REEKMIND - Glints From The Crematorium
EP 2026, Night Terrors Records
for english please scroll down
Bývalo to krásné místo kousek za městem. Prošli jste alejí se stoletými stromy, užívali si výhled do krajiny. Když jste byli potichu, tak jste mohli potkat spoustu zvířat. Jenže potom se zde před lety oběsil jeden nešťastník a jak tomu často bývá, měl spoustu následovníků. Když jej sundávali dolů, tak měl vnitřnosti rozervané bolestí. Muselo ho něco hrozně trápit a nikdo jej neposlouchal. Velmi podobné, tíživé a pochmurné pocity mám i z nového EP australských tmářů REEKMIND. Téhle smečce jsem se již jednou věnoval a musím rovnou dodat, že mě velmi zaujala.
Důkazem budiž odkaz na recenzi, který najdete dole pod dnešním článkem. I letos pánové pokračují ve své smutné, záhadné, syrové a prašivé cestě, která vede spletitými chodbami podzemí, záhrobím i nekonečnými močály hniloby. Určitě máte ve svém okolí také místo, kam chodí sebevrazi ukončit svůj život. Když si na něj vezmete s sebou nové EP, myslím si, že pochopíte, o čem je pravý doom death metal.
Hudba je zde ohlodaná na kost, s masivním, chladným a řezajícím zvukem. Připomíná mi do krvavé mlhy zahalený, napínavý a záhadný hororový film. Melodie se kolem mě nejdřív plazily jako jedovatí hadi, postupně mě uhranuly, aby se mi jako nějaký postupný jed dostaly do žil i do podvědomí. Jsou velmi dobře napsány, mají v sobě spoustu pradávné energie, posbírané na starých pohřebištích. Poslech tak připomíná spíše magický obřad plný zaříkávání a krvavých obětí, než jen obyčejné setkání s další muzikou v řadě. I letos do mě Australané zasekli svůj dráp a už mě nepustili. Jako bych se díval na špinavou řeku plnou nafouklých mrtvol. Také cítíte pach rozkládajících se těl? Pánové hrají postaru, klasicky, s tradičním výrazem. Inspirováni morbidními kapelami přidávají své vlastní nápady a invenci a výsledkem je nahrávka, která je na povrchu chladná a mrazivá, jako ruka mrtvoly, ale uvnitř hoří jasným černým plemenem. Alespoň takhle vnímám nové EP "Glints From The Crematorium" já, starý pes, který hlídá vstup do podsvětí již několik dekád. Bral jsem si s sebou novinku velmi často na své toulky po lesích, na stará pohřebiště, mezi ruiny prokletých kostelů. Na místa, na kterých se stalo něco zlého, děsivého. Zde vynikla síla této desky nejvíce. I letos jsou REEKMIND ve vynikající formě a myslím si, že udělají radost všem tmářům, prokletým i démonům. Nemrtví vylezou zase jednou ze svých prašivých rakví a budou tančit na svých vlastních hrobech. Maso jim bude odpadávat od kostí a nad hřbitovem se bude vznášet děsivý šepot nemrtvých. Bývalo to krásné místo kousek za městem. Prošli jste alejí se stoletými stromy, užívali si výhled do krajiny. Když jste byli potichu, tak jste mohli potkat spoustu zvířat. Jenže potom se zde před lety oběsil jeden nešťastník a jak tomu často bývá, měl spoustu následovníků. Jsem zde správně. Znovu zapínám play na svém přehrávači. Doom death metalový obřad pro vyvolávání temných sil! Démonická nahrávka, po které zůstává hluboká krvavá stopa!
Asphyx says:
It used to be a beautiful place just outside the city. You’d walk down an avenue lined with century-old trees, enjoying the view of the countryside. If you were quiet, you might encounter all sorts of animals. But then, years ago, some unfortunate soul hanged himself here, and as is often the case, he had plenty of copycats. When they took him down, his insides were torn apart by pain. Something must have been tormenting him terribly, and no one listened to him. I get very similar, oppressive, and gloomy feelings from the new EP by the Australian doom metal band REEKMIND. I’ve written about this band once before, and I have to say right away that they really caught my attention.
As proof, check out the link to the review below today’s article. This year, the guys continue on their sad, mysterious, raw, and decrepit path, which winds through the labyrinthine corridors of the underworld, the afterlife, and endless swamps of decay. I’m sure you also have a place in your area where people go to end their lives. If you take this new EP with you there, I think you’ll understand what true doom death metal is all about.
The music here is stripped down to the bone, with a massive, cold, and piercing sound. It reminds me of a suspenseful and mysterious horror movie shrouded in a bloody fog. At first, the melodies slithered around me like poisonous snakes; gradually, they bewitched me, seeping like a slow-acting poison into my veins and my subconscious. They’re very well written, brimming with ancient energy gathered from old burial grounds. Listening to them feels more like a magical ritual full of incantations and bloody sacrifices than just another run-of-the-mill encounter with music. This year, too, the Australians sank their claws into me and haven’t let go. It’s as if I were looking at a filthy river full of bloated corpses. Can you smell the stench of decomposing bodies, too? These guys play the old-fashioned way, classically, with a traditional flair. Inspired by morbid bands, they add their own ideas and ingenuity, and the result is a recording that’s cold and icy on the surface, like a corpse’s hand, but burns with a bright black flame inside. At least that’s how I, an old dog who has been guarding the entrance to the underworld for several decades now, perceive the new EP, “Glints From The Crematorium”. I’ve taken this new release with me very often on my wanderings through the woods, to old burial grounds, and among the ruins of cursed churches to places where something evil and terrifying has happened. This is where the power of this album really shone through. REEKMIND are in excellent form again this year, and I think they’ll delight all the dark ones, the damned, and the demons. The undead will once again crawl out of their mangy coffins and dance on their own graves. Their flesh will fall from their bones, and the terrifying whispers of the undead will hover over the cemetery. It used to be a beautiful place just outside the city. You’d walk down the avenue lined with century-old trees, enjoying the view of the countryside. If you were quiet, you might encounter plenty of animals. But then, years ago, some unfortunate soul hanged himself here, and as is often the case, he had plenty of followers. Am I in the right place? I press play on my player again. A doom death metal ritual to summon dark forces! A demonic recording that leaves a deep, bloody trail in its wake!
Recenze/review - REEKMIND - Mired in the Reek of Grief (2025):
Tracklist:
1. Flesh Draped on a Pitiful Frame
2. Cyst Megalith
3. Rehearsal in a Body of Death (Bonus Track)
Line-up:
Dane - Vocals & Lyrics
Nicholas - Guitars
Lem - Bass
Ned - Drums
REEKMIND
Night Terrors Records
