DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemswedish death metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemswedish death metal. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 18. května 2026

Recenze/review - IN PAIN - My Knife Cuts Flesh (2026)


IN PAIN - My Knife Cuts Flesh
CD 2026, Southcoast Productions

for english please scroll down

Desítky lebek vyskládaných v úhledných hromadách. Pentagramy, složené z prašivých kostí. Chlad a všude přítomná temnota. Jedovaté zlo, čekající ve stínu. Smrt s kosou, nabroušenou a připravenou. Malý, dávno opuštěný hřbitov, márnice, ve které se stále dějí ohavné věci. Tělo, ležící na dřevěném víku od rakve. Tohle je hudba pro všechny staré hrobníky, kteří stále věří v příchod nemrtvých. IN PAIN jsou dokonalou esencí toho, co mám na stylu zvaném old school švédský death metal rád. I letos jsou ve skvělé formě. Koneckonců, stačí zapnout znovu play.

Měl jsem tu čest dělat rozhovor, i zažít skvělý koncert téhle smečky. Zatímco v osobním kontaktu se jedná o milé chlapíky, se kterými byste rádi zašli na pivo, na pódiu se změnili v děsivá, krvelačná monstra (o všem jsem napsal několik článků, které jsou odkazovány dole pod dnešní recenzí). Nezbývá mi tedy nic jiného, než za sebou zavřít rezavou bránu do podsvětí a znovu vyzvat k tanci tu nejkrásnější zombie. Vítejte v plesnivých katakombách! Po stěnách stéká sliz a těla jsou ve značném stádiu rozkladu. 


Kapela, která poprvé zasekla svůj dráp do death metalového běsnění v roce 1992, nadále drží prapor hrdě vztyčený. Pánové zvou k útoku všechny nemrtvé a dělají to s elegancí, nadšením i zkušenostmi starých mistrů v oboru. Vždycky poznám a dokážu ocenit hudbu, která je zahraná od srdce, opravdově, upřímně, ryze a autenticky. IN PAIN patří druhově mezi kapely typu GRAVE, DISMEMBER, ENTRAILS, NIHILIST, SORCERY, INTERMENT, samozřejmě s tím, že mají svůj vlastní výraz, ksicht chcete-li. Chladné naléhavé melodie se potkávají se surovostí a přímočarostí. Beru znovu do rukou lopatu a jdu vykopat svůj vlastní hrob. Zem je zmrzlá, ale nevadí mi to, kývám se spokojeně do rytmu, nasávám zkažený pach masa, užívám si ostré melodie, zabijácké bicí, vokál, připomínající řev pradávné bestie. Tahle smečka nemusí dávno nikomu nic dokazovat a já z jejich nové nahrávky cítím takovou tu morbidní radost z muziky jako takové. Došlo ke vzájemnému přenosu děsivých hororových emocí, mezi mnou a novým albem. To vám klidně podepíšu vlastní krví. My, staří psi, co se pohybujeme v záhrobí již několik dekád, vám potvrdíme, že novinka se povedla i po formální stránce. Zvuk je masivní, ostrý, prašivý a zadře se vám pod kůži. Motiv na obalu považuji za velmi zajímavý, stylový a myslím si, že se bude skvěle vyjímat na tričkách všech opravdových fanoušků. Je vás asi jasné, že není moc co řešit. Počkám jenom, až se setmí, vezmu do rukou nástroje a vydám se do temnoty. Na starý hřbitov, do márnice, kde se cítím stejně nejlépe. Odstřižen od současného divného světa si budu tuhle desku užívat. Desítky lebek vyskládaných v úhledných hromadách. Pentagramy, složené z prašivých kostí. Chlad a všude přítomná temnota. Jedovaté zlo, čekající ve stínu. Smrt s kosou, nabroušenou a připravenou. Surový a temný severský death metal, u kterého odpadává maso od kostí! Album, které vás vyvrhne zaživa a budete nakaženi snětí! 


Asphyx says:

Dozens of skulls stacked in neat piles. Pentagrams formed from rotten bones. Cold and ever-present darkness. A venomous evil lurking in the shadows. Death with a scythe, sharpened and ready. A small, long-abandoned cemetery, a morgue where abominable things still happen. A body lying on a wooden coffin lid. This is music for all the old gravediggers who still believe in the coming of the undead. IN PAIN are the perfect essence of what I love about the style known as old-school Swedish death metal. They’re in great form again this year. After all, just hit play again.

I had the honor of interviewing them and experiencing a great concert by this pack. While in person they’re nice guys you’d love to grab a beer with, on stage they transform into terrifying, bloodthirsty monsters (I’ve written several articles about all of this, linked below today’s review). So I have no choice but to close the rusty gate to the underworld behind me and once again invite the most beautiful zombie to dance. Welcome to the moldy catacombs! Slime runs down the walls, and the bodies are in an advanced state of decomposition. 


The band, which first sank its claws into the death metal frenzy in 1992, continues to hold the banner high. The gentlemen call upon all the undead to join the assault, and they do so with the elegance, enthusiasm, and experience of old masters of the craft. I always recognize and appreciate music that is played from the heart genuinely, sincerely, purely, and authentically. IN PAIN belongs to the same genre as bands like GRAVE, DISMEMBER, ENTRAILS, NIHILIST, SORCERY, and INTERMENT, though of course they have their own distinct style, their own face, if you will. Cold, urgent melodies meet rawness and directness. I pick up the shovel again and go dig my own grave. The ground is frozen, but I don’t mind; I sway contentedly to the rhythm, inhaling the rotten stench of flesh, enjoying the sharp melodies, killer drums, and vocals reminiscent of the roar of an ancient beast. This pack hasn’t had to prove anything to anyone for a long time, and from their new recording, I sense that morbid joy in music itself. There’s been a mutual exchange of terrifying horror emotions between me and the new album. I’d gladly sign that with my own blood. We old hands, who’ve been hanging around the underworld for decades now, can confirm that this new release is a success even from a technical standpoint. The sound is massive, sharp, gritty, and it gets under your skin. I find the cover art very interesting and stylish, and I think it’ll look great on the T-shirts of all true fans. It’s probably clear to you that there’s not much to discuss. I’ll just wait until it gets dark, pick up my instruments, and head out into the darkness. To the old cemetery, to the morgue, where I feel most at home. Cut off from this strange modern world, I’ll enjoy this record. Dozens of skulls stacked in neat piles. Pentagrams, made of rotten bones. Cold and ever-present darkness. Venomous evil, waiting in the shadows. Death with a scythe, sharpened and ready. Raw and dark Nordic death metal that makes the flesh fall from the bones! An album that will cast you out alive and leave you infected with the curse!


about IN PAIN on DEADLY STORM ZINE:



Recenze/review - IN PAIN - The Sound of Death (2019)




Tracklist:
1. My Knife...
2. The Tower 
3. Coven 
4. Undead 
5. The Northern Darkness 
6. Break Through The Coffin Lid 
7. Nightmare Creatures 
8. They Were Once Buried 
9. Fueled By Hate 

neděle 17. května 2026

Report, photos, video - CREEPING FLESH, BLOOD AND DISASTER - club Parlament, Plzeň - 14. 5. 2026

 

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

https://www.rajce.idnes.cz/jakubasphyx/album/creeping-flesh-blood-and-disaster-club-parlament-plzen-14-5-2026

club: https://parlamentclubplzen.cz/

Měl jsem ve svém životě kdysi dávno na civilní službě zlomený palec na noze. Byl jsem tehdy mladý a i se sádrou jsem docela fungoval. Letos v únoru jsem si poranil pro změnu holeň. Šel jsem na ledu, neviděl pod sněhem zamrzlou kaluž a najednou jsem měl ve 4:50 ráno na Mírovém náměstí předtančení. Padl jsem na záda, proklel technické služby města Plzně a pak došel do práce. Fungoval jsem ještě tři dny. Tedy s bolestí jako čert, ale pořád jsem návštěvu lékaře odkládal. Potom už to nešlo. Po rentgenu jsem se o berlích a se sádrou vrátil domů a na několik měsíců se mi doslova zastavil celý svět. Jsem sportovec tělem i duší, plavu, všude chodím pěšky, mám doma lavičku na posilování, rotoped. A najednou jsem měl problém dojít do kuchyně nebo do koupelny.

To ale nebylo nejhorší. Nemohl jsem na koncerty. Prostě to nešlo. Prvních 14 dní pod prášky si moc nepamatuji. Chce to trpělivost, říkali mi všichni ve zdravotnických zařízeních, do kterých jsem chodil na kontrolu. Utekla mi spousta akcí, ale švédské CREEPING FLESH jsem musel vidět. Těšil jsem se i na FERAL, ale ti byli nahrazeni. Škoda, zrovna o téhle kapele jsem psal poprvé v dobách, kdy teprve začínali. Mám turistické hůlky, ze schodů mi to moc nejde a všechno mi hrozně dlouho trvá. Teď už vím, jaké to jednou bude, až zestárnu. No, netěším se na to. Připravím se jako obyčejně, jen všude s sebou tahám klacky a třeba cesta MHD je pro mě utrpením. Ale jsem tady, v Parlamentu, dole ve sklepě, kde ještě žije metalový underground.


Piju s rozumem. Zítra mě čeká cesta přes celou republiku vlakem a autobusem. Noha o sobě dává vědět. Měl bych napsat něco o tom, že čtvrteční večer se mi dostala muzika až do morku kostí, ale i když je to pravda, tak mi klepat tato slova do klávesnice příliš nejdou. Už je tu pár fanoušků, kapely, merch je připraven. Nosit pivo s hůlkami je další level dovedností, které bych si s klidem odpustil, ještě, že mám kamarády, kteří se o mě po této stránce starají. Doufám, že se to nebude pod pódiem příliš točit, stačila mi tramvaj a v něm několik neurvalých jedinců. Výsledek dnešního dne? Pět šlápnutí na zlomenou nohu. Pokaždé jsem měl, ač jsem tvrdý jako socialistická ocel, nechtěné slzy v očích. Pak mi nějaký důchodce při vystupování nadával: "Kam se sereš, kriple". Uff. Raději srkám pivo a těším se na kapely. Nasávám atmosféru a to byste nevěřili, jak úžasně se cítím. Připadám si jako vězeň, kterého po několika letech propustili a on poprvé nastaví tvář slunci a větru. Jdeme na to, na pódiu už se ladí. Stojím bokem a doufám, že přežiju ve zdraví.

BLOOD AND DISASTER - válka, sex, perverse, násilí, smrt a black metal. O kapele jsem toho příliš nevěděl, dokonce jsem si ani dopředu nehledal žádné informace. Naživo mě ale jejich hudba ihned zaujala. Ze skladeb byla totiž cítit pradávná surovost. Jako bych byl na nějakém krvavém rituálu. Na zdech viseli ukřižovaní, samozřejmě hlavou směrem dolů. Byl to masivní, divoký, nespoutaný nářez. Vystoupení, které muselo udělat dobře každému pravověrnému fanouškovi stylu. Tahle kolumbijská smečka mě doslova proklela a já si sám sobě slíbil, že se na jejich hudbu podívám určitě podrobněji. Ohně byly zapáleny a kostely znesvěceny. Některým z nás se objevila stigmata! 





War, sex, perversion, violence, death, and black metal. I didn’t know much about the band; in fact, I hadn’t even looked up any information beforehand. But their music immediately captivated me live. You could feel an ancient rawness in the songs. It was as if I were at some kind of bloody ritual. Crucified figures hung on the walls, heads down, of course. It was a massive, wild, unbridled blast. A performance that had to satisfy every true fan of the genre. This Colombian pack literally cast a spell on me, and I promised myself I would definitely check out their music in more detail. Fires were lit and churches desecrated. Some of us even developed stigmata!


CREEPING FLESH - jejich nové letošní album  "God's Acres Rife with Flesh Adorned" poslouchám již skoro 14 dní vlastně v kuse. Těším se, jak budou znít skladby naživo. Mám death metal v jejich provedení hodně rád a jakmile poprvé kapela hrábne do strun a ucítím v kostech údery bicích, jsem ztracený. Nejsem v malém klubu v Plzni, ale na bojišti, ležím v zákopu, s puškou připravenou k útoku. Kdo z nás bude další na řadě? Kapela hraje velmi dobře, přesvědčivě a autenticky. Hudba má v sobě švédské DNA, ale jinak je to od srdce zahraný válečný death metal par excellence. Surovost, chlad a temnota se zde potkávají s nahrubo nasekanou tmou. Hergot, mě to baví. Noha po zlomenině mě sice stále bolí jako čert, ale jinak vnímám hudbu celým svým tělem. Pánové předvedli skvělé vystoupení s absolutním nasazením. Jak jsem napsal v recenzi a ověřil jsem si to i naživo...Chladný a syrový válečný death metal, po kterém zůstává spálená země! Děsivé, autentické zprávy přímo z bojiště!

 






I’ve been listening to their new album this year, *God’s Acres Rife with Flesh Adorned*, pretty much nonstop for almost 14 days now. I can’t wait to hear how the songs sound live. I really love their take on death metal, and as soon as the band strikes the strings and I feel the drumbeats in my bones, I’m lost. I’m not in a small club in Pilsen, but on a battlefield, lying in a trench with my rifle ready to attack. Which one of us will be next? The band plays very well, convincingly, and authentically. The music has Swedish DNA in it, but otherwise it’s war death metal par excellence, played straight from the heart. Rawness, coldness, and darkness meet here with brutally chopped-up darkness. Damn, I’m loving this. My leg still hurts like hell after the fracture, but otherwise I’m feeling the music with my whole body. The guys put on a great show with absolute intensity. As I wrote in the review and confirmed for myself live... Cold and raw war death metal that leaves scorched earth in its wake! Terrifying, authentic reports straight from the battlefield!

Zvuk byl v pořádku, pivo dobře ošetřené, obsluha milá. V klubu jsem se, jako ostatně vždycky, cítil velmi příjemně. Pokec s kamarády a známými byl samozřejmě vítaným bonusem, díky moc za podporu, přátelé! A samozřejmě, nesmím zapomenout na pořadatele, je super, že ještě v dnešní době někdo podobné koncerty pořádá. Poklona! Návštěvnost byla na všední den solidní, typicky undergroundová. Chodí vlastně stále ti stejní lidé.

Ještě, že byly jen dvě kapely. Mám toho plné kecky. Noha mě bolí, cuká v ní a asi i natéká. Tohle bude ještě na dlouho. Nevadí, nějak to přežiju. Teď se jen dostat v pořádku domů. Původně mě napadl Bolt, ale nakonec mě odveze Michal, ale stejně už melu z posledního. Mám na zítra sbaleno. Uléhám na záda, příliš poloh na spaní ještě nezvládám a ruce mám sepnuté na prsou jako v rakvi. Stejně budu spát tak tři hodiny a probudím se chvilku před budíkem, jako každý den. Stálo to za to. Na bolest zapomenu a zůstanou další skvělé vzpomínky na muziku, kterou miluju. Koncert, setkání, prostředí, atmosféra, všechno jsem si neskutečně užil. Bylo to  pro mě náročné, těžké, ale nejsem z cukru. Během neklidného spánku se mi zdá sen, jak stojím pod pódiem a nějaký důchodce řve na moji nohu: "Srůstej, kurva, srůsteej"....děkuji vám za pozornost a příště už snad budu švihák bez hůlek. Death metal až za hrob!

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

https://www.rajce.idnes.cz/jakubasphyx/album/creeping-flesh-blood-and-disaster-club-parlament-plzen-14-5-2026


about CREEPING FLESH on DEADLY STORM ZINE:






---------------------------------------------------------------------------------------------------

neděle 10. května 2026

Recenze/review - CREEPING FLESH - God's Acres Rife with Flesh Adorned (2026)


CREEPING FLESH - God's Acres Rife with Flesh Adorned
CD 2026, vlastní vydání

for english please scroll down

Měsíční svit nad starým hřbitovech. V hrobech leží zastřelení, oběšení, umučení, zabití ve válkách. Zohavená těla, bělostné lebky, polámané kosti. Našlapuješ opatrně, sleduješ, jak ze země vylézá první nemrtvý. Je plný vzteku a frustrace. Chtěl prožít normální život, mít děti, milovat a místo toho jej zabili v jedné z děsivých bitev. Hra mocných, tisíce ztracených životů. Už nastal čas, aby všichni povstali z hrobů a přišli se pomstít. Poslouchám nové album švédských maniaků CREEPING FLESH a už dávno nejsem v současném podivném světě plném násilí a bolesti.

Procházím se v záhrobí, užívám si jednotlivé mrtvolné melodie, nahrubo nasekané riffy, divoké bicí, vokál bestie. Mám pro tuhle smečku slabost, to vám je asi jasné. Důkazem budiž odkazy na recenze a rozhovor, které naleznete dole pod dnešní recenzí. Vždycky se mi na téhle smečce líbilo, že je opravdová, ryzí, surová, uvěřitelná a naprosté autentická. Jako nějaké pevné, chladné pavučiny, mě obejmula naprostá temnota. Poslouchejte hodně nahlas!


Zvuk je náležitě těžký, masivní, surový a poláme vám všechny kosti v těle. Motiv na obalu mi připomíná krvavou vlnu, která se zvedne ze země pokaždé, když v nějaké zemi začne válka. Alespoň takové myšlenky ve mě obal vyvolává. Stylově se potom drží švédští maniaci toho, co umí nejlépe. Staroškolského death metalu, volně inspirovaného kapelami jako BOLT THROWER, MEMORIAM, JUST BEFORE DAWN, SCULPTURE, DECAYING, JUNGLE ROT, OBITUARY, BLOODBATH,, ASPHYX, HAIL OF BULLETS. Samozřejmě s tím, že do skladeb přidávají velkou spoustu svých nápadů a invence. Najednou tak nesedím ve svém pokoji nebo nekráčím v poklidu tichým městem, ale jsem na bojišti, v zákopech. Vedle mě právě někomu rozstřelili hlavu. Všichni jsme chtěli normálně žít, ale mocní rozhodli, že budeme po tisících zbytečně umírat na chladné zemi. Naše mrtvoly spálí na popel a nebo hodí do hromadných hrobů. Zbydou po nás jenom nekonečné řady bílých křížů beze jména. Pochodujeme na smrt a zavíráme oči před zlem. Víte, vždycky jsem měl rád kapely, které ve mě dokáží probudit emoce, rozdrásat mě do krve, zničit, strhnout do hlubiny. CREEPING FLESH tohle všechno umí na výbornou. Navíc mají některé motivy v sobě takovou tu smutnou, melancholickou doomovou náladu, kterou k smrti miluji. "God's Acres Rife with Flesh Adorned" je přesně tím druhem nahrávky, ke které se budu rád a dlouho vracet. Obzvláště ve chvílích, kdy bude nad hřbitovem svítit měsíc a nemrtví veteráni válek začnou vylézat ze země. Nemůžu jinak, než vám novinku doporučit. Je totiž zahraná od srdce. Už nastal čas, aby všichni povstali z hrobů a přišli se pomstít. Chladný a syrový válečný death metal, po kterém zůstává spálená země! Děsivé, autentické zprávy přímo z bojiště! 

Asphyx says:

Moonlight over the old graveyard. In the graves lie those who were shot, hanged, tortured, and killed in wars. Mutilated bodies, bleached skulls, broken bones. You tread carefully, watching as the first undead crawls out of the ground. It is filled with rage and frustration. He wanted to live a normal life, have children, love and instead, they killed him in one of those terrifying battles. A game of the powerful, thousands of lost lives. The time has come for everyone to rise from their graves and seek revenge. I’m listening to the new album by the Swedish maniacs CREEPING FLESH, and I’m long gone from this strange, violent, and painful world.

I’m wandering through the afterlife, enjoying the eerie melodies, the brutally chopped riffs, the wild drums, and the beastly vocals. I have a soft spot for this band I’m sure you can tell. Proof of this can be found in the links to reviews and an interview below today’s review. I’ve always liked that this pack is genuine, pure, raw, believable, and completely authentic. Like some solid, cold spiderwebs, utter darkness has enveloped me. Listen to it really loud!


The sound is appropriately heavy, massive, raw, and will shatter every bone in your body. The cover art reminds me of a wave of blood rising from the ground every time war breaks out in a country. At least, that’s the kind of imagery the cover evokes in me. Stylistically, these Swedish maniacs stick to what they do best: old-school death metal, loosely inspired by bands like BOLT THROWER, MEMORIAM, JUST BEFORE DAWN, SCULPTURE, DECAYING, JUNGLE ROT, OBITUARY, BLOODBATH, ASPHYX, and HAIL OF BULLETS. Of course, they add a great deal of their own ideas and creativity to the songs. Suddenly, I’m not sitting in my room or walking peacefully through a quiet city, but I’m on the battlefield, in the trenches. Right next to me, someone’s head has just been blown off. We all wanted to live normal lives, but the powerful decided that we would die by the thousands needlessly on the cold ground. Our corpses will be burned to ashes or thrown into mass graves. All that will remain of us are endless rows of nameless white crosses. We’re marching toward our doom and turning a blind eye to evil. You know, I’ve always loved bands that can stir up emotions in me, tear me to shreds, destroy me, and drag me into the depths. CREEPING FLESH does all of this to perfection. Plus, some of their songs have that sad, melancholic doom vibe that I absolutely love. "God's Acres Rife with Flesh Adorned" is exactly the kind of album I’ll happily return to time and again. Especially in moments when the moon shines over the graveyard and the undead war veterans begin to crawl out of the ground. I can’t help but recommend this new release. It’s played straight from the heart. The time has come for everyone to rise from their graves and come seeking revenge. Cold and raw war death metal that leaves scorched earth in its wake! Terrifying, authentic reports straight from the battlefield!


about CREEPING FLESH on DEADLY STORM ZINE:







tracklist:
01. A Portent Of Defeat 
02. Five Yards Apart 
03. Upon The Altar Of Peace 
04. Through The Reddening Surf 
05. Verdure Shift (Ft. Giannis Nakos) 
06. They Died Facing Forward 
07. The Horrors That Befell Them (Ft. Olof Mörck) 
08. The Price Of Victory 
09. Come Glorious Dawn 
10. Before The Ashen Throne

band:
Filip Fougstedt - Vocals
Martin Kadhammar - Drums
Korp Thidrandir - Bass
Sofus Stille - Guitar
William Persson Oberg - Guitar


Info - CREEPING FLESH, BLOOD AND DISASTER - club Parlament, Plzeň - 14. 5. 2026


CREEPING FLESH, BLOOD AND DISASTER - club Parlament, Plzeň - 14. 5. 2026



CREEPING FLESH:


BLOOD AND DISASTER:



---------------------------------------------------------------------------------------------------

středa 6. května 2026

Recenze/review - XORSIST - Aberrations (2026)


XORSIST - Aberrations
CD 2026, Hammerheart Records

for english please scroll down

Od malička si byl jiný. Nejdřív to působilo roztomile. Ten kluk se šibalskýma očima, říkali o tobě. Pak se začaly v okolí ztrácet zvířata. Lidé je nacházeli pověšené na stromech, umučené. Jako mladý si poprvé vraždil a vydrželo ti to až do stáří. Prožil si život plný vášně a mrtvých pohledů. Miloval si, když oběti trpěly, když se ti dívaly do očí. Jde z tebe strach i po smrti. Ležíš tu na studeném stole, v márnici s ostatními a všichni moc dobře víme, že během noci se staneš démonem. Třetí album švédských maniaků XORSIST je plné zvrácených melodií, ostrých riffů a touhy zabíjet hudbou.

Vše je zde ohlodané na kost, přesně tak, jak si to nepsané death metalové zákony žádají. Pánové hrají přesně podle dávno zavedených šablon. Ale dělají to velmi elegantně, zajímavě a pokud máte tuhle odrůdu smrti rádi, tak budete určitě spokojeni jako já. Doporučuji naprostou tmu a chlad, potom vynikne nové album nejvíce. Démoni stojí ve stínu a čekají na čerstvou krev. 


Kapela se pohybuje ve velmi přesně vymezených mantinelech. Volně se inspirovala u smeček jako GRAVE, NIHILIST, ENTRAILS, DISMEMBER, ENTOMBED. Smrt je při poslechu velmi blízko, nemrtví tančí na svých vlastních hrobech a vy tak máte, ostatně jako vždy dvě možnosti, buď přistoupit na tuhle nečistou hru a nebo utíkat pryč. Osobně jsem s novým albem velmi spokojený a rád se k němu vracím. Obsahuje v sobě totiž potřebnou dávku tlaku, energie, ryzosti, opravdovosti a naprosté autenticity. XORSIST se sice nesnaží změnit styl, ani nepřinášejí nic nového, ale rozhodně se nejedná jen o dobré řemeslo. Myslím si, že my staří psi, to už dávno poznáme. Když sedíme před reproduktory a čerpáme sílu ze záhrobí, tak buď dojde ke vzájemnému přenosu mrtvolných a morbidních emocí a nebo nikoliv. "Aberrations" je přesně tím druhem alba, které se vám zařízne rovnou pod kůži i do podvědomí. Najednou si začnete podupávat nohou do rytmu, mlátit hlavou do zdi a hlavou vám bude létat spousta nejen nostalgických vzpomínek. Tihle Švédi na to jdou velmi dobře, nezapomněli ani na precizně ošetřený zvuk (Fredrik Folkare - mixing, mastering) i zajímavý a stylový motiv na obalu (autorem je James Campbell). Zkrátka a dobře, kapela je i na své třetí dlouhohrající nahrávce ve velmi dobré formě a nelze jinak, než ji doporučit všem tmářům. Až zase jednou budete trávit noc ve staré prašivé márnici, tak si album vezměte určitě s sebou. Každý mrtvý má za sebou příběh plný bolesti a utrpení. Téhle smečce se tohle všechno podařilo smíchat ve velmi zajímavý a jedovatý koktejl. Stačí se jenom napít a uslyšíte sami. Vážení a milí hrobníci, tohle je hudba přesně pro vás. Démoni stojí ve stínu a čekají na čerstvou krev. Stačí je jenom pozvat dál. Syrová a temná esence starého švédského death metalu! Album, které zabíjí na potkání!

Asphyx says:

You were different from the moment you were born. At first, it seemed cute. “That boy with the mischievous eyes,” they used to say about you. Then animals started disappearing from the neighborhood. People found them hanging from trees, tortured to death. You committed your first murder as a young man, and you kept it up until old age. You lived a life full of passion and dead stares. You loved it when your victims suffered, when they looked into your eyes. You still inspire fear even after death. You lie here on a cold table, in the morgue with the others, and we all know very well that during the night you will become a demon. The third album by the Swedish maniacs XORSIST is full of twisted melodies, sharp riffs, and a desire to kill with music.

Everything here is stripped down to the bone, exactly as the unwritten laws of death metal demand. The guys play exactly according to long-established formulas. But they do it very elegantly, interestingly, and if you like this variety of death metal, you’ll definitely be as satisfied as I am. I recommend complete darkness and cold that’s when the new album shines the brightest. The demons stand in the shadows, waiting for fresh blood. 


The band operates within very clearly defined boundaries. They drew loose inspiration from bands like GRAVE, NIHILIST, ENTRAILS, DISMEMBER, and ENTOMBED. Death feels very close while listening; the undead dance on their own graves, and so you have as always two options: either join this unclean game or run away. Personally, I’m very satisfied with the new album and enjoy returning to it. It contains the necessary dose of intensity, energy, purity, sincerity, and absolute authenticity. XORSIST may not be trying to change their style, nor are they bringing anything new to the table, but this is definitely more than just good craftsmanship. I think we old hands can tell that a long time ago. When we sit in front of the speakers and draw strength from beyond the grave, either a mutual transfer of deathly and morbid emotions takes place, or it doesn’t. "Aberrations" is exactly the kind of album that cuts right under your skin and into your subconscious. Suddenly, you’ll start tapping your foot to the beat, banging your head against the wall, and your mind will be flooded with more than just nostalgic memories. These Swedes really know what they’re doing; they haven’t overlooked the meticulously crafted sound (Fredrik Folkare – mixing, mastering) or the interesting and stylish cover art (by James Campbell). In short, the band is in top form on their third full-length album, and I can’t help but recommend it to all fans of the dark arts. The next time you spend the night in an old, dilapidated morgue, be sure to take this album with you. Every dead person has a story behind them, full of pain and suffering. This bunch has managed to blend all of this into a very interesting and poisonous cocktail. Just take a sip and you’ll hear for yourselves. Dear and beloved gravediggers, this is the music for you. Demons stand in the shadows, waiting for fresh blood. All you have to do is invite them in. The raw and dark essence of old-school Swedish death metal! An album that kills on sight!


about XORSIST on DEADLY STORM ZINE:




Tracklist:
1. Rest Impending 
2. Souls to Mourn 
3. Draped in Sorrow's Cloth... 
4. An Elegy Unfolds 
5. Of Where I Reside 
6. Faceless 
7. His Shrouded Gaze 
8. ...And Aged in Embers 
9. Disbelief 
10. Memorial Cries 

neděle 12. dubna 2026

Recenze/review - VOMITORY - In Death Throes (2026)


VOMITORY - In Death Throes
CD 2026, Metal Blade Records

for english please scroll down

Jedna rána střídá druhou. Musím použít velkou sílu, abych docílil svého. Vstávám pozdě odpoledne a odcházím za soumraku. Na starý hřbitov za městem. Do márnice, ve které jednou budu pochován i já, starý hrobník. Drtím staré prašivé kosti, exhumuji prokleté hroby a celý život poslouchám death metal. Stále netuším, jestli jednou po smrti přejdu na druhou stranu, do země nekonečných stínů nebo jen shniju ve chladné zemi. Jistý jsem si jenom s tím, že téhle kapele zůstanu věrný ještě dlouho po té, co mé kosti budou ležet rozemleté v prašivé rakvi.

Patřím totiž k věrným fanouškům kapely již od jejich počátků. Určitě to znáte. Mám doma celou diskografii, různá trička  a zažil jsem koncerty, u kterých mi byl pokaždé vystřelen mozek z hlavy. Nové album "In Death Throes" volně navazuje tam, kde pánové minule přestali. Opět se jedná o severský klasický death metal s prvky kruté brutality. To vše zabalené do krvavých pavučin. VOMITORY jsou zpět a působí jako politi mrtvou vodou. 


Pokaždé, když přijdete k nám na hřbitov, tak vás obejme studená mlha a neustále se ohlížíte za sebe, jestli mrtví nevylezli z hrobů. Máme tu děsivé příběhy a ještě horší smrt. Každé pohřebiště je kronikou utrpení, bolesti a prokletí. VOMITORY tohle všechno vzali, smíchali to se zkaženou krví, hudebním násilím a vypálili to do nových skladeb jako cejch. Jednotlivé motivy v sobě mají stále takový ten pradávný drive, sílu, tlak a energii, ale také touhu ničit a zabíjet hudbou. Připadá mi, že tento rok pánové sázejí na větší melodičnost, což rozhodně není na škodu. Naopak, album je tím pádem trošku stravitelnější, pestřejší a velmi dobře se poslouchá. Zajímavě znějí i thrashové prvky. Zároveň si deska zachovává takovou tu neklidnou, staroškolskou patinu a feeling. My, staří fanoušci, moc dobře víme, že na tuhle smečku rozzuřených prašivých psů je spolehnutí. Švédi vždy měli a stále mají svůj originální rukopis a zůstává po nich pokaždé hluboká krvavá stopa. "In Death Throes" je přesně tím druhem nahrávky, která vám vyčistí mozek od zbytečností, od hnusu a špíny, od zla a nenávisti. U kapel, které mám rád, velmi často hovořím o tom, že se mi na nich líbí, že jsou opravdové, ryzí, uvěřitelné a naprosto autentické. Tahle smečka splňuje veškeré mé požadavky na sto procent. Navíc se novinka opravdu dobře poslouchá, tak nějak sama leze do hlavy, je surová a melodická zároveň. Zkrátka a dobře, opět jsem se přesvědčil o tom, že na VOMITORY je spolehnutí, stejně jako na smrt. Zmiňme ještě velmi povedený masivní zvuk a skvělý motiv na obalu, který budu brzy hrdě nosit na tričku. Brutální, krvavý švédský death metalový masakr v márnici! Album, které vám rozdrtí všechny kosti v těle! 


Asphyx says:

One morning follows another. I have to use all my strength to get what I want. I get up late in the afternoon and leave at dusk. To the old cemetery outside town. To the morgue where I, the old gravedigger, will one day be buried. I crush old, rotten bones, exhume cursed graves, and listen to death metal my whole life. I still have no idea if, after death, I’ll cross over to the other side, to the land of endless shadows, or if I’ll just rot in the cold ground. The only thing I’m certain of is that I’ll remain loyal to this band long after my bones lie ground to dust in a moldy coffin.

I’ve been one of the band’s loyal fans since their very beginnings. You know how it is. I have their entire discography at home, various T-shirts, and I’ve been to concerts where my brain was blown out of my head every single time. The new album, “In Death Throes”, picks up right where the guys left off last time. Once again, it’s classic Nordic death metal with elements of brutal savagery. All of this wrapped in bloody cobwebs. VOMITORY are back and sound like they’ve been doused with cold water. 


Every time you come to our cemetery, a cold fog envelops you, and you keep looking over your shoulder to see if the dead have risen from their graves. We have terrifying stories here and even worse deaths. Every graveyard is a chronicle of suffering, pain, and curses. VOMITORY took all of this, mixed it with rotten blood and musical violence, and burned it into new songs as a mark of their trade. The individual motifs still possess that ancient drive, strength, pressure, and energy, but also a desire to destroy and kill through music. It seems to me that this year the guys are betting on greater melodicism, which is definitely not a bad thing. On the contrary, the album is thus a bit more digestible, more varied, and a very good listen. The thrash elements also sound interesting. At the same time, the album retains that restless, old-school patina and feeling. We, the old fans, know very well that this pack of rabid, mangy dogs is reliable. The Swedes have always had and still have their own original style, and they always leave a deep, bloody trail in their wake. "In Death Throes" is exactly the kind of album that clears your mind of all the clutter, the filth and grime, the evil and hatred. When it comes to bands I like, I often say that what I love about them is that they’re genuine, pure, believable, and completely authentic. This pack meets all my requirements one hundred percent. Plus, the new album is a real pleasure to listen to it just kind of gets stuck in your head; it’s raw and melodic at the same time. In short, I’ve once again convinced myself that VOMITORY is as reliable as death itself. Let’s also mention the very well-executed massive sound and the great cover art, which I’ll soon be proudly wearing on a T-shirt. A brutal, bloody Swedish death metal massacre in the morgue! An album that will crush every bone in your body!



about VOMITORY on DEADLY STORM ZINE:






tracklist:
1. Rapture in Rupture 
2. For Gore and Country 
3. Forever Scorned 
4. Wrath Unbound 
5. In Death Throes 
6. Cataclysmic Fleshfront 
7. Two and a Half Men 
8. Erased in Red 
9. The Zombie War General 
10. Oblivion Protocol 

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine