DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

čtvrtek 3. listopadu 2022

Recenze/review - IRON FLESH - Limb After Limb (2022)


IRON FLESH - Limb After Limb
CD 2022, War Anthem Records

for english please scroll down

Mlátím pěstí do zdi. Krvavé ruce, zavřený v kobce. Zazděný zaživa, odsouzený k smrti. Už dávno jsem přestal věřit v Boha. Není přeci možné, aby dopustil tolik špatného. Zavřeli mě a nutili, abych odvolal svoje názory. Nikdy! Pouštěl jsem jim nahlas novou desku francouzských maniaků IRON FLESH. Praskají u ní kosti tlakem. Probouzejí se démoni. Jednou budou tančit na mém hrobě. A budou se usmívat. Vědí totiž, že existuje už jenom temnota, smrt a nekoneční utrpení.

A samozřejmě také surový a syrový smrtící kov. S touhle smečkou jsem se již dvakrát setkal. Jejich nahrávky jsem poslouchal velmi často a máme i společný rozhovor (odkazy dole pod článkem). Letos mě opět obestřel chlad a opravdu jsem se cítil, jako pohřbený zaživa v plesnivé kobce. "Limb After Limb" vás rozseká na malé kousky!


"Limb After Limb" je opět dokonalou esencí severského death metalu. Zvuk, obal, melodie, všechno je podřízeno jedinému. Zničit všechno živé i neživé. Stejná krev koluje i v mých žilách. Je zkažená a obsahuje v sobě velké kousky ledu. Vždycky se mi líbilo, jakým způsobem IRON FLESH k hudbě přistupují. Opravdově, ryze. Ze songů je slyšet oddanost Smrti i všem temným silám. Prokletí, démoni i duše, bloudící navěky mezi naším a oním světem, my dají určitě za pravdu. Připadám si, jako bych se vydal po časové ose zpět, do devadesátých let minulého století, kdy vládly světu kapely jako ENTOMBED, NIHILIST, ENTRAILS, SORCERY, DISMEMBER. Pánové mají dar, talent pro všechny záhrobní rituály. Pro mě osobně je znovu velmi příjemné se k nahrávce vracet. Nejlépe v momentech, když se v ulicích válí mlha a přízraky se toulají zdánlivě spícím městem. Je podzim a ze hřbitova se ozývají divné zvuky. Poslouchám bedlivě, vnímám muziku všemi póry svého těla. Moc dobře vím, že jsem pohřbený zaživa v nedaleké kobce. Mlátím hlavou do zdi. Do rytmu téhle desky. Obličej od krve, ale usmívám se. Zazděný zaživa, odsouzený k smrti. Už dávno jsem přestal věřit v Boha. Poslouchám totiž "Limb After Limb". Starý, prašivý, mrazivý death metal ze starých katakomb!


Asphyx says:

I'm pounding my fist against the wall. Bloody hands, locked in a dungeon. Locked up alive, condemned to die. I stopped believing in God a long time ago. There's no way he could have done so much wrong. They locked me up and forced me to recant. Never! I played the new album by French maniacs IRON FLESH out loud. It's bone-cracking with pressure. The demons are awakening. One day they'll dance on my grave. And they'll smile. For they know that there is only darkness, death and endless suffering.

And, of course, the raw and raw death metal. I've met this pack twice before. I've listened to their recordings very often and we even had a conversation together (links below the article). This year I was again enveloped by the cold and really felt like I was buried alive in a moldy dungeon. "Limb After Limb" will cut you into small pieces!


"Limb After Limb" is once again the perfect essence of Nordic death metal. The sound, the cover, the melody, everything is subordinated to one thing. To destroy everything living and inanimate. The same blood runs through my veins. It's corrupt and contains large chunks of ice. I've always liked the way IRON FLESH approach music. Real, real. You can hear the devotion to Death and all the dark forces in the songs. Curses, demons and souls, wandering forever between our world and the next, will surely give us the truth. I feel like I've traveled back in time, to the 1990s, when bands like ENTOMBED, NIHILIST, ENTRAILS, SORCERY, DISMEMBER ruled the world. The gentlemen have a gift, a talent for all the rituals of the afterlife. For me personally, it is very pleasant to revisit the record again. Best at moments when the fog rolls in the streets and ghosts roam the seemingly sleeping city. It's autumn and strange sounds are coming from the cemetery. I listen intently, feeling the music through every pore of my body. I know very well that I am buried alive in a nearby dungeon. I bang my head against the wall. To the rhythm of this record. My face is bloody, but I'm smiling. Buried alive, condemned to die. I stopped believing in God a long time ago. I'm listening to "Limb After Limb". Old, dusty, freezing death metal from the old catacombs!


about IRON FLESH on DEADLY STORM ZINE:





TRACKLIST
01. Overthrow ov The Sermon ov God
02. Cursed Within
03. In Agony You Must Reborn
04. Limb After Limb
05. Blessed Be The Creators
06. Sacrorum Profanationem
07. Honor In Death
08. To Become One With The Dead
09. As Ghouls March On
10. Procession of Living Cadavers

LINE-UP
Julien Helwin - Guitar & Vocals
Sylver Alexandre - Guitar
Sebastien Lalanne - Bass
Guilhem Arbogast - Drums

Recenze/review - STRYCHNOS - A Mother's Curse (2022)


STRYCHNOS - A Mother's Curse
CD 2022, Dark Descent Records

for english please scroll down

Říká se, že když někdo zemře, v jeho blízkosti se narodí někdo další. Nekonečná smyčka opakující se v pravidelných intervalech. Definice chladu, temnoty a dlouhých stínů. Vždycky jsem měl rád hudbu, o které lze napsat, že vznikala při setkání s nemrtvými. Dánské STRYCHNOS jsem si zařadil mezi démony již v roce 2011, když vydali EP "Undead Unsouls Unbound". 

Pánové pokračují ve své morbidní práci i letos. Opět se jedná o výbušnou směs death metalu, blacku s heavy účinkem. Stačí zapnout play a ihned se ocitnete několik metrů pod zemí. Po stěnách stéká hnis, vše smrdí jako rozkládající se těla a krysy čekají na další skladbu. Smrt je jediná jistota!


"A Mother's Curse" je děsivou nahrávkou. Hudbu asi nejlépe charakterizuje motiv na obalu s mrazivým motivem, který vychází ze sochy dánského sochaře Nielse Hansena Jacobsena „Smrt a matka“ z roku 1892. Přidejte si skvělý chladný, masivní zvuk a budete ztraceni v podsvětí jako já. Procházíme se spolu s kapelou mezi stíny prokletých. Už jsem pochopil a je to díky této desce, že se kruh uzavřel. Koloběh života a smrti, odehrává se přede mnou při poslechu jako černobílý film. Bledé tváře utopenců, spálené obličeje uhořelých, čerstvě otevřené rakve prokletých. Troufám si tvrdit, že se deska opravdu velmi povedla. Budete zaživa pohřbeni, zničeni a zakopáni několik metrů pod zem. Líbí se mi způsob, jakým jsou songy napsány, jak zní, jak mi kolují jako nějaký prudký jed v žilách. Dánové nahráli symfonii o několika dějstvích. Je ošklivá, chladná, černá a podmanivá jako opuštěná márnice. Ožívají v ní dávno mrtvá těla. Tančí na vlastních hrobech. Probudili je STRYCHNOS. Svými melodiemi, náladami. Jsou jako nějaké starodávné kouzlo, které když vyřknete nahlas, bude vám umožněno nahlédnout na onen svět. Říká se, že když někdo zemře, v jeho blízkosti se narodí někdo další. Nekonečná smyčka opakující se v pravidelných intervalech. Black death metalová esence chladu, temnoty a dlouhých stínů!

Asphyx says:

It is said that when someone dies, someone else is born nearby. An endless loop repeating at regular intervals. The definition of cold, dark and long shadows. I've always liked music that can be said to have been made when encountering the undead. I put Denmark's STRYCHNOS among my demons back in 2011 when they released their EP "Undead Unsouls Unbound".

The gentlemen continue their morbid work this year. Once again, it is an explosive blend of death metal, black metal with heavy influence. Just turn on the play and you will immediately find yourself several meters underground. Pus drips down the walls, everything smells like decomposing bodies and rats are waiting for the next song. Death is the only certainty!


"A Mother's Curse" is an amazing record. The music is perhaps best characterized by the chilling motif on the cover, which is based on Danish sculptor Niels Hansen Jacobsen's 1892 sculpture "Death and Mother". Add a great cold, massive sound and you'll be lost in the underworld like me. We walk with the band through the shadows of the damned. I've come to understand and it's because of this record that the circle has come full circle. The cycle of life and death, happening in front of me while listening like a black and white movie. The pale faces of the drowned, the burned faces of the charred, the freshly opened coffins of the damned. I dare say that the record was very good indeed. You will be buried alive, destroyed and buried several metres underground. I like the way the songs are written, the way they sound like some violent poison in my veins. The Danes have recorded a symphony of several acts. It's ugly, cold, black and compelling like an abandoned morgue. It brings to life long-dead bodies. They dance on their own graves. They've been awakened by fear. With their melodies, their moods. They're like some ancient spell that, if spoken aloud, will give you a glimpse of the other world. They say that when someone dies, someone else is born nearby. An endless loop repeating at regular intervals. Black death metal essence of cold, darkness and long shadows!


TRACKLIST
1. Traumer
2. Blessed be the Bastard Reign
3. A Mother's Curse
4. Horror Sacred Torture Divine
5. Regiments of the Betrayed
6. Manus Nigra
7. Blind Eye Epiphany
8. The Doppelganger Stare

LINE-UP
Martin Leth Andersen - Bass / Vocals
Nis Rode Larsen - Drums
Andreas Lynge - Guitars

středa 2. listopadu 2022

News! - HYPNOS - “IN GRIEF / TOO OLD TO CRY” (official video 2022)

Official video clip from 6th studio album “The Blackcrow”. Album recorded at Šopa studio, Lipov / Czech Republic, in August 2020. Engineered, mixed and mastered by Stanislav Valášek. 


Line-up: 
BRUNO - bass, 
voc PEGAS - drums 
VLASA - guitars 
CANNI - guitars


Official websites: 

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Recenze/review - DEFLESHED - Grind Over Matter (2022)


DEFLESHED - Grind Over Matter
CD 2022, Metal Blade Records

for english please scroll down

Další rozdrcené lebky, další těla bez duše. Připomíná mi to tlakovou vlnu, která se vrátila po dlouhých letech. Zůstala po ní jenom nekonečná spoušť. Všechno je zničené, mrtvoly se rozkládají ve špinavém bahně. Přírodní katastrofu mi připomíná i návratové album legendárních thrash death metalových DEFLESHED ze Švédska. Jejich novinka je jako tsunami, které vás pohřbí zaživa.

Při podobných návratech bývám většinou velmi opatrný. V případě téhle smečky jsem si ale od začátku začal podupávat nohou do rytmu, kývat hlavou a bouchat pěstí do stolu. Skladby totiž stále obsahují velké množství třaskavé energie. Vaše ksichty budou rozdrceny! 


Z nahrávky je cítit poctivost devadesátých let, ze kterých DEFLESHED kdysi vzešli. Mají bohatou a zajímavou historii. Pamětníci mi dají určitě za pravdu. Co já si vzpomínám a co mám jejich alba ve sbírce, tak se vždy jednalo o skvělý masakr, který vás nenechal na chvilku v klidu. Vždycky jsem si představoval malý klub, spoustu piva a mosh-pit pod pódiem. "Grind Over Matter" zkrátka řeže tou správnou stranou nože. Na desce naleznete spoustu zajímavých momentů, poctivý zvuk, tematický, klasický obal a hlavně obrovské množství energie. Pokud vám jako mě připadá poslední roky svět nějaký divný a nechápete jej, tak si pusťte pořádně nahlas letošní DEFLESHED. Popraskají vám všechny kosti v těle, vnitřnosti shnijí a mozek bude vystřelen z hlavy. Novinka má drive, sílu, takovou tu pradávnou jiskru, kterou známe všichni ze starých metalových dob. Navíc, a to je pro mě asi nejvíc důležité, mě baví album poslouchat, rád se k němu vracím a rvu si ho s chutí do hlavy. Samozřejmě pod tlakem. Pokud bychom pak měli k někomu tvorbu těchto švédských šílenců přirovnat, mohli bychom zmínit kapely jako THE CROWN, HATESPHERE, AT THE GATES, CARNAL FORGE. Další rozdrcené lebky, další těla bez duše. Jsem jedním z nich. Poslouchám totiž "Grind Over Matter"! Thrash death metalový zabijácký stroj, který vás rozemele na prach!


Asphyx says:

More crushed skulls, more soulless bodies. It reminds me of a pressure wave that came back after many years. All that's left is an endless devastation. Everything destroyed, corpses decomposing in the filthy mud. The natural disaster reminds me of the comeback album of legendary thrash death metal DEFLESHED from Sweden. Their new album is like a tsunami that will bury you alive.

I'm usually very cautious with such comebacks. But in the case of this band I started stomping my foot to the beat, nodding my head and banging my fist on the table from the very beginning. Because the songs still contain a lot of crackling energy. Your faces will be crushed!


The record reeks of the 90s honesty from which DEFLESHED once emerged. They have a rich and interesting history. I'm sure the old-timers will agree. For as long as I can remember and as long as I have had their albums in my collection, it has always been a great massacre that doesn't leave you in peace for a moment. I always imagined a small club, lots of beer and mosh-pits under the stage. "Grind Over Matter" simply cuts with the right side of the knife. There are a lot of interesting moments, an honest sound, a thematic, classic cover and most importantly a huge amount of energy. If, like me, you find the world a bit weird and don't understand it lately, then give this year's DEFLESHED a good listen. Every bone in your body will crack, your guts will rot and your brain will be blown out of your head. The new album has drive, power, that ancient spark we all know from the old metal days. Moreover, and this is probably the most important thing for me, I enjoy listening to the album, I like to come back to it and rip into my head with gusto. Under pressure, of course. Then if we had to compare the work of these Swedish madmen to someone, we could mention bands like THE CROWN, HATESPHERE, AT THE GATES, CARNAL FORGE. More crushed skulls, more soulless bodies. I'm one of them. I'm listening to "Grind Over Matter"! A thrash death metal killing machine that will grind you to dust!



Tracklist:
01. Bent Out Of Shape
02. Grind Over Matter
03. One Grave To Fit Them All
04. Heavy Haul
05. Dear Devil
06. Staring Blind
07. Blood Well Spent
08. Unburdened By Genius
09. Behind Dead Eyes
10. Blast Beast
11. Last Nail In The Coffin



Recenze/review - MORBIFIC - Squirm Beyond the Mortal Realm (2022)


MORBIFIC - Squirm Beyond the Mortal Realm
CD 2022, Memento Mori, Headsplit Records, Me Saco un Ojo Record

for english please scroll down

Plížilo se to pomalu. Pálily mě vnitřnosti. Rozkládal jsem se postupně. Rozpadal jsem se v prach. Procesy hnití znám již dávno, poprvé jsem se s nimi setkal před dlouhými roky. Když jsem začal poslouchat plesnivý, prašivý death metal. Je to více než třicet let. Stále věřím v jeho sílu. Pořád hniji zevnitř. O finských MORBIFIC jsem psal již loni, když vydali album "Ominous Seep of Putridity". 

Oceňoval jsem temnotu, chlad, pach zkaženého masa a hlavně - spoustu zajímavých, syrových momentů a záhrobních melodií. Pánové dále věří své morbidní práci. Novinka "Squirm Beyond the Mortal Realm" je stylovým pokračováním. Zombie znovu vylezly z děr a hroby vydávají další ze svých svědectví. Smrt se usmívá!


Prašivý zvuk, chorobný vokál, monumentální obal. Tohle všechno drží pohromadě, jako sešité břicho po pitvě. Fanoušci třeba takových AUTOPSY, CARCASS, IMPETIGO, MORTICIAN, GRAVE, PURTENANCE, DEMIGOD, FUNEBRE, ABHORRENCE, FESTERDAY, PESTIGORE, UNDERGANG a dalších budou určitě spokojeni. Ano, jedná se o perfektně provedené a zahrané retro. To by nebylo zase nic tak výjimečného, ale pánové přidávají velmi podmanivou a magickou atmosféru, známou ze starých márnic. Tohle se nedá naučit, to musíte mít v sobě. Musíte věřit v temnotu a záhrobí. MORBIFIC jsou jako krvavý otisk, jako dlouho neléčená rána, ze které začne vytékat hnis. Slyšte ozvěny z chladných katakomb! V některých momentech jsou skladby možná až příliš dlouhé, ale rozhodně nestačí nudit. Naopak, kosti se rozpadají v prach, vnitřnosti pálí a žhnou. Obličej od krve, maso, odpadávající od kostí. Nedá se nic dělat, nahrávka mě opět baví, rád se k ní vracím a poslouchám jí s chutí. Schválně, ochutnejte také. Podávána je hniloba a nahrubo nasekaná tma. Hrdlo je podříznuto a vy si tak můžete vychutnat krásné okamžiky smrti. Začalo to pomalu. Pálily mě vnitřnosti. Rozkládal jsem se postupně. Rozpadal jsem se v prach. Zápach rozkládajících se death metalových mršin!


Asphyx says:

It was slow going. My insides were burning. I was disintegrating gradually. I was crumbling into dust. I've known the processes of rotting for a long time, I first encountered them many years ago. When I started listening to moldy, dusty death metal. It's been over thirty years. I still believe in its power. I'm still rotting from the inside. I wrote about Finnish MORBIFIC last year when they released the album "Ominous Seep of Putridity".

I appreciated the darkness, the coldness, the smell of rotten meat and most of all - a lot of interesting, raw moments and beyond the grave melodies. The gentlemen continue to believe in their morbid work. The new release "Squirm Beyond the Mortal Realm" is a stylish sequel. The zombies have come out of their holes once again and the graves give another of their testimonies. Death is smiling!


Dusty sound, sick vocals, monumental cover. It all holds together, like a stitched stomach after an autopsy. Fans of such bands as AUTOPSY, CARCASS, IMPETIGO, MORTICIAN, GRAVE, PURTENANCE, DEMIGOD, FUNEBRE, ABHORRENCE, FESTERDAY, PESTIGORE, UNDERGANG and others will definitely be satisfied. Yes, this is a perfectly executed and played retro. It wouldn't be that special, but the gentlemen add a very captivating and magical atmosphere, familiar from the old morgues. You can't teach this, you have to have it in you. You have to believe in the dark and the beyond. MORBIFIC is like a bloody imprint, like a long untreated wound from which pus starts to ooze. Hear the echoes from the cold catacombs! At some points the songs may be too long, but they are certainly not enough to bore. On the contrary, the bones crumble into dust, the insides burn and glow. Faces covered in blood, flesh falling off the bones. It can't be helped, I enjoy the recording again, I like to come back to it and listen to it with gusto. Go on, try it. Served rotten and coarsely chopped dark. The throat is slit so you can enjoy the beautiful moments of death. It started slowly. My insides were burning. I decomposed gradually. I was crumbling into dust. The stench of decomposing death metal carcasses!


Recenze/review - MORBIFIC - Ominous Seep Of Putridity (2021):


Tracklist:
01. Squirm Beyond The Mortal Realm
02. Bind, Torture, Snuff
03. Meal From An Open Skull
04. Suicide Sanctum
05. Initiation Into Oblivion
06. Meth Mansion Murders
07. Baptized In The Fluids Of Decay
08. Pathogenic Injection
09. The Head Harvest
10. Malignant Germination



úterý 1. listopadu 2022

Recenze/review - EXHUMED - To the Dead (2022)


EXHUMED - To the Dead
CD 2022, Relapse Records

for english please scroll down

Vždycky jsem si chtěl vytvořit svoji vlastní zombie. Jen tak pro radost. Pro radost ze smrti. Stejně na ní čekáme všichni celý svůj život. Láká nás nahlédnout na druhou stranu, jsme šokováni brutalitou a čerstvou krví. Mám rád, když se dívají na smrt kapely s nadhledem, když si z ní dělají legraci. Dívám se do tmy a poslouchám novou desku maniaků EXHUMED. A jsem najednou v márnici, kde se odehrávají ty nejděsivější noční můry. 

EXHUMED mám rád ve všech jejich podobách. Když hrají gore grind, když death metal, když jsou thrashoví. Baví mě i letos, u novinky "To the Dead" se rozhodně nenudím. Na tyhle šílence je spolehnutí. Opět mají skvělý zvuk, spoustu morbidních nápadů a krvavý pohled. Hostina je připravena. Stačí jen ochutnat. 


"To the Dead" je pro mě jízda od začátku až do konce. Líbí se mi chlad a temnota, které se nad skladbami vznáší jako smradlavý pach smrti. Pánové už asi nepřekvapí něčím novým a je to jenom dobře. Je na ně spolehnutí, jako na zkušené patology. Tělo je připraveno. Stačí vzít do ruky skalpel a provést první řez. Spalovna čeká. A nebo ne? Návrat ke gore zvuku se mi také líbí, ale to asi každému, kdo tuhle smečku sleduje od jejich začátků. Jsem věrným fanouškem a nemohu si na nic stěžovat. Zmínit musím i velmi povedený, stylový obal. Perfektně vystihuje to, co se na nahrávce odehrává. EXHUMED jsou právem považováni za legendu. Jejich koncerty bývají nabité energií a jejich atmosféru se jim povedlo vypálit i na letošní album. Kolem mě se procházejí oživlé mrtvoly a každé chybí jiná část těla. Připadám si jako v nějakém starém, černobílém hororu, který je děsivý již ze své podstaty. "To the Dead" je velmi povedeným dílem pro všechny staré fans. Zasekne do vás svoje drápy, roztrhá vás na kusy, vyrve vám vnitřnosti z těla. Stanete se zombie, toužící po jediném, po čerstvé krvi. Márnice je připravena, vstupte a přesvědčte se sami. Zažijte s EXHUMED návrat do starých dobrých časů. Vezměte si s sebou ostrý nůž a nadšení. Tahle kapela je stále ve skvělé formě. Gore grind death metalové ozvěny z patologie!


Asphyx says:

I've always wanted to create my own zombie. Just for fun. For the joy of death. We've all been waiting our whole lives for it anyway. We're tempted to see the other side, shocked by the brutality and the fresh blood. I like it when bands look at death with detachment, when they make fun of it. I'm looking into the darkness and listening to the new album from maniacs EXHUMED. And suddenly I'm in the morgue, where the most horrifying nightmares take place.

I like EXHUMED in all their forms. When they play gore grind, when they play death metal, when they play thrash. I'm still enjoying them this year, I'm definitely not bored with the new album "To the Dead". You can count on these madmen. Again they have a great sound, a lot of morbid ideas and a bloody look. The feast is ready. All you have to do is taste it.


"To the Dead" is a ride for me from beginning to end. I like the coldness and darkness that hovers over the songs like the stinking smell of death. The gentlemen probably won't surprise with anything new anymore, and that's just as well. They can be counted on as experienced pathologists. The body is ready. Just take the scalpel and make the first incision. The incinerator awaits. Or is it? I like the return of the gore sound, too, but I guess anyone who's followed this pack since their early days will. I'm a loyal fan and can't complain about anything. I must also mention the very hilarious, stylish cover art. It perfectly describes what is happening on the record. EXHUMED are rightly considered a legend. Their concerts are usually full of energy and they managed to burn their atmosphere on this year's album. There are reanimated corpses walking around me, each missing a different body part. I feel like I'm in an old, black and white horror movie, which is scary by its very nature. "To the Dead" is a very hilarious piece of work for any old fans. It digs its claws into you, rips you apart, rips the guts out of your body. You become a zombie, craving only one thing, fresh blood. The morgue is ready, enter and see for yourself. Experience a return to the good old days with EXHUMED. Bring your sharp knife and your enthusiasm. This band is still in great shape. Gore grind death metal echoes from pathology!



about EXHUMED on DEADLY STORM ZINE:






Tracklist:
01. Putrescine And Cadaverine
02. Drained Of Color
03. Carbonized
04. Rank And Defiled
05. Lurid, Shocking, And Vile
06. Undertaking The Overkilled
07. Necrotica
08. No Headstone Unturned
09. Defecated
10. Disgusted

Recenze/review - MORGUE - Lowest Depths of Misery (2022)


MORGUE - Lowest Depths of Misery
CD 2022, Godz Ov War Productions

for english please scroll down

Dusíš se tmou. Nemohl si to vydržet. Příliš mnoho zla, příliš mnoho nenávisti. Nikdo ti nikdy nepomohl, nikdo se za tebe nepostavil. Svět je někdy hodně krutý. A smrt číhá za každým rohem. Ještě nedávno si měl naději. Doufal si ve světlo, alespoň malý kousek světla. Místo toho si zaslechl jenom jejich jedovatý smích. Provaz se zdál jako jediné řešení. Ale není to pravda, ještě existuje muzika, u které se můžeš vykřičet, hudba, která ti pomůže přežít.

Ano, tak vnímám novou desku francouzských temných brutalistů MORGUE. Stačilo několik prvních poslechů a už jsem si připadal, jako bych se procházel lesem sebevrahů. Do země byla otištěna bolest, vztek i beznaděj. Stejně jako do nové desky "Lowest Depths of Misery". Tohle album řeže jako čerstvě nabroušený skalpel!


"Lowest Depths of Misery" vytváří na posluchače takový ten starý, prašivý a devastující tlak. Připadám si, že mi během skladeb někdo drásá obličej do krve. Rychlost, brutalita, chlad, ale také obrovské množství nahrubo nasekané tmy. Nahrávka má masivní, řezající a smradlavý zvuk. Líbí se mi i obal (Paolo Girardi), který přesně vystihuje to, co se během songů odehrává. Extrahované zlo, v podobě, v jaké jej znají všichni staří fanoušci klasických postupů pohřbívání do země. Žádné zbytečnosti, žádné kompromisy. Jenom zběsilá a divoká jízda přímo do pekla. Potkáte na ní pouze smrt a zatracení. Také spoustu grindcore, mokvajících motivů a obrazů, které by klidně mohly být vystaveny ve všech morbidních galeriích podsvětí. Opravdu si připadám, jako bych sundával ze stromu oběšence. Maso již hodně zahnívá, stejně jako hudba na "Lowest Depths of Misery". MORGUE jsou stále ve velmi dobré formě, šílení a zběsilí. Jako divoké a krvelačné šelmy, které se po nějaké době probudily. Nakonec nás všechny roztrhají na kusy. Dusíš se tmou. Nemohl si to vydržet. Příliš mnoho zla, příliš mnoho nenávisti. Doporučuji se zavřít do pokoje, zhasnout všechna světla a poslouchat letošní počin Francouzů co nejvíc nahlas. Jedná se totiž přesně o takový ten druh extrémního metalu, který vás doslova nabije černou energií. Vše se nebývale povedlo a já nemohu jinak, než vám novinku doporučit. Zahnívající, temný, brutální, death grindový kus shnilého masa!


Asphyx says:

You're suffocating in the dark. You couldn't stand it. Too much evil, too much hate. No one ever helped you, no one stood up for you. The world can be a very cruel place. And death lurks around every corner. Not long ago, you had hope. You hoped for light, just a little bit of light. Instead, all you heard was their poisonous laughter. The rope seemed like the only solution. But it's not true, there's still music to scream to, music to help you survive.

Yes, that's how I feel about the new album from French dark brutalists MORGUE. The first few listens were enough to make me feel like I was walking through a suicide forest. Pain, anger and despair were imprinted on the ground. Just like the new album "Lowest Depths of Misery". This album cuts like a freshly sharpened scalpel!


"Lowest Depths of Misery" creates that old, dusty and devastating pressure on the listener. I feel like my face is being scratched to blood during the songs. Speed, brutality, coldness, but also a huge amount of coarsely chopped darkness. The recording has a massive, cutting and smelly sound. I also like the cover artwork (Paolo Girardi), which accurately describes what happens during the songs. Extracted evil, in the form that all old fans of classic burial-in-the-ground procedures know it. No superfluities, no compromises. Just a frantic and wild ride straight to hell. You will meet only death and damnation. There's also plenty of grindcore, pissing motifs and paintings that could easily be displayed in all the morbid galleries of the underworld. I really feel like I'm taking a hanging off a tree. The flesh is already rotting a lot, just like the music on "Lowest Depths of Misery". MORGUE are still in very good form, mad and furious. Like wild and bloodthirsty beasts that have woken up after some time. Eventually, they'll tear us all apart. You're suffocating in the dark. You couldn't stand it. Too much evil, too much hate. I suggest you lock yourself in your room, turn off all the lights and listen to this year's French act as loud as you can. This is exactly the kind of extreme metal that literally charges you with black energy. Everything has been unprecedentedly successful and I can't but recommend the new album to you. A rotting, dark, brutal, death grind piece of rotten meat!


Tracklist:
01. Transcend The Acheron
02. Polar Aftermath
03. That Which Does Not Live
04. House Of The Departed
05. Down Syndrome
06. Roads To Gehenna
07. Walls Of Dis
08. Hug And A Stab In The Back
09. Safe In Gods Care

band:
MLobier: Guitar, vocals, drums
JBlandino: Bass guitar
Meyhnach : guest vocals.




pondělí 31. října 2022

Recenze/review - TRIBAL GAZE - The Nine Choirs (2022)


TRIBAL GAZE - The Nine Choirs
CD 2022, Maggot Stomp

for english please scroll down

Potácím se ve tmě. Nevidím, neslyším, nevnímám. Tak takhle vypadá smrt? Dotknu se něčeho měkkého, mokvajícího. Jako bych sahal na slizké bahno. Rozkládající se mrtvola, pach a nenávist, která se otiskla do okolních zdí. Probudil jsem se do temnoty, do děsivého snu. Problém je, že tohle není noční můra, ale krutá realita. Existuje už jenom nenávist a absolutní zlo. A také death metal, v podobě, v jaké nám jej předkládají američtí TRIBAL GATE. Hnisavé procesy byly zahájeny.

První dlouhohrající album s názvem "The Nine Choirs" nejvíc připomíná návštěvu staré, zdánlivě opuštěné márnice. Ještě tu zbyla nějaká těla. Poničená a zohavená. Když přidáte hlasitost, můžete si s nimi promluvit. Tahle nahrávka totiž probouzí i mrtvé!


Základem je surový, temný smrtící kov ve stylu třeba takových MORBID ANGEL, CANNIBAL CORPSE, IMMOLATION, DECAPITATED, DYING FETUS. Samozřejmě, přidávány jsou vlastní nápady a invence. Po zvukové stránce je vše v nejlepším pořádku, zvuk pálí a žhne. Atmosféra připomíná opravdu návštěvu pitevny, se všemi těmi chladnými stoly, s kusy masa i kostmi. TRIBAL GATE hrají od srdce, opravdově, uvěřitelně. Jedná se o kapelu, která přišla z toho nejhlubšího undergroundu. Divokou, šílenou a surovou. Nic pro slabé povahy, řekl bych. Riffy ostré jako skalpel. Bloudím močálem plným krve a zlámaných kostí. Atmosféra celé nahrávky je velmi temná, hnilobná, zkažená. Přesně takhle má znít opravdový a ryzí smrtící kov. "The Nine Choirs" je hodně mokvající, černou a zničující záležitostí. Jasně, pánové neobjevují nic nového, ale cítím, že hrají upřímně. A to je pro mě asi nejdůležitější. Potácím se ve tmě. Nevidím, neslyším, nevnímám. Tak takhle vypadá smrt? Dotknu se něčeho měkkého, mokvajícího. Jako bych sahal na slizké bahno. Rozkládající se mrtvola, pach a nenávist, která se otiskla do okolních zdí. TRIBAL GAZE jsou ve skvělé formě a mohu vám je rozhodně doporučit. Mrtvoly u jejich nové desky ožívají! Morbidní, temná, death metalová ocel!


Asphyx says:

I'm stumbling around in the dark. I can't see, I can't hear, I can't feel. Is this what death looks like? I touch something soft, swollen. It's like touching slimy mud. A decomposing corpse, the smell and the hatred imprinted on the surrounding walls. I woke to darkness, a terrifying dream. The problem is, this isn't a nightmare, it's a harsh reality. There is only hatred and absolute evil. And also death metal, as presented by the American TRIBAL GATE. The festering process has begun.

The first full-length album, "The Nine Choirs", is most reminiscent of a visit to an old, seemingly abandoned morgue. There are still some bodies left. Mutilated and mutilated. If you turn up the volume, you can talk to them. Because this recording wakes the dead!


The base is raw, dark death metal in the style of such bands as MORBID ANGEL, CANNIBAL CORPSE, IMMOLATION, DECAPITATED, DYING FETUS. Of course, own ideas and inventions are added. Sound-wise everything is in the best order, the sound is burning and glowing. The atmosphere is really like visiting an autopsy room, with all those cold tables, pieces of meat and bones. TRIBAL GATE play from the heart, real, believable. This is a band that came from the deepest underground. Wild, crazy and raw. Nothing for the faint of heart, I'd say. Scalpel-sharp riffs. I wander through a swamp of blood and broken bones. The atmosphere of the whole record is very dark, rotten, corrupt. This is what real, pure death metal should sound like. "The Nine Choirs" is a very swampy, black and destructive affair. Sure, the gentlemen aren't discovering anything new, but I feel they're playing with sincerity. And that's probably the most important thing for me. I'm stumbling around in the dark. I can't see, I can't hear, I can't feel. Is this what death looks like? I touch something soft, swollen. It's like touching slimy mud. A decomposing corpse, the smell and the hatred imprinted on the surrounding walls. TRIBAL GAZE are in great form and I can definitely recommend them. The corpses come alive on their new album! Morbid, dark, death metal steel!


Recenze/review - TRIBAL GAZE - Godless Voyage (2021):


Tracklist:
01. Cold Devotion
02. And How They Wept For Eternity
03. With This Creature I Return
04. To Gather In Its Presence
05. As A Thousand Voices Sing
06. Jealous Messiah
07. Shapeless Sovereign
08. Jungle Rituals
09. Worthless Offering


Recenze/review - SOREPTION - Jord (2022)


SOREPTION - Jord
CD 2022, Unique Leader Records

for english please scroll down

Dlouho to vypadalo, že nás čeká krásný nový svět. Bez bolesti, bez násilí. Jenže se zase všechno vymklo kontrole. Jako pokaždé. Nacházíme se momentálně ve stavu, kdy nikdo nikomu nevěří. Existuje už jenom černá nebo bílá, zlo a nebo dobro. A všemu vládne smrt. Máme skvělou techniku, nové technologie, ale v jádru nás stále ovládají temné pudy. Vidím to tak já, i švédští SOREPTION. 

Kapela, která hraje jako perfektně seřízený stroj. Přesné riffy, údery bicích, atmosféra chladu a beznaděje. Existuje už jenom temnota, umělá inteligence ovládla naše mozky. A my si můžeme vychutnat nahrávku, která by klidně mohla znít všude po světě, až nastane absolutní apokalypsa. 


Přiznám se bez mučení, že většina technických kapel mi připadá poměrně nezajímavá. Soutěže v tom, kdo zahraje komplikovaněji a rychleji mě příliš nezajímají. SOREPTION jsou ale výjimka. Hrají sice složitě, ale skladby mají jasné a zřetelné melodie, základní motivy. Hlavní pro mě byla vždy atmosféra a tu umí vytvořit Švédi hodně černou a neútěšnou. Jsem opravdu zavřený v továrně na smrt. V hlavě mám zcela nový chip a dávno neovládám svoje tělo. Jsem jenom kusem masa, řízeným na dálku. Pokud máte rádi smečky jako NECROPHAGIST, DECAPITATED, DECREPIT BIRTH, PSYCROPTIC, CRYPTOPSY, ARKAIK, tak neváhejte ani chvilku. Dostanete pořádnou porci velmi kvalitního smrtícího kovu, které je nejen propracovaný, ale také se opravdu dobře poslouchá. "Jord" působí jako ozvěny z vesmíru. Hlasité našeptávání. Nový program, který nás všechny zničí. Velmi kvalitní zvuk, skvělý obal, perfektní řemeslo. Novinku si užívám a rád se k ní vracím. A pořád objevuji nové motivy. Není to lehký poslech, nic nedostanete zadarmo. Ale když budete trpěliví a budete poslouchat pečlivě, budete odměněni hodně temným zážitkem. Někde jsem četl, že i stroje mají duši. Nevím, nedokážu to posoudit. Co ale mohu odpřisáhnout je, že SOREPTION vydali album, které zabíjí na potkání. Temná, technická death metalová symfonie smrti!


Asphyx says:

For a long time, it looked like a beautiful new world was waiting for us. No pain, no violence. But things have gone out of control again. Just like always. We're in a state where nobody trusts anybody. There is only black or white, evil or good. And death rules everything. We have great technology, new technology, but at our core, we are still ruled by dark instincts. That's how I see it, and so do the Swedish SOREPTION.

A band that plays like a perfectly tuned machine. Precise riffs, percussive beats, an atmosphere of coldness and despair. There is only darkness, artificial intelligence has taken over our brains. And we can enjoy a record that could easily be played all over the world when the apocalypse comes.


I admit without torture that I find most technical bands rather uninteresting. Competitions in who can play the most complicated and fastest don't interest me much. But SOREPTION are an exception. Their playing may be complex, but their songs have clear and distinct melodies and basic themes. The main thing for me has always been the atmosphere, and the Swedes can create a very black and bleak one. I'm really locked in a death factory. I have a brand new chip in my head and I haven't controlled my body for a long time. I'm just a piece of meat, controlled remotely. If you like packs like NECROPHAGIST, DECAPITATED, DECREPIT BIRTH, PSYCROPTIC, CRYPTOPSY, ARKAIK, don't hesitate a moment. You'll get a good portion of very high quality death metal that is not only sophisticated but also really good to listen to. "Jord" feels like echoes from outer space. Loud whispers. A new program that will destroy us all. Very high quality sound, great packaging, perfect craftsmanship. I enjoy the new stuff and I love coming back to it. And I keep discovering new themes. It's not easy listening, you don't get anything for free. But if you are patient and listen carefully, you will be rewarded with a very dark experience. I read somewhere that even machines have souls. I don't know, I can't judge. But what I can swear is that SOREPTION have released an album that kills on cue. A dark, technical death metal symphony of death!


Recenze/review - SOREPTION - Monument of the End (2018):


Tracklist:
01. The Artificial North
02. The Forever Born
03. Prophet
04. Each Death More Hollow
05. A Story Never Told
06. The Chasm
07. The Nether Realm's Machinery
08. Död Jord



neděle 30. října 2022

Recenze/review - SPINELESS FUCKERS - Tales of Extraordinary Madness (2022)


SPINELESS FUCKERS - Tales of Extraordinary Madness
CD 2022, Brute! Productions

for english please scroll down

Tenká je hranice mezi šílenstvím a normálností. Někdy také nevím, jestli sedím před a nebo za zdí. Co je pravda a co lež? Krev není voda, ale tomu také někteří nevěří. Dezinformace vládnou světu a je potřeba do nich vnést trošku světla. Na našich stránkách tak činíme převážně pomocí death metalu. Bylo ale na čase opustit místní hřbitovy a porozhlédnout se také po nějakém dobrém grindcore. 

SPINELESS FUCKERS mě oslovili s prosbou, abych sepsal pár slov. Zpočátku jsem byl trošku váhavý, ale stačilo si pustit poprvé nové album "Tales of Extraordinary Madness" a ihned jsem získal pro mě tolik důležitý pocit - ano, to je přesně ono! Takový nářez chci poslouchat! Není to jenom dnes tolik častá, rádoby vtipná taškařice, ale jedná se o pořádnou porci temnoty a samozřejmě šílenství. 

Tohle album doopravdy bolí. Je poctivé a cítím z něj ryzí řemeslo. A to teď nemluvím jen o zvuku, obalu a celkovém provedení. Jako mladý jsem totiž každou neděli brzy ráno chodil na brigádu kolem domu pro choromyslné v Kosmonosích. Představte si mlhavý podzim, křupající listí a k tomu skřeky, nářek, děsivý smích, který se vznášel jako nějaký démon éterem. Trošku jsem se bál, přiznávám. A z novinky "Tales of Extraordinary Madness" mám hodně podobný pocit. Riffy se mi zařezávají hluboko do vnitřností a hlava, ta má co dělat, aby se nerozskočila na tisíc kousků. Až jednou půjdete do dávno opuštěného pavilonu, kde se léčilo elektrošoky a ledové sprchy byly na denním pořádku, tak si určitě na tyhle maniaky vzpomenete. Sem totiž patří, do starých cel, na chodby, které smrdí plísní. Líbí se mi, jakým způsobem jsou skladby napsány. V tom obrovském množství stále stejných kapel jsou v tomto stylu SPINELESS FUCKERS osvěžující jako čerstvá krev. Koneckonců, všichni se tak trošku rádi bojíme, nemyslíte? A u téhle desky vám garantuji, že se nebudete nudit ani chvilku. Je určena nejen pro fanoušky žánru, ale i pro všechny, kteří mají rádi, když má hudba silnou atmosféru. Ne, samozřejmě se nejedná o nic převratného, ale rozhodně se novinka velmi dobře poslouchá. Mohu ji jenom doporučit. Temný psycho grindcore!


Asphyx says:

There is a very thin line between insanity and normality. Sometimes I don't know if I'm sitting in front of or behind a wall. What's the truth and what's a lie? Blood is not water, but some people don't believe that either. Misinformation rules the world and we need to shed some light on it. On our site we do that mostly with death metal. But it was time to leave the local cemeteries and look around for some good grindcore as well.

SPINELESS FUCKERS approached me and asked me to write a few words. At first I was a bit hesitant, but all I had to do was to listen to the new album "Tales of Extraordinary Madness" for the first time and I immediately got the feeling that was so important to me - yes, this is it! That's the kind of stuff I want to listen to! It's not just the nowadays so common, wannabe funny tale, but it's a good portion of darkness and of course madness.


This album really hurts. It's honest and I can feel the pure craft. Now I'm not just talking about the sound, the cover art and the overall execution. When I was young, I used to work early every Sunday morning around the house for the insane people in Kosmonosy. Imagine a foggy autumn, crunching leaves, and the screams, wailing, eerie laughter that floated like a demon through the ether. I was a little scared, I admit. And I got a very similar feeling from the new "Tales of Extraordinary Madness". The riffs cut deep into my guts and my head, it's got a lot of work to do to keep it from bouncing into a thousand pieces. Once you go to a long-abandoned pavilion where electroshock treatments and ice showers were the norm, you'll definitely remember these maniacs. This is where they belong, in the old cells, in the corridors that smell of mould. I like the way the songs are written. In the huge amount of the same bands over and over again, SPINELESS FUCKERS are as refreshing as fresh blood in this style. After all, we all kind of like to be scared, don't we? And with this record, I guarantee you won't be bored for a moment. It's not only for fans of the genre, but also for all those who like their music to have a strong atmosphere. No, of course it's nothing revolutionary, but it's definitely a very good record to listen to. I can only recommend it. Dark psycho grindcore!






TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine