DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemvideo. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemvideo. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 16. června 2025

Report, photos, video - SEXTRASH (BRA) & SODOMIZER (DE) - Parlament club, Plzeň - 15. 6. 2025

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here: 


Opravdu se mohou stát z průměrných, obyčejných lidí symboly zla? Tuhle otázku si kladl ve své skvělé knize Luciferův efekt Philip Zimbardo a přemýšlím nad ní i já, když každý den vstávám do práce a sleduji poslední roky dění kolem sebe. Jakoby se něco změnilo, jakoby nad námi visel podivně černý mrak. Možná už Bafomet čeká na poslední pokyn, aby znovu vstoupil na svět. Ukázal nám svoji pravou tvář. Představuji si jej jako některé ze svých kolegů  z práce s hezkou upravenou vizáží, uvnitř zkažené a zlé. Dost ale bylo stěžování, dnes je neděle a nechci, aby se stala nudou. I když narovinu, někdy se nudím docela rád. 

Jednou za čas zkrátka potřebuji vyčistit hlavu, ujistit se, že někde je ještě svět v pořádku. Měl jsem to tak ve svém mládí a mám to tak dodnes. Líbí se mi, že je na koncertech vše ohlodáno na kost, že vzduchem létá napětí, radost. Jakoby pod pódiem neměl nikdo žádnou masku a každý tu byl jen sám za sebe. Připravím si tedy doma foťák, nabiju baterie, vyberu hotovost a vydám se do plzeňského Parlamentu, toho času místa, kde dosud žije opravdový metalový underground. Čekají mě dvě divoké kapely ostré jako břitva. Přesně podle mého gusta. 



Sestupuji po schodech dolů a těším se jak na pivo, tak na muziku. Už dávno jsem si všiml, že jsou zde všichni milí, pohodoví, což je v kontrastu s temnou výzdobou pro někoho možná zpočátku trošku zarážející, ale my, staří metaloví psi moc dobře víme, že tomu tak je. Jsou to mimikry, kterými se bráníme proti mainstremu, proti růžovým králíčkům v reklamách, proti Zemi ve tvaru krychle. Dávám si první pivo a ve vnitřnostech se mi rozlije příjemné teplo. Těším se na první riff, až do toho kapely pořádně hrábnou, až mi Lucifer ukáže svoji pravou tvář. Stoupnu si kousek bokem a nasávám atmosféru. Jsem mezi svými. 


SODOMIZER - perverzní, syrový, nekompromisní black thrash metalový útok z toho nejhlubšího podzemí. Kapela, dnes sídlící v Německu, ale s brazilskými krvavými kořeny, se s tím moc napárala. Byla to jízda na rozzuřeném býkovi směřující přímo do pekla. Vše probíhalo ve stylu AURA NOIR, DESASTER, SODOM, MIDNIGHT, VENOM, CELTIC FROST, MOTORHEAD, samozřejmě s vlastními mrtvolnými nápady ve skladbách. Bylo to ostré jako čerstvě nabroušený skalpel. Hudba pro všechny tmáře a prokleté byla předložena s nadšením, odhodláním a krvavou elegancí! Připadal jsem si jako v dobách svého mládí, když se ještě na špínu nehledělo a vše bylo upřímnější a opravdovější. Satan zase jednou seděl na svém trůnu a usmíval se. Apokalypsa dávno začala! 





A perverse, raw, uncompromising black thrash metal attack from the deepest underground. The band, now based in Germany but with bloody Brazilian roots, didn't hold back. It was a ride on an angry bull heading straight for hell. Everything was done in the style of AURA NOIR, DESASTER, SODOM, MIDNIGHT, VENOM, CELTIC FROST, MOTORHEAD, of course with their own corpse-like ideas in the songs. It was sharp as a freshly sharpened scalpel. Music for all the dark and damned was presented with enthusiasm, determination, and bloody elegance! I felt like I was back in my youth, when dirt didn't matter and everything was more honest and real. Satan was once again sitting on his throne, smiling. The apocalypse had long since begun!


SEXTRASH - v nedalekém kostele začala plakat socha panny Marie. Její slzy měly barvu krve a na pódiu stála kapela, která datuje svůj vznik až do roku 1987. Brazilské komando k nám do Plzně přivezlo starodávný, surový a špinavý death thrash metal. Jedná se o jednu z legend, kterou jsem chtěl ještě vidět, slyšet a zažít naživo. Bylo to jedním slovem epesní, dokonalé, zahrané jak z partesu. Pánové, nejen, že nás rozsekali, rozemleli, ale zároveň v sobě měli pověstnou jihoamerickou živočišnost a temperament. Kapela do nás nasázela jednotlivé riffy a melodie jako kdyby do nás střílela zničující nábojnice. Tohle byl pravý metal s velkým M. pro všechny pravověrné, ortodoxní, prokleté. Cítil jsem reálnou přítomnost démonů. Přišli se podívat, hrálo se totiž hlavně pro ně. Ztratil jsem se v naprosté tmě, v krvavých stínech. Neskutečný zážitek, nahrubo nasekané zlo, smíchané s nenávistí. Dokonalá, temná a chladná blasfemie! 

 





In a nearby church, a statue of the Virgin Mary began to cry. Her tears were the color of blood, and on stage stood a band that dates its origins back to 1987. The Brazilian commando brought ancient, raw, and dirty death thrash metal to us in Pilsen. This is one of the legends I wanted to see, hear, and experience live. It was, in a word, epic, perfect, played like clockwork. Gentlemen, not only did they tear us apart and grind us down, but they also had the proverbial South American animalism and temperament. The band fired individual riffs and melodies at us as if they were shooting devastating bullets. This was true metal with a capital M for all the true believers, the orthodox, the damned. I felt the real presence of demons. They came to see, because the show was mainly for them. I lost myself in complete darkness, in bloody shadows. An unreal experience, roughly chopped evil mixed with hatred. Perfect, dark, and cold blasphemy!


Pivo bylo velmi dobře ošetřené, navíc podávané příjemnou a milou obsluhou. Povedl se i zvuk. Žádných námitek nemám ani proti organizaci. Všechno běželo jako na drátkách. Zkrátka a dobře, V Parlamentu bylo moc fajn. Plzeňský underground stále žije!

Za pár hodin vstávám do práce. Budu se z toho několik dní dostávat. Je mi to jedno. Nechodím sice na koncerty už tak často, jak bych chtěl (znáte to, rodina, práce, sport), ale tentokrát jsem si to opravdu užil po všech stránkách. Mám na krku pět křížků a moc dobře vím, že z některých, obyčejných a průměrných lidí se mohou opravdu stát symboly zla. Snažím se jim vyhýbat, vymazat je ze svého života. Raději si užívám muziku, koncerty a život samotný. Nakonec nezbývá nic jiného, než poděkovat všem pořadatelům, fanouškům, kteří stále podporují opravdový metal a samozřejmě čtenářům. Bez vás a vašich kladných ohlasů by nebylo pro koho psát. Děkuji vám, že jste dočetli až do konce. Jdu spát a už teď se těším na další obřad. Ježíš ten den visel otočený směrem dolů. S podivným úsměvem na tváři. Myslím na něj, když jdu ráno v pondělí utahaný do továrny. Zajímavé je, že se usmívám úplně stejně jako on. Hlavou mi totiž pořád létají vzpomínky na včerejší koncert. 

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)


---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

twitter:

instagram:

facebook:

pátek 12. července 2024

Report, photos, video - REBAELLIUN, ESCARNIUM, BRUTALLY DECEASED - club Modrá Vopice, Praha - 11. 7. 2024

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:


Nemám žádného šamana, se kterým bych se mohl poradit. O tom, že absolvuji brazilský rituál vacina-do-sapo, pro našince cambo cleaning, nebo-li očista cambo. Jasně, to je to olizováni ropuch, které by vás mělo očistit od toxinů a špatných látek. Podle mě je to spíše takové pozlátko pro turisty, ale zase na druhou stranu, proč se pořádně nevyzvracet a nezažít ta správná muka. Jsem doma už týden sám a nedělá mi to vůbec dobře. Na šamana házím bobek, raději si čtu si a ropuchy neolizuju, na to je moc velký vedro. Raději kývám souhlasně hlavou, když se dozvídám, že bude v Praze brazilský rituál plný poctivého death metalu. 

Brazilské kapely mám rád pro jejich živočišnost, opravdovost. Jak ESCARNIUM, tak i REBAELLIUN jsem několikrát viděl (odkazy na předchozí reporty naleznete dole pod článkem, kdyby byl zájem). Ale na velký festivaly nemůžu a taky už jsem starej pes, co skoro všechno viděl. Není čas. Ale tentokrát musím. Hlavou mi zní Viva la Brasilia a nedostanu to z ní, ani když jdu pěšky přes řeku na hlavák v Plzni. Potkám několik obligátních bezďáků a feťáků, které již zcela zaplnili kdysi tak krásné město a oddechnu si, když sedím v kupé. Cesta za dobrodružstvím do džungle může začít. Poslouchám novou desku od španělských APOSENTO a na triku mám nápis PERVERSITY. Vzpomínám na dobu, kdy nás jezdívalo na death metal hodně. Jsem poslední svého druhu, poslední mamut. 

Na Smíchově kupuji jízdenky na MHD. Usedám do metra a připadám si mezi všemi těmi krásnými vystajlovanými lidmi divně. Občas si člověk říká, že by tu šedou čupřinu shodil (stejně k tomu časem dojde), že by mu i nějaká ta košile slušela. K tomu hezké brýle. Zasním se, ale pak se probudím. Ne, to bych nebyl já. Přetvařoval bych se. Vylezu na Českomoravské, dáme si pár kousků v Kozlovně s Mírou a pak jdeme nacvičenou trasou. Směr Modrá Vopice, pro mě dnes Mekka death metalu. Dáváme si další pivo (abstinenti prominou) a necháváme na sebe působit atmosféru. Bylo by to krásné, nepracovat v továrně, jezdit na turné, poznávat nové země. Zažít na vlastní kůži vacina-do-sapo. Je to ale sen, jakmile zaslechnu první tóny, vrátím se z oblaku. Jsou tu i kamarádi, jsem mezi svými a je mi moc fajn. Veškerá únava ze mě padá a těším se na jednotlivá vystoupení. 


BRUTALLY DECEASED - byl to jako vždy pořádný kopanec do ksichtu. A to prosím pěkně, s rozběhem. Kapela sice prošla za poslední roky velkými personálními změnami, ale směr je nadále nastaven. Do podzemí, do hlubin. Důkazem budiž i parádní nové album (recenze je odkazována opět dole pod článkem). Viděl jsem jednou záběry chlápka, který se zapálil. I u mě došlo při vystoupení téhle smečky k samovznícení. Pánové působili mocně, divoce, více technicky než dřív (i díky skvělým bicím). Zároveň, a to oceňuji především, to mělo potřebný drive, sílu a energii. O téhle smečce jsem toho napsal již tolik, že zbývá dodat snad jediné - bylo to opět epesní, surové a zničující. Amen! Old school death metal s příchutí drcených kostí! 


 





It was a kick in the face, as always. And please do it nicely, with a running start. The band may have undergone a lot of personnel changes over the years, but the direction is still set. Into the underground, into the deep. The proof is the awesome new album (review linked again below the article). I once saw footage of a guy setting himself on fire. I, too, was spontaneously combusted when this pack performed. The gentlemen seemed powerful, fierce, more technical than before (also thanks to the great drums). At the same time, and I especially appreciate this, it had the necessary drive, power and energy. I have written so much about this pack that there is only one thing to add - it was once again epic, raw and devastating. Amen! Old school death metal with a taste of crushed bones! 

ESCARNIUM - jakoby kolem mě byly najednou rozvěšeny lebky prokletých, amulety vyřezané z kostí nepřátel. Z pódia stékala zkažená krev a když zazněla první skladba, byl jsem mimo. Jsem velkým fanouškem téhle kapely a jako takovému se mi jejich vystoupení hodně líbilo. Bylo v něm všechno, co po dobrém death metalu požaduji. Temnota a chlad, takové ty pravěké surové vibrace, které vám rozevlají vnitřnosti v těle. Lavina, která vás strhne do absolutní tmy. Každý koncert na mě působí jako celek, nesoustředím se jen na jednotlivé výkony muzikantů. Přesto musím napsat, že všichni odvedli skvělou zabijáckou práci, že to byl temný morbidní zážitek. Ocitl jsem se na starém pohřebišti a zůstal tam až do poslední skladby. Jakoby pánové vytáhli na povrch hnusné reálné zlo, smíchali jej s krví a tenhle jedovatý koktejl nám podávali na víku od rakve. Hniloba, špína a smrt! Skvěle!

 






It was as if the skulls of the damned were suddenly strewn around me, amulets carved from the bones of enemies. Corrupted blood dripped from the stage, and when the first song came on, I was out. I'm a big fan of this band and as such, I enjoyed their performance a lot. It had everything I demand from a good death metal show. Darkness and coldness, the kind of primeval raw vibes that will get your insides churning. An avalanche that plunges you into absolute darkness. Every concert affects me as a whole, I don't focus only on the individual performances of the musicians. Still, I have to write that they all did a killer job, it was a dark morbid experience. I found myself in an old burial ground and stayed there until the last song. It was as if the gentlemen had brought out the ugly real evil, mixed it with blood and served this poisonous cocktail to us on a coffin lid. Rot, filth and death! Great!

REBAELLIUN - prokletí vojáci temnoty povstali ze starých hrobů, aby nám přijeli ukázat, jak bude znít jednou hudba, až nastane apokalypsa. Koncert byl jako plivnutí na obrácený kříž, jako černá mše. Rouhání, surové postupy, které se mi dostaly hluboko pod kůži, do podvědomí. Kosti polámané a znovu složené do pentagramů. Chyběl snad jen nějaký zapálený kostel. Oproti minule mi přišla kapela ještě divočejší, surovější, naštvanější. Pánové nám zahráli dokonalou esenci pravého, nefalšovaného jihoamerického death metalu takovým způsobem, že jsem si připadal jako v hororu o vymýtání ďábla. Bylo to hodně ostré, dynamické, perfektně zahrané, vzteklé. Připadal jsem si jako prokletý padlý mnich, kterého kapela upálila na hranici. Svět kolem mě hořel do tmy a démoni tančili v divokých rytmech. Smrt i Satan se usmívali a kývali souhlasně hlavou. Brazilci působili jako živelná pohroma, jako povodeň, po které zůstane jenom zničená země. Okultní, nihilistický zážitek, který nás zabil tmou!

 

 






The cursed soldiers of darkness have risen from their old graves to come and show us what the music will one day sound like when the apocalypse comes. The concert was like spitting on an inverted cross, like a black mass. A blasphemy, a crude procedure that got deep under my skin, into my subconscious. Bones broken and reassembled into pentagrams. All that was missing was a church on fire. Compared to last time, I found the band even wilder, more raw, angrier. The gentlemen played us the perfect essence of true, unadulterated South American death metal in a way that made me feel like I was in a horror movie about exorcising the devil. It was very edgy, dynamic, perfectly played, angry. I felt like a cursed fallen monk who was burned at the stake by the band. The world around me was burning into darkness and the demons were dancing to wild rhythms. Death and Satan smiled and nodded their heads in agreement. The Brazilians seemed like a natural disaster, like a flood that would leave only a ruined land. An occult, nihilistic experience that killed us with darkness!

K celé akci bych měl jen jednu drobnou výtku - na plakátu, ani jinde nebyla cena vstupného - osobně je mi to jedno, akorát u sebe nenosím hotovost a platím telefonem nebo hodinkami. Nevím pak, kolik si mám vybrat nebo jestli můžu zaplatit bezhotovostně. Jinak, co se týká zvuku a organizace, tak za mě bez připomínek. Na pohodu, jak se říká. 

Podobné akce už dlouhou dobu bývají setkáním jednorožců, klub byl tak akorát zaplněn. Chodí stále stejní lidé, noví příliš nepřibývají. A tak si tu v rytmu starého death metalu pomalu stárneme a nějak podvědomě tušíme, že to jiné nebude. Koneckonců, je to přirozený vývoj. Přesto nebo právě proto jsou pro mě podobné koncerty ujištěním, že alespoň někde je svět v pořádku. Viděno samozřejmě mojí optikou. 

Tři kapely jsou tak akorát, abych je všechny vstřebal a užil si je. Je moc dobře, že ještě k podobným undergroundovým koncertům vůbec dochází. Jsem rád, když můžu vyrazit. Jasně, člověk musí překonat nepohodlí, pořádně se nevyspí, ale muzika a kamarádi mi za to pořád stojí. Asi už vím, jak se cítí bývalí vrcholoví sportovci. Mysl by chtěla, ale tělo už to nedává. Mám to podobně. Chtěl bych být všude, ale okolnosti tomu nepřejí. A tak jsem za každý podobný rituál moc rád. Bude jednou na co vzpomínat. Cesta domů je náročná, dlouhá a tak si píšu aspoň se synem, co je zrovna ve Španělsku. Hele, synku, víš co je to vacina-do-sapo? Něco podobného jsem právě zažil. Jo, napíšu, až dorazím domů. Tak dobrou. Byl to vydařený večer. Povedlo se vlastně všechno. A i nějaké to pivo jsem si dal. Bez toho by to nešlo, že jo? Mějte se hezky a Tenha um bom dia, obrigado por sua atenção! (Přeji hezký den, děkuji za pozornost!). 
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
about bands on DEADLY STORM ZINE:

BRUTALLY DECEASED:















ESCARNIUM:






REBAELLIUN:



---------------------------------------------------------------------------------------------------

středa 3. dubna 2024

Report, photos, video - REPLICANT, ANACHRONISM - club Modrá Vopice, Prague - 2. 4. 2024


Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:


Zdravím přátelé a kamarádi, zdravím i všechny ostatní, kteří máte rádi extrémní muziku. Dovolte mi, abych vás pozval k jednomu z posledních reportů, které budu psát já, člověk z masa a kostí. Asi jste si všimli, že v dnešní době naši nelehkou "práci" přebírá umělá inteligence. Za chvilku nebudeme ani muset nikam chodit. Nechám si nastřelit do hlavy čip a zbytek obstarají programy. Ono taky, poslední roky jsem si všiml, že nikdo o muzice ani nechce psát. Mladí sledují už jen sociální sítě a těch pár starých bručounů je stejně dávno odsouzeno k zapomenutí. Minule, když jsem byl na jednom koncertě, hodnotil tam pan reportér (nebo to psala umělá inteligence?), špatný způsob, jakým mají v kapele sladěné oblečení. Sám sice vypadal jak z lesklého katalogu od Nuclear Blast, ale to už zkrátka patří k dnešním trendům. Spousta lidí je uzavřena jen ve svých ulitách a má jediný správný názor. Přiznávám, že mě to takhle nebaví.

Já mám rád smrad nevětraných klubů, opilé dívky s rozmazanými šminkami, muzikanty, se kterými je ještě pořád sranda a fanoušky, kteří jsou tolerantní. Sám nemám rád uječený heavy metal ani ultra true pagan black a tak na něj nechodím. Ale ani jej nikde nehaním, nepomlouvám (srandu si ale dělat můžu, že jo?). Je mi to zkrátka buřt. Mám svých starostí dost. Na REPLICANT jsem vlastně neměl ani vyrazit. Píšu přeci jen o trošku jiné hudbě (ano, tahle země není dávno pro starý). Moji čtenáři budou mnohými označeni potupným názvem boomeři. Nemají tik tok a nechovají se podle nových pravidel pro metalisty. Kurva lidi, neblbněte, já měl extrémní hudbu rád právě proto, že se v ní nikdo nepřetvařoval, na nic si nehrál, netahal do ní politiku a jiný sračky. Nechte nás žít! 


O REPLICANT píšu od jejich počátků. Mám je rád. Jsou syroví, suroví, ale zároveň techničtí přesně takovým tím temným a naléhavým smrtícím způsobem. Jsou daleko od všech těch ekvilibristů, kteří se poslední roky všude odněkud vynořili. A tak jsem jel. Prostě jsem si koupil vstupenku, jízdenku na vlak z Plzně a zpět, prodloužil si volno po Velikonocích v práci a v úterý k večeru už jsem stepoval na nádraží a čekal na rychlík. Cestou proti mě seděla slečna, co celou dobu leštila obrazovku svého Iphonu. Neustále se usmívala a posílala, jako dalších milion stejných v tento moment, svoji krásu do celého světa. Včera jsem viděl jednu ještě hezčí, dráždivější. Vytvořila ji také umělá inteligence. Když jsem na Smíchově vystupoval, přeběhl mi mráz po zádech. Copak o to, já už to nějak doklepu, ale mladým tenhle svět fakt nezávidím. Dám si pivo v plechu a tím pádem se degraduji mezi špinavou ulici. Nejdu nikam do knajpy, ani neobdivuji exotická piva ve vitrínách. V metru se nebaví ani lidé, co se  spolu znají a bydlí. Krásný nový svět, co sis oblékl, když si vyrazil na koncert? Vlastně ani nevím, jsem starý chlápek, co mu to je u prdele.



Když jezdím na koncerty sám, tak mi pokaždé pracuje fantazie na plné obrátky. Mám čas si dělat poznámky do telefonu, odpočívám se sluchátky na uších. Nedávno jsem sepsal recenzi na novou desku REPLICANT ("Infinite Mortality", kterou publikuji v brzké době, datum vydání během dubna). Dal jsem si ji do uší i na cestu. Musím z metra pěšky. A tak si vykračuji, těším se a jsem moc zvědavý, jestli někdo vůbec přijde. Podobné akce nebývají z nejnavštěvovanějších. Je to přeci jen underground, který vyžaduje fanoušky, co scénu sledují. Těch je jako šafránu. Rád bych se mýlil, inu uvidíme. Kupuji si pivo a aspoň vím, co s rukama. Představa, že tu stojím jen tak, na sucho, mě poměrně děsí. Připadal bych si jak panic v bordelu. Pořád jedu metal, vole. Až už to nepůjde, tak si koupím psa a budu zpovzdálí z lesa sledovat, jak si to kapely rozdávají s umělou inteligencí v prázdných sálech.

Čekám, popíjím, jsem zvědavý na první kapelu. Je naladěno. Na pódiu i u mě. Můžeme začít!

ANACHRONISM - byla to vlastně taková progresivní, technická, jazzová meditace. Objevování nových oblastí a sfér. Inteligentně složená hudba od skvělých muzikantů, kteří navíc u toho přemýšleli. Přiznám se, že jsem si dopředu neposlech ani notu a tak jsem byl rovnou zasažen, smeten. Bylo to neklidné, divoké, vznešené a mocné, zároveň syrové. Nevím proč, ale najednou jsem nebyl v malém klubu uprostřed Prahy, ale někde v horách, ve staré jeskyni, ve které se probudilo pradávné zlo. Švýcaři jej vzali, vypálili do mé hlavy a já pak odcházel s myšlenkami pokroucenými a bolestivými. Za mě se vystoupení opravdu povedlo. Mělo v sobě velké množství energie, tlaku a magických emocí. Padal jsem do hlubiny prokletý jejich hudbou! Opravdu, tohle byla death metalová symfonie, ostrá kakofonie z jiných světů. Dávám všechny palce nahoru! Vynikající!






It was actually a kind of progressive, technical, jazz meditation. Discovering new areas and realms. Intelligently composed music by great musicians who also thought about it. I confess that I didn't listen to a note beforehand and so I was hit straight away, swept away. It was restless, wild, sublime and powerful, yet raw at the same time. I don't know why, but suddenly I was not in a small club in the middle of Prague, but somewhere in the mountains, in an old cave where an ancient evil had awakened. The Swiss took it, burned it into my head, and then I left with my thoughts twisted and painful. For my part, the show was a real success. It had a lot of energy, pressure and magical emotion. I was falling into the depths cursed by their music! Really, this was a death metal symphony, a stark cacophony from other worlds. I give all thumbs up! Excellent!

REPLICANT - jakoby před námi kapela otevřela lebku někoho prokletého. Veřejná pitva plná temnoty, disonance, techniky, avantgardy. Nezapomínalo se ale ani na zlobu, chlad, na šílenství, které se ukrývá hluboko v každém z nás. Vlastně jsem dopředu vůbec nevěděl, jak na mě bude tahle smečka působit naživo. Přenést jejich hudbu na pódium musí být velmi těžké. Ale povedlo se to na výbornou. Stál jsem ve stínu a chvílemi mi připadalo, že ke mě ztéká dolů zkažená krev. Věděl, jsem, že to bude bolet, ale že až takhle? Byl jsem smeten, užíval jsem si jednotlivé nápady, pochmurnou a děsivou atmosféru. Měl jsem pocit, že mi kapela provedla trepanaci lebky, že mi vytrhla vnitřnosti z těla a donutila mě je sníst. Perfektně zahrané, mělo to drive a sílu, mělo to obrovský tlak. Američané otiskli do mé mysli negativitu, provedli exhumaci mých děsivých myšlenek. Odcházel jsem zničený a spokojený. Klaním se až k zemi, skvělý výkon. Progresivní, technický death metal s temným otiskem!

 






It's like the band opened the skull of someone cursed in front of us. A public autopsy full of darkness, dissonance, technique, avant-garde. But the anger, the coldness, the madness that hides deep inside each of us was not forgotten. In fact, I didn't know beforehand how this pack would affect me live. It must be very difficult to bring their music to the stage. But they did it perfectly. I was standing in the shadows and at times it felt like bad blood was pouring down to me. I knew it was going to hurt, but like this? I was swept away, enjoying the individual ideas, the gloomy and eerie atmosphere. I felt like the band had performed a trepanation of my skull, that they had ripped my insides out of my body and forced me to eat them. Perfectly played, it had drive and power, it had a huge amount of pressure. The Americans imprinted my mind with negativity, exhumed my terrifying thoughts. I walked away devastated and satisfied. I bow down to the ground, a great performance. Progressive, technical death metal with a dark imprint!

Návštěvnost nakonec nebyla tak špatná, jak jsem si myslel. Těch skoro padesát fanoušků navíc dokázalo vytvořit skvělou atmosféru. Přesně takové akce mám nejraději. Přišli jen ti, které hudba doopravdy zajímala. Organizačně bylo vše v absolutním pořádku. V pohodě byl i zvuk, snad jen u ANACHRONISM byl trošku upozaděný vokál zpěvačky. To je ale jen drobnost. 

Nemůžu se zde příliš zdržovat. Jen jsem si takříkajíc odskočil od plotny (pozvání na pivo a rum ale ještě stihnu a děkuji za něj). Chápejte. Noční vlaky jsou tu od toho, aby mě z podobných akcí vozily. Nebýt jich, tak sedím doma. Dneska jsou lidi líní, stárnou a nikam se jim nechce. Mě třeba taky už tolik ne, ale zatím se ještě dokážu donutit. Mám prostě pořád rád ten randál, ten řev, tu energii. Možná patřím k mohykánům, k mamutům, kteří už jsou dávno mimo mísu, nemoderní, out, blbě oblečený, šedivý, s nadváhou (tuhle někdo někde psal, že prý dokonce naše generace už i špatně děkuje a tleská kapelám po skladbách, mondieu!). Ale pořád jsem ještě tady. Dnes mě to fakt bavilo. Bylo to zase něco jiného. Bez dlouhé hospody předtím, bez spousty kamarádů. Ale i tak jsem si koncert moc užil. Dokonce tak, že jsem si ráno přivstal, udělal fotky, sepsal pár řádek. Já vím, už jsem dávno přežitý. Ale jiný už nebudu. Tak a teď to zkus, ty děvko jedna umělá, inteligentní. Zkus to takhle napsat. Mějte se hezky, děkuji vám za pozornost a nenechte se vším tím pozérstvím a kecama, které se bohužel dostávají i do undergroundu, odradit. Pořád to stojí za to! Buďte opravdoví, buďte reální a oblékejte se, jak chcete! Ať vaše kroky provází síla. Děkuji za pozornost. 

Dnešní report je věnován všem, kteří kdysi psali a dnes už na to nemají nervy, čas, ani náladu. Mnozí z vás pro mě byli vzorem, mnozí mi vždy dokázali zvednout náladu. Bylo to moc fajn! Některé zničil nezájem, jiné zástupy nenávistných v diskuzích. Děkuji vám, že jste byli a že jsem vás ještě stihl v dobách vaší největší slávy, vy živí lidé. Pomněte!





---------------------------------------------------------------------------------------------------

sobota 16. prosince 2023

Report, photos, video - HYPNOS, WELICORUSS, INNERSPHERE - Plzeň, club Divadlo pod Lampou - 15. 12. 2023


Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

Tradice se mají dodržovat. My death metalisté sice nechodíme moc do kostela a advent je pro nás spíše rouháním, ale co se týká koncertů, tak se každý rok před vánoci sejdeme a zavítáme (letos třeba) na HYPNOS. Stalo se již milou povinností si ukrátit čekání na opětovné narození jednoho z největších influecerů světa dobrou hudbou. V pátek jsem končil v práci, poslední email, poslední úsměv na kolegyni před dovolenou, poslední oběd a v půl jedné nastartovat auto, naložit cestou manželku a nakoupit, aby děti nepadaly hlady. Obyčejný den obyčejného chlápka, dalo by se také napsat. Až na jednou věc. Byl jsem zase trošku neklidný. Těšil jsem se na hudbu, na lidi, na pokec před koncertem, který se stal již dávno také skvělou příležitostí se ujistit, že alespoň někde je dnes svět ještě v pořádku. 

Převléknu se do křiváka, nazuji marteny. Vyslechnu si dobře míněné rady, které jsou vždy velmi oprávněné. Nemusím totiž nikam daleko cestovat, stačí nasednout na tramvaj a tak můžu dát o nějaké to pivo navíc. I stalo se. Klábosili jsme o letošních koncertech a hlavně o nových knihách. Vše připomínalo staré časy, reálný život, který dnes už moc lidí nežije. Neudělali jsme si v hospodě ani jedno selfie, nenahráli jsme ani jedno vtipné video, přesto jsme se nasmáli, zalykali se radostí a poměli se jako kdysi měšťané. Venku řádil mamon a nákupní horečka spolu s další vlnou covidu a my seděli a užívali si. Svět se opravdu na chvilku zastavil, zakonzervoval v normálnosti. Vše mělo pokračovat i nadále, když jsme dopili žejdlíky, zaplatili, došli si na mušle.

Platím vstup do Divadla pod Lampou a jsem tu zase po poměrně dlouhé době. Většinou opravdu cestuji vlakem, za hudbou a kamarády po celé republice. Někdy jsem již hodně unaven, ale musím, je to stále prokletí. Pokaždé se vždycky hrozně těším, až vypnu, až si zakřičím na oblíbené smečky, až budu stát dole pod pódiem a usmívat se. Možná jsme staří mamuti, možná je náš svět dávno mrtvý, ale my nemůžeme jinak. Kupujeme si trička a hudební nosiče, pijeme pivo a metal je pro nás hlavně zábava a relax. Pozdravím známé, prohodím pár slov. Ujistím se, že v tom stále nejsem sám. A potom, co si zase hrdlo proleji plzeňským, jsem v příjemném očekávání. Jako prvnička, jako panna, co čeká na svého milého nebo faráře. To tam nepiš, budeš vypadat jako blbec, ale já nemůžu jinak. Připadám si tak. Muzika je mojí součástí. První úder bicích, první ostrý riff a jsem zase v tom. 


INNERSPHERE - melodický death metal se spoustou dalších prvků. Doom, thrash, ale i kousky nasekaného blacku. Základem jsou zajímavé motivy a perfetkní souhra kytar. Hudba od téhle smečky mě baví dlouhodobě a líbí se mi i vývoj, jakým se kapela vydala. Je zajímavé sledovat jejich cestu. Kluci na sobě hodně pracují a zároveň si zachovávají takovou tu hravost, radost z muziky jako takové. Stojím dole pod pódiem a cítím, že mě jejich vystoupení zcela pohltilo. Vznášel jsem se zase jednou na krvavých vlnách a neskutečně si všechno užíval. INNERSPHERE v sobě vždycky měli takový zvláštní náboj, temnou energii. Páteční koncert nebyl výjimkou. Bylo to opět mocné, velmi dobře zahrané a se spoustou nápadů, které mi zněly v hlavě ještě dlouho poté, co jsem už byl na pivu. Skvělá práce, gentlemani!




INNERSPHERE - melodic death metal with many other elements. Doom, thrash, but also pieces of chopped black metal. Interesting motifs and perfect interplay of guitars are the basis. I've been enjoying the music from this pack for a long time and I like the way the band has evolved. It's interesting to follow their journey. The guys are working hard on themselves while maintaining that playfulness, the joy of music itself. Standing down below the stage, I feel completely absorbed by their performance. I was once again floating on bloody waves and enjoying everything immensely. INNERSPHERE have always had this strange charge to them, a dark energy. Friday's concert was no exception. It was once again powerful, very well played and with a lot of ideas that echoed in my head long after I had already had a beer. Well done, gentlemen!

WELICORUSS - pohani, symfonici a black metalisté, které vidím podruhé v životě. Ruské ozvěny z daleké Sibiře a také hudba, kterou normálně moc neposlouchám. Jsem zkrátka z jiného těsta. Nemám naposloucháno a tak napíšu jenom jediné. Po formální stránce bylo vše v nejlepším pořádku. Kluci jsou dobří muzikanti, kteří přesně ví, co a jak chtějí hrát a dělají to velmi dobře. Jenom není jejich tvorba mojí krevní skupinou. Nechme tedy raději mluvit fotky. 





WELICORUSS - pagans, symphonists and black metallers that I see for the second time in my life. Russian echoes from far Siberia and also music I don't normally listen to much. I'm just from a different dough. I haven't listened to it so I will write only one thing. Formally, everything was fine. The guys are good musicians who know exactly what and how they want to play and they do it very well. It's just that their music is not my blood type. So let the photos do the talking.

HYPNOS - pokaždé, když poslední roky moravské bardy někde vidím, vzpomenu si na jeden starý příběh o démonech. Ti na sebe brali různé podoby. Kluci, v čele s nejen českou legendou Brunem, působí v osobním kontaktu velmi příjemně a inteligentně. Jakmile ale vylezou na pódium, stanou se z nich zrozenci temnoty. Jejich death metal má jasný rukopis i výraz a smrdí sírou. Pánové přijeli do Plzně ve velmi dobré formě. Trošku jsem se bál změny bubeníka, ale vzhledem k tomu, že jsem již kapelu v této sestavě viděl, nebyl jsem překvapen. Sataroth bubnuje trošku jiným stylem, než Pegas, ale na celkový dojem to nemělo žádný vliv. Naopak, vše znělo opět velmi temně, syrově. Jako návštěva starého hřbitova, ve kterém potkáte dávno padlého kněze. Nevěřte modlám! Poslouchejte death metal a buďte ortodoxní! Moje kosti byly rozdrceny na prach a nezbývalo nic jiného, než zase po nějak době propadnout peklu. Byl to jako vždy profesionální výkon s divokým a živočišným přívlastkem navíc. Vynikající výlet na onen svět!







HYPNOS - every time I see Moravian bards somewhere in the last years, I remember an old story about demons. They took on different forms. The guys, led by not only Czech legend Bruno, seem very pleasant and intelligent in personal contact. But once they get on stage, they become the spawn of darkness. Their death metal has a clear signature and expression and smells of sulfur. The gentlemen came to Pilsen in very good shape. I was a bit afraid of the change of the drummer, but since I had already seen the band in this line-up, I was not surprised. Sataroth drummed in a slightly different style than Pegas, but it had no effect on the overall impression. On the contrary, everything sounded very dark and raw again. Like visiting an old graveyard where you meet a long fallen priest. Don't believe the idols! Listen to death metal and be orthodox! My bones were crushed to dust and I had no choice but to go to hell again after a while. As always, it was a professional performance with a wild and animalistic extra touch. An excellent trip to the other world!


Návštěvnost byla vynikající. Klub byl zcela zaplněn. Zvuk se mi zdál v pořádku a k organizaci nemám žádných námitek. Celkově se jednalo o velmi vydařenou akci po všech stránkách. 

Za pár dní zapálíme svíce a uklidníme svoje myšlenky. Sejdeme se u vánočních stromků, obejmeme své milé. Vzpomeneme si na ty, kteří neměli tolik štěstí jako my. Na nemocné, na oběti válek a démonů. Je vcelku jedno, komu jak, kdy a v co věříte. My jsme si kdysi svoji víru vybrali. Až utichnou zvony, zalezu si do svého koutku a budu vzpomínat. Na to, jaký tenhle rok byl, co mi dal a vzal. Jaké jsem zažil koncerty, festivaly, kolik jsem potkal skvělých lidí. Páteční seanci řadím k tomu nejlepšímu, co jsem tento rok zažil. Těm, kteří se o to zasloužili, patří velký dík. Jak říká jeden můj kamarád: "Někdo jezdí na drahé dovolené, jiný chodí za děvkama, další si kupuje zbytečné věci. No a my máme metal, koncerty, trika a kámoše, se kterýma je vždycky radost zahrozit dole pod pódiem". S těmito slovy usínám a jsem rád, že jsem zase jednou vyrazil. Odpočívejte v pokoji! Tradice se mají dodržovat, jsou totiž jistotou, záchytným bodem v dnešním zmateném světě. Děkuji za přečtění a mějte se co nejlépe. 


---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine