DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

čtvrtek 23. listopadu 2023

Recenze/review - SADISM - Obscurans (2023)


SADISM - Obscurans
CD 2023, Hammerheart Records

for english please scroll down

Po některých lidech zůstane jenom krvavá stopa. Bolest se navěky otiskne do myslí všech, kterým ublížili. Usmívají se za mřížemi a jejich oběti sedávají ve tmě a neví, jestli si mají podříznout žíly. Je mezi námi stále až příliš zla a nenávisti. Když potom takový člověk zemře, jeho hrob bývá zapomenut. Jenže jsme tu ještě my, staří fanoušci death metalu, kteří díky morbidní hudbě exhumujeme jejich rakve. Aby se nezapomnělo, aby navěky shořeli v pekelných plamenech. Existují kapely, kvůli kterým se vždy vydám na hřbitov, abych si užil jejich hudbu.

Jedněmi z nich jsou SADISM z Chile, jejichž hudba mě provází celý můj metalový život. Pánové nikdy nenahráli slabší desku a stejně je tomu i letos. "Obscurans" je opět starým, prašivým odkazem dávných časů. Tohle je smrtící kov, na kterém jsem vyrůstal a zůstanu mu věrný až do své smrti. Až navěky, amen!


Pokud jste zažili počátek devadesátých let minulého století a nosili jste džínovou vestu, vyměňovali si kazety a čekali dlouhé dny na dopisy z fanklubů kapel, potom asi víte, o čem píšu. Poslouchat nové album těchto zkušených veteránů, je opravdu jako exhumovat plesnivý hrob někoho zlého. Z rakve se na vás vyvalí smršť nekompromisních thrash metalových a deathových riffů, které vás doslova rozsekají na malé kousky. Budete pohřbeni zaživa! Skladby v sobě mají takovou tu černou a prašivou patinu, kterou máme my, staří psi tolik rádi. Líbí se mi obal (Patricio Saavedra and Ricardo Roberts), který se přesně hodí k atmosféře nahrávky. Oceňuji i ostrý a syrový zvuk (Recorded and mixed by JP Donoso and Israel Yévenes at Sadestudio, Santiago, Chile). Je obdivuhodné, že si kapela stále drží vysokou kvalitu. Songy v sobě mají drive a sílu, touhu ničit muzikou. Pokud bychom potom chtěli hudbu těchto maniaků k někomu přirovnat (což je tedy trošku troufalé, ale budiž), tak bychom mohli zmínit smečky jako MORBID ANGEL, VADER, SADISTIC INTENT, MALEVOLENT CREATION, POSSESSED, SLAYER. Zkrátka a dobře, stará, poctivá a upřímná škola. Žádné pózy, žádné zbytečnosti, ale jenom ryzí hudba u které praskají víka od rakví. Po některých lidech zůstane jenom krvavá stopa. Bolest se navěky otiskne do myslí všech, kterým ublížili. Pohřběte je hluboko pod zem! A může jim k tomu hrát "Obscurans"! Existují kapely, kvůli kterým se vždy vydám na hřbitov, abych si užil jejich hudbu. SADISM opět odvedli perfektní morbidní práci! Temný, prašivý death metal, ze starých prokletých chilských pohřebišť!


Asphyx says:

Some people leave only a trail of blood. The pain will forever be imprinted on the minds of all those they hurt. They smile behind bars and their victims sit in the dark, not knowing whether to slit their wrists. There is still too much evil and hatred among us. Then when such a person dies, his grave is forgotten. But there are still us old death metal fans who exhume their coffins thanks to morbid music. So that they won't be forgotten, so that they burn in the flames of hell forever. There are bands that always make me go to the cemetery to enjoy their music.

One of them is SADISM from Chile, whose music has been with me all my metal life. The gentlemen have never recorded a weaker album and the same is true this year. "Obscurans" is again an old, dusty reference of the old days. This is the death metal I grew up on and will remain loyal to until the day I die. Forever and ever, amen!


If you lived through the early 1990s and wore a denim vest, swapped cassettes and waited long days for letters from bands' fan clubs, then you probably know what I'm writing about. Listening to a new album from these seasoned veterans is really like exhuming the moldy grave of someone bad. A whirlwind of uncompromising thrash metal and death riffs will roll out of the coffin and literally chop you into little pieces. You will be buried alive! The songs have that black and grimy patina that we old dogs love so much. I like the cover art (Patricio Saavedra and Ricardo Roberts), which fits the atmosphere of the record. I also appreciate the crisp and raw sound (Recorded and mixed by JP Donoso and Israel Yévenes at Sadestudio, Santiago, Chile). It is admirable that the band still maintains its high quality. The songs have drive and power in them, the desire to destroy with music. If we wanted to compare the music of these maniacs to someone (which is a bit presumptuous, but so be it), we could mention bands like MORBID ANGEL, VADER, SADISTIC INTENT, MALEVOLENT CREATION, POSSESSED, SLAYER. In short, old school, honest and sincere. No posing, no uselessness, but just pure music that makes coffin lids crack. Some people leave only a trail of blood. The pain will forever be imprinted on the minds of all those they hurt. Bury them deep underground! And they can play "Obscurans" to go with it! There are bands that always make me go to the cemetery to enjoy their music. SADISM have done a perfect morbid job again! Dark, dusty death metal, from the old cursed Chilean burial grounds!


tracklist:
1. Exsanguination
2. On Your Knees
3. Diabolution
4. Lower Astral Entities
5. Because we are Rotten to the Core
6. Freewill Archangels
7. Ars Goetia
8. The Void Devourer
9. Parousia
10. Made Of Sulfur

Bonus:
11. Nyctophile
12. When The Christians Lie



středa 22. listopadu 2023

Recenze/review - CONDEMNED - Daemonium (2023)


CONDEMNED - Daemonium
CD 2023, Unique Leader Records

for english please scroll down

Ostrý nůž zabodnutý v zádech, lebka rozseknutá sekerou. Pachuť krve a také temnota, která vše objímá jako úchylná milenka. Vstupuji dovnitř a slyším nářek raněných. Pach rozkládajícího se masa. Stojí uprostřed a podivně se usmívá. Vůbec nepřipomíná bestii. Vypadá jako chlápek od vedle, který vás každý den ráno pozdraví. Takový slušný člověk. Dávali ti ho za vzor. Až do teď. Až když si objevil kosti za jeho domem. Hororový film nebo krutá realita? Už sám nevíš. 

Na nové album jsme čekali šest dlouhých let. A vyplatilo se. Jsem fanoušek spíše klasické, tradiční verze brutálního death metalu. A CONDEMNED jej hrají skvěle. Novinka je toho důkazem a potvrzením, že na tyhle řezníky je spolehnutí. Masakr!


Ne, nečekejte žádnou progresi, ani současné pózy, mnohdy umělých kapel. Tady najdete jen opovržení, špínu a hnis. A taky spoustu skvělých riffů, morbidní vokál a bicí, které vám vystřelí mozek z hlavy. Nebývám v tomhle stylu zase tolik častým hostem a opravdu hodně si vybírám. CONDEMNED opět prošli mým sítem. Důvody se samy nabízejí. Pánové hrají sice podle zavedených postupů, ale mě baví jejich krutou práci poslouchat. Může za to zvuk (John Haddad - recording mixing, Zack Ohren - mastering), ale i jako vždy vynikající obal od mistra Toshihiro Egawy. Není to ale jenom jako vždy skvělé řemeslo, ale hlavně atmosféra, pochmurné a temné nálady, které opravdu připomínají návštěvu starých jatek, patologie nebo místa, kde se stal nějaký hnusný násilný čin. Krev stéká na zem a vy dostanete postupně strach. Fantazie mi u téhle desky pracuje naplno, což je pro mě jasným důkazem, že se album opravdu povedlo. Jednou mě možná rozemelou na prach nebo skončím v kafilerii, ale než se tak stane, tak budu podobnou hudbu podporovat. Je totiž opravdu skvělá a letos se opravdu povedla. Jestli rádi a často trápíte svoje sluchovody kapelami typu DISGORGE, DEVOURMENT, PUTRIDITY, PATHOLOGY, DEVANGELIC, INHERIT DISEASE, DISENTOMB, bude se vám určitě líbit i novinka "Daemonium". Myslím, že nemusím už nic dalšího dodávat, nechme raději mluvit tyhle démony. Ostrý nůž zabodnutý v zádech, lebka rozseknutá sekerou. Pachuť krve a také temnota, která vše objímá jako úchylná milenka. Brutální death metalový masakr na tradičních jatkách! Hniloba, špína, smrt!


Asphyx says:

A sharp knife stuck in the back, a skull hacked open with an axe. The smell of blood and the darkness that embraces everything like a perverted lover. I step inside and hear the cries of the wounded. The smell of decomposing flesh. He stands in the middle and smiles strangely. It looks nothing like a beast. He looks like the guy next door who greets you every morning. Such a decent man. They used to hold him up to you as a role model. Until now. Until you discovered the bones behind his house. Horror movie or harsh reality? You don't know anymore. 

We've been waiting six long years for a new album. And it was worth it. I'm a fan of the more classic, traditional version of brutal death metal. And CONDEMNED play it perfectly. The new album is a proof of that and a confirmation that these butchers can be relied upon. Massacre!


No, don't expect any progression, nor contemporary poses, often of artificial bands. All you'll find here is contempt, filth and pus. And plenty of great riffs, morbid vocals and drums that will blow your brains out. I don't frequent this style that much, and I really pick and choose a lot. CONDEMNED have passed through my net again. The reasons offer themselves. Gentlemen play according to established methods, but I enjoy listening to their harsh work. It's due to the sound (John Haddad - recording mixing, Zack Ohren - mastering), but also as always the excellent cover artwork by master Toshihiro Egawa. But it's not just the great craftsmanship as always, it's the atmosphere, the gloomy and dark moods that really remind one of visiting an old slaughterhouse, a pathology or a place where some nasty act of violence happened. Blood trickles to the ground and you get gradually scared. My imagination is working to the fullest with this album, which is a clear proof for me that the album really succeeded. One day I may be ground to dust or end up in a rendering plant, but until that happens, I'll support music like this. Because it's really great and this year it's been really good. If you like and often bother your ears with bands like DISGORGE, DEVOURMENT, PUTRIDITY, PATHOLOGY, DEVANGELIC, INHERIT DISEASE, DISENTOMB, you will definitely like the new "Daemonium". I don't think I need to add anything more, let's let these demons do the talking instead. A sharp knife stabbed in the back, a skull chopped with an axe. The smell of blood and the darkness that embraces everything like a creepy lover. A brutal death metal massacre in a traditional slaughterhouse! Rot, filth, death!


about CONDEMNED on DEADLY STORM ZINE:



Tracklist:
01. Thee I Invoke 
02. Malodorous Asteroth 
03. Valac 
04. Chants Of Merihem 
05. Maw Of Hellmouth 
06. Cursed Revelations Of Balam 
07. Devils Feast 
08. Daimonozomai 
09. Infernal Legions Of Amon 
10. Sigil Of Belial 
11. Ydier Nayr Pir 
12. The Divine Order Of Babylon

Recenze/review - DESTRUCTOR - Blood, Bone, and Fire (2023)


DESTRUCTOR - Blood, Bone, and Fire
CD 2023, Shadow Kingdom

for english please scroll down

Píše se rok 1984 a v ocelářském městě Cleveland v Ohiu vznikla kapela DESTRUCTOR. Mě je teprve deset let a musím ještě tři roky vydržet, abych slyšel svoji první metalovou desku. Jsou jimi slavní JUDAS PRIEST, na staré ohrané kazetě. Mezitím se v Americe odvíjí historie kapely, která se navěky zapíše do myslí všech poctivých fanoušků. Když se podíváte, co všechno tuhle smečku potkalo, je obdivuhodné, že stále hraje. U nás, v socialistickém bloku, ve kterém jsme se k hudbě dostávali velmi těžko, jsme se třeba o násilné smrti Daveho Holocausta, dozvěděli až po několika letech. 

Moje první setkání s hudbou těchto thrash heavy metalových maniaků proběhlo opravdu až po mnoha letech, kdy se mi dostala do rukou deska "Maximum Destruction". Hltali jsme tenkrát každý tón, každou notu. Přiznám se bez mučení. Zůstal jsem stále fanoušek. Pokaždé, když kapela vydá něco nového, jsem u toho. Stále tančím v jejich rytmu. To se mi potom nemůžete divit, že když se mi dostala do rukou jejich letošní novinka "Blood, Bone, and Fire", nemůžu jinak, než sepsat těchto pár pokorných řádků. 


Možná už mám šedivé vlasy, cholesterol v krvi, možná už netančím tak divoce, jako když jsem byl mladý, ale to přeci vůbec nevadí. Stále dokážu roztočit u reproduktorů headbanging, pořád poslouchám hudbu srdcem. Pro mě a všechny ostatní, kteří jsou na tom, jako já, je určena tahle deska. Pánové samozřejmě nepodcenili řezající zvuk, ani parádní obal. Po fromální stránce je vše v nejlepším pořádku. Jsem už dávno posluchač zcela jiné muziky, ale když jsem slyšel poprvé "Blood, Bone, and Fire", zase mě začalo mrazit v zádech a vše ostatní šlo stranou. Nevnímal jsem divný svět okolo, který směřuje úplně jinam, než jsem si kdysi představoval. Nesleduji zprávy, nečtu sociální sítě. Jsem jenom já a muzika. Prokletý, říkají o mě a já s nimi souhlasím. Novinka totiž řeže tou správnou stranou nože. Ne, já nikdy nebudu kritik, který hledá nějaké drobné chyby. Ony zde ani žádné nejsou. DESTUCTOR v sobě mají pořád velkou sílu a energii, která vás doslova převálcuje. Možná už dávno neobléknu svoji starou džínovou vestu, možná už tolik nevidím, ale dobrou muziku budu stále podporovat. Na to jsem přísahal, když mi bylo třináct let a držím se toho dodnes. Američané přežili věci, které by jiné skupiny zničily. Oni zůstali silní. Ale nejen to, oni ještě navíc umí nahrávat desky, které hoří jasným plemenem! Pro někoho možná bude nové album jen pouhým výletem do historie, ale pro mě se jedná o velkou událost. DESTRUCTOR mají co říci i dnes, když se hudba poslouchá povrchně a počet sdílení je víc, než poctivé kovové řemeslo. Thrash heavy metalový výlet do starých, poctivých železáren! Album, ukované z té nejkvalitnější oceli!


Asphyx says:

The year is 1984 and the band DESTRUCTOR was formed in the steel town of Cleveland, Ohio. I'm only ten years old and have to wait three more years to hear my first metal record. It's the famous JUDAS PRIEST, on an old outdated cassette. Meanwhile, in America, the history of a band that will forever be etched in the minds of all honest fans is unfolding. When you look at all that's happened to this pack, it's amazing that they're still going strong. For example, in our socialist block, where it was very difficult to get access to music, we only found out about the violent death of Dave Holocaust a few years later. 

My first encounter with the music of these thrash heavy metal maniacs was really after many years, when I got my hands on the album "Maximum Destruction". We devoured every note, every note. I admit without torture. I'm still a fan. Every time a band releases something new, I'm there. I still dance to their beat. It's no wonder then that when I got my hands on their new release this year, "Blood, Bone, and Fire", I couldn't help but write these few humble lines.



I may have grey hair, cholesterol in my blood, I may not dance as wildly as I did when I was young, but that doesn't matter. I can still headbang to the speakers, still listen to music with my heart. This record is for me and everyone else who is like me. Of course the gentlemen didn't underestimate the cutting sound, or the awesome cover art. From an fromal standpoint, everything is in top form. I've been a listener of completely different music for a long time, but when I first heard "Blood, Bone, and Fire" I got chills again and everything else went by the wayside. I was oblivious to the strange world around me that was going in a completely different direction than I had once imagined. I don't watch the news, I don't read social media. It's just me and music. Damn, they say about me and I agree with them. The novelty cuts with the right side of the knife. No, I'm never going to be a critic who looks for little mistakes. There aren't any. DESTUCTOR still has a great power and energy that will literally knock you over. I may not wear my old denim vest anymore, I may not see as much anymore, but I will still support good music. That's what I swore to when I was thirteen years old, and I've stuck to it ever since. Americans have survived things that would have destroyed other bands. They stayed strong. But not only that, but they can make records that burn bright! For some, the new album may be a mere trip into history, but for me it is a major event. DESTRUCTOR have something to say even today, when music is listened to superficially and the number of shares is more than honest metal craft. A thrash heavy metal trip to the old, honest ironworks! An album forged from the finest steel!


tracklist:
1. Blood, Bone, And Fire
2. Iron Clad
3. Storm Upon The World
4. Never Surrender
5. Depths Of Insanity
6. The Calling
7. Heroic Age
8. Hammering The Steel
9. Dominate

DESTRUCTOR lineup 2023
Tim Hammer - bass
Mark Hellhound - guitar
Matt Flammable - drums
Dave Overkill - vocals and guitar



úterý 21. listopadu 2023

Recenze/review - RUNEMAGICK - Last Skull of Humanity (2023)


RUNEMAGICK - Last Skull of Humanity
EP 2023, Hammerheart Records

for english please scroll down

Stále se vracím na stejné místo. Každý rok uklízím hrob a vzpomínám na svoje blízké. Dost často přemýšlím, jak jednou skončím já. Žil jsem dobrý život? Nebo jsem byl až příliš často v temnotě? Na nedaleké lavičce sedává mladá dívka. Ve stejné datum, ve stejný čas. Nemluví a přesto jí rozumím. Ani nevím, jestli je z tohoto světa. Pokaždé si s sebou beru nějakou muziku. A je prostým faktem, že dost často poslouchám muziku od švédských tmářů RUNEMAGICK

"Last Skull of Humanity" je před produkční nahrávkou hrubého mixu druhého alba kapely “Enter the Realm of Death” z roku 1999. Nahrávání probíhalo ve studiu Los Angered Recording (vlastněno slavným Andym La Roquem z King Diamond/Death) a já byl tenkrát mladý a plný života. Přesto si pamatuji, že ta dívka seděla na lavičce již tenkrát. 


Připadám si jako bych našel ve sklepě starou krabici s kazetami. Přiznávám, občas to takhle dělám. Zavřu se do chladu a temnoty a vzpomínám. Je totiž podzim a počasí venku k podobným činnostem vybízí. Přehrabuji se v pradávných časopisech, oprašuji vinyly i kazety. Vzpomínám na své kamarády, na to, jak jsme se o hudbě dohadovali, jak jsme se hádali, ale hlavně smáli. Poslouchám nové EP a mrazí mě. Mám asi už dávno tuhle hudbu zakódovanou ve svých genech. Je mojí součástí a "Last Skull of Humanity" je přesně tím druhem death doom metalu, který je u mě vždy vítán. Velmi dobře zahrané, se skvělým ledovým zvukem, s vokálem z onoho světa. Ale hlavně s atmosférou, která mě vždy přinutí zhasnout všechna světla a vydat se na hřbitov. Letošní EP je určeno pro všechny věrné fanoušky. Již dnes vím, že se stane žádaným artefaktem. Mlha kolem mě je šedá a není skrz ní vidět. Potkávám přízraky a ona zase sedí na stejné lavičce. Usmívá se. Nedivím se jí, hraje se zde nejen pro ní, ale i pro všechny příznivce kapel typu PARADISE LOST, WINTER, CELTIC FROST, BOLT THROWER, ASPHYX, HOODED MENACE, SOLOTHUS, HALBERD, DRUID LORD, TEMPLE OF VOID. Samozřejmě, je v tom kus nostalgie. Bývám po společných setkáních melancholický a chci být sám. Dnešní povrchní a uspěchaný svět mi dávno nesvědčí. Raději si zalezu dolů do sklepa nebo půjdu zase na hřbitov. Nezbývá nic jiného, než kapele i labelu poděkovat. Tohle je totiž kus hudby, která je i mojí součástí. Stále se vracím na stejné místo. Každý rok uklízím hrob a vzpomínám na svoje blízké. Dost často přemýšlím, jak jednou skončím já. Žil jsem dobrý život? Nebo jsem byl až příliš často v temnotě? Nevím, to ať posoudí jiní. S čím jsem si ale absolutně jistý je, že tahle deska je skvělá. Mrazivé, magické death doom metalové vzpomínky na melancholii ztracených dní! Temnota!


Asphyx says:

I keep coming back to the same place. Every year I clean the grave and remember my loved ones. I often wonder how I'll end up someday. Did I live a good life? Or have I been in the dark too often? A young girl sits on a nearby bench. Same date, same time. She doesn't speak and yet I understand her. I don't even know if she's of this world. I always take some music with me. And it's a simple fact that I often listen to music by Swedish darkies RUNEMAGICK

"Last Skull of Humanity" is a pre-production recording of a rough mix of the band's second album "Enter the Realm of Death" from 1999. The recording took place at Los Angered Recording studio (owned by the famous Andy La Roque of King Diamond/Death fame) and I was young and full of life at the time. Yet I remember the girl sitting on the bench even then.


I feel like I found an old box of tapes in the basement. I admit, I do that sometimes. I shut myself away in the cold and dark and remember. It's autumn and the weather outside encourages such activities. I dig through old magazines, dust off vinyl and cassettes. I remember my friends, how we used to argue about music, how we used to fight, but mostly laugh. I listen to the new EP and I get chills. I think I've had this music coded into my genes for a long time. It's a part of me, and "Last Skull of Humanity" is exactly the kind of death doom metal that is always welcomed by me. Very well played, with a great icy sound, with otherworldly vocals. But most of all with an atmosphere that always makes me turn off all the lights and go to the cemetery. This year's EP is for all the loyal fans. I already know it will become a sought after artifact. The fog around me is grey and you can't see through it. I meet ghosts and she's sitting on the same bench again. She's smiling. I don't blame her, it's not only for her, but also for all fans of bands like PARADISE LOST, WINTER, CELTIC FROST, BOLT THROWER, ASPHYX, HOODED MENACE, SOLOTHUS, HALBERD, DRUID LORD, TEMPLE OF VOID. Of course, there is a piece of nostalgia in it. I tend to get melancholy after get-togethers and want to be alone. Today's superficial and hectic world doesn't suit me anymore. I'd rather crawl down into the basement or go back to the cemetery. I can't help but thank the band and the label. This is a piece of music that is a part of me. I keep coming back to the same place. Every year I clean the grave and remember my loved ones. I often wonder how I'll end up one day. Have I lived a good life? Or have I been in the dark too often? I don't know, let others be the judge. But what I am absolutely sure of is that this record is great. Freezing, magical death doom metal memories of the melancholy of lost days! Darkness!



about RUNEMAGICK on DEADLY STORM ZINE:






Tracklist:
01. Enter the Realm of Death
02. Longing for Hades
03. Last Skull of Humanity
04. Beyond Death

band:
Nicklas Rudolfsson - guitar/vocals
Emma Rudolfsson - bass
Daniel Moilanen - drums
Jonas Blom - guitar



Recenze/review - HELLFROST - Hellfrost (2023)


HELLFROST - Hellfrost
CD 2023, Curtain Call Records

for english please scroll down

Když sestoupíš v katakombách až úplně dolů, do těch nejtemnějších koutů, potkáš tam ohořelá těla. Blízkost pekla je znát i v hudbě, která se zde hraje. Zavřeni před současným podivným světem, jsou zde zakonzervovány hudební styly, které zažily svoji největší slávu v devadesátých letech minulého století. Black metal, death a thrash, vše náležitě špinavé a temné. Tančí se tu mezi shnilými rakvemi. A dělá se to ještě s nadšením a odhodláním. Někdy si připadám už starý. Když totiž poslouchám podobné desky, jako tu od HELLFROST z Floridy, usmívám se. Tohle je přesně kov, který koluje i v mých žilách.

Stačí si sednout a poslouchat pozorně. Najednou nebudete v prázdném a studeném pokoji, ale daleko v močálech, ve kterých hnijí těla hříšníků. Ulicemi se toulají přízraky a když je potkáte, tak máte jedinou jistotu. Podříznou vám hrdlo. A když budete padat překvapení k zemi, budete se cítit přesně tak, jako při společných setkáních s touhle desku. Hraje se zde totiž pravý, nefalšovaný a ryzí underground. Podepisuji vlastní krví!


Pod HELLFROST jsou podepsáni zkušení muzikanti. Ti nejen, že umí perfektně hrát, ale také umí složit songy, které hoří jasným plamenem. Není to ale jenom dobré řemeslo, slyším zde i kus srdce, takové té pradávné patiny, kterou mám tolik rád. Když stejnojmenné letošní album slyším, nejsem dávno na tomhle světě. Daleko od válek, od lidské přetvářky, lží a falše. Takhle jsem extrémní metal vždycky vnímal. Už přes třicet let se toulám podzemím a vyhledávám smečky jako jsou HELLFROST. Kurva brácho, jak je možné, že se s vaší hudbou setkávám poprvé? Ihned jsem si sehnal i předchozí CD a uspořádal jsem spoustu démonických seancí. Hrozně nerad kapely k někomu přirovnávám, ale zde se hraje to nejlepší ze stejných katakomb, jako SOLSTICE, MASSACRE, OPPROBRIUM, INHUMAN CONDITION, DECEASED, MALEVOLENT CREATION, POSSESSED, VITAL REMAINS. Vše je ale navíc zahalené do black metalové mlhy. Bylo pro mě hrozně příjemné exhumovat tento hrob. Nalezl jsem v něm nejen obrovskou porci skvělých riffů, chorobného vokálu a zničujících bicích, ale také kus svých vlastních vzpomínek. Navíc, zvuk zabíjí a obal je poctivě ďábelský. Možná se jednou rozpadnu v prach a budu jen spálenou mrtvolou z úvodu dnešního článku, ale než se tak stane, tak si budu rvát "Hellfrost" do hlavy pod tlakem. Když sestoupíš v katakombách až úplně dolů, do těch nejtemnějších koutů, potkáš tam ohořelá těla. Blízkost pekla je znát i na hudbě, která se zde hraje. Syrový, ryzí, maniakální blackened death metal, u kterého shoříte na popel! Temnota z nejhlubších katakomb!



Asphyx says:

If you go all the way down in the catacombs, into the darkest corners, you will find charred bodies. The proximity to hell is also evident in the music that is played here. Closed off from the strange world of today, musical styles that were at their greatest in the 1990s are preserved here. Black metal, death and thrash, all suitably dirty and dark. Dancing among the rotting coffins. And it's done with enthusiasm and determination. Sometimes I feel old. Because when I listen to records like the one from Florida's HELLFROST, I smile. This is the metal that runs through my veins.

Just sit down and listen carefully. Suddenly you won't be in an empty and cold room, but far away in the swamps where the bodies of sinners rot. Ghosts roam the streets, and when you meet them, the only certainty you have. They will slit your throat. And when you fall to the ground in surprise, you'll feel just like you did when you met this board. Because this is the real, unadulterated and pure underground. Signed in my own blood!


HELLFROST is signed by experienced musicians. They not only know how to play percussively, but also how to compose songs that burn with a bright flame. But it's not just good craftsmanship, I can also hear a piece of heart here, that ancient patina that I love so much. When I hear this year's eponymous album, I'm not long gone from this world. Away from wars, from the pretence, lies and falsehood. That's how I've always seen extreme metal. I've been roaming the underground for over thirty years, seeking out packs like HELLFROST. Fuck, bro, how come this is my first encounter with your music? I immediately got the previous CDs and had a lot of demonic sessions. I hate to compare bands to anyone, but the best of the same catacombs are played here, like SOLSTICE, MASSACRE, OPPROBRIUM, INHUMAN CONDITION, DECEASED, MALEVOLENT CREATION, POSSESSED, VITAL REMAINS. But everything is also shrouded in black metal fog. It was very pleasant for me to exhume this grave. I found not only a huge portion of great riffs, sick vocals and devastating drums, but also a piece of my own memories. Plus, the sound kills and the cover art is honestly diabolical. Maybe one day I'll crumble into dust and just be the charred corpse from the opening of today's article, but until that happens I'll be banging "Hellfrost" into my head under pressure. If you go all the way down in the catacombs, into the darkest corners, you'll find charred bodies. The proximity to hell is evident in the music that is played. Raw, pure, maniacal blackened death metal that will burn you to ashes! Darkness from the deepest catacombs!


Tracklist:
01. Megalodon (03:43)
02. Bloodshot (02:36)
03. Don't Bury Me (03:48)
04. Friday The 13th (04:12)
05. Frozen Soul (04:48)
06. Microplastics (06:00)
07. Razors (03:53)
08. Artificial Intelligence (05:15)



pondělí 20. listopadu 2023

Report, photos, video - KRISIUN, BAEST, SCHIZOPHRENIA, TRIAGONE - club Futurum, Prague - 19. 11. 2023


Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:


Mezi náma, co spolu chodíme na metal, už dávno zlidovělo přísloví: "Když je death metal z Jižní Ameriky, tak to nemůže být špatný". Několik z nás se o tom přesvědčilo předminulý čtvrtek na koncertě Report, photos, video - REBAELLIUN, EXITIUM, FLESHLESS - HELLS BELLS ROCKIN‘ PUB, Prague - 9. 11. 2023. Popili jsme, poklábosili o životě a pak si vše velmi užili. Bylo na čase si to zopakovat. KRISIUN jsou pro mě kult nad kulty. Kapela, kterou mám opravdu hodně rád. Důkazem budiž recenze, reporty i rozhovor, které jsou odkazovány dole pod článkem. Zajímavá je jedna věc. Pokaždé, když na tuhle smečku přijde řeč, vzpomenu si na několik velmi zajímavých dokumentů o Brazílii. Jako správný death metalista jsem vždy s napětím četl knihy o posmrtných rituálech, o mumifikaci, o kanibalismu tamních amazonských kmenů. Tuhle kapelu poslouchám od jejich počátků. Stále jim jejich hudbu věřím. A pokaždé, když k nám přijedou, tak pokud jenom trošku můžu, tak vyrazím.

Tentokrát mě nalákaly ale i předkapely. Třeba belgické SCHIZOPHRENIA jsem minul už dvakrát. Jednou stáli pánové na kolínském SYMBOLICU smutně bokem, protože vypadl kvůli bouřce proud a podruhé jsem musel domů za nemocnou manželkou. S dánskými BAEST mám zase skvělý zážitek z Plzně, kdy se jim jeden slavný dementní pořadatel z Moravy na všechno vybodl a oni hráli ve sklepě pro pět lidí, bez jídla, bez pití, bez informací. Chodili jsme jim pro pivo, protože nám bylo hloupý je nepohostit (report je také odkazován dole pod článkem). Jojo, už jsme něco zažili, říkám tohle všechno kamarádovi v hospodě U Perónu. Pivo z tanku teče zase proudem a my si říkáme. Ne, nesmíme se opít jako minule. No, ale zase na druhou stranu, já když jedu na koncert, tak si to chci užít se vším, co k tomu patří. Do mě ještě dýňové laté nedostanete. Pořád si myslím, že je metal hlavně zábava. I když se zpívá o smrti a prznění jeptišek. 


Člověk už toho fakt zažil tolik, že by mohl být líný, sedět u internetu a vynášet soudy od klávesnice. Hele vole, kámo, prej byl zvuk na píču, no ještě, že jsem nejel. No, vole, na mě je tahle kapela moc doleva, doprava. Jak ženský na pavlači. Probíráme to, smějeme se tomu a je nám fajn. Možná jsme starý mamuti, ale zase na druhou stranu... Nemusíme nikomu nic dokazovat. Za nás mluví činy. Možná už nejsem na každém koncertě, který se koná, ale když už jedu, tak to stojí většinou za to. Nedělní večer se vyvíjel od začátku slibně. Byl jsem po prodlouženém víkendu odpočatý a plný síly. Jízdenky na vlak, stejně jako vstupenku jsem měl dlouho dopředu. Píšu klukům do Prahy už z kupé, že jedu. Těším se, piju a pořád se usmívám. Nevedeme náročné disputace o škodlivosti maskulinity v metalu (jako fakt jsem to někde četl), my z toho máme prdel. Dáme ještě jedno? Jasně. Ve Futuru mají hnusný pivo.  

Ale zase, když přijde na věc, nejsem ještě zmlsanej Pražák. U nás v Plzni skoro nikdy nic nehraje. Možná právě proto vidím rád i předkapely. Kolikrát bývám mile (i nemile) překvapen. Navíc, já mám rád atmosféru, jak se muzikanti připravují, jak chodí mezi lidmi, jak si dávají pivo a nebo taky ne, protože se soustředí. Je to jako divadlo, je v tom síla, energie a co si budem, i podle toho, jak se skupiny chovají, se mohou stát i mými oblíbenci - nebo naopak. Potřebuju koncerty k životu, jako rybář klidný rybník, jako neklidný frustrát svoji demonstraci, jako žena muže, muž muže, pes psa, kráva svini. Dělám si samozřejmě legraci, ale já když se těším, tak mám stále ještě lehké chvění v žaludku, které přestane, až když začne hrát první vystupující. 


TRIAGONE - to odpálili jako předvoj. O kapele jsem dopředu nevěděl vůbec nic. Ani jsem si o nich nic nehledal. Chtěl jsem se nechat překvapit. Bylo to od začátku brutální, technické a moderní. Vlastně by se dalo také napsat, že nic pro mě, pro starého zkostnatělého psa. Jenže to byste se mýlili. Moje tělo možná pomalu upadá, ale mysl mám stále čistou. A dovedu ocenit dobrý výkon. Líbilo se mi to. Bylo to něco jiného, zajímavého. I když je jasné, že v tomhle stylu už se toho asi taky moc nevymyslí. Každopádně, pánové a slečna za mikrofonem odvedli skvělou práci. Za mě, takhle na začátek, velmi dobře! 




They blew it up as a vanguard. I didn't know anything about the band beforehand. I didn't even look them up. I wanted to be surprised. It was brutal, technical and modern from the start. Actually, you could also write that it was nothing for me, an old ossified dog. But you'd be wrong. My body may be slowly deteriorating, but my mind is still clear. And I can appreciate a good performance. I enjoyed it. It was something different, interesting. Although it's clear that there's not much left in this style either. Anyway, the gentlemen and the lady behind the microphone did a great job. For me, to start with, very good!

SCHIZOPHRENIA - je to smršť, je to síla, je to tlak, je to nakumulovaná energie a vztek. Je to old school, ale skvěle zahraný. Někde na pomezí mezi death metalem a thrashem, takže jejich hudbu pochopí a vstřebají i mladí a neklidní fanoušci, se pohybovala tahle smečka po celou dobu vystoupení. Byl to tanec na ostří! Určitě jste někdy viděli záběry, jak někdo kopnul někoho do hlavy a jemu pukla lebka. Tak přesně takové to bylo. Měl jsem pocit, že do davu vběhla smečka rozzuřených psů. A roztrhala nás na kusy. Tak se mi splnil další z mých snů. Do třetice všeho dobrého. Kapelu jsem konečně viděl a odcházel jsem s úsměvem starého hrobníka na tváři. Přesně takhle by to mělo vypadat. Žádné pózy, ale jenom starý, poctivý metal! Kurva skvělý!





It's a whirlwind, it's force, it's pressure, it's accumulated energy and anger. It's old school, but well acted. Somewhere between death metal and thrash, so that even young and restless fans can understand and absorb their music, this pack moved throughout the show. It was a dance on the edge! I'm sure you've seen footage of someone getting kicked in the head and having their skull cracked. That's exactly what it was like. I felt like a pack of rabid dogs ran into the crowd. And tore us to pieces. So another one of my dreams came true. Third time's the charm. I finally saw the band, and I walked out with a smile on my face. This is exactly how it should be. No posing, just plain old metal! Fucking great!

BAEST - u nás v Čechách hráli ve sklepě, v Dánsku a ve světě sbírají ocenění a vystupují na velkých festivalech. A pokaždé, když je vidím, tak do toho dávají všechno. Pánové nás vzali na výlet na sever, do Švédska a udělali to po svém. Klasické riffy, ale také spousta vlastních nápadů. Řezalo to od začátku do konce jako čerstvě nabroušený skalpel. Z kapely šla k fanouškům doslova řeka energie. Jen jsem stál bokem, udělal si pár fotek do článku a pak už jen křičel a s roztaženýma rukama všechno nasával. Hrobky byly otevřeny, aby vydaly další svědectví o lidské nenávisti. Některé riffy jsem cítil hluboko v kostech, jiné se mi zadřely pod kůži. Mozek mi tepal do rytmu a byl jsem v takovém tom rauši, který vás neskutečně vyčerpá, ale potřebujete jej, protože podle toho se pozná dobrý koncert. A BAEST nás doslova rozdrtili! Absolutní masakr ze starých katakomb!

 




They have played in our cellar in the Czech Republic, in Denmark and around the world they have won awards and performed at major festivals. And every time I see them, they give it their all. The gentlemen took us on a trip up north to Sweden and did it their way. Classic riffs, but also a lot of their own ideas. It cut from start to finish like a freshly sharpened scalpel. There was literally a river of energy coming from the band to the fans. I just stood on the sidelines, took a few pictures for the article and then just screamed and soaked it all in with my arms outstretched. The tombs were opened to give further testimony to human hatred. Some riffs I felt deep in my bones, others slapped my skin. My brain was pounding to the beat and I was on that high that exhausts you beyond belief, but you need it because that's how you know a good gig. And BAEST literally crushed us! Absolute carnage from the old catacombs!

KRISIUN - stačilo, když vylezli na pódium. Fanoušci, ti praví, se chytli ihned za srdce. Všichni jsme si vzpomněli za pradávné rituály, které máme zakódované v genech. Stačí jenom probudit naší temnou stránku. Brazilci tohle umí. Hrají upřímně a opravdově, navíc jsou to skvělí muzikanti, kteří svůj talent dovedou prodat. Pánové, pokaždé když je potkám, působí velmi skromě. Takoví obyčejní chlápci od vedle. Ale když vylezou na pódium, stanou se z nich démoni. Hrálo se rychle, ostře, nekompromisně, došlo i na novější, pestřejší skladby. Stačilo několik málo tónů a nebyl jsem v Praze, ale daleko, v brazilské džungli, v jeskyni, kde hořel oheň a probíhaly rituály jako kambo nebo kuarup. Divoké riffy, vztek a já zběsile tančil s šamany. KRISIUN jsou natolik originální, že je vlastně velmi těžké jejich hudbu definovat, popsat. Byl to spíše obřad, rituál, pradávné vyvolávání temných sil, než jenom obyčejný koncert. Bylo pro mě hrozně příjemné se stát opět jejich "obětí". Byl to famózní masakr a moje srdce starého fanouška se vznášelo na onom světě! Temný brazilský death metalový rituál smrti ze starých pohřebišť!

 







All they had to do was get on stage. The fans, the real ones, grabbed their hearts immediately. We all remembered the ancient rituals that are encoded in our genes. All we have to do is awaken our dark side. Brazilians can do that. They play with honesty and sincerity, and they are great musicians who can sell their talent. Gentlemen, every time I meet them, they seem very humble. They're just regular guys from next door. But when they get on stage, they become demons. The playing was fast, sharp, uncompromising, and there were newer, more varied songs. Just a few notes and I was not in Prague, but far away, in the Brazilian jungle, in a cave where a fire was burning and rituals like kambo or kuarup were taking place. Wild riffs, rage and I danced furiously with the shamans. KRISIUN are so original that it's actually very hard to define, to describe their music. It was more of a ceremony, a ritual, an ancient invocation of dark forces, than just a simple concert. It was very pleasant for me to become their "victim" again. It was a famous massacre and my heart as an old fan was floating in the other world! Dark Brazilian death metal death ritual from the old burial grounds!

Musím poděkovat všem, kdo se zastavili, prohodili pár slov, koupili mi rum nebo mi třeba dali hubičku, jako ta krásná slečna z Moravy. Moc všeho vážím a od srdce vám děkuji. Chvílemi jsme byl až dojatý. Speciální dík potom patří opět Mírovi. Za pokec i za společnost.

Nemůžu se nadechnout a připadám si, jako bych opravdu zažil nějaký starý rituál. Já vím, dnes je to moderní, zmizet do džungle, sjet se tam nějakýma rostlinkama nebo žábama a pak o tom natočit video na instáč, ale tady šlo o něco jiného. O mě, jako o fanouška, který navštívil svoje oblíbené kapely a neskutečně si je užil. Zvuk byl dle mého názoru dobrý, návštěvnost po mě nechtějte, je mi tak nějak jedno, organizace jako vždy skvělá. Brzký konec mi dopomohl k tomu, že jsem se mohl jako ve snách dopotácet na vlak, nasednout a pomalinku se uklidnit. Ano, i po více než třiceti letech metalu, podobné akce prožívám. Když jsou dobré, tak rozhodně. Píšu domů, že jsem v pořádku. Následuje klasický noční triatlon. Vyhýbání se bezďákům a feťákům - gymnastika v nočním MHD (abych neusnul a nikdo mě nepoblil nebo neokradl) - plavání a vrávorání ve sprše. Vše učiněno a ležím v posteli. Vedle mě vrní manželka. Jsem rád, že ji dnes nic nebolí. Ještě dlouho se dívám do stropu a vše si znovu promítám na zeď. Potom usnu a hlavou mi stále zní: "Když je death metal z Jižní Ameriky, tak to nemůže být špatný". Opět podepisuji vlastní krví a vlastně i dnešním reportem. Děkuji za pozornost. 


Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:


about bands on DEADLY STORM ZINE:

KRISIUN: 
Recenze/review - KRISIUN - Mortem Solis (2022)

BAEST:

SCHIZOPHRENIA:

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Recenze/review - ALCHEMY OF FLESH - By Will Alone (2023)


ALCHEMY OF FLESH - By Will Alone
CD 2023, Redefining Darkness Records

for english please scroll down

Zkoušel to snad už stokrát. Stále mu to nešlo. Své oběti chytal v temných ulicích a zavíral je do studené kobky. Vyděšená tvář, bolest a mučení. Všechno musel překonat. Jednou se mu to podaří, už je hodně blízko. Stvořit lidskou zombie není vůbec jednoduché. Potřebujete k tomu spoustu znalostí. A je vám doufám jasné, že vás společnost nepochopí? Dnes by to šlo. Noc je jasná a ve městě panuje strach. Kde jsi? Kdo bude další na řadě? Film skončil a šel jsem domů. Zahlédl jsem ve stínu záblesk nože. 

Hororový film a nové album amerických ALCHEMY OF FLESH se mi spojili ihned dohromady. Jako asi každý fanoušek death metalu mám rád, když z hudby cítím napětí, drive a sílu, špínu a hnis, když mě zahalí do černého pláště krvavé mlhy. Tim Rowland, jako jediný člen kapely, tohle všechno umí. Přesvědčit jsme se o tom mohli všichni už na jeho předchozí desce "Ageless Abominations" z roku 2021, o které jsem psal i na našich stránkách (odkaz naleznete dole pod dnešním článkem). Novinka je volným pokračováním morbidních fantazií. A nutno rovnou napsat, že hudba opět řeže tou správnou stranou nože. 


Přiznám se, že jsem si při poslechu ihned začal připadat jako nebohá oběť, která utíká prázdnými ulicemi před nějakým zvráceným maniakem. Byl jsem lovenou zvěří a užíval si ostré, velmi dobře napsané riffy, brutální bicí i démonické melodie. Po formální stránce je také vše v nejlepším pořádku. Divoký, dynamický a velmi dobře čitelný zvuk (Mastered by JB Van Der Wal), který doslova zabíjí, zajímavý fantasy obal (Mario Lopez), tohle všechno dělá z nahrávky doslova povinnost pro všechny, kteří se považují za death metalové gurmány. Stylově se stále pohybujeme na stejných pohřebištích jako kapely typu IMMOLATION, HATE ETERNAL, MORBID ANGEL, BRUTALITY, MONSTROSITY. Osobně se mi nejvíc líbí zvláštní nálada celého alba, kterou lze opravdu přirovnat k nějakému starého dobrému hororovému filmu. K jednočlenným kapelách a projektům bývám většinou skeptický, většina lidí nedokáže vše ošetřit tak, jak to mám rád, ale Tim Rowland opět dokazuje, že má velký talent pro záhrobní věci. Deska se valí kupředu, nekompromisně, jako lavina. Nezná slitování a zůstává po ní dlouhá krvavá šmouha. Je to tak, "By Will Alone" je opět albem, které se povedlo. Podepisuji to já i všichni šílenci, kteří se toulají po setmění ulicemi. Zmínit musím ještě jednu, pro mě asi nejdůležitější věc. Mě zkrátka baví novinku poslouchat a rád se k ní stále vracím. Chutná mi jako pořádná porce shnilého, mokvajícího masa. Chtěl bych ještě dodat několik slov, ale dělat to nebudu. Raději totiž poslouchám, než abych psal. Dávám vysokou známku kvality! Temný, masivní death metalový masakr v kobkách plných hnusu a špíny! Hororová atmosféra!


Asphyx says:

He's tried a hundred times. He still couldn't do it. He'd catch his victims in the dark streets and lock them in a cold dungeon. A terrified face, pain and torture. He had to overcome it all. Once he does, he's very close. Creating a human zombie is not easy. You need a lot of knowledge. And I hope you realize that society won't understand you? It could be done today. The night is clear and the city is in fear. Where are you? Who's next? The movie ended and I went home. I saw the flash of a knife in the shadows. 

The horror film and the new album by American ALCHEMY OF FLESH came together for me immediately. Like probably every death metal fan, I love when music makes me feel tension, drive and power, dirt and pus, when it envelops me in a black cloak of bloody fog. Tim Rowland, as the only member of the band, can do it all. We could all see it on his previous album "Ageless Abominations" from 2021, which I also wrote about on our website (the link can be found at the bottom of today's article). The new album is a loose continuation of morbid fantasies. And it must be written straight away that the music again cuts with the right side of the knife.


I must admit that when I listened to it, I immediately began to feel like a poor victim running through the empty streets from some sick maniac. I was the hunted game and enjoyed the sharp, very well written riffs, brutal drums and demonic melodies. Formally, everything is also in the best order. A wild, dynamic and very clear sound (Mastered by JB Van Der Wal) that literally kills, an interesting fantasy cover (Mario Lopez), all this makes the record a must for all who consider themselves death metal gourmets. Stylistically we are still in the same graveyards as bands like IMMOLATION, HATE ETERNAL, MORBID ANGEL, BRUTALITY, MONSTROSITY. Personally, I like the strange mood of the whole album the most, which can really be compared to a good old horror movie. I tend to be skeptical of one-man bands and projects, most people can't treat everything the way I like it, but Tim Rowland proves once again that he has a great talent for the backstage stuff. The record rolls forward, uncompromisingly, like an avalanche. It knows no mercy and leaves a long bloody smear. That's right, "By Will Alone" is once again an album that succeeds. Signed by me and all the madmen who wander the streets after dark. I have to mention one more thing, probably the most important thing for me. I simply enjoy listening to the new album and I like to come back to it all the time. It tastes to me like a good portion of rotten, dripping meat. I would like to add a few more words, but I won't. I prefer to listen rather than write. I give high marks for quality! Dark, massive death metal massacre in dungeons full of filth and filth! Horror atmosphere!


Recenze/review - ALCHEMY OF FLESH - Ageless Abominations (2021):

Tracklist:
01. Meteor Hammer 
02. The Godhead Of Self 
03. Other Eden 
04. Earth Dragon Totality 
05. Labyrinthine Fortress 
06. An Erratic Existence 
07. Unmaker 
08. Immuration 
09. Origin Of Suffering

band:
Album produced by Tim Rowland
All lyrics and vocals written and performed by Tim Rowland
All music written, performed, recorded, and mixed by Tim Rowland
Mastered by JB Van Der Wal

Artwork by Mario Lopez
Layout by Nestor Carrera
Logo by Lord Tetrarch

TWITTER