the songs. The result is a deadly cocktail. You might as well serve it to everyone behind bars.


If I had to mention some bands that influenced ACEPHALIX, I would have to search in the areas where such bands as BLACK BREATH, UNDERGANG, VASTUM, NECROT, HELLHAMMER, BOLT THROWER, REPULSION, VALLENFYRE, AUTOPSY, GRAVE, CANNIBAL CORPSE were active. But take my comparison with a grain of salt. These are echoes rather than a simple copies. The gentlemen and the lady are too good musicians for that. The songs are original, this band has its unmistakable style. Moreover, the sound, the cover, the production, all this is in the best order. The listener can concentrate on the ideas, of which there are a lot on the album. At some moments you may feel like you are talking to patients of a mental institution, but that is up to the taste of each fan. I like the record, I like it and I've come back to it often. And still, even after a long time, I discovered new dark corners. The human mind is still largely unknown. How else to explain the multitudes of madmen locked up forever behind the walls of asylums? Perhaps "Theothanatology" could serve as a kind of therapy. These days, sometimes we don't know what's true and what's already a lie. It's nice to hear an album that is clear and distinct. Raw and killer. Devastating, maniacal death metal thoughts!


Recenze/review - ACEPHALIX - Decreation (2017):


Tracklist:
01. Theothanatologist
02. Godheads
03. Abyssal
04. Portmortem Punishment
05. Innards Of Divinity
06. Pristine Scum
07. Defecated Spirit
08. Atheonomist

band:
Daniel Butler - Vocals
David Benson - Drums
Adam Camara - Guitar
Erika Osterhout - Bass
Adam Walker - Guitar

středa 19. října 2022

Recenze/review - TURBOCHARGED - Alpha Beast, Omega God (2022)


TURBOCHARGED - Alpha Beast, Omega God
CD 2022, Emanzipation Productions

for english please scroll down

Když jsme před několika lety dělali s kapelou rozhovor, tak mi basák a vokalista Ronnie Ripper řekl jednu krásnou větu: "Metal byl vždy únikem z mizerného všedního života." Hodně jsem nad ní přemýšlel a zůstala vypálená v mé hlavě jako cejch. Vnímám hudbu úplně stejně. Možná právě proto jsem velkým fanouškem téhle smečky. Pokaždé se těším na pátek, až vypadnu z práce, sednu si doma do křesla, dám volume doprava až na hranu snesitelnosti a pivo poteče proudem. 

"Alpha Beast, Omega God" je další jízdou přímo do pekla. Surová, syrová deska, bez jakýchkoliv zbytečností a ozdob. Riffy jsou ohlodány na kost a probouzejí ve mě démony. Najednou jsem v malém klubu za městem, na sobě mám džínovou bundu přes křiváka a tančím do rytmu. Hergot, přátelé, tahle deska zase řeže tou správnou stranou nože!


Základem je samozřejmě stále chřestivý švédský death metal, spousta punku a rebelie. TURBOCHARGED letos působí jako rozzuřená, naštvaná šelma, která byla několik let zavřená v kleci. Řetězy jsou znovu roztrženy a vy si můžete vychutnat skvělý devastující zvuk, podívat se na klasický obal a narvat si album pod tlakem do hlavy. Osobně se mi nejvíc líbí, že si kapela na nic nehraje, jde rovnou na věc a zůstává po ní jenom krvavá stopa. Pro páteční restart unavených mozků po náročném pracovním týdnu ideální záležitost. Poprosil bych o další pivo. Ze všech stran na nás útočí jed a špína. Raději se zavírám do své kobky s "Alpha Beast, Omega God" a těším se, až si jednou zatančím na svém vlastním hrobě. Vidím před sebou dav v mosh-pitu. Vlasy létají vzduchem, lidé se točí v kruhu. Emoce, frustrace, vztek. Jsem zde správně! Na pódiu stojí nesvatá trojice muzikantů a sází do nás songy jako dávky z kulometu. Teď už to mohu napsat naplno - TURBOCHARGED jsou ve skvělé formě! Připadá mi, že jsem s nimi ve starých kobkách, někdy v devadesátých letech, kdy jsem byl mladý, šílený a existoval pro mě jenom metal, holky a chlast. Pánové v sobě mají poctivého rock´n´rollového ducha. A to oceňuji nadevše! Death thrash punk metal, který vás rozdrtí na prach!


Asphyx says:

When we interviewed the band a few years ago, bassist and vocalist Ronnie Ripper told me one beautiful line, "Metal has always been an escape from the misery of everyday life." I've thought about it a lot and it's burned into my mind like a brand. I feel the same way about music. Maybe that's why I'm a big fan of the pack. I always look forward to Fridays when I get off work, sit in my chair at home, turn the volume right up to the edge of bearable, and the beer flows.

"Alpha Beast, Omega God" is another ride straight to hell. A raw, raw record, with no frills or embellishments. The riffs are gnawed to the bone and bring out the demons in me. Suddenly, I'm in a small club outside of town, wearing a denim jacket over a curve and dancing to the beat. Damn, folks, this record is cutting with the right side of the knife again!


Of course, the basis is still rattling Swedish death metal, with a lot of punk and rebellion. This year TURBOCHARGED looks like an angry, pissed-off beast that has been locked in a cage for a few years. The chains are broken once again and you can enjoy the great devastating sound, look at the classic cover art and shove the album under pressure into your head. Personally, what I like most is that the band doesn't play games, gets straight to the point, and leaves only a trail of blood. For a Friday restart of tired brains after a hard working week, the perfect thing. I'd ask for another beer. Poison and filth are attacking us from all sides. I'd rather lock myself in my dungeon with "Alpha Beast, Omega God" and look forward to dancing on my own grave someday. I see the crowd in front of me in mosh-pits. Hair flying through the air, and people spinning in circles. Emotion, frustration, and anger. I'm right here! An unholy trinity of musicians stands on stage, blasting songs at us like machine gun shots. Now I can write it fully - TURBOCHARGED is in great shape! I feel like I'm in the old dungeons with them, sometime in the 90s, when I was young, and crazy and only metal, girls, and booze existed for me. The guys have an honest rock'n'roll spirit. And I appreciate that above all! Death thrash punk metal that will crush you to dust!


about TURBOCHARGED on DEADLY STORM ZINE:







Tracklist:
01. Piss Stigmata
02. Irreligious
03. Slave Rhetoric
04. Phantom Cataclysm
05. Alpha Beast, Omega God
06. Chaos Chronicles
07. Sanguinary
08. Hunger Of The Wendigo
09. Land Of Pest
10. Hyper Blasphemous Shitstorm
11. Profane Vortex
12. Priests In Darkness

Lineup:
Freddie Fister - drums, backing vocals
Ronnie Ripper - bass, lead vocals
Old Nick - guitars


Webshop:

Web:

Recenze/review - DE PROFUNDIS - The Corruption of Virtue (2022)


DE PROFUNDIS - The Corruption of Virtue
CD 2022, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Sny jsou územím duchů. Zlých duchů. Jenže tohle není sen, ale krutá a ošklivá realita. Stále se klaníme dávno padlým modlám, stále bojujeme slepě za víru. Máme málo času, přesto jej věnujeme negativním myšlenkám. Je dobré se občas zastavit a ohlédnout se zpět. Kupříkladu mě se to stalo v momentě, kdy jsem začal poslouchat novou desku britských DE PROFUNDIS. Přiznám se, že mě doslova uhranula. Najednou jsem se toulal na onom světě a rozmlouval s duchy. Se špatnými duchy.

A i ti mi říkali, že mám stále dál vyhledávat dobrou muziku, podporovat ji a rozšiřovat. U DE PROFUNDIS to udělám hrozně rád. Hrají totiž upřímně, s černou jiskrou v oku, s nadšením a odhodláním. Navíc jsou skvělí muzikanti, kteří do klasického death metalu dokáží propašovat spoustu zajímavých a neotřelých momentů. Přidejte hlasitost a uslyšíte sami!


Pokaždé, když potkám podobné nahrávky jako je "The Corruption of Virtue", mám radost. A je to radost starého metalového psa, který se toulá podzemím již desítky let. Britové jsou zkrátka jiní, odlišní, zajímaví a progresivní takovým tím přirozeným způsobem. Pokud máte rádi kapely typu OPETH, DISMEMBER, EDGE OF SANITY, HYPOCRISY, PESTILENCE, VADER, BOLT THROWER, AT THE GATES, CARCASS, asi víte, o čem píšu. DE PROFUNDIS mají navíc svůj styl, rukopis a hlavně spoustu nápadů, které na nahrávku doslova vypálili pod tlakem. Cítím z jednotlivých songů zvláštní chvění a hrozně mě baví se k nim neustále vracet. Jakoby mi po celou dobu poslechu někdo držel pod krkem břitvu. Spousta temných emocí, ale i naděje, tohle všechno z alba cítím. Je nebývale pestré, i když zahalené převážně do krvavě černých barev. Zároveň drží velmi kompaktně pohromadě. Zvuk, obal, vše je na svých místech a jen doplňuje skvělou řemeslnou zručnost jednotlivých muzikantů. Riffy ostré jako břitva, vokál bestie, bicí, u kterých vám popraskají kosti. Sny jsou územím duchů. Zlých duchů. A DE PROFUNDIS nás vzali na krásně morbidní výlet do temnoty. Všechny modly už dávno shořely a zůstala po nich je mrtvá těla, ohlodaná na kost. Z novinky cítím mráz, tmu, oheň i smrt. Temný, chladný, zničující death metal, který vás spálí na popel! 


Asphyx says:

Dreams are ghost territory. Evil spirits. But this isn't a dream, it's a cruel and ugly reality. We still bow down to long-fallen idols, still fight blindly for the faith. We have little time, yet we devote it to negative thoughts. It is good to stop and look back from time to time. For example, this happened to me the moment I started listening to the new album by British DE PROFUNDIS. I admit that I was literally bewitched by it. Suddenly I was wandering in the other world and talking to ghosts, bad ghosts.

And even they were telling me to keep looking for good music, to support it and to spread it. I'd love to do that with DE PROFUNDIS. Because they play with sincerity, with a black sparkle in their eyes, with enthusiasm and determination. Moreover, they are great musicians who can sneak a lot of interesting and fresh moments into classic death metal. Turn up the volume and hear for yourself!


Every time I come across a record like "The Corruption of Virtue", I get happy. And it's the joy of an old metal dog that has been roaming the underground for decades. The Brits are simply different, interesting and progressive in that natural way. If you like bands like OPETH, DISMEMBER, EDGE OF SANITY, HYPOCRISY, PESTILENCE, VADER, BOLT THROWER, AT THE GATES, CARCASS, you probably know what I'm writing about. Moreover, DE PROFUNDIS have their own style, signature and most importantly a lot of ideas that they literally burned on the record under pressure. I feel a special tingle from each song and I enjoy coming back to them all the time. It's like someone is holding a razor under my neck the whole time I'm listening. Lots of dark emotions, but also hope, I can feel all of this from the album. It's unusually colourful, even though it's mostly shrouded in bloody black. At the same time it holds together very compactly. The sound, the cover art, everything is in place and only adds to the great skill of the individual musicians. Razor sharp riffs, beast vocals, drums that will crack your bones. Dreams are ghost territory. Bad ghosts. And DE PROFUNDIS took us on a beautifully morbid trip into the darkness. All the idols have long since burned up, and what's left are dead bodies, gnawed to the bone. The new release reeks of cold, darkness, fire and death. Dark, cold, devastating death metal that will burn you to ashes!



about DE PROFUNDIS on DEADLY STORM ZINE:





Track listing -
1. Ritual Cannibalism
2. Sectarian Warfare
3. Relentless March
4. Weaponised Rape
5. Embrace Dystopia
6. Desecrating Innocence
7. Religious Cancer
8. Scapegoat
9. The Sword Verses

Line up -
Vocals - Craig Land
Guitars - Shoi Sen (Monument of Misanthropy)
Guitars - Paul Nazarkardeh (Monument of Misanthropy)
Drums - Tom Atherton
Bass - Steve Woodcock

Artwork by Alex Tartsus (Depravity, Sepulchral Curse)

úterý 18. října 2022

Recenze/review - LIVE BURIAL - Curse of the Forlorn (2022)


LIVE BURIAL - Curse of the Forlorn
CD 2022, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Bílá kostra, pohozená u cesty. Bez masa, bez známek násilí. Jenom čistá smrt. Jakoby se nacházela na tenké hranici mezi naším a oním světem. V místech, kde protéká ledová a špinavá řeka Styx. Přemýšlím, jak asi dotyčný zemřel a postupně mi dochází, že je na tom jako já. Také poslouchal celý život death metal. Vybíral si jen ty nejnechutnější kousky shnilých tkání. Jednou taky budu ležet u cesty. A mé kosti budou trouchnivět v rytmu toho nejkvalitnějšího smrtícího kovu.

Britské LIVE BURIAL sleduji od jejich počátků (recenze a rozhovor jsou odkazovány dole pod článkem). Vždy dokázali znázornit svoji hudbou atmosféru čerstvě otevřených hrobů. Novinka "Curse of the Forlorn" to jenom potvrzuje. Démoni číhají za každým rohem. Připraveni vám prokousnout hrdlo. 


Pohřeb vašeho živého těla je prováděn ve stejném stylu, jako to uměly a umí kapely typu ASPHYX, MORGOTH, DEATH, BOLT THROWER, CANCER, UNLEASHED, INCANTATION, GRUESOME, SKELETAL REMAINS. Skladby jsou ostré, šílené, krvavě zběsilé a nepostrádají tolik důležitou patinu, získanou dlouhým časem stráveným v tom nejhlubším podzemí. Do nečisté hry vás uvede skvělý obal (Luke Oram). Zvuk vám bude připomínat drcení prašivých kostí. Album obsahuje velké množství zajímavých a mokvajících momentů, které musí udělat dobře všem, kteří to myslí s exhumacemi mrtvých těl opravdu vážně. "Curse of the Forlorn" se do mě otisklo jako rozžhavené, velice kvalitní železo. Byl mi vypálen cejch, až navěky, amen! Je pro mě velmi příjemné opustit současný zkažený svět a zavřít se do katakomb, ve kterých vládnou LIVE BURIAL. Objevujeme spolu temná zákoutí, klaníme se černým stínům. V kostech se mi usadil chlad a já nemohu jinak, než nahrávku hodnotit velmi vysoko. Stala se pro mě skvělým průvodcem na místech, na kterých ležela spousta bílých, zahnívajících koster. Myslím, že fanoušci pradávných rituálů budou spokojeni. Stejně jako já. Stará, poctivá, zahnívající death metalová rakev!


Asphyx says:

A white skeleton, dumped by the side of the road. No flesh, no signs of violence. Just pure death. As if it was on the thin line between our world and the next. Where the icy, dirty river Styx flows. I wonder how the man died, and gradually I realise he's just like me. He also listened to death metal all his life. He only picked the nastiest bits of rotten tissue. One day I'll be lying by the side of the road. And my bones will rot to the rhythm of the finest death metal.

I've been following the UK's LIVE BURIAL since their early days (review and interview linked at the bottom of the article). They have always managed to portray the atmosphere of freshly opened graves with their music. The new release "Curse of the Forlorn" only confirms this. Demons lurk around every corner. Ready to bite your throat.


The burial of your living body is done in the same style as bands like ASPHYX, MORGOTH, DEATH, BOLT THROWER, CANCER, UNLEASHED, INCANTATION, GRUESOME, SKELETAL REMAINS. The songs are sharp, crazy, bloody furious and don't lack that all-important patina gained from a long time spent in the deepest underground. You will be introduced to the dirty game by the great cover art (Luke Oram). The sound will remind you of the crushing of mangy bones. The album contains a large number of interesting and mind boggling moments that must do good to anyone who is serious about exhuming dead bodies. "Curse of the Forlorn" imprinted itself on me like a red-hot, very high quality iron. I've been branded for all eternity, amen! It is very pleasant for me to leave the current corrupted world and close myself in the catacombs where LIVE BURIAL reigns supreme. We explore the dark corners together, we bow to the black shadows. A chill has settled in my bones and I can't help but rate the record very highly. It has become a great guide for me in places where many white, rotting skeletons lay. I think fans of ancient rituals will be pleased, same as me. An old, honest, rotting death metal coffin!


about LIVE BURIAL on DEADLY STORM ZINE:





Track listing -
1. Despair of the Lost Self
2. The Ordeal of Purification
3. My Head as Tribute
4. Exhumation and Execution
5. Blood and Copper
6. Sepulchre of Collapsed Kingdoms
7. This Prison I Call Flesh

Line up -
Jamie Brown - Vocals
Rob Hindmarsh - Guitars
Jake Bielby - Guitars
Lee Anderson - Bass
Matthew Henderson - Drums

Artwork by Luke Oram (Slugdge)

Recenze/review - TAEDIFER - Demons of the Past (2022)


TAEDIFER - Demons of the Past
demo 2022, vlastní vydání

for english please scroll down

Přivezli mi další rakev na ohledání. Zatím ležela v rohu márnice a smrděla hnilobou. Dopředu jsem věděl, že se v ní rozkládá jenom pár kostí. Satan ji označil jasným nápisem TAEDIFER. Pro mnohé z vás je to zatím neznámé jméno, ale věřte tomu, že když vám napíšu názvy kapel, ve kterých pánové působí, určitě zbystříte jako já. Ano, v téhle smečce se sešli maniaci z BOHEMYST, GUTALAX, LOCOMOTIVE, DARK ANGELS, BONE ORCHARD, THE OLD FOUR. 

Na první pohled by to tedy vypadalo, že se bude jednat o jeden z dalších tolik typických českých projektů. Naopak! Tentokrát máme co do činění s klasickým, do švédských vod ponořeným death metalem. Zatím spatřily temnotu pouze dva songy, ale i ty jsou (alespoň pro mě) velkým příslibem do budoucna.

Pokud je váš metalový kompas nasměřován převážně na metalový sever, budete určitě spokojeni. Tahle smečka se s tím moc nepáře. Povedl se jim klasický syrový a surový švédský zvuk. Při poslechu v posluchači ožívají vzpomínky na kapely typu DISMEMBER, ENTRAILS, ENTOMBED, NIHILIST, INTERMENT, CARNAGE, BLOODBATH, ENTOMBED nebo COMECON. Není to ale jen obyčejné a dnes tolik typické retro. Kapela se snažila vložit do songů i svoji invenci. Songy jsou dobře napsány, pamatuji si je a staly se na nějaký čas mými průvodci záhrobím. Jedná se přesně o takový ten druh hniloby, plesniviny a smrti, která vás naprosto pohltí. Těžko sice soudit podle dvou skladeb, ale mě se zkrátka líbí, jakým způsobem pánové k muzice přistupují - poctivě, se zručností a dobrým řemeslem. Je zkrátka cítit, že je jejich morbidní práce baví. Přivezli mi další rakev na ohledání. Zatím ležela v rohu márnice a smrděla hnilobou. Dopředu jsem věděl, že v ní rozkládá jenom pár kostí. Satan ji označil jasným nápisem TAEDIFER. Připsal jsem ještě pár magických poznámek a pak už jen poslouchal a užíval si chlad, temnotu a inferno. Poctivý, prašivý death metal staré školy! Nechte si chutnat! HM2 pedal rules!



Asphyx says:

They brought me another coffin to look at. So far, it's been sitting in the corner of the morgue, smelling rotten. I knew ahead of time that there were only a few bones decomposing in it. Satan had marked it with a clear inscription, TAEDIFER. For many of you, it's still an unfamiliar name, but believe me, when I write down the names of the bands these gentlemen are in, you'll be as alert as I am. Yes, in this pack came together maniacs from BOHEMYST, GUTALAX, LOCOMOTIVE, DARK ANGELS, BONE ORCHARD, AND THE OLD FOUR.

At first glance, it would seem that this will be another typical Czech project. On the contrary! This time we are dealing with classic death metal, immersed in Swedish waters. So far only two songs have seen the darkness, but even they are (at least for me) a great promise for the future.


If your metal compass is mostly oriented towards metal north, you will be satisfied. This pack doesn't struggle with that. They have pulled off the classic raw and raw Swedish sound. Listening to them brings back memories of bands like DISMEMBER, ENTRAILS, ENTOMBED, NIHILIST, INTERMENT, CARNAGE, BLOODBATH, ENTOMBED or COMECON. But it's not just the usual and nowadays so typical retro. The band tried to put their inventiveness into the songs. The songs are well written, I remember them and they became my guides to the beyond for some time. This is exactly the kind of rot, mold, and death that completely engulfs you. It's hard to judge by two tracks, but I simply like the way the gentlemen approach the music - with honesty, skill, and good craftsmanship. You can simply feel that they enjoy their morbid work. They brought me another coffin to look at. So far it's been sitting in the corner of the morgue, smelling of rot. I knew beforehand that it only contained a few decomposing bones. Satan had marked it with a clear sign that read TAEDIFER. I added a few more magical notes and then just listened and enjoyed the cold, darkness, and inferno. Honest, dirty death metal of the old school! Enjoy! HM2 pedal rules!


tracklist:
1. Doom Deserved 
2. Demons of the Past

band:
Petr Ouško - kytara
Robert Kubík - kytara
Radek Popel - vokály
Pavel Troup - basa
Marek Verner - bicí

pondělí 17. října 2022

Recenze/review - IN PAIN - The Thing from the Grave (2022)


IN PAIN - The Thing from the Grave
CD 2022, Southcoast Productions

for english please scroll down

Opět jsem podlehl volání krásných zombie. Vzbudil jsem se uprostřed noci, rozloučil se se všemi a odešel na nedaleký hřbitov. Už na mě čekaly. Zdravím se s nemrtvými, přijímám lahev dobrého piva. Je mi zima, pálí mě vnitřnosti, ale je mi dobře. Jsem mezi svými, mezi těmi největšími fanoušky death metalu. Povídáme si o smrti a doporučujeme si nahrávky, u kterých praskají víka od rakví. IN PAIN jsou kapelou, která právě hraje v márnici.

Zajdeme na koncert a neskutečně si ho užíváme. Jedná se totiž o pravý, ryzí, prašivý smrtící kov. Hezky po staru, tak jak se hrával v devadesátých letech minulého století. Zombie se kroutí v divokém tanci. Maso odpadává od kostí. Smrt, chlad, temnota. Přesně takhle to mám nejraději.


Historie kapely sahá až k počátkům stylu zvaného švédský death metal. Pokud jste stejně jako já vyrůstali mezi nahrávkami od GRAVE, DISMEMBER, ENTRAILS, NIHILIST, SORCERY, INTERMENT, bude se vám líbit i "The Thing from the Grave". To mohu podepsat vlastní krví. Procházím se mezi náhrobky, čtu si nápisy a užívám si hudbu, která mi dlouhé roky koluje v krvi. Je pro mě temnou energií, která mě pohání kupředu. Už dávno se nechci vrátit do obyčejného, nudného světa plného stereotypů a klišé. Raději se toulám záhrobím a užívám si novou desku IN PAIN. Má skvělý zvuk, nádherně morbidní obal. Také spoustu skvělých nápadů, jako vystřižených z dávných tajemných spisů. Poslouchat tohle album je pro mě velmi příjemné, mrazivé, šílené a děsivé zároveň. Pánové sází na silné melodie, surové bicí a vokál, který připomíná řev bestie. Každý den, když pomalu usínám, tak se těším, až mě zombie zase zavolají. Další noc, další skvělý zážitek v katakombách. Možná se jednou rozpadnu v prach, možná mě pohřbí zaživa. Ale než se tak stane, budu nadále poslouchat desky jako je "The Thing from the Grave". Je totiž dokonalou esencí toho, co mám na hudbě rád. Surové, syrové, mrazivé ozvěny ze záhrobí, při kterých má vzduch barvu krve. IN PAIN se povedlo nahrát vynikající stylovou záležitost. Věřím jim každý tón, každé slovo. Starý, prašivý švédský death metal, u kterého praskají kosti!


Asphyx says:

Once again, I succumbed to the call of the beautiful zombies. I woke up in the middle of the night, said goodbye to everyone, and went to a nearby cemetery. They were waiting for me. Greeting the undead, accepting a bottle of good beer. I'm cold, and my insides burn, but I'm fine. I'm among my own, among the biggest fans of death metal. We talk about death and recommend records that crack coffin lids. IN PAIN is a band that's playing in a morgue right now.

We go to the concert and we enjoy it immensely. Because this is real, pure, dusty, deadly metal. It's the old way, the way it was played in the '90s. Zombies twirling in a wild dance. Flesh falling off the bones. Death, cold, darkness. That's what I like best.


The history of the band goes back to the beginnings of the style called Swedish death metal. If like me, you grew up among the records of GRAVE, DISMEMBER, ENTRAILS, NIHILIST, SORCERY, and INTERMENT, you will like "The Thing from the Grave". I can sign this with my blood. I walk among the tombstones, read the inscriptions and enjoy the music that has been in my blood for years. It's dark energy that drives me forward. I don't want to go back to the ordinary, boring world full of stereotypes and clichés. I prefer to wander the beyond and enjoy the new album IN PAIN. It's got a great sound and beautifully morbid cover art. Also, a lot of great ideas, as if cut out of ancient mysterious writings. Listening to this album is very enjoyable for me, chilling, crazy, and scary at the same time. The gentlemen rely on strong melodies, raw drums, and vocals that resemble the roar of a beast. Every day when I slowly fall asleep, I look forward to the zombies calling me again. Another night, another great experience in the catacombs. Maybe one day I'll crumble into dust, maybe they'll bury me alive. But until that happens, I'll keep listening to records like "The Thing from the Grave". Because it's the perfect essence of what I love about music. Raw, raw, chilling echoes from beyond the grave make the air the color of blood. IN PAIN has managed to record an excellent stylistic affair. I believe every note, every word. Old, dusty Swedish death metal that makes your bones crack!


Recenze/review - IN PAIN - The Sound of Death (2019):

Tracklist:
01. Predators Of Death
02. Mistress Of The Dark
03. Witchcraft
04. Midnight Rituals
05. Kill!
06. Decapitated By Lighting
07. Cannibal Feast
08. The Beast Within
09. Blood Frenzy

Lineup:
Micke - Vocals
Wegren - Guitar
Nicklas - Guitar
Matte - Drums

Album info:
Recorded and mixed at Sunlight Studio by Tomas Skogsberg.
Mastered at Obey Mastering by Lawrence Mackrory.
Cover art by Ola Larsson.
Produced by Tomas Skogsberg.

Recenze/review - FLESHLESS - Kingdom of the Liars (2022)


FLESHLESS - Kingdom of the Liars
EP 2022, vlastní vydání

for english please scroll down

Porcování masa pokračuje. Krev cáká všude kolem. A všichni dělají, že se nic takového neděje. Zavíráme oči před realitou a raději trávíme svůj čas ve virtuálním krásném světě. Lži a zase jenom lži. Pravda už dávno nikoho nezajímá. Alespoň do doby, než se stanete sami obětí nebo budete poslouchat nové EP českých FLESHLEES. Kapela je věrna svému vlastnímu odkazu, vyvíjí se pomalu, postupně, v malých krocích. Také by se dalo napsat, že stále zlepšuje svoje morbidní řemeslo.

"Kingdom of the Liars" je tří skladbovým zásekem v diskografii, respektive dvou skladbovým (s jedním, znovu nahraným bonusem v podobě songu "I Will Grind Your Fingers" (z dema "Grinding" 1994)). Fanoušci dostanou přesně to, co mají na kapele rádi. Devastující death grind, brutalitu a spoustu nahrubo nasekané tmy. 

EP "Kingdom of the Liars" beru jako takovou ochutnávku, kousek shnilého masa, podávaného na víku od rakve. Kapela má nového bubeníka (Ondra Die) a musím rovnou napsat, že čerstvá krev je z hudby těchto šílenců cítit na sto kilometrů - bicí zabíjejí!  Novinku bych pouštěl všem lhářům a falešným zrůdám. Dokud jim nesleze kůže z obličeje a neodhalí, jací doopravdy jsou. Pokud bychom se soustředili na formality, tak zvuk je v pořádku, obal samozřejmě také. Není si na co stěžovat. Problém mohu mít snad jen s tím, že je skladeb zkrátka moc málo. Chtěl bych víc! Jsem samozřejmě starý fanoušek kapely a jako takový bych ocenil pořádnou krvavou lázeň v podobě dlouhohrajícího alba. Snad se brzy dočkáme. Letošní zákusek je totiž příslibem do budoucna. Již minule jsem psal, že se mi líbí temnota a chlad, které se začaly v nových songách objevovat jako nějaká stará choroba. Líbí se mi to. Pořád je základem devastující nářez, u kterého vám takhle smečka vymlátí všechny zuby z ksichtu, ale zároveň jsou nové nahrávky propracovanější, zběsilejší, syrovější. A co říci na závěr? Snad jen fuck off všem lhářům a vivat FLESHLESS! Surový death grind metal, který vás rozemele na prach!


Asphyx says:

The butchering of the meat continues. Blood splashes everywhere. And everyone pretends it's not happening. We turn a blind eye to reality and prefer to spend our time in a virtual beautiful world. Lies and more lies. Nobody cares about the truth anymore. At least until you become a victim yourself or listen to the new EP of Czech FLESHLEES. The band is true to its own legacy, evolving slowly, gradually, in small steps. You could also write that it is still improving its morbid craft.

"Kingdom of the Liars" is a three-track discography cut, or rather a two-track one (with one, re-recorded bonus track in the form of "I Will Grind Your Fingers" (from the 1994 "Grinding" demo)). Fans will get exactly what they love about the band. Devastating death grind, brutality, and plenty of coarsely chopped darkness.

I take the EP "Kingdom of the Liars" as a kind of a taste, a piece of rotten meat served on a coffin lid. The band has a new drummer (Ondra Die) and I have to write right away that fresh blood can be smelled from the music of these madmen a hundred kilometers away - the drums kill! I would play the new album to all liars and fake monsters. Until the skin comes off their faces and they reveal who they really are. If we concentrate on the formalities, the sound is fine, and the cover is fine, of course. Nothing to complain about. The only problem I might have is that there are simply too few songs. I would have liked more! I am of course an old fan of the band and as such would appreciate a proper bloodbath in the form of a full-length album. Hopefully, we'll see it soon. This year's treat is a promise for the future. I wrote last time that I like the darkness and coldness that has started to appear in the new songs like some old disease. I like it. There's still the underlying devastating wallop where a pack like this knocks all the teeth out of your face, but at the same time, the new recordings are more sophisticated, more frantic, rawer. And what to say in conclusion? Just fuck off to all the liars and welcome FLESHLESS! Raw death grind metal that will grind you to dust!


Tracklist:
01. One Truth Supremacy
02. The Kingdom Of The Liars
03. I Will Grind Your Fingers (Re-Recorded)

neděle 16. října 2022

Recenze/review - TERATOMA - Chaosmakers (2022)


TERATOMA - Chaosmakers
CD 2022, Base Record Production

for english please scroll down

Nákladní vůz, plný shnilých kostí. Utrhané ruce a nohy, výkřiky děsu, šílenství a strachu. Mobilní telefony nad hlavou, aby byly zaznamenány všechny hrůzy. Čím krvavější záběry, tím lepší. Smrt v přímém přenosu, radost z popravy. Stále jsou v nás ukryty ty nejtemnější pudy. Jednáme jako zvířata, možná ještě hůře. Kam se ztratila lidskost a humanita? Byly umláceny tupým davem. Připomíná to apokalypsu. Už se bojím otevřít zprávy. Dávno jsem ztratil veškeré iluze. Zůstal nám jenom chaos, násilí, temnota. A zkažená víra. 

Mám to takhle nastavené již spoustu let. Vyhledávám si pro sebe muziku, která mě dokáže vyčistit mozek, restartovat mě a pomáhá mi přežít v dnešním podivném světě. TERATOMA jsou jednou z kapel z devadesátých let, která přežila a stále má co říct. Novinkou "Chaosmakers". Je totiž uvěřitelná, syrová a shnilá. Death grindová mašina se vrací ve skvělé formě!


O masivním, surovém a hutném zvuku netřeba diskutovat. Je skvělý, starý a moderní zároveň. Doslova zabíjí! Líbí se mi i obal, pod kterým je podepsán mistr Eder Hernández. Precizní práce. Motiv přesně vystihuje to, co se na albu odehrává. Krutý, ošklivý a mokvající death grind ve stylu CARCASS, NAPALM DEATH, EXHUMED, IMMOLATION, BOLT THROWER, INCANTATION. TERATOMA jsou zuřiví, vzteklí a hlavně - dokáží napsat ostré a bolestivé skladby. Nahrávku jsem si ihned pouštěl cestou městem, v nočních ulicích i v momentech, kdy jsem potřeboval uklidnit svoji mysl. Hudba se mi doslova zadřela do mozku, vypálila mi do něj krvavou stopu. Španělé hrají postaru, s takovou tou opravdovou jiskrou v oku. Líbí se mi jejich přístup. Je hodně podobný jako můj. Bez kompromisů, rána rovnou do srdce. Rozjetý vůz, plný shnilých kostí. Utrhané ruce a nohy, výkřiky děsu, šílenství a strachu. Mobilní telefony nad hlavou, aby byly zaznamenány všechny hrůzy. A k tomu všemu hraje "Chaosmakers"! Celá scenérie je krásně propojená. Nová deska by klidně mohla být soundtrackem k apokalyptickému filmu. Koneckonců, poslední roky děláme všechno proto, abychom naplnili vize starých spisovatelů sci-fi. Zůstane po nás jen spálená země. Stejně jako po této desce. Za mě mohu nahrávku jen doporučit! Hoří jasným plamenem! Ryzí, zničující death metalová srážka s náklaďákem plným shnilých kostí!


Asphyx says:

A truck full of rotten bones. torn off arms and legs, screams of terror, madness and fear. Mobile phones overhead to record all the horrors. The bloodier the footage, the better. Death live, the joy of execution. The darkest instincts are still hidden within us. We act like animals, maybe even worse. Where has humanity gone? They've been beaten to death by the stupid crowd. It's like the apocalypse. I'm afraid to open the news. I lost all illusions long ago. All that's left is chaos, violence, darkness. And corrupted faith.

I've had it set up like this for many years. I seek out music for myself that can clear my brain, reboot me and help me survive in today's strange world. TERATOMA are one of the bands from the 90's that survived and still have something to say. With their new release "Chaosmakers". Because it's believable, raw and rotten. The death grind machine is back in great form!


There is no need to discuss the massive, raw and dense sound. It's great, old and modern at the same time. It literally kills! I also like the cover art, signed by master Eder Hernández. Precision work. The motif accurately describes what is happening on the album. Cruel, ugly death grind in the style of CARCASS, NAPALM DEATH, EXHUMED, IMMOLATION, BOLT THROWER, INCANTATION. TERATOMA are furious, angry and most importantly - they can write sharp and painful songs. I immediately played the record on my way through the city, in the night streets and in moments when I needed to calm my mind. The music literally dug into my brain, burning a bloody trail into it. The Spanish play in an old-fashioned way, with that real sparkle in their eye. I like their approach. It's a lot like mine. No compromise, a shot straight to the heart. A wagon full of rotten bones. arms and legs torn off, screams of terror, madness and fear. Mobile phones overhead to record all the horrors. And to top it all off, the "Chaosmakers" are playing! The whole scene is beautifully interconnected. The new album could easily be the soundtrack to an apocalyptic movie. After all, for the last few years we've been doing everything we can to fulfill the visions of the old science fiction writers. We'll be left with nothing but scorched earth. Just like this record. For my part, I can only recommend the record! It burns bright! Pure, devastating death metal collision with a truckload of rotten bones!


about TERATOMA on DEADLY STORM ZINE:





tracklist:
1. The Upcoming End
2. When Body Melts
3. Devil’s Food (The Sacred Flesh)
4. Chaosmakers
5. The Forsaken Wolf Children
6. Madness In A Merciless Mind
7. Rituals In The Cenotaph
8. Enforcer State
9. A Blood Mass Killing




TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine