Recenze/review - TEMPLE OF VOID - The Crawl (2026) ~ DEADLY STORM zine

TEMPLE OF VOID - The Crawl

CD 2026, Relapse Records

for english please scroll down

Někdy mám pocit, jakoby existoval ještě jeden svět. Děsivější, hororovější, temnější, než je ten náš. V některých mrazivých snech se do něj vydávám. Potkávám duše svých zemřelých předků, kamarádů, dívám se na naše životy i smrt z jiné, pochmurnější perspektivy. Sedávám u stolu se svými démony a rozmlouváme o hudbě. Nové album amerických tmářů TEMPLE VOID se stalo naší součástí i kulisou na dlouhou dobu. Dokud jsme všichni nezemřeli a neshořeli na popel.

Tahle smečka byla vždy definována jako doom death metalová. Viděl jsem ji na skvělém pražském koncertě, dělal jsem s kapelou dva rozhovory (vše je odkazováno dole pod článkem) a vždy mě na jejich tvorbě fascinoval nejen nepopiratelný talent, ale i schopnost kombinovat klasické postupy s těmi novými. Novinka "The Crawl" je toho jasným důkazem.

TEMPLE VOID na to šli vždy trošku jinak než ostatní, stále mají svůj originální rukopis, výraz a zůstává po nich hluboká krvavá stopa. Vše tu sedí perfektně na svých místech. Zvuk je náležitě chladný, podmanivý, ostrý i divoký zároveň. Podepsáni jsou pod ním Kurt Ballou (recording, mixing) a Brad Boatright (mastering). Oba pánové odvedli vynikající práci. Stejně jako Travis Smith, který motivem na obalu zhmotnil i moje noční můry. Nezapomínejme ani na obsah textů, které rozhodně stojí za přečtení. Hlubší rozbor vám nenabídnu, na každého působí jinak, ale třeba skladba "The Thin Stranger", volně inspirovaná sci-fi povídkou Harlana Ellisona, se mi zaryla hluboko do paměti. Hudebně pánové pořád ctí své doom death metalové základy a volně se inspirovali u kapel typu PARADISE LOST, SHADE OF DISPAIR, MY DYING BRIDE, HOODED MENACE, SOLOTHUS, COFFINS, ANATOMIA, WINTER, ASPHYX, BOLT THROWER. Nicméně, kapela se dále posouvá a bádá i v jiných oblastech jako je klasický heavy metal, rock, psychedelie, disonance. Album je tak velmi pestré, košaté a zároveň neztratilo na syrovosti, temnotě a naléhavosti. "The Crawl" mi nejvíce připomíná jeden můj děsivý sen, ve kterém se toulám nekonečnými chodbami podsvětí, až nakonec dojdu do cíle. Do špinavé kobky, ve které leží mrtvola ve značném stádiu rozkladu. Má moji tvář. Víte, vždycky jsem měl rád hudbu, která ve mě dokáže probudit pestrou paletu emocí, dostat se mi do hlavy i do podvědomí. To tahle smečka opět dokázala. Někdy mám pocit, jakoby existoval ještě jeden svět. Děsivější, hororovější, temnější, než je ten náš. V některých mrazivých snech se do něj vydávám. Potkávám duše svých zemřelých předků, kamarádů, dívám se na naše životy i smrt z jiné, pochmurnější perspektivy. Sedávám u stolu se svými démony a rozmlouváme o hudbě. Tahle nahrávka je nám opět skvělým soundtrackem. Temné a chladné, naléhavé a uhrančivé, záhadné a magické nejen doom death metalové album, které se mi dostalo hluboko do podvědomí!

Asphyx says:

Sometimes I feel as if there is another world. More frightening, more horrific, darker than ours. In some chilling dreams, I venture into it. I meet the souls of my deceased ancestors and friends, and I look at our lives and deaths from a different, gloomier perspective. I sit at a table with my demons and we talk about music. The new album by American dark metal band TEMPLE VOID has become a part of us and our backdrop for a long time. Until we all die and burn to ashes.

This band has always been defined as doom death metal. I saw them at a great concert in Prague, did two interviews with the band (all links are below the article), and I have always been fascinated by their work, not only because of their undeniable talent, but also their ability to combine classic techniques with new ones. Their new album, "The Crawl", is clear proof of this.

TEMPLE VOID have always done things a little differently than others, still maintaining their original style and expression, leaving behind a deep, bloody trail. Everything here fits perfectly into place. The sound is appropriately cold, captivating, sharp, and wild at the same time. Kurt Ballou (recording, mixing) and Brad Boatright (mastering) are responsible for it. Both gentlemen did an excellent job. As did Travis Smith, who brought my nightmares to life with the cover art. Let's not forget the lyrics, which are definitely worth reading. I won't offer a deeper analysis, as everyone reacts differently, but the song "The Thin Stranger", loosely inspired by Harlan Ellison's sci-fi short story, has stuck in my memory. Musically, the gentlemen still honor their doom death metal roots and were loosely inspired by bands such as PARADISE LOST, SHADE OF DISPAIR, MY DYING BRIDE, HOODED MENACE, SOLOTHUS, COFFINS, ANATOMIA, WINTER, ASPHYX, and BOLT THROWER. However, the band continues to move forward and explore other areas such as classic heavy metal, rock, psychedelia, and dissonance. The album is very diverse and rich, yet it hasn't lost any of its rawness, darkness, and urgency. "The Crawl" reminds me most of a terrifying dream I had, in which I wander through endless corridors of the underworld until I finally reach my destination. A dirty dungeon in which lies a corpse in an advanced state of decomposition. It has my face. You know, I've always liked music that can awaken a colorful palette of emotions in me, get into my head and my subconscious. This band has done it again. Sometimes I feel like there is another world. More terrifying, more horrific, darker than ours. In some chilling dreams, I venture into it. I meet the souls of my deceased ancestors and friends, and I look at our lives and deaths from a different, more gloomy perspective. I sit at the table with my demons and we talk about music. This recording is once again a great soundtrack for us. Dark and cold, urgent and mesmerizing, mysterious and magical, not just a doom death metal album, but one that has penetrated deep into my subconscious!