DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkem#symbolicfest. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#symbolicfest. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 26. srpna 2022

Report, photos, video - BACK TO THE SYMBOLIC 2022 - ELECTROCUTION, DECREPID, DEHYDRATED, SYMBTOMY, SECTESY - Tři Dvory u Kolína - 26. 8. - 27. 8. 2022


Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)


kompletní fotogalerie zde / all photos here:

Přiznejme si to. Patříme k vymírajícímu druhu a tenhle svět není dávno pro starý. Nejsme superhrdinové, neumíme svařovat ve vesmíru a stále otevíráme ženám dveře, aniž bychom si uvědomovali, že tím porušujeme křehkou genderovou rovnováhu. Děláme si srandu z věcí, o kterých se mnohde už jenom opatrně šeptá. S festivaly to mám tak, že mě nebaví ty, co se změnily v maškarní ples, ani ty, které jsou spíše politickým manifestem (doprava, doleva, kurvy jsou všude). Ale nevěšme hlavu (i kdyby nás věšeli). Pořád jsou menší fesťáčky, kde dobře vaří, mají pitelné pivo a muziku, která stojí za to. Zmiňme třeba jen skvělý volyňský (http://www.etef.cz/) nebo sušický (https://www.mortifilia.cz/metal-madness/). Na těch mi bylo vždycky dobře a všem je vřele doporučuji. 



Jak říká ten starej dobrej divočák a lamač ženských srdcí Sagvan Tofi: "Kdo pivo pije, muzice platí, vezmou ho do nebe, andělé svatí."....a i když Kamaráda do deště vyloženě nesnáším, tak v tomhle má naprostou pravdu. Každý dobrý festival má kolem sebe partu věrných fanoušků. Už nějaký čas patřím k ultras SYMBOLICu. Kdo jste četl mé předchozí reporty, asi víte, proč. 

Pátek 26. 8. 2022

Stárnu, vole. Byl jsem nemocnej, vole, ale mě nedostanou. Jedu! Chtěl bych se sice cítit jako největší klátič českého showbusinessu, Felix Slováček, ale nejde to. Vlastně mu závidím. Dáda byla za mlada kost, jestli se to tedy ještě může říkat. Moc nespím, vole, a cítím se pod psa, vole. A není to žádná drahá rozklepaná čivava, ale pořádnej death metalovej vořech, vole.

Čaj a dokonce kafe od kolegů z práce. Je hnusný, ale s přednáškou. Cestovalo po celé zeměkouli. Od kolumbijských dětí na plantážích, až přes vousaté baristy v hlavním městě k nám do kanclu. Mlelo se mlýnkem i pantem a na co že mám ten bágl. Jedu na festival, řeknu opatrně, protože očekávám zase smršť příběhů a zážitků. Ale ne, kolegové jsou spíše na úplně jiné věci. Tak mlčí a řeknou jen, aha.




Z dvakrát přes cibetku protažené Kolumbie se otřepu a je mi dobře až u mp3 přehrávače v mé krásné metalové ulitě. Podávány jsou staré pokrmy, které sice nevypadají tak vábně na umělých fotkách na instagramu (jako zmiňovaná káva té úplně nejlepší kvality), ale zase voní čerstvými hroby. Udělám, co je potřeba, dám oběd, na kterém se směju maníkovi v tričku Ortel a pak už jen čekám, až mi padne. U píchaček stojím sám. A těším se jako čert. Bude metal!

Cesta je nejlepší možná, protože mě vyzvedne můj dvorní kočí Michal. Neviděli jsme se dlouho a tak je o čem vyprávět. Vtípky létají vzduchem a někdy se až zardím, protože jsme tak šíleně "zakázaní", že se až stydím. Ale ne, to k našim cestám patří odnepaměti. Díky za odvoz starý barde! Bylo to moc fajn.

Ubytování máme v jednom pensionu v Kolíně. Na pohodu, se sprchou a záchodem. Holt, co si budeme povídat, pohodlí už si zasloužíme. I když moc dobře vím, že přicházím o část zábavy. A taky, dyk nemám stan! A kupovat novej, na pár dní v roce, to si radši pohovím v posteli. 

Rybník u Tří Dvorů je pro mě oázou. Jde na mě ale i nostalgie, protože areál je prodaný a akce je zde pravděpodobně naposledy. Potkávám kámoše i známé. Samý šedý vlas a vous, bříška zocelená v mosh-pitech. Dámy ale nestárnou, v tom jsem byl a budu vždycky gentleman, tentokrát vám na gender seru, přátelé. Vzpomeňme koneckonců opět na krále hnus - diskoték Sagvana a jeho tílko roztržené ve vaně: "Touhy prchavý jsooooouuuu...".

Pivo a pivo a korzování. Pomalu se mi na tváři rozprostírá blahosklonný úsměv. Popíjím a připadám si jako na srazu veteránů. Ale pořád lepší, než dodnes žrát Michala Davida, Františka Janečka a tuhle partu kreatur (vyndej se jak Dáda!).  Prokecám se celým dnem, normálně zapomenu na spoustu kapel. Dnes si jich dám jenom pár. Musím se šetřit. Už mi není dvacet. Nalákají mě až...

DEHYDRATED - bylo to opět setkání u staré rezavé urny, ze které kapela vymetla popel takovým způsobem, že jsem jenom stál, kýval spokojeně hlavou a usmíval se pod vousy. Protože přátelé, pokud budou podobné kapely, jako slovenští DEHYDRATED, death metal nezemře. Zahráno opět od srdce, s nadšením, s takovou tou černou jiskrou, která se podle mého nedá naučit. Bylo to surové, syrové, jako starý buldozer, po kterém zůstává jen zničená země. Netřeba dále popisovat, za mě snad jen - byli jste skvělí a nový zpěvák je démon!, jako vždy! Za mě poklona! It was a reunion at an old rusty urn from which the band had swept the ashes in such a way that I just stood there, nodding my head in satisfaction and smiling under my beard. Because friends, if there are no bands like Slovak DEHYDRATED, death metal will die. Played again from the heart, with enthusiasm, with that black spark that I think can't be taught. It was raw, raw, like an old bulldozer, after which only the destroyed earth remains. No need to describe it further, for me perhaps only - you were great, as always! My compliments!









SCHIZOPHRENIA - naladila a vypadl proud. Pak už nehrálo nic.

Někdy si připadám jako kočka (tak vidíte, nakonec nějakou superschopnost mám). Lépe se mi žije ve tmě. Jsem navyklý noci a jsem šíleně vysmátej. Přesně pro tyhle okamžiky mě baví pořád jezdit. Najednou nejsem postarší šedivý pán v tričku s lebkami, ale spíše Sandokan a všechny holky jsou Perly z Labuanu. Ukažte mi nějakýho tygra a já ho roztrhám na kusy. Kecáme, smějeme se, až nás bránice bolí. Pivo a pivo a sem tam nějaký paňáček, aby řeč nestála. S některými se vidím jen na akcích a některé jsem neviděl nikdy střízlivé (a střízlivý), ale blahoslavené budiž podobné chvíle. To na velkým fesťáku nezažijete. Tady jsou totiž jen srdcaři (nepleťte si prosím s rádoby srdcaři). Umrtvím se po skvělé hudbě alkoholem. Patří to k situaci, jako k mrtvému zimník. Ne, nedokážu si představit, že bych cucal pomelo a jedl jen zrní. Já musím řvát jako tur, lichotit holkám jako Sam Hawkins: "Myší oáásku". Jsem zpátky v devadesátkách, jsem nostalgický, každého bych objímal. A místo Satan říkám Sagvan. Měl bych jít spát. Ale nejdu...

Jak známo, tak ke tmě patří démon alkohol. Naše dobrá víra, že máme v Kolíně penzion vzala za své. Ten den spaly na pokoji jen naše batohy. Michal si lehl na podlahu do dodávky a mě ustali v předsíni. Zalehl jsem jak starý mafián na matračky. 

Sobota 27. 8. 2022

Spím tak tři hodiny a pak vylezu ven. Kolegové a mí kamarádi ze Slovenska už popíjejí pivo. Připojím se a posnídám bábovku a kakao (rozuměj pivo a párek). Jsem zase v tom. V tom krásným světě. To nezná a nemá ani Thor (Steinar, muhehe), ani Spiderman, ani Batman, dokonce ani kluci a holky z Babovřesek a Kameňáku. Mě nakonec ale stejně nejvíc štve, že na nás někteří koukají jako na zábavovku. To prosím vás ne, ani Horká kaše. Metal je úplně o něčem jiném! O čem? A co vám budu, volové, měli jste tu být. Je to legrace a silácký řeči a holky co jsou pořád ženskejma. Ale na mě nedejte, svět je dávno jinde. My si tu udělali jen takový malý ostrov normálnosti, s dovolením pěkně. 

Možná jsem starej mamut a vlk s vlkem, nadváhou, ale cítím se děsně pozitivně. Kolem, co svět světem stojí, zuří přetvářka a klam, politika, asociální sítě, debilové a krávy, agresivní cyklisti (bowden, elasto - graph style), bio matky (dítě je víc než člověk!), neomalení řidiči i majitelé čivav s kabelkama a já nevím kdo a co ještě, ale tady je mi fakt hrozně fajn. Opakuji se, ale musím, je to jako za starých časů. Pohoda, klídek, smích. A k tomu hudba, která stojí za návštěvu, za povšimnutí, za poslech. Inu, jdu na to. Proto jsem koneckonců také přijel. 

I REFUSE - death grindová mlátička z Polska dodržovala všechny náležitosti hraného stylu. Byl jsem přesně v náladě, kdy mi přišla jejich muzika k chuti. Představte si, že vám někdo vyřízne ze zad kus kůže a nasype do rány sůl. Tak songy od téhle smečky bolely ještě víc. K tanci a poslechu nám zahráli I REFUSE. A já mohu dodat jediné - bavili mě! Totální jatka! The death grind banger from Poland followed all the elements of the playing style. I was exactly in the mood when I found their music to my liking. Imagine someone cutting a piece of skin out of your back and pouring salt in your wound. Then the songs from this bunch hurt even more. REFUSE also played for us to dance and listen to. And I can add only one thing - they entertained me! Total slaughter!



MONASTERY - člověk se učí pořád něco nového, stále objevuje. Kapela hraje od roku 1989 a byla pro mě velkým překvapením. Absolutní oddanost klasickému death metalu. Nadšení, rychlost, ale i chladné melodie. Propracované skladby, které měly jediný účel - rozsekat vás na malé kousky! Kapela odvedla skvělé vystoupení. Surové, syrové, dynamické, s takovým tím starým feelingem, které umí jenom srdcaři. Jo, a stokrát říkám ano! Jako lavina, jako tsunami, po kterém zůstává jen zkáza! Takoví byli maďarští MONASTERY. One is always learning something new, always discovering. The band has been playing since 1989 and was a big surprise for me. Absolute devotion to classic death metal. Enthusiasm, speed, but also cool melodies. Sophisticated songs that had only one purpose - to cut you into small pieces! The band gave a great performance. Raw, raw, dynamic, with that old feeling that only heartthrobs can do. Yeah, and I say yes a hundred times! Like an avalanche, like a tsunami that leaves nothing but destruction! That's what Hungarian MONASTERY was like.




GORE THROWER - hrobníci od Matky boží! Ctitelé temnoty a hniloby. Obdivovatelé dlouhých stínů. Na pódiu stála kapela, která neznala slitování. Útočila pomocí rezavých riffů, zničujících bicích i bestiálního vokálu. Přehrabovali jsme se spolu ve starých kostech a já si užíval death metal, který byl tentokrát vytažený snad odněkud ze starých katakomb. Maďarská úderka na to šla velmi dobře, odvedla výkon, který mě nenechal na pochybách. Další jméno, ke kterému se budu rád vracet. Nemrtví zase jednou tančili na hrobech! Gravediggers of the Mother of God! Worshippers of darkness and decay. Admirers of long shadows. On the stage stood a band that knew no mercy. They attacked with rusty riffs, devastating drums and bestial vocals. We were digging through old bones together and I was enjoying the death metal, which this time was pulled from somewhere in the old catacombs. The Hungarian punchline went at it very well, delivering a performance that left me in no doubt. Another name I will be happy to return to. The undead have once again danced on graves!




SECTESY - severští death metaloví melodici z kolínských rovin. Kapela, která už je nějaký ten rok zapsána do paměti všech opravdových fanoušků smrti. Netřeba představovat, netřeba se nějak dlouze rozepisovat. Všichni je máme rádi, oni pokaždé odvedou dobrou práci a i tentokrát to nebylo jiné. Zombie nejdříve stály jen tak opodál, možná trošku ostýchavě, ale stačilo, aby zazněla první skladba a už to zase vřelo. Vždycky se mi líbily smečky, které umí nakombinovat chlad, temnotu s pořádným nářezem a v tom jsou SECTESY opravdoví mistři. Navíc si můžete i zazpívat s kapelou, protože songy mají skvělé melodie. Mrazilo mě v zádech, takže opět a jako pokaždé - vše v nejlepším pořádku! Nordic death metal melodics from the plains of Kolín. A band that has been burned into the memory of all true death fans for some years now. No need to introduce, no need to go into a long description. We all like them, they always do a good job and this time was no different. At first the zombies stood by, maybe a little shyly, but all they had to do was play the first song and it was roaring again. I've always liked the bands that can combine coldness and darkness with a real kick and SECTESY are true masters at that. Plus you can even sing along with the band because the songs have great melodies. It gave me chills, so again and as always - all in the best order! 






SYMBTOMY - prach a krev! Rakve a rezavé hřeby! Chlad z dlouho nevětraných hrobů. Sypalo to opět pěkně, na to vezměte jed! Líbí se mi, že jsou pánové a dáma každým dalším vystoupením lepší a lepší. Cítím v kostech, že se dočkáme ještě velkých věcí. U Kolína se odehrával starý rituál, návštěva nedalekého hřbitova. Mrtvoly byly vykopány, ale nejednalo se jen o klasické, dobré a slušně odvedené řemeslo. Nenechte se mýlit, pod povrchem bublala zkažená krev, mísila se se vztekem a nám nezbývalo než se kývat do rytmu, jako nějaké zombie. Podruhé s novým zpěvákem a musím říci, že je to přesně ten druh frontmana, který posouvá smečku zase o kousek dál. Nechme ale slov, ta jsou a byla vždy zbytečná. Tohle byla hudba pro všechny nemrtvé! Paráda, jako vždy! Dust and blood! Coffins and rusty spikes! The cold of long unventilated graves. It's sprinkled nicely again, take poison for that! I like the fact that the gentlemen and the lady are getting better and better with each performance. I feel in my bones that we're going to see more great things. There was an old ritual going on at the Cologne, a visit to a nearby cemetery. The corpses were dug up, but it wasn't just a classic, good and decent job. Make no mistake, there was tainted blood bubbling beneath the surface, mingled with rage, and we had no choice but to sway to the rhythm like some kind of zombie. Second time around with a new singer and I have to say, he's exactly the kind of frontman that pushes the pack just that little bit further again. But let's not mince words, they are and always have been unnecessary. This was music for all the undead! Great, as always! 










Recenze/review - SYMBTOMY - DEMO#2

ELECTROCUTION - nezapomínejme na to, že SYMBOLIC FEST byl vždy o splněných snech. Jeden se mi právě splnil. Najednou jsem se ocitl ve staré továrně, kde ožily stroje na zabíjení. Italové jsou na scéně velký pojem, jejich technický death metal je vždy skvěle zahraný. Jsem moc rád, že jsem se o tom mohl přesvědčit i naživo. Celé vystoupení jsem byl doslova hypnotizovaný. Jako v nějakém starém temném sci-fi. Bolestivé riffy, mocný vokál, bicí, u kterých se mi lámaly kosti. Je vám všem doufám jasné, kdo byl králem celého festivalu? Staří i moderní zároveň, divocí i mraziví. Takoví dokázali být pánové během několika okamžiků. Byl to masakr, konec světa, symfonie death metalu! Apokalypsa! Let's not forget that SYMBOLIC FEST has always been about dreams coming true. One just came true for me. Suddenly I found myself in an old factory where the killing machines came to life. The Italians are a big name in the scene, their technical death metal is always well played. I'm very happy that I could see it live. I was literally hypnotized the whole performance. Like in some old dark sci-fi. Painful riffs, powerful vocals, drums that broke my bones. I hope it's clear to all of you who was the king of the festival? Old and modern at the same time, wild and chilling. That's what the gentlemen could be in a matter of moments. It was a massacre, the end of the world, a symphony of death metal! Apocalypse!









Recenze/review - ELECTROCUTION - Psychonolatry (2019)



DECREPID - při vystoupení téhle skupiny se v areálu pořádně ochladilo. Alespoň tak jsem jejich smrtící kov vnímal já. Pánové nám citovali ze starých spisů, napsaných na lidské kůži. Kolem se procházely přízraky a z pódia k nám tekla černá krev. Skvěle napsané skladby, které se nejvíce hodí asi na pohřeb prokletých, zněly opravdu pekelně. Prosévali jsme prach zemřelých mezi prsty, modlili se k obrácenému kříži. A poklekli před jediným pravým death metalem, který existuje. Kapela do toho šla po hlavě a rozdrtila mé kosti na malé kousky. Bylo to mocné, divoké, temné a chladné jako čerstvý hrob! It got really cold in the venue when this band performed. At least that's how I perceived their death metal. The gentlemen quoted to us from old writings written on human skin. Ghosts walked around and black blood flowed from the stage towards us. The brilliantly written songs, probably best suited for the funeral of the damned, sounded truly hellish. We sifted the dust of the dead between our fingers, praying to the inverted cross. And knelt before the only true death metal that exists. The band went headfirst and smashed my bones into little pieces. It was powerful, fierce, dark and cold as a fresh grave! 








Recenze/review - DECREPID - Endless Sea of Graves (2020)



"Néééésnááááášíííím loučení.....": vyskočí mi v hlavě ta stará kurva Majkl Dejvid. Proč? Proč mi zase mozek dává na vědomí, že je konec? Já nechci! Bylo to moc krátký. Vždyť zítra zase budou všichni svařovat ve vesmíru, každý bude barista, budu poslouchat nekonečné příběhy o návštěvě v barber shopu, o bowdenech a každý, nehledě na pohlaví, bude bojovat proti všem. Z rádia budou řvát ty samé písně stále dokola, z internetu poteče hnis a lidi na ulicích budou jako zombie a všude budou draci, samí draci. Tentokrát se se všema objímám déle, než je obvyklé. Od minule totiž už někteří nejsou mezi námi. Pomalu odcházíme za lepším. Do katakomb, kde budeme pařit do skonání světa. Všichni kolem mě mají takové smutné úsměvy. Děkuji všem, kdo se o mě tak hezky starali. Dávám si poslední kofolu (pivo už do sebe nenatlačím), kynu rybníku, areálu, loučím se. Bylo mi tady vždycky dobře. Usínám rozjitřený jako stará bába. Hele, pořád se cítím silnej, ale v podobných chvílích jsem naměkko. S tím nic neudělám, nebudu vám přeci lhát. Nejsem žádnej kritik, ani novinář (třikrát se křižuju v obráceném gardu). Jdu, i když nerad, spát. Musím, mám dost. Dnešek byl pro mě hodně náročný. Dobrou, vole. 

Lidé a postavičky: Poklona a klobouček. Asi jsem si nestihl promluvit se všemi, omlouvám se. A jsou to právě lidé kolem Symbolicu a fanoušci, kteří dělají festival jedinečným. Děkuji moc kamarádi, s vámi vždy získává moje návštěva další rozměr. Bude na co vzpomínat.

Organizace: s výpadkem proudu nejde nic dělat. Schizophrenia zamrzela, ale vyšší moc neočúráte. Symbtomy se přeložili na další den a já vlastně nemohu nic jiného zásadního vytknout. 

Pivo, jídlo: Radegast mám rád a chutnal mi. Snídaně, oběd i večeře, vše v pořádku. Jen ta večeře, tu si moc nepamatuji. Tady jednoznačně velká pochvala.

Zvuk: na pohodu. Sem tam bylo něco trošku víc nahlas, ale celkově si nemám na co stěžovat. Dávám jedna mínus, ale to spíše kvůli tomu, aby mistr zvuku nezpychl.

Počasí, tlak, rosný bod: Jedna bouřka, sem tam mlha, občas dusno, ale staré pravidlo stále platí. Nejsem z cukru, to spíš jen abyste věděli, že i živly si řekly své.

Jedinou kritiku bych tak směřoval k tomu hajzlovi, co vykrádal stany. Hej kámo, víš o tom, že až tě někdo chytí, tak budeš hodně litovat? Pamatuj příště na to! Srát se s tebou rozhodně nebudeme. To jen, abyste věděli, že i pod růžovým lakem se občas ukrývá rez. 

Neděle 28. 8. 2022

Dobrý festival se pozná podle toho, že jej dělají dobří lidé a chodí na něj pohodoví fanoušci. To za prvé. Pak jde samozřejmě o kapely. Na Symbolicu je super, že se na něj jako nějací nomádi naučila jezdit zajímavá sorta lidí. Každý poslouchá trošku něco jiného, ale všichni jsou takoví, jak to jen napsat, obyčejný hovada, jako za starých časů. Nikdo na nikoho nemachruje, nikdo se nepovyšuje a i těch pár debílků si tam hýčkáme jako vlastní. Tahle země ani svět už dávno není pro starý a je hrozně moc dobře, že jsou ještě podobné akce. Až totiž nebudou, tak skončí metal, tak jsem jej měl vždycky rád. Pak už budu jen chodit do lesa, objímat stromy a vzpomínat. 

Jsem v Plzni a sedím u stolu. Dostanu oběd a všichni čekají, až budu vyprávět. Nedá mi to a musím jim na začátek říct. Víte, to co vám teď povím, se doopravdy stalo - žádnej Netflix, žádný vesmírní kovbojové, ani příšery. Jenom já, muzika a lidí, kteří stojí za to. Mluvil jsem asi hodinku. A pořád se usmíval. Sem tam si na něco radostně vzpomněl. Pak mi dcera řekla: "Tati, já ti tohle fakt závidím" A já jí zasněně odpověděl: "Máš co panenko, máš co...".

Děkuji za pozornost. Buďte dobří!

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)


kompletní fotogalerie zde / all photos here:

-----------------------------------------------------------------------------------------------

about SYMBOLIC FEST OPEN AIR on DEADLY STORM ZINE:







------------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

twitter:

instagram:

facebook:

TWITTER