DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemswedish. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemswedish. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 13. listopadu 2023

Rozhovor - OVERTHROW - Pradávný, temný, špinavý black thrash death metal, který vás pohřbí zaživa!


Rozhovor s black death thrash metalovou skupinou z Velké Británie - OVERTHROW.

Odpovídal Jay White (kytara, zpěv), děkujeme!

OVERTHROW - Ascension of the Entombed (2023):

Ave OVERTHROW! Nikde jsem s vámi nenašel žádný rozhovor v češtině. Poprosím tě tedy nejdřív, abys čtenářům, kteří vás ještě neznají, představil kapelu. Můžeš klidně začít úplně od začátku a provést nás celou historií OVERTHROW.

Ahoj Jakube, díky, že sis udělal čas a připravil rozhovor.

OVERTHROW vznikli v létě 2011, kdy jsme se s naším bývalým kytaristou sešli a prostě psali thrashmetalové písně, které nám připadaly cool. Když jsme měli 4-5 písní, dali jsme dohromady první sestavu a začali jsme koncertovat lokálně v našem rodném městě (Londýně) i v dalších britských městech. Kapela prošla různými inkarnacemi a během deseti let hodně koncertovala, než jsme nahráli naše debutové album "Strike Down The Saviour", které nakonec vyšlo v září 2021 a obsahovalo všechny písně, které vznikly během výše zmíněné dekády. Po vydání debutu jsme prošli ještě dalšími změnami v sestavě, než jsme se s naším bubeníkem Scottem Lindsayem rozhodli, že z kapely uděláme dvoučlennou písničkářskou partu a na koncerty přibíráme živé členy. Od tohoto rozhodnutí se popularita a známost kapely nesmírně zvýšila, protože nyní máme management a podepsali jsme smlouvu s Redefining Darkness Records.

V průběhu let se náš zvuk vyvinul z přímočarého thrash metalu do extrémního metalu, do kterého jsme začlenili více black/death metalových prvků, protože Scott i já jsme velkými fanoušky undergroundových black & death metalových kapel, jako jsou Dead Congregation, Dissection, Morbid Angel, Bolzer, Emperor a Ulcerate, abychom jmenovali alespoň některé. Do našeho písničkářství se stále podvědomě vkrádá vliv thrashe (zejména Slayer), ale náš zvuk se rozhodně vyvinul a stal se rafinovanějším, brutálnějším a makabróznějším, což je na novém EP patrné.


Letos vydáváte čerstvou novinku „Ascension of the Entombedr“. Opět se jedná o temný, drsný a poctivý thrash/death/black metal. Přistupovali jste k nahrávání jinak než minule nebo jste zvolili ověřené postupy?

Proces nahrávání EP se příliš nelišil od procesu nahrávání debutového alba. Bicí, kytary, baskytaru a zpěv jsme nahrávali v domácím studiu Scottových rodičů a album produkoval a zvučil náš bývalý baskytarista Scott Bacon. Pak jsme ho poslali k mixu a masteringu Harrisovi Zourelidisovi, který předtím pracoval s Dead Congregation na jejich debutovém albu "Graves Of The Archangels", které máme velmi rádi, a chtěli jsme, aby EP mělo stejnou atmosféru/mix. Debutové album trvalo déle, protože na něm bylo více písní, ale také jsme nahrávali během výluky, takže jsme museli strategicky vybírat, kdy budeme moci jít nahrávat. U EP to byl poměrně jednoduchý proces, protože bylo třeba nahrát méně písní a nebránila nám v tom žádná omezení. EP bylo z velké části napsané už v době, kdy jsme nahrávali debut, takže šlo jen o to, abychom ho dokončili, jakmile skončí první cyklus alba.

Nová deska mi přijde o nějaký řád komplikovanější, zpočátku možná méně přístupná, zároveň ale neskutečně temná a zlá. Byl to záměr? Jak vlastně album vznikalo a jakým způsobem jste skládali muziku?

Nemyslím si, že jsme chtěli záměrně vytvořit komplikovanější/méně přístupné EP, ale určitě jsme věděli, že tentokrát se vydáme mnohem temnějším/špatnějším směrem. Jak už jsem zmínil, já i Scott jsme velkými fanoušky undergroundového black/death metalu a také thrashe, takže jsme chtěli prozkoumat tyto temnější/smutnější oblasti jak hudebně, tak textově. Všechny písně vznikaly jedna po druhé ve velmi krátkém časovém úseku a instinktivně jsme věděli, že patří k sobě, protože mají stejný druh atmosféry/emoce. Já píšu veškerou hudbu a Scott mi pak pomáhá s aranžemi a radí, které písně je podle něj třeba vylepšit, a společně pak sestavujeme to, co podle nás zní jako kompletní balíček, ať už jde o EP (v tomto případě), nebo o plnohodnotné album. To je postup, který jsme si přirozeně osvojili od doby, kdy jsme se stali partnery. Jak už jsem zmínil, debutové album bylo v podstatě kompilací všech písní, které vznikly během prvních deseti let existence kapely (v různých sestavách) a které jsme chtěli vydat a prosadit se. V případě EP se jedná o první skutečný společný počin pouze mě a Scotta a ve stejném duchu se ponesou i další desky. Tentokrát to byl velmi organický proces, protože jsme se Scottem na stejné vlně jak hudebně, tak esteticky, pokud jde o prezentaci hudby/obrazu kapely.


Mám „Ascension of the Entombed“ ve svém MP3 přehrávači a musím říct, že jsem jím doslova pohlcen. Nejsou to jen skvělé nápady, ale i zvuk, který je jedním slovem devastující. Sedím třeba v tramvaji a najednou se přistihnu, že si podupávám nohou. Mám sto chutí začít pařit. Nebýt už pán v letech, asi bych to i udělal. Kde jste desku nahrávali a kdo je podepsán pod masteringem?

Díky moc, to je od tebe moc milé! Jak už jsem zmínil, EP jsme nahrávali v domácím studiu Scottových rodičů, ve studiu The Nest v Honor Oak Park v jižním Londýně. O mix a mastering se postaral Harris Zourelidis ve Feedback Sound Studios v Aténách v Řecku.

Kdo je autorem textů na „Ascension of the Entombed“? A o čem pojednávají? Kde pro témata berete inspiraci?

Všechny texty OVERTHROW i hudbu píšu já a dělám to tak od prvního dne. Každá píseň vypráví krátký příběh, který podle mě doplňuje zvuk a atmosféru hudby. Titulní skladba je o mrtvých, kteří se vracejí, aby zpustošili živé, což bylo do jisté míry inspirováno kapelami jako Cannibal Corpse, Death a Morbid Angel, které tento typ písní psaly už dříve, ale já jsem do tohoto tématu vložil vlastní textový obrat. "Lords Of Xibalba" je inspirována dvanácti bohy mayského podsvětí. "Ruptured Nebula" je o nezastavitelné síle, která zcela zdecimuje vesmír a protrhne časoprostor, zničí vše, co jí stojí v cestě, a vrátí existenci do stavu totálního chaosu. Závěrečná skladba "Caustic Vengeance (Blindly Driven)" je textově spíše univerzální/něco osobního, protože hlavním tématem je pomsta a nenávist k lidstvu obecně. K textům přistupuji stejně jako k hudbě v tom smyslu, že se snažím do konvenčních metalových témat (válka, smrt, bolest, nenávist atd.) vložit své vlastní myšlenky a pocity a píšu tak, aby text mohl znamenat mnoho věcí v závislosti na úhlu pohledu posluchače, ale nakonec obvykle začínám s tématem/vyprávěním a sleduji, kam mě zavede. Je to rozšíření toho výše zmíněného organického procesu psaní písní.


Kdo je podepsán pod obalem novinky „Ascension of the Entombed“? Jeho práce se mi hodně líbí. Jak jste vůbec motiv na obal vybírali?

Obrázky pro EP vytvořil Deuteromali, skvělý umělec z jihovýchodní Asie. Jeho styl tvorby se nám také velmi líbí, a když přišel čas najít umělce, který by udělal obal EP, měli jsme pocit, že jeho vizuály velmi dobře reprezentují naši hudbu. Přišel jsem s konceptem/rozvržením obalu a pak už stačilo jen požádat ho, aby to poskládal ve svém stylu, což se podle mého názoru povedlo na výbornou. Jeho výtvarný styl je velmi brutální a má tu lo-fi, černobílou, bestiální estetiku obalu alba War Metal, kterou jsme pro toto vydání chtěli, na rozdíl od barevnějšího/malovaného obalu, který jsme měli na prvním albu.

Když se ještě podíváme do začátku…Co bylo vlastně tím prvním impulsem, že jste dali dohromady kapelu? A proč zrovna thrash black death metal? Není to zrovna styl, který by vám získal velkou „slávu“.

Jako teenager jsem měl vždycky rád těžkou, rychlou a naštvanou hudbu. K punku jsem se dostal nejprve ve škole a kapely jako Sex Pistols, Minor Threat, Dead Kennedys a Ramones mě inspirovaly k tomu, abych začal hrát na kytaru. O něco později jsem se začal věnovat metalu, přičemž mezi mé největší osobní vlivy patřily Metallica, Slayer, Motorhead a Iron Maiden. V kapelách jsem byl od doby, kdy jsem uměl hrát na kytaru tři akordy, protože jsem měl vždycky vrozenou touhu vystupovat. V průběhu let, jak jsem stárnul a zlobil se, mě hudba přirozeně následovala stejným způsobem. V začátcích OVERTHROW jsme byli hodně ovlivněni thrashmetalovými kapelami, které byly v té době populární (Evile, Municipal Waste, Gama Bomb), ale s postupem let (a mým hudebním vkusem) se hudba kapely přirozeně stala těžší, rychlejší a naštvanější. Blackmetalová a deathmetalová hudba, jak ji vnímám já, je dalším logickým krokem v tomto zvukovém zkoumání. Nikdy jsem to nedělal pro "slávu", jak říkáš, je to spíš touha vytvářet přesvědčivou a podmanivou hudbu, která tě dostane do dobré nálady a je zároveň katarzním uvolněním, mluvím za sebe.


Pocházíte z Velké Británie a hrajete extrémní thrash/death/black metal. Naše čtenáře by určitě zajímalo, jak funguje vaše metalová scéna? Abych pravdu řekl, tak poslední dobou od vás slyším jen samé skvělé smečky. Znamená to, že je u vás v současnosti scéna hodně silná? Co třeba koncerty, kolik chodí lidí?

Scéna ve Velké Británii je v tuto chvíli velmi silná. Je tu spousta neuvěřitelných kapel, které získávají národní/mezinárodní uznání a slávu a přinášejí nejlepší hudbu, jakou jsem za dlouhou dobu slyšel. Scéna je velmi vstřícná, kapely, fanoušci, promotéři a místa konání podporují jak novější kapely, tak i ty, které jsou na scéně už nějakou dobu. Rozhodně tu panuje dobrá kamarádská atmosféra i zdravá konkurence a myslím, že většina kapel, o kterých je teď slyšet (zejména ty, které to dělají už mnoho let), začíná získávat uznání, které si zaslouží, včetně nás. Zdá se, že návštěvnost, zejména na místních koncertech, se díky tomu a také díky post-lockdownu a skutečnosti, že mnoho kapel vytváří podle mého názoru svou nejlepší dosavadní tvorbu, zlepšuje. Jsme tu už dvanáct let a částečně jsme tu zůstali i díky neustálé podpoře, které se nám od scény dostává. Ta je teď velmi silná a myslím, že bude jen sílit.

Z vaší hudby je cítit, že jste ovlivněni jak americkou thrash death metalovou školou, tak i starými evropskými kapelami. Jak jste na tom jako fanoušci? Máte radši původní metal devadesátých let nebo čerpáte inspiraci i z nových desek? Pokud ano, zajímalo by mě, které smečky měly/mají na OVERTHROW největší vliv.

Pokud mám mluvit za sebe, jsem velmi ovlivněn black/death metalovými kapelami 90. let, jako jsou Dissection, Morbid Angel, Cannibal Corpse, Darkthrone a Mayhem, abych jmenoval alespoň některé. Totéž platí pro thrash, kde mě nejvíce ovlivnili Slayer, raná Sepultura, Demolition Hammer a Sodom. Mám také rád původní metalové kapely jako Black Sabbath, Venom a Possessed, které byly typické pro své subžánry. Co se týče "novějších" kapel, mezi mé oblíbené patří Dead Congregation, Ulcerate, Skeletal Remains, Bolzer, Midnight a Der Weg Einer Freiheit. Všechny tyto kapely mají v sobě něco vnitřně jedinečného a myslím, že jejich vliv lze najít v naší hudbě.


Co vlastně vy a koncerty obecně? Jste kapelou, která jezdí po koncertech, co to jenom jde nebo si hodně vybíráte? Máte nějaký sen, třeba skupinu, se kterou byste chtěli vyrazit na turné nebo festival, město, kde byste chtěli vystupovat?

Na koncerty chodím jako fanoušek neustále. Chodím na spoustu místních i větších koncertů a poslední čtyři roky navštěvuji váš skvělý festival Brutal Assault. Jako kapela jsme teď v situaci, kdy dostáváme nabídky na koncerty neustále, takže si můžeme dovolit vybírat, kde budeme hrát a s kým. V začátcích jsme hráli všude, kde se nám podařilo sehnat koncerty, a myslím, že nám to pomohlo vybudovat si pověst zabijáckého živáku, zejména v našem rodném městě. Dnes se snažíme být trochu vybíravější a hrát koncerty v jiných městech, jak jen to jde, abychom rozšířili naši fanouškovskou základnu a oslovili více lidí mimo naše rodné město. To je konečný cíl OVERTHROW; chceme hrát všude, kde to jen půjde, a to nejen ve Velké Británii, ale i na celém světě! Osobně bych si v budoucnu rád zahrál na letních festivalech (Brutal Assault, Bloodstock, Hellfest, Wacken atd.) a vyrazil na turné po Evropě a USA. Vždycky jsem také chtěl hrát v Jižní Americe, protože tamní scéna je neuvěřitelná!

Jdu si vaši novou desku „Ascension of the Entombed“ znovu pustit. Musím říct, že pro mě osobně se jedná v podstatě dokonalé thrash/black death metalové dílo. Totální inferno. Přeji vám, aby se nahrávce dařilo, aby se dostala k co největšímu počtu fanoušků. Zaslouží si to. Přeji vám vše nejlepší i v osobním životě. Ať se vám daří a poslední slova jsou tvoje. Pokud chceš něco vzkázat fanouškům, labelům, promotérům, máš prostor. Děkuji za rozhovor a už teď se těším, až vás uvidím někdy naživo!

Děkuji moc Jakub! Chceme moc poděkovat všem fanouškům, kapelám a přátelům, kteří nás v průběhu let podporovali. Jsme neuvěřitelně potěšeni ohlasem, který nové EP získalo, a těšíme se na budoucí koncertování a turné. Všichni promotéři, kteří to čtou, se prosím obraťte na náš management (emg.joel.spielman@gmail.com). Naše EP si můžete zakoupit u Redefining Darkness Records, stejně jako náš merch prostřednictvím naší Bandcamp stránky (overthrowmetal.bandcamp.com). Ještě jednou děkujeme Jakubovi za rozhovor, doufáme, že se uvidíme na některém z příštích koncertů!




---------------------------------------------------------------------------------------------------

úterý 7. listopadu 2023

Recenze/review - OVERTHROW - Ascension of the Entombed (2023)


OVERTHROW - Ascension of the Entombed
EP 2023, Redefining Darkness Records

for english please scroll down

Sestoupím několik pater pod zem. Po plesnivých schodech. Po stěnách stéká hnis a z katakomb se ozývají podivné zvuky. Moc dobře vím, kam jdu. Tuhle kobku navštěvuji pokaždé, když mě štve současný divný svět. Krásné reklamy plné lidí z plastu, střih a rozstřílené mrtvoly, střih a vzteklý dav a rabování. Jsem už starý pes a potřebují svůj klid. Tady, hluboko pod zemí je mi nejlépe. Odstřižen od všeho, rozmlouvám s nemrtvými a poslouchám hudbu, kterou mi doporučí. Tentokrát jsem otevřel jednu starou rakev. Je v ní pohřben prokletý a drží v rukou nové EP britských maniaků OVERTHROW

Nejsou to jenom staré prašivé thrash metalové postupy, které zde potkáte. Kapela svoje melodie značně ušpinila i blackem a deathem. Posluchač tak dostane pořádnou porci pradávných melodií, u kterých nadskakují víka od rakví. Tahle nahrávka má morbidně podmanivou atmosféru. Pokud jste někdy byly u exhumace hrobů z devadesátých let minulého století, asi moc dobře víte o čem píšu. Nová deska řeže jako čerstvě nabroušený skalpel. 


Hudba, kterou britští vojáci apokalypsy hrají, je stará, plesnivá a shnilá. Deska má poctivý, dobře čitelný a zároveň organický zvuk. Připomíná mi staré nahrávky mých oblíbenců, které jsem kdysi poslouchal na kazetách. V současné době je stále na vzestupu vlna thrash metalu. Bohužel, většina mladých kapel v sobě nemá žádný drive ani sílu. OVERTHROW na to jdou jinak. Nijak se fanouškům nepodbízejí, hrají si po svém. A já jim věřím každý tón, každou notu. Určitě to znáte, přinesete si album domů, těšíte se, až bude klid, sednete si a těšíte se. Pak zmáčknete play a buď znuděně odcházíte pryč a nebo shoříte v plamenech, jako v případě "Ascension of the Entombed". Lebky, nabodnuté na kůly, které jsou na obalu, se také perfektně hodí k předkládané muzice. Autorem je Deuteromali z Indonésie a mě nezbývá než napsat - kurva, dobrá práce. To lze ale prohlásit o tomhle EP i jako o celku. Mám rád, když je hudba špinavá a shnilá, líbí se mi, když se dostane do mých žil. Britové nám umíchali jedovatý koktejl, který když vypijete, tak zemřete v krutých křečích. Skladby jsou pokryté pavučinami a obsahují v sobě velké množství patiny, kterou máme my, staří metaloví psi tolik rádi. Nikdy mě neomrzí návštěvy starých katakomb. Potřebuji ke svému životu už jenom tmu, dobrou muziku a nějaké to pivo. Pokud jste na tom stejně jako já, dejte si nové EP od OVERTHROW do hlavy a to pořádně nahlas. Je to opravdový, reálný masakr, u kterého praskají kosti. Pradávný, temný, špinavý black thrash death metal, který vás pohřbí zaživa! Nahrubo nasekaná tma!


Asphyx says:

I'll descend several floors below the ground. On moldy stairs. Pus dripping down the walls and strange noises coming from the catacombs. I know exactly where I'm going. I visit this dungeon whenever I'm annoyed by the strangeness of the world. Beautiful ads full of people made of plastic, cut and shot corpses, cut and angry crowds and looting. I'm an old dog and need my peace. I'm best here, deep underground. Cut off from everything, I talk to the undead and listen to the music they recommend. This time I opened an old coffin. Buried in it is the cursed one, holding the new EP from British maniacs OVERTHROW

It's not just the old dusty thrash metal methods you'll find here. The band has also dirtied their tunes considerably with black and death. The listener gets a good portion of ancient melodies that make coffin lids jump. This record has a morbidly captivating atmosphere. If you've ever been to an exhumation of graves from the 1990s, you probably know exactly what I'm writing about. The new record cuts like a freshly sharpened scalpel.


The music the British soldiers of the apocalypse play is old, moldy and rotten. The record has an honest, well-read yet organic sound. It reminds me of old recordings of my favorites that I used to listen to on cassette tapes. There is a wave of thrash metal still on the rise these days. Unfortunately, most young bands have no drive or power in them. OVERTHROW are going about it in a different way. They don't pander to the fans, they play their own way. And I trust them with every note, every note. I'm sure you know, you bring the album home, you're looking forward to it being quiet, you sit back and enjoy it. Then you press play and either walk away bored or burn up in flames, as in the case of "Ascension of the Entombed". The skulls impaled on stakes that are on the cover also fit perfectly with the music presented. The author is Deuteromali from Indonesia, and I have no choice but to write - fuck, good job. But the same can be said about this EP as a whole. I like it when music is dirty and rotten, I like it when it gets into my veins. The Brits have concocted a poisonous cocktail that if you drink it, you'll die of violent convulsions. The songs are covered in cobwebs and contain a great deal of the patina that we old metal dogs love so much. I never get tired of visiting the old catacombs. All I need to live my life is darkness, good music and some beer. If you're like me, get the new EP from OVERTHROW in your head and do it loud. It's real, true bone-cracking carnage. Ancient, dark, dirty black thrash death metal that will bury you alive! Coarsely chopped darkness!

Tracklist:
01. Ascension Of The Entombed (04:42)
02. Lords Of Xibalba (04:10)
03. Ruptured Nebula (04:34)
04. Caustic Vengeance (Blindly Driven) (04:37)

OVERTHROW is:
Jay White - Guitar/Vocals
Scott Lindsay - Drums
Grant McCallum - Guitar (live shows only)
Jamie Scougall - Bass (live shows only)



středa 11. října 2023

Recenze/review - EXORCIZPHOBIA - Spiritual Exodus (2023)


EXORCIZPHOBIA - Spiritual Exodus
CD 2023, Doomentia Records, Carnal Beast

for english please scroll down

Pokaždé, když se s touto kapelou někde potkám, když jí slyším, tak si vzpomenu na kulový blesk, který jsem kdysi viděl u nás na horách. Také po nich zůstává spálená země a velká díra v mé hlavě. Čeští thrasheři jsou pro mě úkaz. Jejich hudba je vždy velmi zajímavá, pestrá, neklidná a pokaždé v ní najdu spoustu zajímavých momentů. Samotnou kapitolou jsou potom koncerty, které bývají vynikající.

Za tímhle vším je nejen nepopiratelný talent, ale také velký kus práce, odříkání a srdce. Z kapely, která ve svých počátcích působila jako další retro skupina v řadě, je dnes uskupení, které svými novými deskami nakope zadek o hodně slavnějším jménům. O zvuku (Martin Hollandr - mixing, mastering, Jindřich Tománek - recording) netřeba diskutovat. Je náležitě ostrý, čitelný a s klidem snese srovnání se světovou produkcí. O obal se postaral můj oblíbený Paolo Girardi, který představil motiv, který je vstupem do jiné, temnější dimenze.


EXORCIZPHOBIA jsou i letos vesmírní kovbojové, kteří se nechali volně inspirovat kapelami typu VOIVOD, PANTERU, SACRECH REICH, ANTHRAX, DARK ANGEL. Dělají to ale s nadhledem a citem a i když lze s výše zmíněnými najít spoustu styčných bodů, musím desku hodnotit velmi pozitivně. Pánové totiž přinášejí velkou spoustu svých nápadů. Dokáží být techničtí, divocí a suroví, ale zároveň melodičtí a nebál bych se napsat elegantní. Kapela přetavila svůj talent a poctivou práci v hudbu, která je vykována z té nejkvalitnější oceli. Po světě samozřejmě běhá spousta podobných skupin, ale "Spiritual Exodus" se navíc velmi dobře poslouchá. Mám chuť se k albu neustále vracet. Osobně se mi potom nejvíc líbí taková ta těžko popsatelná živelnost, odhodlání a opravdovost. Zkrátka a jednoduše, když chodím po ulici nebo sedím doma u přehrávače, tak pro mě není nové album jen obyčejnou kulisou, ale mám pocit, že prožívám každý song, všechny texty (které jsou mimochodem taky velmi zajímavé a osobité). Kdysi dávno jsem býval ortodoxní thrasher, ale to už je spousta let. Teď jsem ve stavu, kdy tento styl už příliš neposlouchám. Musím potkat nahrávky, jako je tato, aby moje srdce zase začalo tepat v rychlejším tempu. Je vlastně jedno, jestli se díváte z okna na vichřici, sledujete ve zprávách povodně a nebo posloucháte "Spiritual Exodus". Všechno má společné velkou spoustu energie a síly. Tušil jsem dopředu, že mě tahle smečka nezklame. Přesto jsem překvapen z jejího vývoje. Budu teď chodit a všem novinku doporučovat. Chcete skvělý thrash metal! Máte ho mít! Tsunami z jiné, temné dimenze!


Asphyx says:

Every time I meet this band somewhere, when I hear them, I think of a ball lightning I once saw in our mountains. They also leave scorched earth and a big hole in my head. Czech thrashers are a phenomenon for me. Their music is always very interesting, varied, restless and I always find many interesting moments in it. Then the concerts are a chapter in themselves, and they tend to be excellent.

Behind all this is not only undeniable talent, but also a lot of work, sacrifice and heart. The band, which in its early days was just another retro band in a row, is now a group that kicks the ass of much more famous names with its new records. There is no need to discuss about the sound (Martin Hollandr - mixing, mastering, Jindřich Tománek - recording). It is properly crisp, clear and can easily withstand comparison with world production. The cover artwork was done by my favourite Paolo Girardi, who introduced a motif that is an entrance to another, darker dimension.


EXORCIZPHOBIA are space cowboys again this year, who have been inspired by bands like VOIVOD, PANTERU, SACRECH REICH, ANTHRAX, DARK ANGEL. But they do it with insight and feeling, and even though there are many points of contact with the aforementioned bands, I have to evaluate the album very positively. The gentlemen bring a lot of their own ideas. They can be technical, wild and raw, but at the same time melodic and I wouldn't be afraid to write elegant. The band has translated their talent and honest work into music that is forged from the finest steel. Of course, there are plenty of similar bands running around the world, but "Spiritual Exodus" is also very easy to listen to. It makes me want to keep coming back to the album. Personally, what I like most is the hard-to-describe liveliness, determination and sincerity. Simply put, when I walk down the street or sit at home in front of the player, the new album is not just an ordinary backdrop for me, but I feel like I'm experiencing every song, all the lyrics (which by the way are also very interesting and personal). Once upon a time I used to be an orthodox thrasher, but that was many years ago. Now I'm in a state where I don't listen to that style much anymore. I need to come across records like this to get my heart beating at a faster pace again. It doesn't really matter if you're looking out the window at a blizzard, watching floods on the news, or listening to "Spiritual Exodus". All of it has a lot of energy and power in common. I knew ahead of time that this pack wouldn't let me down. Still, I'm surprised at its evolution. I'll be going now and recommending the news to everyone. You want great thrash metal! You got it! Tsunami from another, dark dimension!


about EXORCIZPHOBIA  on DEADLY STORM ZINE:






Tracklist:
INITIATION
VIOLENCE AND WAR
REFLECTIONS
DOWN THE RABBIT HOLE
THOSE WHO OPPOSE
RING-PASS-NOT
THROUGH A GLASS DARKLY
TIWANAKU (INSTRUMENTAL)

Line-up:
Tomas Skorepa – Rhythm Guitar and Vocals
Ondra Sima – Lead Guitar
Tomas Kejkrt – Drums
Ales Kostka – Bass



úterý 10. října 2023

Recenze/review - OCTOBER TIDE - The Cancer Pledge (2023)


OCTOBER TIDE - The Cancer Pledge
CD 2023, Agonia Records

for english please scroll down

Jakoby i počasí vědělo, že vychází nové album švédských doom death metalistů OCTOBER TIDE. Pršelo a bylo chladno. Z okolních stromů spadlo pár prvních listů. Musel jsem ven, daleko od lidí. Sychravo, smutek, deprese, ale také klid a rozjímání. Mám to takhle nastaveno celý svůj metalový život. Na tenhle styl musím mít náladu a čas. Dnešní doba je možná až příliš povrchní a rychlá. Falešné úsměvy, tváře bez emocí. Švédi na to jdou úplně jinak.

Novinku je nutné poslouchat jako každé jejich nové album. Nejlépe v chladu a šeru, v temném pokoji nebo v opuštěném lese. Teprve potom vyniknou jednotlivé nuance a motivy. Přiznám se bez mučení, mám moc rád jejich rukopis, jejich styl i nálady, které ve mě pokaždé probouzí. Letošní deska není výjimkou. Je smutná, záhadná, přesvědčivá a zároveň dává naději. Určitě to znáte, zmizíte do lesa brzy ráno, když je ještě tma. První záblesk slunce nad mýtinou jasně vyjadřuje to, co se odehrává i zde, na albu, které mi ihned proniklo do žil. 


Psát o doom metalu je hodně těžká disciplína. Vždy mám v sobě pokoru a neodbytný pocit, že slova nestačí. Určitě je lepší poslouchat, vnímat, nechat se unášet na krvavých vlnách melodií. Už dávno vím své, jako starý fanoušek si vždy udělám názor sám. Netřeba dlouhého vysvětlování. Raději zmizím, uzavřu se před světem a jen si užívám jednotlivé motivy. Dívám se do tmy, našlapuji opatrně, těším se na další koncerty. Jsem plně oddán smutku i šedivým mrakům, ze kterých prší ledový déšť. Kapelu lze stále zařadit po bok takových smeček jako jsou KATATONIA, OPETH, NOVEMBERS DOOM, RAPTURE (Finsko), DIMMU BORGIR, DARK TRANQUILLITY. OCTOBER TIDE mají svůj vlastní originální rukopis, ihned je poznáte. Letos mi připadá novinka syrovější, melodičtější, vznešenější. Nemá cenu diskutovat o zvuku, ani motivu na obalu. Pánové jsou velmi zkušení muzikanti a jejich kořeny sahají až do devadesátých let minulého století. Vše je v nejlepším pořádku a vy se můžete soustředit na to nejdůležitější. Na hudbu. Čím jsem starší, tím častěji mívám pocit, že se musím zastavit. Ohlížím se zpět, vzpomínám na své kamarády, kteří již nejsou mezi námi. Vydávám se na dlouhé toulky a dívám se skrz mlhu. V těchto chvílích mi bylo a je nové album "The Cancer Pledge" velmi dobrým průvodcem. Přestavte si časem ohlodanou sochu na opuštěném hřbitově. Tajemnou kobku, která po mnoha letech vydá své svědectví. Sem, mezi náhrobky, hned vedle márnice, tahle deska patří a zde vynikne její síla nejvíce. Už asi navěky budu mít novou nahrávku spojenou s podzimem, s počasím, se splínem. A je to tak dobře, protože v tom je největší síla téhle kapely. Navodit pochmurnou atmosféru, zastavit čas. Vyjádřit pomocí muziky depresivní stavy. Tajemná, syrová, vznešená doom death metalová výpověď o smutku, zármutku a beznaději! K dokonalosti vybroušený křišťál!


Asphyx says:

As if even the weather knew, the new album of Swedish doom death metallers OCTOBER TIDE is coming out. It was raining and cold. The first few leaves fell from the surrounding trees. I had to go outside, away from people. Cold, sad, depressed, but also calm and contemplative. I've had it set up like this my whole metal life. I have to be in the mood and have time for this style. Today's time is maybe too superficial and fast. Fake smiles, emotionless faces. Swedes have a completely different approach.

The new album is a must listen like any new album. Preferably in the cold and dark, in a dark room or in a deserted forest. Only then will the individual nuances and motifs stand out. I admit without torture, I love their handwriting, their style and the moods they awaken in me every time. This year's album is no exception. It's sad, mysterious, compelling and hopeful at the same time. I'm sure you know it, disappearing into the woods early in the morning when it's still dark. The first glimpse of the sun over the clearing clearly conveys what is happening here, on an album that immediately got into my veins.


Writing about doom metal is a very difficult discipline. I always have humility and an insistent feeling that words are not enough. Surely it's better to listen, to feel, to be carried away on the bloody waves of melodies. I already know my stuff, as an old fan I always make up my own mind. No need for a long explanation. I prefer to disappear, close myself off from the world and just enjoy the individual motifs. I look into the darkness, treading carefully, looking forward to the next concerts. I'm fully committed to the sadness and the grey clouds that rain icy rain. The band can still be placed alongside such packs as KATATONIA, OPETH, NOVEMBERS DOOM, RAPTURE (Finland), DIMMU BORGIR, DARK TRANQUILLITY. OCTOBER TIDE have their own original handwriting, you will recognize them immediately. This year I find the new stuff more raw, more melodic, more sublime. There is no point in discussing the sound or the motif on the cover. The gentlemen are very experienced musicians and their roots go back to the 1990s. Everything is in perfect order and you can concentrate on what is most important. The music. The older I get, the more often I feel like I have to stop. I look back, I remember my friends who are no longer with us. I take long walks and look through the fog. In these moments, the new album "The Cancer Pledge" was and is a very good guide for me. Imagine a statue gnawed by time in an abandoned cemetery. A mysterious dungeon that will give its testimony many years later. Here, among the tombstones, next to the morgue, this plaque belongs and here its power shines through the most. I'll probably always have a new record associated with autumn, with the weather, with sleep. And it's just as well, because that's the greatest strength of this band. To create a somber atmosphere, to stop time. To express depressive states through music. A mysterious, raw, sublime doom death metal statement about sadness, grief and hopelessness! A crystal cut to perfection!



about OCTOBER TIDE on DEADLY STORM ZINE:






Tracklist:
01. Peaceful, Quiet, Safe
02. Tapestry of our End
03. Unprecedented Aggression
04. Blodfattig
05. The Cancer Pledge
06. I know why I´m cold
07. Season of Arson
08. Breathe the Water

středa 12. července 2023

Recenze/review - JUST BEFORE DAWN - .​.​.​.​. of the Battlefields (2023)


JUST BEFORE DAWN - .​.​.​.​. of the Battlefields
compilation 2023, Raw Skull Recordz

for english please scroll down

Je úplně jedno, jestli si z dobré rodiny nebo si měl těžké dětství. Tady jsme si všichni rovni. Musíš v sobě probudit šelmu. Jinak zemřeš. Ležíme obličejem v bahně a nepřítel je zákeřný. Dům plný dětí, které se tě snaží zastřelit. Těhotná žena s výbušninou v ruce. Válka mění charakter. Staly se z nás zvířata, akorát nelovíme pro potravu, ale protože to nějaký politik chce. Vrátíš se domů se zohavenou tváří. Navěky v tobě zůstane bolest. Chvíli budeš hrdina a nakonec zemřeš sám. 

Když se každý den ráno podívám cestou do práce na zprávy, podobných příběhů jsou tam stovky. Na to, že válka je svinstvo a hnus je potřeba stále upozorňovat. Neznám lepší způsob, než chladný, melodický death metal. Přesně takový jako hrají JUST BEFORE DAWN. Je všeobecně známo, že hlavní postavou je legendární kytarista Anders Biazzi, který se obklopil neméně skvělými muzikanty, aby nám přinesl další svědectví o špíně, bolesti, ztrátách, smrti a bojištích. Letošní kompilaci doporučuji všem, kteří mají rádi severské smečky a BOLT THROWER.


Čtrnáct ostrých nábojnic, které vám proletí hlavou. Padnete k zemi a uslyšíte na druhé straně pochodující vojáky. Tohle téma patří ke smrtícímu kovu jako k mrtvému rakev. O kapele píšu od jejich začátků. Líbí se mi jejich rukopis, opravdovost, uvěřitelnost. Mám rád smečky, u kterých je slyšet, že hrají od srdce. Věřím jim každý tón, každou notu. Velmi se mi osvědčil následující postup. Klidné odpoledne, pivo v ruce a černobílý dokument o jedné z válek, které jako lidstvo neustále vedeme. Když si udělám náladu, bývá mi z našeho druhu smutno. Predátoři a jejich oběti. Tisíce hromadných hrobů. Pak si pouštím stále dokola ".​.​.​.​. of the Battlefields" a přemýšlím, kde děláme chybu. Ano, tahle deska je skvěle zahraná, má na mě až magický účinek. Je naším zrcadlem, do kterého není příliš hezký pohled. Zvuk, obal, produkce, tohle všechno je v absolutním pořádku. Není divu, o vše se postarali mistři ve svém oboru. Je pro mě děsivé, že by po mě měl zbýt jenom hrob beze jména. Kdysi jsem si myslel, že se lidé poučí, ale historie nás učí něco jiného. Poslouchat tuhle desku je jako pochodovat nočním lesem. Nevíte, kdo na vás zaútočí. Lekáte se každého stínu, máte radost, že jste přežili další den. Usmíváte se do ticha, abyste nakonec zemřeli na nákazu. Musím se vám k něčemu přiznat, jsem velkým fanouškem téhle skupiny. Líbí se mi vlastně všechna jejich alba a letošní kompilace není výjimkou. Jsem přímo účastníkem bojů a prožívám všechny příběhy. Pálí mě vnitřnosti, když mě někdo probodne. Padám na chladnou zem po střele v mé hlavě, rozpadám se v prach, když mě spálí na popel. Žádná válka nelze vyhrát. Další povedený zásek z dílny Andersa Biazziho a jeho věrných. Příkaz zněl jasně, všechny zabít! Chladné, syrové ozvěny z death metalových bojišť!



Asphyx says:

It doesn't matter if you're from a good family or had a difficult childhood. We're all equal here. You have to bring out the beast in yourself. Otherwise you'll die. We're lying face down in the mud, and the enemy is insidious. A house full of kids trying to shoot you. A pregnant woman with an explosive in her hand. War changes character. We've become animals, only we don't hunt for food, we hunt because some politician wants us to. You come home with your face disfigured. The pain will stay with you forever. You'll be a hero for a while, and then you'll die alone.

When I look at the news on my way to work every morning, there are hundreds of stories like this. The fact that war is shit and filth needs to be brought to our attention. I can't think of a better way than cold, melodic death metal. Just like JUST BEFORE DAWN. It's common knowledge that the main character is legendary guitarist Anders Biazzi, who has surrounded himself with equally great musicians to bring us another testimony of filth, pain, loss, death and battlefields. I recommend this year's compilation to anyone who likes Nordic pack and BOLT THROWER.


Fourteen live rounds that will go through your head. You fall to the ground and hear the soldiers marching on the other side. This theme belongs to the dead metal as a dead coffin. I've been writing about the band since they started. I like their handwriting, their realness, their believability. I like bands where you can hear them playing from the heart. I believe every note, every note. The following approach has worked very well for me. A quiet afternoon, beer in hand, and a black and white documentary about one of the wars we as humanity are constantly fighting. When I'm in the mood, I tend to feel sad for our species. Predators and their victims. Thousands of mass graves. Then I play "..... of the Battlefields" over and over and wonder where we're going wrong. Yes, this record is well played, it has an almost magical effect on me. It's our mirror, and it's not a pretty mirror to look into. The sound, the cover, the production, all of it is absolutely fine. No wonder, it's all been handled by masters in their field. It's frightening to me that I should be left with nothing but a nameless grave. I used to think that people would learn, but history teaches us otherwise. Listening to this record is like marching through the woods at night. You don't know who's gonna attack you. You're scared of every shadow, glad you survived another day. You smile into the silence, only to die of contagion. I have a confession to make, I'm a big fan of this band. I like pretty much all of their albums, and this year's compilation is no exception. I am a direct participant in the battles and experience all the stories. It burns my guts when someone stabs me. I fall to the cold ground after being shot in my head, I crumble into dust when I'm burned to ashes. No war can be won. Another good hit from Anders Biazzi and his faithful. The order was clear, kill them all! Cold, raw echoes of death metal battlefields!


about JUST BEFORE DAWN on DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - JUST BEFORE DAWN - Battle-Sight Zeroing (2022)


Tracklist:
01. They Shall Not Grow Old
02. Into The First Wave
03. Who Knows What The Dark Brings
04. Goliath Revived
05. Before The Fall
06. Killzone
07. MacV SoG
08. Tunnel Rats
09. Into An Ambush
10. Tail-End Charlie
11. Hill 937
12. Apocalypse
13. Pathfinders
14. We Will Rise

..... Of the Battlefields

tracks 1 and 2 Taken from: They hall Not Grow Old
tracks 3, 4, 5 Taken from: Who Knows What the Dark Brings
tracks 6, 7, 8, 9,10 and 11 Taken from: Battle-Sight Zeroing
Plus 3 bonus tracks...

Music written by: Biazzi, Myrin, Johansson
Layout by: Rai Wolters



čtvrtek 6. července 2023

Recenze/review - DEMOLIZER - Post Necrotic Human (2023)


DEMOLIZER - Post Necrotic Human
CD 2023, Mighty Music

for english please scroll down

Kdysi jsem s thrash metalem vyrůstal. Dodnes se jedná o styl, který mám rád. Je ale velkou pravdou, že si již velmi vybírám, které kapely pustím do svého přehrávače. Tím, jak se stal tenhle styl zase populárním, objevila se velká spousta mladých kapel, které se snaží oživit ducha starých časů. Abych pravdu řekl, tak většině se to moc nedaří. Většinou mívají průměrný zvuk i nápady. A je úplně jedno, jestli se stanou v rámci stylu známými. Běžný posluchač sežere skoro všechno.

Jenže, já tenhle styl poslouchám přes třicet let a abych pravdu řekl, tak dnes jsem již jinde. Občas se ale objeví smečky, které mě zaujmou. Třeba dánští DEMOLIZER na to jdou velmi dobře. Nesnaží se jen kopírovat své vzory, ale přidávají i vlastní nápady a invenci. Jasně, základem je klasika, notoricky známé postupy. Pánové pak přidávají tolik potřebný drive a zajímavé melodie. Koneckonců, posuďte sami. 


Novinka "Post Necrotic Human" je zběsilou energickou jízdou od začátku do konce. To by nebylo zase tolik zajímavé. Pánové ale umí všem pořádně nakopat zadky. Mají parádní zvuk, obal, všechno sedí perfektně na svých místech. Občas přijdou i pomalejší pasáže, které mě osobně velmi baví. Je znát, že si DEMOLIZER dali s deskou velkou práci. Jasně, tohle všechno jsme už dávno všichni slyšeli tisíckrát, ale co taky dnes ne, že ano? Mě osobně se nové album opravdu líbí a abych pravdu řekl, tak je to po dlouhé době zase jednou stylová nahrávka, u které si podupávám nohou, usmívam se pod vousy a mám velkou chuť skočit do mosh-pitu. Nic nového, ale není to jen dobré řemeslo. Tahle smečka přidává i něco navíc. Spoustu zajímavých momentů, změn a pasáží. Narozdíl od jiných umí opravdu hrát a já si tak můžu vychutnat zase jednou stylově velmi podařené dílo. No řekněte, co si víc vlastně může fanoušek přát? Energií nabité riffy, ostrý vokál, bicí, u kterých vám popraskají všechny kosti v těle, ale i řezající melodie. Dejte mi hegrot někdo do ruky kladivo, ať můžu jít zbourat zeď! V současné době, kdy spousta velkých a známých kapel hraje jako chcíplí psi, jsou DEMOLIZER více než jen dobrou náhradou. Vždycky budu ctít staré legendy, ale tuhle hudbu mají hrát mladí, naštvaní kluci, kteří dokáží všem rozsekat obličeje. Album jsem na sebe nechal působit poměrně dlouhý čas a potvrdilo se mi, že jsem měl pravdu. Tohle je přesně muzika, která koluje i v mých žilách. Thrash metal po okraj narvaný třeskavou směsí! Headbanging forever!


Asphyx says:

I used to grow up with thrash metal. To this day it is still a style I like. But it's very true that I'm already very selective about which bands I put on my player. As the style has become popular again, a lot of young bands have emerged that are trying to revive the spirit of the old days. To be honest, most of them aren't doing a very good job of it. Most of them have a mediocre sound and ideas. And it doesn't matter if they become well known within the style. The average listener will eat up just about anything.

I've been listening to this style for over thirty years and to be honest, I'm in a different place now. But occasionally there are packs that catch my attention. For example, Danish DEMOLIZER are very good at it. They don't just try to copy their role models, they add their own ideas and inventiveness. Of course, the basis is the classics, the notorious methods. The gentlemen then add much needed drive and interesting melodies. After all, judge for yourself.


The new "Post Necrotic Human" is a furious energetic ride from beginning to end. That wouldn't be so interesting. But the gentlemen know how to kick ass. They've got a great sound, a great cover, everything fits perfectly in place. There are some slower passages that I personally enjoy. It's clear that DEMOLIZER have put a lot of work into the record. Sure, we've all heard all of this a thousand times before, but what's not to like nowadays, right? Personally, I really like the new album and to be honest, it's once again after a long time a stylish record that makes me tap my foot, smile under my beard and have a great desire to jump into a mosh pit. Nothing new, but it's not just good craftsmanship. This pack adds a little something extra. Lots of interesting moments, changes and passages. Unlike others, they can really play and I can enjoy once again a stylistically very successful work. What more could a fan ask for? Energy-packed riffs, sharp vocals, drums that will crack every bone in your body, and cutting melodies. Somebody put a hammer in my hand so I can go knock down a wall! In this day and age, when a lot of big and famous bands are playing like dead dogs, DEMOLIZER are more than just a good substitute. I'll always respect the old legends, but this music is supposed to be played by young, angry guys who can smash everyone's faces in. I let the album affect me for quite some time and I was proven right. This is exactly the music that runs through my veins. Thrash metal packed to the brim with a thrashy mixture! Headbanging forever!



Tracklist:
A1. Post Necrotic Human
A2. Fascist State
A3. The Butcher
A4. Crossfire
A5. Sarnarth

B1. Killing A Friend
B2. Day After Day
B3. The Wheel
B4. Capital Punishment
B5. Warmonger

Lineup:
Bjørn Hjortgaard – bass
Max Petrén Bach Hansen – drums
Aria Mobbarez – guitars
Ben Radtleff – guitars, vocals

Webshop:

Web:

pátek 9. června 2023

Recenze/review - IMPERISHABLE - Come, Sweet Death (2023)


IMPERISHABLE - Come, Sweet Death
CD 2023, Hammerheart Records

for english please scroll down

Dopiju poslední pivo a jdu ven. Země je zmrzlá a mě čeká spoustu práce. Kopu další hrob, poslední dobou umírá velké množství lidí. Padají k zemi, jako prokletí, s vyděšenými tvářemi, s výrazem plným děsu. Uložím je do rakve a když mám hotovo, sednu si na hřbitovní zeď a poslouchám. Mám na uších sluchátka a v nich novou desku švédských IMPERISHABLE. Je ještě tma a nemrtví šeptají svá slova bolesti. V márnici je zase živo. Všichni tančíme do rytmu, užíváme si klasický death metal a vítáme nové příchozí.

Je jedno, jestli si mrtvý nebo ještě trošku živý, pokud máš rád tuhle hudbu, tak neváhej ani chvilku. Kapela je složená ze samých zkušených muzikantů (VAMPIRE, DR. LIVING DEAD, NOMINON, LEPROSY, CARNAL SAVAGERY a spousta dalších). O kvalitu je tak postraráno. Víka od rakví praskají tlakem a já se kývám zuřivě do rytmu. Jako nějaká stará zombie, jako fanoušek pohřbů do země. 


"Come, Sweet Death" je albem, na kterém naleznete odkazy na smečky jako DISMEMBER, ENTOMBED, AT THE GATES, DESULTORY, ENTRAILS. Jedná se přesně o takový ten druh surového a divokého smrtícího kovu, u kterého vám pukne hlava tlakem. Nahrávka má skvělý zvuk (Mixed and mastered by Oscar Nilsson at Crehate Studios in Gothenburg). Ze skladeb je cítit pradávný chlad a síla, načerpaná v tom nejhlubším undergroundu. Pochválit musím i obal (Andreas Sandberg at Ouijamotion), který se opravdu povedl. Už jste někdy přemýšleli o tom, co se stane, až toho budou mít všichni mrtví dost a vrátí se na zem? Nevím to jistě, ale asi všichni zemřeme krutou smrtí. S čím jsem si ale jistý je, že to bude za zvuků téhle desky. Bude hrát z hlasitých reproduktorů. Poteče vám krev z uší a Smrt bude tančit se Satanem. Líbí se mi, jakým způsobem jsou skladby napsány. Základem jsou tradiční postupy, ke kterým je přidána vlastní invence a spousta nápadů. IMPERISHABLE chřestí pytlem plným kostí a dělají to s elegancí starých mistrů. Těším se na další večer, až bude tma a stíny se budou procházet mezi náhrobky. Poslouchám "Come, Sweet Death" už nějaký čas a pořád se k albu vracím. Má v sobě mráz a spoustu temné energie. Těším se na každé setkání, na každé další kopání hrobu. Tuhle desku vám doporučí každý poctivý hrobník, na to vemte jed. V márnici je zase živo. Přidej se k nám, dokud je čas. Velmi povedená záležitost! Pravý, nefalšovaný švédský death metal, který vás přikove na zeď! Tanec nemrtvých!


Asphyx says:

I'm gonna finish my last beer and go out. The ground is frozen and I have a lot of work to do. I'm digging another grave, a lot of people have been dying lately. They're falling to the ground, like cursed men, with terrified faces, expressions full of horror. I put them in the coffin and when I'm done, I sit on the cemetery wall and listen. I'm wearing headphones and in them is a new album by Sweden's IMPERISHABLE. It's still dark and the undead whisper their words of pain. The morgue is alive again. We are all dancing to the rhythm, enjoying classic death metal and welcoming newcomers.

It doesn't matter if you're dead or still a bit alive, if you like this music, don't hesitate a moment. The band is made up of experienced musicians (VAMPIRE, DR. LIVING DEAD, NOMINON, LEPROSY, CARNAL SAVAGERY and many more). The coffin lids are bursting with pressure and I'm swaying furiously to the beat. Like an old zombie, like a fan of in-ground burials.


"Come, Sweet Death" is an album where you can find references to bands like DISMEMBER, ENTOMBED, AT THE GATES, DESULTORY, ENTRAILS. This is exactly the kind of raw and savage death metal that will make your head explode with pressure. The recording has a great sound (Mixed and mastered by Oscar Nilsson at Crehate Studios in Gothenburg). The songs have an ancient coolness and power, drawn from the deepest underground. I must also praise the cover art (Andreas Sandberg at Ouijamotion), which is really good. Have you ever wondered what happens when all the dead have had enough and come back to earth? I don't know for sure, but we'll probably all die a cruel death. What I'm sure of, though, is that it will be to the sound of this record. It's gonna be playing on loud speakers. Your ears will bleed and Death will dance with Satan. I like the way the songs are written. Traditional methods are the basis, with their own inventiveness and lots of ideas added. IMPERISHABLE rattles a bag full of bones and they do it with the elegance of the old masters. I look forward to the next evening when it's dark and the shadows are walking among the tombstones. I've been listening to "Come, Sweet Death" for a while now and I keep coming back to the album. It's got a chill to it and a lot of dark energy. I look forward to every reunion, every grave digging. Any honest grave digger will recommend this record, take poison for that. The morgue is alive again. Join us while there's still time. Very good stuff! True, unadulterated Swedish death metal that will nail you to the wall! Dance of the undead!



tracklist:
1. Venomous
2. Infernal Lust
3. The Perennial Desire
4. The Phantasm
5. Vertiginous
6. Teeth of the Hydra
7. Deathspawn
8. Fangs
9. Prelude
10. Come, Sweet Death



úterý 20. prosince 2022

Recenze/review - REVOLTING - Born to Be Dead (2022)


REVOLTING - Born to Be Dead
CD 2022, Xtreem Music

for english please scroll down

Zmrzlé kosti se postupně rozpadnou v prach. Začne na nich pracovat chlad, temnota a strach. Když vás potom po letech exhumují, tak budou přesně vědět, jak jste žili. A také, co jste poslouchali za muziku. Švédským REVOLTING a jejich děsivému death metalu jsme se u nás věnovali již několikrát. Jedná se přesně o ten druh kapely, od které sice nemůžete očekávat nic nového, ale pokaždé se jedná o hudbu, u které potkáte přízraky.

Novinka není výjimkou. Studené melodie, Roggův typický vokál, spousta zajímavých momentů a také pach smrti, který se vznáší všude kolem. Dovedu pochopit, když mi řeknete, že už tady všechno tohle bylo a skupina se opakuje. Jenže přátelé, to dělají skoro všichni. REVOLTING aspoň umí vytvořit krásně morbidní atmosféru. Proto je poslouchám stále velmi rád. Koneckonců, posuďte sami, stačí přidat volume. 


Fanouškům kapely asi nemusím opakovat, že se zde jedná o smrtící kov stejného druhu, jako hrávali a hrají smečky typu PAGANIZER, ENTOMBED, DISMEMBER, EDGE OF SANITY, TIAMAT, HYPOCRISY, GRAVE. Základem jsou samozřejmě klasické severské melodie se zřetelným Roggovým rukopisem, který můžeme slyšet v mnoha jeho dalších počinech. A že je již nelze snad ani spočítat. To ale nic nemění na tom, že se jedná o mrtvolné obrazy ze starých spisů. Ve skladbách ožívají zrůdy i démoni. Vrazi touží po krvi a vy si budete připadat, jako u hororových filmů z osmdesátých let. Budete vědět, že je to všechno nadsázka, ale stejně se budete ohlížet za sebe a lekat se stínů. Odvrácená tvář naší mysli dokáže někdy vytvořit hrůzné věci. REVOLTING tohle všechno vzali, opatřili dobrým zvukem i obalem a nahráli na hudební nosič. Asi už nikdy nezmění směr, ani neotočí kolem metalových dějin, ale to přeci vůbec nevadí. Pokud máte rádi jejich syrový a surový švédský nářez, tak neváhejte ani chvilku. Jedná se stále o hudbu, která je plná zajímavých momentů a třeba jako kulisa do auta se mi opravdu osvědčila. Koneckonců, nakonec stejně skončí naše kosti ve zmrzlé zemi a rozpadneme se v prach. Tak proč si zatím neužít? Hrobníci by mohli vyprávět. Chladné, hororové death metalové příběhy! 


Asphyx says:

The frozen bones will gradually crumble into dust. Cold, darkness and fear begin to work on them. When they exhume you years later, they'll know exactly how you lived. And what music you listened to. We've covered Sweden's REVOLTING and their terrifying death metal several times already. This is exactly the kind of band that you can't expect anything new from, but it's always music where you meet ghosts.

The new one is no exception. Cold melodies, Rogg's typical vocals, lots of interesting moments and also the smell of death that hovers all around. I can understand if you tell me that all this has been here before and the band is repeating itself. But my friends, that's what almost everyone does. At least REVOLTING can create a beautifully morbid atmosphere. That's why I still love listening to them. After all, judge for yourself, just turn up the volume.


I probably don't need to repeat to the band's fans that this is death metal of the same kind as PAGANIZER, ENTOMBED, DISMEMBER, EDGE OF SANITY, TIAMAT, HYPOCRISY, GRAVE. The basis is of course classic Nordic melodies with a clear Rogga signature, which can be heard in many of his other projects. And that they can't be counted anymore. But that doesn't change the fact that these are dead images from old writings. Monsters and demons come to life in the compositions. The killers are out for blood and you will feel like you are watching a horror movie from the 80s. You'll know it's all hyperbole, but you'll still look behind you and be scared of the shadows. The flip side of our minds can sometimes create horrible things. REVOLTING have taken all of this, provided it with good sound and cover art, and put it on a music CD. They will probably never change direction or turn around metal history, but that doesn't matter. If you like their raw and brutal Swedish stuff, don't hesitate a moment. This is still music that is full of interesting moments and, for example, as a car backdrop it really worked for me. After all, in the end we'll end up in the frozen ground anyway and crumble into dust. So why not enjoy it in the meantime? The gravediggers could tell a story. Cold, horror death metal stories!


about REVOLTING on DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - REVOLTING - The Shadow At The World's End (2020)

TWITTER